byteček
v Novém Jičíně 25. 2. 2024
včera jsem byla
s Alenkou v říši divů
stoupali jsme do kopce
PF 2024
a není třeba více
než zhasnout
kdy se zhasit má
a nadechnout se světla
momentka
krajina je dnes ostýchavá
vítr jí kasá rozhalenku
vevnitř to vře
a zima venku
panny umírají v listopadu
22 let co zemřela máma
jen tak přisedla ke stolu
sanděly a příbuznými
před pár dny se k ní přidal i syn
óda na zločin
óda na zločin
zas podzim
listů cíchy práší
a kaštanoví Goliáši
dovětek
dovětek
krajina prázdná
v křídlech vran
pan Podzim coby tobogán
ze soudní síně
odlétli čápi s vlaštovkami
krajina zlátne korunami
na hrudích mezí střídají se
barevné brože listí
labutí píseň
labutí píseň
na lemu léta
vyšívané jeřabiny
po laťkách plotu
O dětech
fotbalista aneb vpříštím životě nebudu mít syna
píše mi bez oslovení
neprosí jen žádá
omlouvá se pouze vopilosti
bez titulu
už nejsme princezny
koruny nosíme po kapsách
namísto na hlavě
rytíře volíme srozumem
rozhodnutí
rozhodnutí
… a bude to
jak rada maminčina
jak nepatrné pokynutí hlavou
PF 2023
PF 2023
na hvězdy a na světýlka
na šaty stříbrem vyšívané
pojď si hrát
jinotaje
jablka scvrklá
stromy tíží
vjezerech
jako ve hmoždíři
čekání
úvozem ráno přišla smrtjen myši rázným krokempolekané domáhaly se z posledního života
nicotav mlze po kotníkyofačovaná mrazemhnala se srázemnenávratně dolů
kpoledni přeci jen aleprst slunce píchl do topolů
do jehel bez ucha
Parcela
Moje babička se nechala spálit. Tedy samozřejmě až po smrti. V roce 1977 na vesnici, navíc u zapřisáhlé katoličky, to bylo něco zcela opovrženíhodného.
Maminka ale plnila její přání.
Pozdní sběr
Když je čas, pošlete své “dítě” do světa a popřejete mu mnoho štěstí I pro tohle mé dítě přišel ten čas, symbolicky podzimní čas bilancí a rozjímání, čas sklizně. Mé děvče sbírka s mužským jménem Pozdní sběr už dospěla a vydává se hledat své místo ve vašich knihovnách a srdcích
Lze ji objednat na:
https://www. pozdnisber. ml/
Znova děkuji všem, kteří mě směrovali, vedli a kteří se podíleli na konečné podobě sbírky.
Chrupky
posledním stromem vcípu zahrady
byla třešeň
rodila málo bledé třešně
zdánlivě bez života
rekviem
Adélko, vzpomínám často
jak jsme si hrály
v bukovém lese pod krchovem
panenkám česaly vlásky
Pavel
dávno už ti opadalo peří
přesto u nosu tatáž nudle
labutí vzlyk i křik páva
vroky už mrtvém hrdle
světlušky
rezavé stráně hnědá pole
spadané listí vjednom kole
vítr mu hraje na píšťalku
na nebi jak na katafalku
Tramvaj 1910
Milí příznivci tramvaje,
dnes můj příspěvek bude o trochu jiné poezii, o "poezii" zaniklé tramvajové trati ve městě, kde žiji - a sice ve městě Český Těšín (Kdo nemá povědomí, tak v červenci roku 1920 bylo dříve jedno rakousko-uherské město Teschen rozděleno na dvě části - Cieszyn a Český Těšín. Hranice obou měst v půli tvoří řeka Olza/Olše a žijeme tu prostě pospolu ve dvou státech, ale stále spojení jenotnou historií. Jsme svého způsobu raritou v našem státě. )
Tolik na vysvětlenou a nyní k věci.
