Písmák Gana XVII
„Vyznamenání za statečnost,“ podiví se. „To je tvoje. “
Přikývnu a uhnu pohledem. Vtuhle chvíli mi ten kousek blyštivého kovu přijde tak nějak směšný.
Gana XVI.
Soud proběhne rychle. Bez svědků a obhajoby. Prostě mi nějaký úředník vmalé vydýchané místnosti přečte rozsudek, pak mě naloží do velkého obrněného autobusu a ve společnosti podobně postižených nás odvážejí za město.
Na rukách mám pouta a na klopě slavnostní uniformy stále připnuté vyznamenání za statečnost, což působí jako jeden velký špatný vtip.
Gana XV.
Znáruče divokých snů mě vyrve otravné pípání malého plastového budíku. Rozlepím víčka a zahledím se na displej. Je půl páté odpoledne. Slunce mi prolézá dovnitř skrz škvíry vžaluziích a otravně mě píchne do očí.
Gana XIV.
„Poslední dobou si s Albou vůbec nerozumíme,“ poznamená Yawor, když spolu o noční vyjedeme na kopec Réval. Je to asi nejvyšší místo ve městě a za dne se stává oblíbeným cílem rodinných výletů. Díky tomu se vrcholku nachází parkoviště, bufet a několik hřišť. Občas se tu v dřevěném atriu uprostřed noci schází fetky a rozdělují si svůj lup, který nakradli dole ve městě, aby měli na dávky.
Gana XIII.
„Víš o tom, že padělání dokladů je trestný čin. “ položí znenadání otázku.
Hrkne ve mně. Vozidlo poposkočí.
Gana XII
O několik chvil později už parkujeme před budovou mého nového pracoviště. Jde o třípatrový dům snovou, oranžově vyvedenou fasádou a logem orlice vkolečku uprostřed prosklených dveří.
„Tak jsme tady. “
Mlčky přikývnu a nejistě se na něj zadívám.
Gana XI.
„Slibujete, že budete chránit město Orben a bdít ve dne v noci nad jeho bezpečím. Plnit zadané úkoly, ctít zákony a položíte i vlastní život při obraně práva a spravedlnosti. “ duní ztribuny chraplavý hlas.
„Tak přísaháme.
Gana X.
Drčení budíku mě vyrve zděsivého a zároveň strašně intenzivního snu. Můj domov vněm shořel. Slum na pobřeží zachvátil veliký požár, chýše žhnuly jako sirné hroty a knebi stoupal hustý šedý dým. Všichni pobíhali jako mravenci, kterým někdo rozkopal mraveniště, a snažili se ho uhasit.
Gana IX.
Další dny jsou šeré a nudné. Všechno zhaslo, jako když vžárovce praskne vlákno a rozhostí se tma. Upnu se na tréning a od mužů si udržuji odstup. Přihlásím se do náročného šestiboje a začnu trénovat grapu i soukromě.
Gana VIII.
„Odkud vůbec pocházíš. “ položí mi otázku bývalý živnostník Varna o několik hodin později. Poprvé jsem se odvážila vyrazit znaší skupinou večer ven. Nemalou roli sehrálo, že mě pozval sám Silvan Hort.
Gana VII.
7. Kurz
Jestli jsem někdy měla pocit, že někam konečně patřím, tak je to přesně tady. Zatímco ostatní účastníci tohohle půlročního kurzu se ošklíbají nad zadanými úkoly, mě to děsně baví. Učíme se zákony, psychologii postupu při jednání s pachatelem, taktiku zákroku, účinné chvaty a v neposlední řadě střílet.
Gana VI.
„Budu potřebovat výpis zrejstříku trestů. Kvůli té nehodě,“ lžu, jako když tiskne Gubacakovi do očí. Uplynuly dva týdny a já už jsem zase práceschopná. Jen pod pravým žebrem mě otravně píchá.
Gana V.
Utečou dva měsíce. Mám svoje první doklady. Podle nich jsem Gana Jaurisová. Osmnáctiletá sirota, jejíž rodiče před deseti lety přišli o život při výbuchu palivové nádrže na utraniový pohon.
Gana IV.
4. Vuniformě uklízečky
Můj nový domov je jakýsi objekt smontovaný z vyřazených přepravních kontejnerů. Jsou přivařené k sobě a vstupuje se do nich pomocí žebříků.
„Tady budeš spát,“ ukáže můj nový zaměstnavatel na jednu zpřízemních ubikací.
Gana III.
Cesta do hlavního města je dlouhá, vleklá, nepohodlná a otravná. Moje společnice, která se představila jako Serena, mě naučila řídit a na rovných vyprázdněných úsecích mi tu a tam půjčí volant. Nejdřív jsem ztoho ve stresu, ale časem si jízdu začnu užívat. Jak opouštíme jih a pomalu se blížíme kcentru kontinentu, mění se i struktura vozovek a provoz.
Gana II.
2. Dlouhá cesta za světlem
Ono se řekne, že už se nevrátím, ale kam proboha jít. Tady mám práci a domov. Obojí sice za nic nestojí, ale navzdory tomu sem patřím.
