Rozněžnělé chcípání
oloupané růže na dobrou noc
schovám ti do ovíněných ran
k hořícím milostným básním
přisypu do urny
proplétat se životem
siréna brutálně výskala
pohledem
do očí
bolestí
Ranní nálada
Slunce kapalo kap kap kap
tříštilo se mi o okap,
když jsem v ten moment pohlédl ven
lehce jsem poklesl do kolen.
Slzme naději
Slunce se opíralo o obzor. Stromy šuměly, vítr se zvedal opatrně, jakoby ani neměl chuť roztáčet kohouta na radnici. Čilý ruch pominul, vlastně byl venku docela klid.
Lehce vstala, jen peřina zašustila, a protřela oči.
Chci si Tě vzít i ve spánku
Tvé světlé kadeře
mi zvonily půlnoc
kde jen spí
kde jen spí.
Vzpomínky
Pár sladkých vzpomínek
padá mi do koše
čas hoří
pálí
ještě že mě znáš
chtěl jsem ti vytisknout
pár bezových slov na rty
tiskárna byla mimo provoz
chtěl jsem tě pozvat
Dojemný příběh Romea a Julie k popukání
Romeo a Julie 21. století
I. Filosofický úvod
II. 1) Doba temna
2) Nečekané okamžiky
to je hudba - a my dva
Stébla nářků
na pahorku tvých snů
jsou spásána elektromagnetickou
indukcí
utopen
Na kotvách nezachycených minulostí
hoří krev do prázdna
bezdůvodně s napětím
stovek balonků helia na plotně
Zborceným snům
Dlouhotrvající svěžest
okamžiku
před lety upadla
v prach.
V hodině ekologie se občas bojívám o les.
Les hoří
křik plamenů zpěvem se prodírá
les hoří
mlha utrpení halí vše
/krémově suicidní potvůrka/
dlaní do krví
jazykem do lži
srdcem do šípu
zmateně bodáš
matematicky přesná nepřesnost vyvedená z pravidelnosti
Z grogové oblohy
trčely cáry
a pár žiletek
kdosi típnul cigaretu
pro Tebe, Oli ***
Ve vlasech už jaro prosvítá
bortí se zčernalé ledové závěje
odhaluješ stíny budoucích krás
pramínky potu kondenzují do oblak
historia magistra vitae
zvonce všech konců
zněly v cítění
zšeřelým hnisáním
bolela mě celá DNA
Jak jsem se asi probudil a viděl až moc
Ráno jsem tak hlasitě spal
Že jsem úplně zalehl v uších
Svým roztříštěným stěnám okamžiků
Pod rozpuštěným polštářem
dal bych si 3beat...4ever!
když ještě žil
pro pocit
halogenových světel
s doživotní zárukou
holé stěny od kulek nebezpečných lásek
upřímná věta a
strháváš stěny
věčného neprolomení
obrazy vypadávají
šeptem
pohladil tě po úsměvu
pohled břitvy
zas na tebe mrkla
zablácená stěna od krve
ples v pokoji
ruce tančí
dnes nejdem spát
sníh ve skleníku
taje pod peřinou
Vysvitl Měsíc a on si sundal sluchátka
oči se
tiše
zahryzávaly
do stínů
uspat zmatek
Bolest krve
v odmocninách hlav
zmatků na třetí
vřící sníh se ti
delší než obvykle
Když nás spojil jediný pocit
že jsme všichni lidi
že jsme všichni zvířata
že jsme si všichni rovni
návraty
smutně rozbité obrazy
na stropě oběšené visí
se sklopenýma očima
uplakané polštáře něhy
Nekonečný příběh
Pověsilas na sebe mé oči
/občas mi sjížděly, ale bylo to tíhou citů/
do rtů ti chci od kořínků
přepsat své srdce
hoří mi srdce s tvým číslem
Deprese uklouzla
na usmátých očích
na rty si kreslím
tvé otisky prstů
první velký úsměv
když se ti úsměv
rozlil po těle
a škrábal tě
až za uchem
jsem šťastný, proč brečím?
odpadlá sluníčka
z očí
naivního kocoura
střípky kaluží
osmiřádkový román
Odkrojil tvrdou slupku
a zakousl se
pramínek vlasů
stékal jí do očí
sopka
v loktech hoří ti žiletky
úsměvy schované v ostružiní
přikryla zima listím.
Svědí tě vosky na lyžích
kdo je zvíře?
poprvé tvé hořící oči
stahuju z kůže
tvé slzy smývají
krev na mých botách.
zešedlá záře budoucích chvil, co se mi líbily
zametáš hvězdných prach
vykřičených srdcí
skřípou v úsměvech
vtékají do slz
sám
krev mimo žíly poskakuje
s omamnou vůní rajčatového protlaku
kopu do srdce
mám hlad
procitnutí
jdu alejí vpřed
do tmavě
zářící dálky
dlaně hřejí
Hitler
síla v pravici
jak hrdě se tyčí
vyhazuje srdce
v šesticípé krabičce.
slza utonula
řezavý tichý zpěv
chraplavá symfonie
jen ať nemlčí
srdce světa.
EMO
nekonečná díra
za tvým autem
na rozbořené dálnici
/věštkyně říkala, že nemá ani padesát kilometrů/
hustý týpek
jó dneska je cool
oběsit se
na USB kabelu
víš, hovno víš
3 sekundy
Polykám ostny z růží
co jsem ti nosil
po nocích k úsměvům.
Rozhodl jsem se
filmová poezie
jeden úsměv
druhá tvář
kamenný výraz
nečekaná duha -
snad neproletí střepem
spálenina v očích
oslnění vysypalo okna
ve chrámu smutku.
v dlaních krása
jak pták
padají z nebe
růže s nabodnutým šílenstvím
přivoň si.
těkavá vůně
Za pokus to stojí
Zajelo dláto
do kamenné tváře
slunce se stejně neukázalo.