Pozdní sběr
ještě to voní létem (světem)a švestkovými koláči
lemuje cesty bodláčí
na nebi slunce
~ kytka od Picassa
finále
za okny jako film
končí jaro
vzorec o mnoha známých
podtržen rozkvetlou loukou,
láska a jiné vi(í)ry
zubatý březen
ztváří ukusuje
jak zjablek shnilých loňskou sklizní
umírá žízní po životě
Mé ženy
Alžběta
v zádveří bývala lavičkavedle ní konev s mlékemna parapetu muškáty
kvetly ruděa jejich spadané lístkyna prahu rovnal vítrv kostrbatou linku
stejnou jak stužkav jejích bílých vlasech
Cestami cest
slunce se krčí na úvozezemě, jak pastýř volá k noze. na psa co nikdy neštěká
barvy si kopec obléká
cestami cesta možná býlímprodloužit tuhle kratochvíli
dere se cosi zdaleka
Na sklonku léta
na sklonku léta
všem je kpláči
krajina obléká se
do bodláčí
Poločas léta
poločas léta
co se stane
píšťaly klasů rozkývané
sype se zlato do kapes
PF 2019
- - -
po roce znova
když jsou k mání
nalouskat přání
na věčnosti
bydlíme sami
v domě zotazníků
tys´ ukrad klíč
a já mám vkapse kliku
Vánoční
šedne
a hvězdy do jablek
se schovávají
ztraceni v době
PF 2017
zaříkávání prvé
už větve svázal mráz
už krajina jak cukrovaná
sype se do ní bez ustání…
zas touha
bilance
uvízlá vmrazu
dvěma srdci svírám zdi
vnabídce pro a proti
není refrénu který bych zpívala čistě
v mlze
špičáky stromů trčí ve větvích
až k nebím ruku vruce plují
mračiska na žerdích
otylá břicha vystavují
směnárna
za mince křížal
za dobroty
za pramen vlasů zpod slamáku
za mlhy, plískanice, sloty
nepohádka
voda se vaří klokotá
kocour se shání po botách
je čas se vrátit do pohádky
zlatý vlas padá do ohrádky
odkvétá bez
odkvétá bez
a cesty plné žížal jsou
les voní podhoubím
a třešně plané
naše zvonkonosy
úsvit se rozlil
do zděděných šálků
svačiny vtaškách
kráčí na lokálku
Baletky
Má kancelář, šedá a nehybná. Vní dva ztěžka dýchající komputery, dvě zářící obrazovky. Skrze žábra žaluzií vyhlížím zokna. Polojasný den, zelená tráva, pučící stromy… Jaro.
pádové otázky
poslední ticho
vprvním pádu
noc rozprostřela na zahradu
vyhaslé hvězdy
pod rukou
slunce je napůl věc
a vylekaná koniklec
jak krajíc chleba
smedem
PF 2016
zase se nosí rukavice
a hvězdy trčí zpod čepic
je rozsvíceno do sklenic
vaječný koňak lékořice
zlaté míle
je ve dvou miskách
jedna chvíle
a zítřek
který na promile měří
na děje
asi jsme zapomněli
na to co komu patří
oživlí leporely
vzdycháme každý
Kartágo
na listu list
na zítra ptáš se
krystaly ledu tají vkapse
slunce je piha vpodkolení
jedna letní
oblaka hvězdy pasou vdáli
snad se to letos neprovalí
léto že nestyda je
nahé vparku
pátá je k čaji
je svítání
listy trav brousek rosy ostří
louka si píská ještě ze spaní
a prostřeno je
Smrtka
To ji tak potkáte, vlese a skosou, vmontérkách, blůze…, a v oranžovém tričku. Má docela malá očička za hodně dioptrickými skly - a ona to vlastně je on. A vy si říkáte, tahle smrtka je muž, docela obyčejný muž středního věku. Chlap, kterého byste si normálně ani nevšimli, ale teď se stal čímsi zajímavý, protože najednou kráčí proti vám vynořivší se z nenadání zlesa.
poslední snídaně
poslední snídaně
pojídali boží tělo
na oplatce
znělo sladce
povedal mi
povedal mi
už už už.