Gana
Nenávidím halenky. Slímečkem, desíti knoflíky, decentním modrým proužkem a rozhalenkou. Spárovat rukávy, přišít ty knoflíky, zaobroubit okraje. A zase znovu a znovu.
Pán hry
Pán hry
Mazur. Planeta zábavy, neřesti a nikdy nekončící dovolené. Místo plné měst tepajících nočním životem, kde krvavě rudé moře omývá nekonečné žluté pláže a všichni tam létají za odpočinkem a netradičními zážitky. Na Mazuru se nespěchá.
Císař je pýča XXIV.
24. Epilog
Na čele cítím malou měkkou dlaň. Je teplá a trochu zpocená.
Otráveně otevřu oči.
Císař je pýča XXIII.
23. Odsouzená
U výslechu se na mě vystřídá několik maníků Gaulinčukovy vyšetřovací služby. Řvou na mě, bijí mě a pak nechají zregenerovat. Znovu a znovu.
Císař je pýča XXII.
22. Jáma lvová
Slavnostní párty pro smetánku, která se nachází vpřilehlé budově nedaleko meziměstské arény, je nacpaná hlavouny vluxusních oblecích a jejich manželkami oděnými do blyštivých extravagantních šatů svykrojenými výstřihy a látkou pečlivě obtahující jejich vnadné siluety.
Jde o rezlehlý sál sdlouhými, rudě prostřenými stoly, napěchovanými těmi nejvybranějšími lahůdkami, které sem museli dotáhnout nějakou meziplanetrání lodí. Pochybuju, že všechno to pestrobarevné ovoce, humři, kaviár, či krevety se tady dají jakkoliv vypěstovat, nebo že by místní elita dala do pusy genovýrobu.
Císař je pýča XXI.
21. Meziměstský zápas
Na ošetřovně mě dali do kupy. Podlitiny a tržné ranky už se hojí, sice to pálí jako čert, ale do večera to bude vpohodě. Znám se, znám svoje tělo.
Císař je pýča XX.
20. Mezi smečkou
Dva týdny uběhnou v narudlé mlze. Dopoledne dřu vposilovně a odpoledne trénuju sLeonem. Je to peklo.
Císař je pýča IXX.
19. Výcvik
Vtělocvičně je zima. Skoro mráz, který se mi zakusuje do holých chodidel. Nikdo se tu nejspíš neobtěžoval zapnout topení a zotevřeného okna vane průvan.
Císař je pýča IIXX.
18. Leon
Instinktivně couvnu.
Sjede mě překvapeným a zároveň značně nepřátelským pohledem, jakým sjíždíme mrtvoly, které nečekaně vstaly zhrobu.
„Přejete si, pane.
Císař je pýča XVII.
17. Hugo
Vpolicejním antonu, který snámi míří směrem kcentru, je vydýchaný vzduch, který čpí mužským pyžmem a lacinými deodoranty. Sedíme sBožanem naproti sobě, ruce i nohy vželeze a útrpně čekáme, až nám chlápek sculíkem napatlá rány regenerákem.
Díky mojí genetické výhodě rychlé obnovy buněk se mi proříznutá kůže začne poměrně rychle zatahovat.
Císař je pýča XVI.
16. Hangár
Následující týdny uběhnou vkrvavém oblouznění. Bojuju, zabíjím. Katana pracuje, čepel proniká bez odporu kůží, vyvrhuje a porcuje.
Císař je pýča XV.
15. V Suridu
Schulzovo vznášedlo mě vysadí uprostřed noci vpohraniční zóně. Všude panuje tma. Jen vítr mi hvízdavě sviští v uších.
Císař je pýča XIV.
14. V Chabrunu
Míříme vojenským modulem kamsi kseveru a pod námi se rozprostírá nažloutlá pustina, tu a tam rozrytá těžebním kráterem, zleva ohraničená plotem se stočeným žiletkovým drátem, který se táhne kamsi za obzor.
Sedím u okna, takže mi celá scenérie skýtá poměrně slušný výhled. Ruce mám pevně připoutané kvězeňskému opasku s kotníky v železe propojené krátkým řetězem.
Císař je pýča XIII.
13. V prdeli
Vcimře pod východem se nás sejdou desítky možná stovky. Geniti si svlékají skafandry a jeden nervózně pomrkává po druhém. Leon tu totiž není a nikdo netuší co dál.
Císař je pýča XII.
12. Vzpoura
Prázdný vozík překrytý plachtou k nám dorazí asi po dvou hodinách ranní šichty. Spojím se pohledem sTraxem. I on o něm ví.
Císař je pýča XI.
11. Maus
Deset dnů na marodce uteče jako voda. Maus se o mě předpisově stará a po večerech kecáme a srkámeten jeho čtyřicetiprocentní destilát. Prý home made.
Císař je pýča IX.
9. Je mrtvá.
„Je mrtvá, je doprdele mrtvá. Víš, ty kolik mě stála peněz a nevydržela ani tuhle sezónu.
Císař je pýča X.