Vášnivé kousnutí do rtu
krátkozraká
V uhlí ti kosti srostly
z prstů zbyly hřebíky
pokryté ledem s teplotou ohně.
Jdeš za týpkem
zhasli
den si vykloubil loket
- nechtě, samozřejmě -
a z výloh se na tebe usmívají ostré hrany.
jeden dva škrty
jo je to tak
černé posílal do kouta
s logickým vysvětlením,
že je to nejtmavší část.
proč bychom posílali chudým jídlo,
Hyeny
Za prasklými růžovými sklíčky
zase ten štípající obraz
rozšklebený
štěkající obličeje
No ty vole, už i Pelé!
malé vápno
prolomeno dávno
ještě gól a mají metál
hrome.
Může se zdát
Svou naději vložil jsem do tvých skrání
Jedno brnknutí srdce rozkmitalo.
Jistý pocit, že na vztah je to příliš málo,
Lidé se mýlí, teď melodie nemá stání.
Květinářka
zlíbala jste mi všechny slzy
bělavá slečno
z nejprosluněnějších květinářství
vykvétáte mi z klopy
Budoucnost je ve hvězdách
měsíc sbírá nebeské duše
v kaluži přistála poslední cigareta
má tě rád
tak se ho snaž pochopit
Žhavá
efemérní jiskřička
- od šírání do svítání -
dnes hrdě plá
když chce jeden druhému vyfouknout štěstí.
American symphony
Strhané vlajky visely
jak prapory vlály
na počest
úspěchů
Pozdní je večer
Za clonou podzimních vánků
ze země-nezemě
teď ze mě
jemně,
Stín světa padl mi do očí
Zase koukám na nějaký krvák
Když roztáhnu žaluzie -
Radost ze světa uhynula samotou,
Jeden za všechny, každý sám za sebe.
Štěstí
Kopretiny se v zimě probouzejí
Štěstí cinká na prsteníčku
Ach, ten obraz jako z filmu
Visí tobě.
Narozeniny
Letící nůž
Jak smyslný dárek
K 15. výročí
Tvé smrti
Vězeňská
Zrezivělé dny co rychle se táhly
Za mříží vzorně naleštěnou
Zbývající dny jak zářezy mizí
S gumou v prostředníčku
Nebeská odyssea
Podzimní vítr sfoukl slunce z mramorového obzoru a Měsíc na nebeské hladině rozsvítil první světlušky. V trávě začal hrát orchestr jeden z posledních letošních koncertů pro rozmarné romantiky.
Dívka si přitiskla ruce víc k hrudi v naději, že už jí nebude tolik zima. Chladný vánek ji profoukl saténovou sukni a ve vlasech jí přistál list granátového odstínu.
Ach...ten vztah
Snažil se udělat dojem
A zakopl o její úsměv.
Sametově ji hladil po tváři
Než se nehty nechtě zaryly.
He misses you
Z komínů věčných pokud
A schodů z kdyby
Babylónská věž.
Už staří Římané věděli, že stavět na nestabilních základech je naprostá hloupost.
The lost man
I see some dark broken tears
On your chalky hand.
Nobody can understand
Understand me.
deprese - imprese?
Vyčerpané slunce
Spadlo z oblohy.
Ze vzpomínek skapává pot raněných
Po osmi pokusech o pochopení.
Fahr in Urlaub!
Sluneční svit už temno nepropaluje
Sžíravý pocit v krvi s láskou na druhou
Sečteno podtrženo umíráš dobrovolně.
Pusť ptáky na svobodu, obloha zmodrá, uvidíš.
poselství
Z ohně jiskry
Přelétají
Poslové tepla
Poslové přicházejí
to je život
Odhozeným odpadkem
krvavá růže
utrhnutá z lásky.
To je život.
Dein kampf
Zaseknutý v úsměvu
Položen na lopatkách
Vzdoruješ životu
Zbraní tvá vůle
První
První kolektiv
První nadávka
První modřina
První boule
Může se zdát...
V rokli nejtmavší
mezi stovkou planých keřů
jeden šlechtěný.
Sémě ďáblovo.
neodolatelná
Špičaté nebezpečí
S příchutí beztíže
A tak blízko.
Duj, větříčku, duj.
mírně melancholická...
S pocitem štestí šeptá do tmy křik
Když vpíjí se do kůže krev
A zapíchnutý úsměv na c2
budí opovrženíhodný respekt.
Delší
Stékající po tmě
V lidské dlani roztavený
Pocit štěstí
Ze zlatých obrazů vyvstává
proti přírodě
Omámená šelma už nemůže nikoho kousnout
Prší pro realističtější pocit z filmu
Naděje už nemá čas umřít.
Pominul rok kozoroha, raka, přišlo tisíciletí člověka.
Bláznovská
Milion zvědavých pohledů
Připláclá těžkost bytí smrdí
Když ukřižovaným cítíš se být.
To jsi přece nemohl být ty.
chudák optimista
V aleji úsměvů vysycháš
Děkuješ kamarádům, že Tě sem vzali
Šťastná jsi, panenko ušitá ze sladkých snů.
Nevěřila jsi, že by mohla přijít bouřka.
Prorocká?
Ustřihnuté copánky tolik milované
Odložené kotě v krabici u popelnice
Rozpárané bříško oblíbeného plyšáka.
Ano, jen drobnosti.
pár vět k srdci vysmáté vdově
Tajemství schováváš pod průhlednou pokličku
Bez studu vydáváš za pravdu naprosté opaky
Odcházíš bez rozloučení v napjatých chvílích.
Bláznovství je to, co na tobě tolik MILOVAL. .
Přetržená
Krutý výsměch
Propaloval pod kůží
Poslední nitky důvěry.
And there´s no future.
Byla tu na minutu
Ukroucený krk
jak šampaňské hormony v krvi bublají
o tom prý láska není.
Uvidíme, řekl slepý.
Klidně si pískej
Zbičován na pouti osudem
smysl života pod tmavým balvanem umírá
jen cíl bez cesty k němu vidíš před sebou.