ľahni so mnou na vankúš
zľahka nastav svoje pery
jarní odysea
slunce nohy smáčí vklovatině
a odškrtává nepovinně
zpiškvorek strání kapky rosy
ptáci bosí
PF 2015
zima je...
zima je
křišťálový lustr
zhusího peří peřina
a ústí kde se zhasíná
Cizí žena
Cizí žena
Jednou přišla domů dříve. Máme návštěvu, pomyslela si. Za dveřmi plyšový batoh. Kousek dál ležely hnědé kozačky.
variace na podzimní téma
na polích pastýř
ztratil korunu
zlámané hlavy ocúnů
ji vtlení schovávaly
... podzim je
Kalhotky
***
Skalhotkami to u nás holek bylo vždycky těžké. Tedy od určitého věku, kdy většině znás přestaly vyhovovat mámami či babičkami zakoupené pohodlné bombarďáky sgumou až do pasu anebo za komunistů tolik profitované podpultové či tuzexové 7kusové sady srůznobarevnými gumičkovými lemy a nápisy Monday, Thursday, Wednesday,… až Sunday. Půlka vesnických holek znaší třídy odkojená na ruském jazyce ani netušila, co ony zahraniční nápisy znamenají a na jejich klíně byl nejednou zcela nevhodně (zpravidla při převlékání do tělesné výchovy) spatřen vpondělí nápis Saturday. Myslím, že žádnou znás to ale netrápilo.
léto je... (TVAR-ZE-SÍTÍ)
léto je…
zmrzlinový kornout
ledový čaj i káva
ve jménu práva
jaro je...
jaro je oblékání
kabátů zelených a sak
a žlutých nohavic
a krajkového prádla
otázka (dosti zásadní)
pověz mi jenom
dá se smutek prát.
bolestí sušit.
co je to ještě
pole nezor(a)ná
poledne
čas zmámený je
pitoreskním jarem
šílený vítr za rumpálem
Návod k použití (aneb tak trochu neveřejný příběh z veřejného WC)
Znáte ten pocit, když se vám „chce“ a nemáte prostě kde si ulevit. Jedete autem a doslova slzíte, jak už „to“ máte na krajíčku…
Mě „to“ potkalo včera. Cestou kholičce, u které, jak jsem věděla, budu zaručeně sedět minimálně dvě následující hodiny. A to už fakt nedám.
Rum Ti tu nechávám, dcerunko!
Stráně už byly po povodních dávno vyschlé. Chodníky obnoveny. Koryto řeky vydlážděné a bezpečnější. Jen jejich chalupa zůstala živá.
lásko
Amulet - Jan Skácel
Narazila jsem na něj úplnou náhodou a je to opravdu klenot. Tak trochu cítím potřebu se tady podělit.
https://www. youtube.
Kaleidoskop
Kaleidoskop
Co nejlépe znala, byl les. Les za pozdního odpoledne, les vpodvečerním šeru, kdy už se na mechu zvolna usazuje studená rosa, kdy část zvěře zalézá do doupat, schovává se a hnízdí, uondaná zcelodenních úprků, pastev a kráčení někam za potravou. Podvečery, kdy vdruhé části lesa, probouzel se lovec a jeho lačné oči hladovým kuželem osvítily krajinu. Dravec, hnán touhou se zasytit.
půlnoční rozhovory
kolik je ticha
od jednoho listu kdruhému
když zítřek odpadá
kolik citoslovcí.
požářiště
PF 2014
O životě nahoře a životě dole, staré skříni, kaprovi a tak trochu i o Vánocích
O životě nahoře a životě dole, staré skříni, kaprovi a tak trochu i o Vánocích
Stála před vchodem na půdu. Tam, kde se krovy svažovaly a tvořily jakýsi rovný přístřešek, který zastřešoval stříbrošedé schody a prostor malého podestu. Těsně před vstupem pod klasickou trojúhelníkovou místnost podkroví oddělenou třemi dřevěnými stupínky. Stará vyřazená skříň.