10. Všude číhá smrt
Uhrovitého Romana vážně povýšili. Nosí se jak pán a všechny buzeruje. Touží se předvést, udělat dojem.
Císař je pýča VIII.
8. Spící Franie
Uplyne několik dní, které mi splývají v jeden. Stereotypních, ubíjejících. Naplněných úmornou prací, temnotou a hnusným žrádlem bez chuti.
Císař je pýča VII.
7. Na dně
Na dně dolu je tma. Ona je tedy všude, ale tady je taková hustá, těžká, neproniknutelná, protože kahany tady blbě hoří a hůř se tu i dýchá. Smrdí tu nějaký plyn, ze kterého se člověku chce zvracet.
Císař je pýča V.
5. Mezitím v Suridu
Tmavovlasá Serena si namotala do pěsti rezatý cop své soupeřky a prudce trhla k sobě, až žena musela zaklonit hlavu vnepřirozeném úhlu. Pihovatý obličej protáhla bolestí. Začala sebou zoufale cukat a mlít, ve snaze se vyprostit.
Císař je pýča VI.
6. Inspekce
„Promiň,“ šeptá Franie, když vedle sebe už zase rubeme tu zlatou sračku. Zmlácení do mdlob tady člověku omluvenku zpráce nepřinese. Probrali mě a následně poslali makat sranní směnou.
Císař je pýča IV.
4. V dole
Důl Au je hluboká díra vydlabaná pod naším ubytovištěm. Má mnoho pater, znichž vedou zpevněné chodby kamsi do temnoty. Sjíždí se do něho vrzajícím výtahem a panuje vněm šero, ozářené jen omlácenými karbidovými kahany.
Císař je pýča III.
3. Nový domov
Když se proberu zdálkového spánku, neuvěřitelně mi třeští hlava. Mám pocit, jako kdyby mi nad očima někdo vytrvale zatloukal ostrý hřebík a neomaleně do něj bušil s čím dál větší intenzitou.
Otevřu oči a rozhlédnu se okolo sebe.
Císař je pýča II.
2. Ve slevě na prodej
„Vzbuď se, Glado. Mluv se mnou,“ uslyším kdesi nad sebou naléhavý hlas. Když nereaguju, slova podpoří nepříjemné dloubnutí do jamky mezi klíčními kostmi.
Císař je pýča
Prolog
„Císař je pýča,“ uchechtne se Glad při pohledu na kostrbatý nápis vyrytý do zdi malé cely, kterou spolu sdílíme před závěrečným zápasem vUrban Aréně.
„Dneska bude v hledišti,“ poznamenám.
„Kdo. “
Na medvědy
„Musíte se tak často cpát masem. “ osopila se na nás ségra, když jsme zrovna nedělně obědvali. Docela mě tím nakrkla, protože zatímco ona je spolu smámou schopná přežít týden na vodě a zeleném lupení, já, táta a děda tohle máme zcela opačně.
„Ale no tak, Eliško.
Konec starých pravidel
Konec starých pravidel
„Už toho bylo dost. “ vztyčil se prudce Liah a bouchl dlaní do stolu, až to zadunělo a zkorbelu vyšplíchlo zteplalé pivo.
Několik přísedících mu spodmračenými výrazy souhlasně pokývlo.
„Ty mi nebudeš říkat, co a jak má být.
Ti z klubíku
Jmenovala se Milena Poláčková a přibyla do instituce, aniž by o to kdokoliv stál. Na místo personální ředitelky, aniž by instituce dosud funkci personální ředitelky potřebovala. Mzdy a všechny náležitosti okolo docházky patlaly Voláková sVlasákovou a pohovory nových uchazečů si dělali vedoucí jednotlivých oddělení sami. Všem se tam hezky žilo a jednorožec pravidelně nad obzorem zvracel duhu.
SPODEK V RUKÁVU
SPODEK VRUKÁVU
Quidor Delheb bin Ufra uvelebil své obrovské tučné tělo vjednom zmramorových bazénků a trpělivě čekal, až se jeho společník usadí naproti němu. Horká voda zásobující toto místo zpodzemníchpramenů mu dělala navýsost dobře. Nechal ji, ať mu prohřívá ztuhlé klouby a omývá každý záhyb a měkoučký fald.
Zirak Alli, který právě sestupoval po hladkých schůdcích, byl jeho pravým opakem.
Konec Rudé planety
„Naše země nevzkvétá,“ poznamenal Císař při pohledu z okna a nespokojeně poposedl na Rudém trůnu.
Rozhostilo se ticho.
„Na každou věc se dá koukat ze dvou stran,“ odkašlal si Pokladník a podbízivě se na něho zakřenil. Vpodbízivých úsměvech a květnatém pochlebování byl velmi zdatný, proto se udržel ve vysoké funkci téměř celý život.
Korektorka
„Půjdeš se mnou na degustaci moravských vín. “ culí se na mě Petra zobchodního a koketně namotává okolo pečlivě nalakovaného ukazováku loknu umělých blonďatých vlasů. Asi návyk, který používá při manipulaci sopačným pohlavím. Neuvědomuje si, že pohlaví totožné takové chování spíš dráždí.