Jak se říká, když nemůže Mohammed k hoře.
Trochu (dost) jiná
Na světlém úsměvu
tmavá skvrna
V tmavé skvrně
černá tečka
It´s too late to make a right choice
""A nyní vám ukážu prastarou kašnu.
Když do ni hodíte minci
Splní se vám přání. ""
„Tak to všechno začalo. “ zavzpomínal na dětství starý bezdomovec.
Bolavá
Pár černých slov
Tvé oči roztály
Však víš, že to tak nemyslel.
Když už ani promiň nestačí.
Zkažená
Přes oči páska
z medových kvítků jarních luk
to bývaly časy.
Proč květiny nekvetou po celou dobu života.
Temná díra
Oči zkrápěné pěnou
Z vodopádu otázek
Pozor na silný proud.
Shadows on the Moon.
Poučení
Muž nad sklenicí okurek
Dusil se smíchy
Nemohl to zastavit.
Příště si dá pozor, už ví, že kyselý smích bolí.
bez rodičů...
Znavené oči rudé
V batůžku
A mapa, aby ses neztratil
Ve světě bez hranic.
Odůvodnění
Už chvíli bez přestání
Kostky velké čokolády
Polykáš jak tabletky.
Je vědecky dokázáno, že čokoláda zlepšuje náladu.
zoufalá
V krabici na sběr
Rozbitá láhev s vylitými smutky.
Proč musí být celý tvůj život naruby.
paradox
V koupeli z pláče
Antických bohů
Dovádíš jak malá.
Ano, 21. století.
Chodí pešek okolo...
Ostrý hrot
Napuštěný jedem
Krouží kolem jako žralok.
Kdo si počká, ten se dočká.
simple energy
Prostoklad na rtech
věčné spojení na pět vteřin
Pár vzdychů a je to.
Jak neprozkoumané jsou alternativní zdroje energie.
životní otázka
Se štěrkem v kolenou
A šípy v zádech
Utíkáš jak o život.
Proč jak.
Prekérní situace
Rozšklebená jizva
Už nemohl dál
Prostě nemohl
Řekl jí sbohem
Hloubavá
Hned za rohem
ubodaný smysl života.
Co je to život.
cestovatelská
Po cestách
Do pekel
Zlatem vykládaných
Tak rád ses
keep smilin´
Dvěstě stran obličeje
Vyrostlo na večer
Z přetvářky
Pod jedlí
světová
Ušmudlané němé zítřky
na talíři pro hosty
(z vesmíru. )
Bez zábran
modrá je dobrá?!
Po cestách přes kaktusy i hluboké kaluže
Přinesl ti modré z nebe,
Sám velmi rád, že budeš šťastná.
Chudák nevěděl, že nemáš modrou ráda.
ty chvíle
Zas připlazí se pod prahem
Ty chvíle
Neobtěžují se klepat
Ty chvíle
Iks - men
Konec zahořklým úsměvům
Vyhlásil válku neupřímnosti
Se sirkou v ruce a benzínem v druhé
Pošetilec
hledači
Skřítkové žlutých nadějí
Hledají světlo
Při poledni.
Prý kdo hledá, najde.
šípem probodnut
Z něhou smáčených rtů
Sladké srdce vymodeluješ
Uhlíky v očích
A ty hoříš
mírně bezohledná
V dlani snítka štěstí
S nálepkou POZOR, KŘEHKÉ
Nikdy jsi nebral vážně rady druhých.
s citem?!
Pod hladinou nezájmu
Prsty, co měly hladit
Rozdírají
Šrámy z dětství
tajemství
Pod shlukem svátečních mlh
Prohnuté pouto mezi nimi.
Mívala babička pravdu:
Co je šeptem, to je čertem.
melodická...
Zpíváš si pro sebe
Tu svoji
Sladkou melodii
Co skoro
španělská...
Oči utažené páskami
Z lékořicových stínů
Tam někde na pláních západu
/Obrero, un paquete de cigarillas, por favor. Puedo fumar, no. /
Příště nevěřit
Milionové štěstí vykvete
Kupte si taky
Malá semínka štěstí
Šeptal potichu dětem
americká
Rozvlněné city
Z obchoďáku na šestý avenue
Jednou jsem našel pěťák
Hodil ho do automatu.
Pád
Zaoblená rovina přímočarosti
Podjela mi pod nohama
Každý občas upadne, ne.
Pokud nespadne
Dakujem
Dakujem Ti
ze si to bola Ty so mnou
vtedy som prvykrat pocul
tu piesen z Tvojich pier
Padlí andělé
Utápět sklenku pravdy
V rozkoši
Hormony se vaří
Nech se svést
inspirace Tebou
Začnu si mazat
denní chléb svůj
stříbrnou rosou
z Tvých rtů
Ostrá...
Dub a med z něj vytékající -
Jako on tu stojíš,
Proti ní
A bráníš se
Mňam!
Jahodový úsměv
Nadýchaný
Na mramorové upřímnosti
Dáš si k večeři
motýl
Jsi motýl s ulomeným křídlem
Zaseknutý v žaluziích
/Jak jsem se tu dostal. /
Nemůžeš ven
budiž světlo
Pocit ublížení
Už není jen zarytý
V kůži
Ztracené city v mlýnku na maso
Poločas rozchodu...
Je večer
A chvíle po tom
Co ti to řekla
Slzy na klávesnici
Nenávist...
V srdci tvém
Nespočtem narážek
pole je zoráno.
Nevadí
Zchlazení v parnu
Rty tančící za
Voňavé cvrččí noci
Na horkých úsměvech
Tolik jsem toužil
Independence /schizofrenní/
V očích šrámy
Z ublížených včerejšků
Jsi ten pán
Se stříbrnými šperky
Highway to hell
Bolavé kamínky bezedných chvil
Se vrývají
A v rukou
Už máš asfalt
day life lane
Na očích šero
Z nesmazatelných beznadějí
A banánový úsměv
Co má antišok jen na dvacet sekund
Vzpomínková
Vytahuješ dětský smích
Z krabice pod postelí
A vzpomínáš
Na stánky
STOP it!