listopadovádění
***
zas pánbůh tahá za draky
a trouchnivějí bodláky
rozbřesky mají zpoždění
zas na jabloních křížaly a plaňky
zas na jabloních křížaly a plaňky
nasládlým čímsi čpící sad
zas listopad
vítr už vyfoukává baňky
tři podzimní
I.
do jinovatky rána píší písma
tak svatá, že až kúzkosti
a ryby plavou břichem vzhůru
O metafoře
O metafoře
má mušli ve výstřihu
pochází odněkud zjihu
přitom ~ seveřanka
pohyb/nehybnost
pohyb/nehybnost
fouká
a víry na pěšině
vpodivné pantomimě
přímořské
… co ještě nikdo neprozradil
lasturou na přídi dubové lodi
prý ~ vyryl pro mne vzkaz
a on vší vody rozrážel
žestě
aneb jak to znělo a zní vtomhle městě
suzafon
zamrzly letos jeřabiny
krůpěje krve
(zoufalé) maličkosti
šiji
zbílých prostěradel polí
přebírám
vývrtky vin i vín
i-n-t-i-m-n-o-s-t-i 6
něco ti povím
nastraž ústa
jsem země
dávno
osamělost-panelstory-iluze
osamělost
útroby města
propriety
krokoměr asfaltových rýh
konce
teprve máj
a už vkoncích
poslední jablko
dohnívá kdesi ve sklepě
bezvýznamná
jsou věci
co se nerozpojí
co mají oči někde vnás
je polostín a poločas
Shirley Valentine
Shirley Valentine
někdy se nedopátráš delšího konce
umřeš uprostřed souvětí
zatímco na pánvi svolskými oky
Chvění
jak plaší jsme na březích vlastních vod
kameny - kruhy - kameny
v šelestu srdce hnízdící havrani
(ačkoli privátně jim jako domov
bylo i nebylo
bylo i nebylo
dřevěná branka sukem zralá
a šalvěj s bukem na stráni
klobouk a hůl a taky šírák
z večera
zvečera maminka tesknila
to prý že sousedé po letech
přesekli v polovic zahradu vrátky
končila neděle
slepičí
za brankou kurník
bez, splody černějšími noci
rdící se kuličky rybízu
maminka vzástěře zpepita
tenkrát
když z jara ze strání
slunce stáhlo prostěradlo sněhu
maminka upekla beránka
kávová zrna vtiskla do očí
novoroční
to zlatě prší na Tři krále
a hromadí se v pokladničkách
a cinká, cinká,. kutálí se
jak slza, kterou propustily
PF 2013
i-n-t-i-m-n-o-s-t-i 5
ve dřezu moře
lodě ztalířů
a plachty z porcelánu
vobjetí bublin
advent; tradiční
advent, tradiční
po stranách dne
rozkrojit stůl
napnout prýmky
lov
už od rzi sedral podzim
pláňky boží ~ nás
a na policích polí
ukládá se mráz
o slepotě
za obzor
na odiv
na špice topolů, bříz,
borovic borových
i-n-t-i-m-n-o-s-t-i 4
***
zase vařím zvody
co se rýmy pění
nejdu do koření
zimní-konečná
***
a vezli Boha na márách
či Šivu vkorálkovém závoji
křičeli: Jahve umírá.
Bolehlavy
zas pole kouřem mlhy
dusí se
z výstřihu noci
pleje chryzantémy
o hluchotě
tma ~ plena ve větru
pleská do prsou
a kůstky hvězd
proradné peckovice
tři podzimní variace
***
už zase vítr barvy rozházel
do tváří štípá dříví
a zodřezků pak chtěl by
pastorále
***
zas podzim zmlhy
vyřezává topoly
to rány
o lásce
všechnu tu lásku
vezmu pod paži
a stočím jako list
jak noviny
praktická k nepoužití
věším větrem sešlé cíchy
šiji teplem vrozích tich
po zápěstí pláč i smích
pne se vdivném stromořadí
žena - růže - píseň - kost
žena
Madona vkaméliích
hnětena
do všech svých podob
plástve
plástve
na druhém břehu
býval domov
přimknutý kcestě
do rána sypat sůl
do rána sypat sůl
většina světů, vztahů i lidí
se rozpadá kvůli hloupostem
kostrému řezu
ze vsi
balónky
na cestě do vsi
polyká lidi kopec
hlavy vyplivuje
přání-touhy-sny
přání
jsou to jen obrazce
co smíme lovit
vzapovězených vodách
dny; hadi
dny
- - - hadi
plivance prorostlé mlíčím
zmazané kaší
f-á-z-e
probouzení
ve strunách brázd
objevit znovu
trsátka čapích zobáků
povětrná
zvedla se vlna v úbočí
až kdekomu šla hlava kolem
to vítr sukně roztočil
to zavzlykaly lesy bolem
fata morgána
fata morgána
krajina hoří
po věky zapálená
s ústy od mračen
probouzení
noc vymíchaná do polevy
a pak ta rána
naléhavá
pupence, trylky, jehnědy
zimní
zima je konfeta
krystalek zářivý
zmrzlá tůň
po kruzích oblevy
Skvrněnka
Skvrněnka
(aneb pohádka o žirafím krku)
V daleké slunečné zemi zvané Afrika, na území pojmenovaném Keňa, uprostřed sluncem zlacené a větrem ošlehané savany, žilo a bylo jedno žirafí stádo. Páslo se v něm asi 30 žiraf a žirafáků různého věku a velikostí. Často putovalo za zelení křížem krážem savanou celé dlouhé dny, aby pro všechny ze skupinky bylo vždy dostatek jídla. Jen tohle léto zůstalo stádo na místě.
záblesky
dnes nebudu
jíme
porcuji událost
titulní stranu jakýchsi novin
Pavouček Máček
KAPITOLA 1 - NITKA
U lesa, pod velikým smrkem, na stéble přesličky, se jedné pavoučici zjara narodil malý pavouček. Patřil k slavnému druhu Alopecosa aculeata (slíďáků borových), kteří v tomto lese žili velmi dlouho. Byl hodně maličký a slabý, sotva jako zrnko máku, a tak mu maminka dala jméno Máček.
Jak rostl a dospíval, trpělivě ho zasvěcovala do umění spřádat sítě a kladla mu na srdce, že je to velmi důležité pro jeho další obživu.
Písmáci dětem
Po několika měsíčním plánování, sestavování, výběru a pilování konečné verze, až k finálnímu tisku samizdatem, spatřil světlo světa a já Vám ho chci touto cestou představit.
Takže - hezký den dámy a pánové, a především milé děti. Tohle je sborník poezie určené těm nejmenším i těm větším, nazvaný zcela jednoduše Písmáci dětem. Je jakýmsi unikátním projektem a reprezentuje výběr poezie skupiny dvanácti zdejších autorů, kteří se povětšinou ani osobně neznají a které na stránkách knihy dohromady spojilo potěšení nalezené v tvorbě pro děti a právě server písmák.
město na hranici, svět
***
a sněží
do úst mu věčnost sněží
jako šperk dobou zašlý
... z odkazu praotce Čecha aneb Jsem veš nebo blecha?
asi si nejsme souzeni
já a svět
duhová bublina rozkoší
rozkvetlý kaktus
tichá
kdybych jen věřila
Eviným světům
i moje tympány
zněly by střídmě
ponocný
zdál ses mi
vmezaninech podvědomí
ametystový mrak
stín filmového pásu
PF 2012
poezie
tři
naděje
dýcháme proti zdem
neónové zvěsti
vkrajinách stínů
září - kavání
den skáče šipku
do zezlátlých polí
a první mrazy
hlínu drolí
návraty
úbočí zraje
sráz zdobí střevíčníky
zas je čas tichý
panenek
Řekněte...;není to léto letos drzé?