Na políčku se zpocené růže skácely k zemi,
U cesty naposled kvákla přejetá žába
A pod mostem ležel předávkovaný ideál.
„Proč. “ ptá se malé dítě
tak trochu šok
Pod postelí našels
oranžové dětství
s výstřihem digitálních iluzí
Zdravím.
nová s prvky staré
Modrooké úsměvy vychýlené z osy
O stoosmdesát stupňů
Bodni si
No bodni
Když se prohrabuju těma jemnýma špagetama, jako bych cítil Tvé krásné husté vlasy /vlastně nebyly tak husté, ani tak mastné, naopak, ale prostě to tak cítím/
Chodil jsem za tebou
/ještě, že ses otočila jen jednou/
S prasklinou v úsměvu
A tys to věděla
už svítá má hvězdičko
Ještě nepůjdu spát
Abys na mě mohla koukat
Skrze škvíru v žaluziích
bejby,
Pod mrakem
Mrazivé odpoledne, všichni v plavkách,
Jen ty v kožichu
Nikdo si nevšimne.
Nikdo si nevšimne.
Pro ty, co vědí, o čem to je...
Zvedá se vítr -
zavři to okno
už dost rozfoukaných vzpomínek bylo
tíží mě jak vina
ínčidarteN
Pod okapy plačících panenek
a fernetových královen
střepy z minulosti a budoucnosti
černobílě,
Stáří
Krvavá míza chrámu snů našich
Rozštěpená a nemilosrdná sceluje bolavé zítřky.
Bědování nad vykradači výkladních skříní se vzpomínkami
už není nic platné.
Kratší než ta krátká
Uvázán řetězy smutku
Řežu si do snů
Lásko, Ty jsi tou šípkovou Růženkou.
Proč jenom nemám svůj meč.
Pokušení
Nasládlá chuť pokušení
Si Tě omotává
Podléháš
Zase podléháš
To tu ještě nebylo...
´´„Tatínku, jak dlouho trvá, než člověk vykrvácí. “
„Ale prosím tě, že vůbec uvažuješ nad takovou otázkou. “
Zarazila ho otázka pětiletého syna.
Když krvácíš pomalu, tam vevnitř, je tvá smrt hrozná, ale může to být vykoupení…pomyslel si otec, ale vypravil ze sebe jen: „Proč to chceš vědět.
Krátká
Ulice ztichly a ty koukáš na měsíc
Kolena ve tvém objetí pláčou
Tišíš je
Pšššt.
Můj anděl
Nad lány puntíkovaných iluzí
semišová mračna našeptávají bleskový útok.
Nemusím se jich bát,
nemusím,
symbióza
V údolí květnatého my
láska, štěstí, radost,
nejúčinější masti
pro bolavou duši.
Na třešních
Na třešních voňavých západů slunce
Jemně houpeme se
A když ti slunce na ústech vytvaruje smyslné záhyby,
A čerstvé štěbetání vln Ti vytvří ve vlasech květinkované kudrlinky
jen v noci...
Liliová melodie kolibříků
Třpytí se na hladině tvého úsměvu
Nasaju tu atmosféru
Hořících galaxií lásky
Bohové jdou spát
Světlé kdyby tě stále hladí po rtech
Líbáš se s ním radši než se mnou.
Minulost nezmění, ani já ne,
No tak,
moji drazí sebevrazi
Stíny z přicházejících životů
Krvavě kapají do podřezaných žil
Proberou tě k životu
Vstávej
Tvoje příležitost
Mraky nářků nad horami zkázy
Bouří se, bouří,
Kdo zabrání revoluci.
Jeden statečný
Kde se stala chyba?
Mé srdce
v podušce ze snů
třikrát zabalené
odeslané směr Teplé krajiny
Obraz na okně Měsíce
Pod tíhou krvácejících obloh
ve stínu nesmyslných včerejšků
umírá budoucnost zítřka
a šašek se směje
Na louce
S modrým nebem se miluješ v trávě
ostrý vítr si jen hraje na hřeben
na struny kopretin brnkáš s panem pavoučkem
houpeš se v jeho síti
If lies are killing me everywhere
Your words hurt too many times I think,
Too many times because you won´t tell me anything.
Nothing changes, nothing´s fine,
Away is a hero – the sunshine.
Už nemůžu
Nevěrná bez studu
Vrážíš kudlu do zad
Šílený smích co následuje
Bortí poslední zbytky bran přátelství
2020
„Čus. “
„Čest vole. “
„Máš ty cool hadry co sem si vo ně řek minulej tejden. “
„Mám.
Snad každý večer
Snad každý večer
Opět sám prohýbáš křeslo.
Bouře disharmonických asociací
_______ co v tobě vykvete při zaslechnutí slova přítel
Tajně andělem
V mořích faleše se utápíš
Věřím, že jen navenek.
Jak vítr jsem k Tobě přistoupil
a viděl Tě
absurdnost bytí
V křoví osudu černé díry
Šeptají o svých abnormálních odchylkách
A opilý abstinent jen mlčky přitakává.
Na patě probodnuté
k_OK
Smích vidím jen v očích
Mlčenlivého blázna
Se stříkací pistolkou v ruce
Co vykrádá banku.
správně věřiti
Oprátka v lese nářků,
V kůře pravdy vyryté hluboké rány.
Nevěř jí, má slepé srdce
Zněla dubová slova bílého muže.
asi nikdy se to nedovím...
Těžké je zapomenout
Tvé krásné básně
skoro jak vzpomenout
si Proč vlastně.
inspirace přírodou
Jsem šeřík zašláplý pro svou vůni,
Zpěvák zabitý pro svůj bezový hlas,
Med vylitý pro svou nejsladší chuť.
A ty škemráš o odpuštění
for da future...