už zas mi léto
tlačí na ohryzek
že se až těžko polyká
je další krize
kluci ze Žižkova
to kluci zeŽižkova
sny jako Káču
roztáčejí vkalužích
a vustřižených kalhotách
..jak chutná tma?
je jako uhlí
těžkne v hrudi
a v šedi rudou utrácí
a střelná bývá
panelstory
to pořád kdesi v sobě
stavíme města
bez cihel
do rámů oken
v autoškole
jsem v pasti
dopravní
znova jsem uvízla
v kráterech
Veselé Velikonoce - mj. K.O.U.L.E. - K-O.U.L.I.Č.K.A.
zas jaro mlíčím
tahá housata
v zobácích čápů
houpe narozené
noc
noc tříbí nás
nás zatoulané
zubatým ostřím
hýčká cizí
open office
Má novou práci. Ráno vstává ve třičtvrtě napět. Neříká tomu ráno, protože pro většinu lidí, stejně jako i za normálních okolností pro ni, tato doba znamená ještě hluboký spánek a noc. Toaleta, koupelna, zuby, trocha stínů na víčka, maskara, občas horkou kulmou stočených pár pramínků vlasů…
Za dvacet minut už sedá do auta, startuje, do otvoru v palubní desce vkládá panel autorádia.
L-S-Jédé
lamí
indické slamy
přepadly lamy
vhubách jen samé
roz-fou-ka-ná
je něha
vrostlá do země
od tebe ke mně
ktobě ode mne
srpy
stmívání
den úží boky
překlopen za obzorem
ve výmyku zalknut září slunce
Sokolovna - K.O.U.L.E.
jako zvěř jsem
vjádru lovná
když mě zláká
sokolovna
na vysoké noze
občas mívám sen
o mámě sholými prsy
jak leží na perském koberci
spunčochami na půl zadku
předsevzetí
zas leden svléká
okna
zkorálů
do čepic tříkrálových
SOSUE - superježiš
poznala jsem vNikarague
na výletě sličnou Sosue
přes rameno měla etue
podpatky
PF 2011
Výlet na planetu Hexahedron
Výlet na planetu Hexahedron
Planeta Hexahedron ležela na konci galaxie Hexadrila. Tam, kde se žádný zastronautů nikdy nevypravil, až za miliardami světelných let, kde se jen těžko dal předpokládat život. Vypadala docela jako pyramidy, které venušané znali z malé planety nedaleko Slunce, planety Země. Povídalo se o tom, že tam žijí tvorové shlavou do kostiček.
česaná
zlatavý podzim
stromům
stíná hlavy
ptáci v nich šediví
ponravy
celé dny kolotoč
s divnými sedadly
řetízky oblouky ohbí a zábradlí
po nichž se večery
Slavní básníci: sobečtí, nechutní, zvrhlí! Kteří to byli?
Tak na to jsem dneska narazila náhodou na netu a docela mě to pobavilo, tak se dělím.
http://zena. centrum. cz/volny-cas/kulturni-novinky/2010/10/21/clanky/slavni-basnici-nesnesitelni-sobecti-nechutni-zvrhli/
...na konec
ulice hladoví
je liduprázdno v nich
a bohapustý smích
se po kolenou plazí
EUREKA
měla jsem srdce
zpolí démantových
vnáplavech řeky
blýskalo se chtivě
V zelí skákal pes
šla Nanynka do zelí
i když jiní sázeli
i když milí rodičové
výchovou ji zrázeli
part I.