V komůrkách nebeských doteků
Dlouho pusto a prázdno,
Vychladlé zvonečky lásky opět zahřeju
A Ty rozezvoníš,
důsledek a příčina
V kolenou úhel tři a půl stupně,
jen trochu víc, než teplota Tvého srdce.
vyschlá studánka
Záře jejího úsměvu bortí hradby ostychu,
přátelství a láska,
dvě dálnice krásy uprostřed pouště všedního dnes nebo zítra
já poznal už včera
co můžu dělat?
Svěřovat se utopenému polštáři
Umačkanému, špinavému, avšak jistým způsobem milovanému.
Pomyslně kopat do lidí, co mě zabili,
Pálit noviny s pocitem změněné minulosti.
Něco jako problém posmrtné slávy umělců
Proč miluje bodavá slova.
Chci zatáhnout závěsy
Umřít v nezapomnění
Milován alespoň tajnou láskou
Proč chci věřit
Nenávidím ten pocit
Když si večer
Rvu vlasy
Za Tebe
No tak si představte...anebo já vám s tím pomůžu, jo?
Tak nevím, jestli mu to dát, no…
„Tak jo. Ještě tři schody a jsi u něj, Honzo. “
Koukl jsem přes roh a osmiletý synovec zrovna vypínal televizi.
„Ahoj, Vašíku.
podobenství v...věřím že v baladě :)
Nesnesl ten pohled
Louka kvetla štěstím
Ale louka nebyla jeho
Patřila sousedovi
Dělám to popvé...
V jakém případě můžou být obě znepřátelené strany spokojené.
Když nakopete milovníka praktik S/M do zadku.
Milionový recept
Haldy vzpomínek dusíme v kotli
Za občasného míchání
Přivedeme k varu
A necháme vychladnout
O druhé světové
Pramínky utrpení,
Štiplavých nářků
Valily se hrází
Z ostnatých drátů
tenhle svět není pro mě
Prach mě sráží na kolena
a to nejsem alergický.
Stíny řežou do šera
smutno je srdci
Dopis (prakticky) na rozloučenou
Les nadějí
Co ti pomáhal žít normálně
Jsi vykácel
Chtěl sis dokázat,
Hear me...
Lásko,
utečeme spolu
do ráje
nesmrtelných nadějí,
Boží mlýny
Boží mlýny
byly upgradovány
melou dvakrát rychleji
bez křídel nevinnosti
Ona a pak on...a já? a vy?
Zlověstných osm částí
Už nemohl vidět
Byla to přítelkyně
Musel se otočit
útěk
Nezměrná radost
Pro prohnilé řetězy
Vlny svobody
Se ale
Neblbni, praskne ti cévka...
Neudusí ostrý křik
Drží se ale řeže za paže
Zničil ho jeden korálek zla.
Neříkám, žes za to mohla
už nevydrží...
strouha lidské špíny
šíroká jak svět sám
už nestíhá
nevydrží nápor
One night in Paris
Nemůžu za to
Že jsi tak hloupý
A nepamatuješ si,
Na co jsem tě upozorňoval.
Nemám rád když vrníš jako děvka...hlavně pod jeho rukou...
Čas zpívajících splavů
a hladícího větru
je pryč.
Neřek bych ti zlodějko
má to logické vysvětlení
Rozbíjel lampy veřejného osvětlení,
věřil, že v noci má být noc.
Kradl lidem iluze,
protože stejně byly zbytečné.
Vanilla ninja
Pachuť bídy mě sžírá
na každém kroku
nejistém kroku
Lháři.
Když se podaří, co se dařit má...
Blesk nade mnou zlomil hůl
A prší mi do bot.
Ale musím to nechat plavat.
Everyone second?
Každý druhý sype
každému prvnímu
pod nohy hrách
a ještě za to
Somos la revolucion
Somos la revolucion
Znělo příliš dlouho
Jeden kop ublížil
Kop nejprudší
I wanna gangsta rap, oh no...
Podívej,
tvé kapky potu
jsou jako
gejzíry mého hněvu.
Pokus o haiku, Miku...
Leželi jsme na trávě
Ty ses smála
Když Tvůj beránek doběh
Na kraj světa rychleji
V opojení realitou...
Zbyla jsi mi jen ty,
krvavá vzpomínko,
věčně neutěšená milenko ublížených.
A i tebe zabiju.
Prázdné listy budoucnosti
Prázdné listy budoucnosti
Lidé jsou čistotní
Na nepravém místě…
Zvoní se na poplach
Rockyho kotel (Tokio Hotel)
Jeho zářivý úsměv
A ona oslepla.
Jeho pronikavý hlas
A ona ohluchla.
tak mě napadá, že když napíšu nějaký zajímavý nadpis, něco, co upoutá, přečte si to dost lidí, jenže mě zrovna nic nenapadá, takže takhle...ale je to škoda...
Tma bolí
Ostrá jak pohlazení nepřítele
Zarytá kůra
Z oceli
Zásady lidské přirozenosti1: Překážku buď překonáme, nebo zničíme...
Lidstvu je vlastní
kohokoli
cokoli
překonávat.
Gangster gangstar
Chtěl se ukázat
v dobrém světle.
Povedlo se mu to,
bůh si na něj posvítil.
Za jakou cenu... /tak jsem to dneska stih, no, vidíte, to 1 procento.../
Vždycky si přál
umřít v její náruči.
Dík amatérskému zloději
si splnil svůj sen.
Krééév! /zítra a ani pozítří tu na 99% nebudu, takže být vámi, opravdu si to přečtu/
Pach spáleného masa,
všude kolem červeno.
Očistil svou rodinu.
Du bist kein abtörn girl
Záblesk naděje
oslepil smysly
příroda je sebevrah.
Tradičně netradičně
Levný dotyk
a mu to stačilo
mraky radosti
a hřmění
Ich muss durch den Monsun...hinter der Welt
„Billy, miluju Tě. “
„Já taky, Billy. “
„Billy, to jsem já. “
Slzy pro hudební skupinu převálcovaly slzy věrného muže.
V šesté třídě...
"A proč bychom měli získávat energii z přírodních zdrojů. Z jádra dostaneš mnohem víc energie. "
"Poškozuje to mnohem méně přírodu v okolí elektrárny. "
"Tím chceš říct jako co.
Až nad hrobem...
Víš, to bylo jen tak, když jsem ti stáh kalhoty ve čtvrtý třídě. Přece ses smála. Ale mrzí mě to teď, omlouvám se.
Víš, když jsme krmili ty labutě na splavu u Tyrky, i když tam žádný nebyly, smála ses mi, jak jsem tlustej, a já Tě strčil do vody, i proto, že jsem se chtěl ukázat před klukama.
Po po(d)vodních...
"Ach jo. Koukej na tu spoušť. Tyvole. Peřiny v hajzlu, tepich je taky úplně to, no.
Miss
"Zvolte mě, mám nádherný úsměv. "
"Já mám zase perfektní míry. "
"A já nejdelší nohy. "
A kdepak je ta s nejkrásnější duší.
O5 ze života
Nohy se mu podlomily,
Hlavou se zaryl do koberce
a.
Poslední vzdech.
Chcípák
Páchnoucí tma
Úzká ulička
Těžké zadunění
Studená zem
Mlčení neviňátek...
Uchopil do ruky upalcovaný rámeček s její fotkou.
O sklo se roztříštila kapka lásky.
Proč jsou slova někdy tak silná.
jen se kouknu na Stargate...
"Mirečku, neseď pořád u té televize, to ti nic nedá, běž si raději udělat úkoly, jo. "
"Za chvilku, mami. teď hraje Hvězdná brána. "
"Já vím.
Ukončete výstup a nástup, už to nemůžete vzít zpět...
Plameny věčnosti
zmrazily všechny
pochybnosti.
Konec je ta.
Já vzpomínám, co Ty?
Vzpomínáš.
Hrávali jsme si na vojáčky
já byl v napadení
a Tys byla zákop,
miniaturka jako Vy, shit, a ......
"Poroto, jsem pro, aby tento člověk dostal pouze roční trest. Je to pouze člověk. Ale hlavně proto, že je primitivní. "
"Já nejsem primitivní.
každý...KAŽDÝÝÝ!
"Každý někoho nasnáší, nanávidí.
Cožpak nemůže být na světě aspoň trochu lásky. " rozbrečel se chlapec a zlostně kopl do stolu, až z něj spadlo poslední semínko naděje.
Předem mrtvý
Nenávidí ji, a přesto miluje.
Podlévala strom falešné naděje, strom, který se ukázal být z papíru.
Prohloubil si ránu v srdci zapomnění
a schoval se za roh absurdní čistoty.
Jednoduše logická rovnice, co platí, když musí platit....
dobro lidské rasy + voda = odplaveny černé myšlenky
zlo páchané lidmi + voda = odplavena lidská naděje
Not blond
Denně několik pohledů
on miluje ji
ona miluje jeho
ona chce být s ním
Srdíčkový den
"Nechcete si koupit srdíčko pro nemocné děti. Jen dvacet k. "
už byl pryč.
No nic.
jen taková blbůstka
"What a Fu**in´ day is it today. "
- "Today. Tomorrow. Toyota.
naposled
"Anjou, ne, Anjou, nechci, abys tam šel, už ne, prosím. No tak, uživíme se i jinak, Anjou, neblázni, no tak. Až Nykwana přijede, bude dobře. Anjou, lásko.
t Z k a m e
Probodla jeho sladkost snění
Omylem své nádhery
Nechtěl
Ale musel
něco na odlehčení (třeba heliový balonek)
Ukazuju svůj
krásný zadek
té hnusné tváři
v zrcadle.
všechno se roztápí...
Utopené hvězdy upřímnosti
Už nemohou konkurovat
Utopenému mozku
A žíznivé peněžence
Pokud si přečtete TOTO, myslím, že TO nebude ztáta času...minimálně pro mě ne...
"Ladies and gentlemens". začal tradičně projev amerického prezidenta George Bushe. "Jsem rád, že vás mohu přivítat v této úžasně rozvíjející se zemi, která směle směřuje k demokracii. Dnes uplynou již tři roky od pádu Saddáma Husajna.
Red stair
Hvězda, která již
jednou vyhasla, spadla,
by se neměla
věšet zpět.
opilec
"Alkohol je to nejhorší zlo,"
prohlásil největší opilec ve městě.
"Má pravdu. "
přitakávali lidé
Wládce v z d u ch u
Vládce vzduchu
skonal mlád.
Na počest
jeho bolesti
něco na odlehčení, abyste si nemysleli, že jsem úplný pesimista, i když stejně jsem...
Studenou hvězdu,
ten uhlík lidského tepla
spočívající v tvém oku
tolikrát jsem chtěl uhranout.
Tohle už povídka snad je…Nebo ne?
---------2017------
Slunce se mu zařezalo do kůže
„Fuj, to je ale hic. “
Nemohl si ani odplivnout, lačná ohnivá pila mu ukradla i poslední zbytky slin. Až za hodinu se bude moct vrátit do věznice, bože, jak už se těší. Těžce přemýšlí, jak to asi teď vypadá tam, za ostnatými dráty mimo tenhle konec světa.
Prostitutka
Temné poledne.
Místo ptáků vládly vzduchu kulky.
Válka už škrábala na dveře.
"Nechoď, Genadiji, nechoď.
Proč to sakra nikdo nečte???
„Pane, myslíš, že by se měli zločinci trestat smrtí. “
„Synu, víš přece, že spravedlnost jsem svěřil do rukou úřadům. Jen oni mají to právo rozhodovat o osudech lidí…Nemesis na to byla příliš stará a nestíhala zastávat plně svou funkci. “
„A pane, když ten člověk dá příkaz k zavraždění spousty nevinných lidí, kteří se neprovinili ničím větším než tím, že byli odlišní, zaslouží si smrt.