***
servaný čas
až na kost vzlyká
hrobníkům brousí lopaty
Brýle nesluneční
mám brýle proti slunci
vjezerech skel
spí sumci
a ryby
nemožnost možností
umím ti splnit
vše co dá se
hřebík je přibit
nehoupá se
Bum, bác...
nudím se lásko
vtomhle světě
co virtuálně
porcuje tě
časy
jsou časy přijít
i když nejste zváni
též časy sklizní
časy vinobraní
...laděno do podzimu
zas
z drátů telegrafních
mizí tečky Bůh ví kam
list za listem
...za mřížemi
za mřížemi zklestí
není ticha
není štěstí
do šelestí
šílenství je jako noc
stále se vracím
jako zběh
ze všech cizích válek
někdo mezi světy
žebřík a kolečko, s. r. o.
na první šprušli
od ráje
se schází pěkné partaje
když chceš
...jak chutná tma
je jako uhlí
těžkne v hrudi
a v šedi rudou utrácí
a střelná bývá
blízké setkání třetího druhu
potkala jsem tě
za soumraku
tuším
že vjiné galaxii
Zvířecí estráda 2
zamotaly se ovečky
nevěstě kozí do vlečky
zvolna se jaly všechny ztrácet
v té naškrobené bílé kráse
Médea
chtěla bych si tě omotat
jak rybí vlasec
na jateční háky
a na vrcholu Golgota
Nikdebyla Odvěká
je jí tak málo
z půli břehů
jak parukářka
chytá něhu
...všeliko kvaltování toliko pro hovádka dobré jest...
den je jak středník
mezi světy
rozseklá ústa
vpůli věty
..dráždit kobru nohou bosou, zasluhuje smrt prý...s kosou....
hladím tě proti srsti
ošíváš se
jak láhev vratná
v příliš velké tašce
Znovuzrozená
až se zas rozejdeme
v dobrém
však na zlé strany
a události
V tom domě
pod peřinou tady
spávala rýže
a teplo bývalo kobědu
u stolu ostýchavě
cirkulace
jsi jako lístek
větrem uondaný
vprůvanu tančíš
skrz nádražní halu
Těšínský kvítek
Vydává Excellens paper jako příležitostný tisk v nákladu 50-ti v kůži vázaných výtisků na velkolosinském ručně čerpaném grafickém kartónu.
Grafický kartón je vyráběn technologií ručního čerpání, používanou kontinuálně již od roku 1596.
Sborník obsahuje signované grafiky Edgara Barana, Józefa Dronga, Barbary Kowalczyk, Zbigniewa Kubeczky, Bronislawa Liberdy, Jiřího Neuwirta, Eduarda Ovčáčka, Ladislava Szpyrce, Ivany Štenclové a Stanislava Waszka.
Texty poskytli Pavel Gan, Theofil Halama, Alena Hasáková, Darek Jedzok, Tomáš Kočko, Jan Kukuczka, Radovan Lipus, Jaromír Nohavica, Lucyna Przeczek - Waszkowa, Renata Putzlacher - Buchtová, Jacek Sikora, Wladyslaw Sikora, Bogdan Trojak a Zuzana Voznicová.
malé věci
mám ráda malé věci
kamínky u cesty
ulity
dávno už opuštěné šneky
Ozvěny roku 2
~ leden ~
slunce jak tác
na němž o hrdlo hrají
zamrzlá jezera
z a /z/ u z l u j i s i t ě
za/z/uzluji si tě
akademicky
globálně vše vzato
čistě technicky
Tajemství ochutnaná
píši Vám pane
na pelest
neb nepřiznané
všechna čest
mezi vlnami
~ nadějno ~
projdu prsty
středem
holubími kroky
Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná hmotnosti kapaliny tělesem vytlačené.
sám Archimédes
stvořil tě
exhaústně
těžiště určil
Fata i Mogána aneb Půl-noci do rána
lodě už vyráží
všemi směry
plují ti po řasách
gondoliéry
Má či nemá - býti láska - otrávena?
- - - - - - - - - -
nebe nám klečí
na rameni
padne jak hádě
Elegie
Elegia - Stash Malinowski
/tym, co współczuli Polsce bardziej niż ja/
Ludziom zdarzają się niedobre, ale prawdziwe sny.
Z ust, zamiast słów, wychodzą im zęby.
zvířecí estráda
povídala straka strace
snaž se holka neutrácet
střež si zlato
drahé kovy
Sto a pátá
ještě se modlím
dočista
z jistoty bývám
nejistá
K. O. U. L. E. - Lehce alkoholická Óda na džina slečny Jožiny
Povídá mi Jóžina.