Času málo, to bolí...
Přejel jí zkrvavenou rukou po medových vlasech.
„Nepřestávej, prosím…“
„Promiň, lásko, musím. “
Věčnost toho okamžiku se rozlela a vykrvácela.
slepí nejsou slepí
Krtek už raději nedělá hroudy.
Vidíte, i slepý vidí lépe
než my, bez poruchy zraku.
A co z toho.
Mé nejdražší polomáčené
"Good evening. "
"Good evening, sir. Can I help you. "
"Not yet, now I´m just viewing your store.
amiz aneb zima naruby
„Zas je to tady.
Ti bili pěruni se tak podělaně snaži abych rano se svým drobečkem nemoh vyjet z garaže. Kurňa, toš, valim pro frezu, ni. Abo si zrobim sam, jak ma Jenda.
Deník Zivyryliuse Izgara (odkaz všem rasám vesmíru) I.
245308. 67
Obloha zčernala.
Voda se zastavila, jako čas.
Byly to ony.
Minutu předtím, než jsem se zabil
„Leni, Chtěl jsem Ti už delší dobu říct, kdo obývá mé srdce. “
„Jen povídej, kamaráde…“
Ty to dokážeš!
"Tatínku, ploč je venku požát tak škaledě.
"Ty už se těšíš na léto, vid, Honzíčku. "
"Jo, hlozně. "
"Víš, někteří lidé, kteří ví, co je pro lidi nejlepší, občas dělají chyby.
Cytoví egsémek
Líbí se Jí
co jiní mají,
ale já ne,
takže je to po*ebané.
Nekažte mi sakra den
Nádherný večer
vidím i hvězdu
co dávno zhasla
prozpěvuji si
Porucha osobnosti
Horká hvězda ji pošimrala na oku.
Cvrkot cvrčků ji příjemně hladil.
Přitiskla se ke kolenům, když ji
Letní vánek sradostí objal.
ŠOK!
Podle nejnovějších průzkumů by se na letní olympiádu do Bejingu (Pekingu) 2008měl dostat náš ministr zdravotnictví Rath. Uvažuje se i o dalších členech politických stran. Naopak by tam podle důvěryhodného zdroje vůbec neměli odletět naši nejlepší vzpěrači. Politici je totiž s ohromným náskokem převyšují v nové disciplíně zvané "Udrž si své křeslo".
Vzpomínám
Vzpomínám,
jak jsem si vzimě schválně nebral ven rukavice, abych si dokázal, jak jsem hloupý.
Vzpomínám,
Jak jsem vždy rozbíjel zrcátka, abych si dokázal, jak jsem ošklivý.
V ufonské škole...
Žili dinosauři
zabila je katastrofa.
Žili mamuti
zabila je změna klimatu.
nou fjúča
Je moc hloupý
pročho nemiluje
to bolí
pos*aný Valentýn
Deník duté hlavy
Jdu se psem ven
na cestě opilec
znám tu tvář
kdysi bydlel u souseda
Řetěz
Terénní džíp,
Stěrače na plný výkon,
Bahno,
Polomrtvé stromy,
Teď nemyslím porno...
Pár nevhodných obrázků
a válka může začít.
Islám nezná odpuštění
jeden muslim, hořící vlajka,
Pokus
Zelené panorama
voňavé vřesovišě
francouzská zahrada
rozlehlý dům
Jedna vteřina
Jedna vteřina
a přeteklý pohár
Jedna vteřina
a sen skutečností
moře utichlo
Moře utichlo.
Vítr dopěnil.
Racci ustali.
Vlny přestaly zpívat.
Karlovi zas hráblo
Smradlavý západ slunce,
Ještě štiplavější zář měsíce
Namodralé lekníny na obloze
Ospalá ryba vLabi
Valentýn navždy
„Máš tak krásné oči" řekl jí a zamilovaně se na ni podíval.
„Nemám, to dělají ty kontaktní čočky. “
„Ale sedí ti výborně. A ty tvé blonďaté vlasy, radost pohledět.
Hurá, ušetřím
Čtu noviny. Topení elektřinou a plynem zdražilo víc, než lidé čekali. Jo, no, taky sem si všim. Tři stovky měsíčně vypláznu jen za blbý vytápění baráku - NAVÍC.
sněhánečky
Ten sníh je (obzvlášť dneska) jak prostitutka, všímáte. Lepí se na vás tak evidentně, je to parazit, ještě že ho zničíte, když vlezete do teplíčka. Navíc, při větru je tak drzý, že si dovolí nacpat svůj malej zadek do předsíně, smrad jeden nevychovanej. Ještě, že tu máme to globální oteplování, aspoň to nemusíme řešit atomovkama
Slunce má asi anorexii...
Slunce je tak zlé.
Sní některé ty bílé studené potvůrky dřív,
než se stačí rozplácnout o zem.
A aby toho nebylo málo,
Pravicovým extremistům (nejen)
„Proč sedíš, dcero má,
dcero má zlatá, proč sedíš doma.
Ruce tvé jsa vklínu,
Oči, ty jak bez života,
TEN ČAS
Čas, kdy slunce začne krvácet,
Čas, kdy se všechny mraky sejdou u nejvyššího soudu, aby nás hodily času věčného zapomnění,
Čas, kdy nás za zneužití voda utopí,
Vzduch udusí,
Prd
Prd si včera chlapec v Mekce,
když se všichni modlili,
vyšla z toho dobrá lekce :
ISLÁM NENÍ PRO BÍLÝ.
Jak bludný Holanďan
Chodil jsem
jak bludný Holanďan
tam a sem,
sem a tam.
Reality show, která vám nakope (nejen) pr*el
Reality show, která nezná bratra.
A sestru už vůbec ne.
Stačilo slovo bomba a lidé čekající na lístky
na první řadu reality show na Filipínách
Já
Obnažené tělo
zabalené do třiceti šál úzkosti
řízené nezkrotným hladem
po ukojení vlastního chtíče -
Chyba f.56cj.156113.45
Probodl ho
Svou beznadějí
Zatížil svou bezohledností
A svou hloupostí
Blablabla
Si myslel, vůl, že má modrou krev.
Hehe, by mě zajímalo, jak ho to vůbec mohlo napadnout,
protože všechnu krev měl červenou.
Weŕe all living in America
Tlustá huba a vní doutník,
za připálení procedí jen „Dík. “
Ve svémneotřesitelném křesle
Vymýšlí plány pro jiné zlé.
Vy*er si voko, sviňo
Mělo by se TO asi více ukazovat světu,
Téměř nikdo si TOHO zatím nevšímá,
Řeší raději, zda na dovolenou vŘecku není příliš zima,
Je jim u prdele africké dítě držící berettu,
Chlast, vaše past
Kdo snaží se zničit svůj žal
vbezednosti destilovaného ovoce,
Měl by ho utopit raději vpotoce,
To ovoce není zrovna bez žížal…
(skoro) jako šachy
Napadená je dáma na H1
Věží zA8,
Věží, která chce především svrhnout krále,
Neštítí se poslat pěšáky či střelce,
O hlouposti I
Někteří jedinci tvrdí, že lidská fantazie je neomezená.
To nemohu vyvrátit, protože jinak bynemohli přijít na takovou hloupost.
O hlouposti III
Nedejte, aby se lidská kreativita utopila ve vlastní bezohlednosti a hlouposti.
DANGEROUS!!!
Svět se utápí ve zkaženosti lidských myšlenek,
Napadených zkorumpovaností prohnilých citů.
Nenajde – li se vřadách nepodplacených zbytků elektronů dostatek aktivity,
Udusíme se ve zplodinách zápachu naší naprosté nedokonalosti…
Arab barab
Arab barab
()()()()()()()
Zmozku mu vytekla bolest zapomnění,
Zpusy se naposled vyhrnul dutý vzdech,
Ufoni všech planet, počkejte, až si zavážu tkaničky...
Proč se na naši planetu dostali mimozemšťané už dávno, ale dnes už ji nenavštěvují.
Do vesmíru jsme vprůběhu několika posledních desetiletí vyhodili tolik vesmírného odpadu,
že se bojí přiletět blíž než na vzdálenost několik desítek světelných let. Nebo to je něčím jiným.
Nebo jen zlomili hůl nad beznadějností naší antikreativnosti voblasti revolučních názorů.
To je jen taková hláška ze školy...
"On vážně nechtěl pít,
paní profesorko,
jen se bál,
že mu v tom
Warum???
"Stirb heute nicht. Stirb morgens nicht. Stirb nie. "Habe ich heute geruft.
Na malinkém plácku
Na malinkém plácku
Válí děti kuličky
Dýchají ledovou sílu
Paní Zimy
Žádnou válku na dálku...
Ta hrůza vjeho duši,
Když stanul tváří vtvář
Hlavni brokovnice,
Se slovy ANO, PANE BUSHI
IQ test
Aby měl tento IQ test smysl, je naprosto nutné spolupracovat. Fajn, šou může začít.
Zahřívací kolo: Přečtěte si kondolenční lístek a zasmějte se mu.
Pokud jste to zvládli, jste úplně blbí a máte hodnotu IQ pod bodem mrazu a nemáte tudíž u tohoto testu co dělat.
Miliardy krůpějí krvavého potu
Miliardy krůpějí krvavého potu,
Miliony vteřin dusivé deportace,
Tisíce hodin nekonečné beznaděje,
Stovky dnů hadrového zacházení,
Jestlipak víte, milé děti...
„A jestlipak víte, milé děti,
proč jsme jeli až sem, do Beskyd. “
Hlásí se Maruška.
„Maruško. “
So smelými vantúšmi
So smelými vantúšmi
Se hladím,
Keď pride na ma smutok,
Protože vím,
Flaška je děvka
Flaška alka je děvka
Už se nemůžu dočkat,
Něco ti povím,
Taky už se těšíš, že.
Lásku nikdy neztratím...
Leží mi vnáruči,
Nepustím ji, nikdy, nikdy.
Nemůže umřít, rozumíte, nesmí.
Eleonoro, lásko, probuď se, prosím
Pár falešnejch citů
Pár falešných citů
Hnulo mi
Žlučí.
Na obrazovce
Dvojité neštěstí
Usmažený sněhulák
Plul
Po širém moři
Jako ta ropná skvrna
Chce vysvětlení
Po zasněžené silnici
U Shopping parku
Se proháněl
Mamut.
Bohužel ano, a bude stále více...
Čest
Se naučila
Poslouchat
Hloupé nápady
Cosik pro ostravaki
Do řitě stym. Sakra.
Zas sem ztratil kartu zMakra.
Juž sem myslil, že su vdupě,
Bo kaj jindě se ostravak tak fajně opije.
Dopis do Itálie
Ptal jsem se nebe,
Ptal jsem se stromů,
Ptal se sám sebe,
Kdy vlastně vrátíš se domů.
Vanilkový kožíšek
Opět mě uchvátil,
Kdo.
Vanilkový kožíšek
Nahé oblohy.
Centrum lidské lhostejnosti
Nechte mě jít, prosím,
Vím, mám ruce od krve,
Ale to není cizí krev,
To já krvácím,
Zbytek lidských citů
Je to láska, nebo beznaděj.
Oči tak zářivé, nevím, kčemu to přirovnat. Tyrkysová modř prosvětlena tisícem a jednou jiskřičkou.
Taková ta krásná barva, jakou vidíte na jasném nebi pár desítek minut po východu slunce na západní straně nebe, dá –li se to tedy tak popsat.
Vždy může bejt hůř
Smrad a špína, temno leda,
Vydržet se to tu nedá.
Chcípnu hlady, chcípnu žalem,
Včera oběsil jsem se sámmálem.