„Napiš ódu na džina. “
Cpouc si pusu preclíkem.
11-12
~ listopad ~
všechno je ze rzi odlité
častěji zvony zvoní
umíráček
6-7-8-9-10
~ červen ~
do brambor raných
vrůstají tajná přání
k pomilování
1-2-3-4-5
~ leden ~
slunce jak tác
na němž o hrdlo hrají
zamrzlá jezera
O stojatých vodách a pravdě věčně tiché
zamrzl rybník
voda stojatá
a vrba prostořeká
střapatá
Bejvávalo
den je
jak díra v parapetu
kocouřím drápem
sdírá peří
Jak se dělá prázdno z plna
. aneb když zoufalství hřeje více než vlna.
----------------------------------------------------------
den zachvěl se
jako pokladnička
PF 2010
Cesta hlavní - úzkou hlavní
někdy mi vjícnu ledy tají
/kartograf vmapách leží ztracen/
vlaštovky vzduchem štěbetají
jenmě se na jih nechce vracet
Z ticha šitá
jsem z ticha šitá
vykřičených barů
sny schovávám si
pod almaru
Ze života OPON....K.O.U.L.E
úklona stranou
cukrbliky
opona sukně
padá na kotníky
Dušičková
léto má kabát děrovaný
v rukávech
na tři strany
vítr kvílí
Je podzim...
je podzim
mlhou stloukaný
do trička
sbírá kaštany
KOULE - múza
na krku uzel
uvážu múze
uvodím si ji
na vodítku
Pohádkově - svatební
postav mi ve větru
vzdušný zámek
budu tvá princezna
v zlatých rámech
K.O.U.L.E/Sběratelství/Herbář
mám herbář
a v něm
sbírku listí
když podzim z hávu
K.O.U.L.E. Socha
nevěřím na nebe z obláčků
život se neučím z taháčku
mé tělo nemá tvar modelky
prsa mám
Doznívání léta aneb právo veta
nebe je dneska
leda na draka
a z ampliónu huláká
zběsilý vítr svíjivou melodii.
Ztracena
do zvláštních křehkostí
zakletý den
ze střepů křišťálových lustrů
broušená úzkost
Hádanka na téma Hnízdo/K.O.U.L.E
klíčem si neotevřeš
ani drápky
jehličím možná jen
taktéž i střípkem
K.O.U.L.E/Háber/Nohaté sľnko anebo Slunce nohaté
mám zubatou
ofinu
nedokonalost ti
prominu
Kam se ráda vracím /místo/
tam ráda chodím
kde jsou dveře
kde ve zdích nebývá mi úzko
kde záclonovou blůzkou
Krajina u holiče
stmívá se
s ústy plnými píce
česači očima hledají
žně na spáncích
k.o.u.l.e. Rumba v červeném
dva tahy štětcem
po tvých zádech
a v uších hudba
výdech
Průzory
střecha je pánev
touhy plná
po ní se žene
světel vlna
Melantrich
jsou krovy
srostlé červotoči
a půdy v nichž se
větrům točí
Ženy
mají své hráze
stavidla
a náspy
pěkně navršené vzhůru
Přitažlivost zemská
Dnes nad ránem jsem si obula křídla. Ano, čtete správně, obula. Normální člověk by si je asi navlékl na záda. Prostě by paže provlékl takovými těmi gumovými popruhy, na kterých jsou křídla připevněna a bylo by.
K.O.U.L.E. - před léty
měli jsme svatbu
před léty
dorty od cukráře
koláče od tety
Soutěž - Napište báseň z vyjmenovaných slov
být, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka, Bydžov, Přibyslav
být bystrým býkem zBydžova
kobylou být
bylinou
Různo-v-lásky
Různo-v-lásky
jaké máš vlasy
do pramínků
brunetko vláčná
XX. Mezinárodní divadelní festival "Bez hranic"
Dvě z jednoho "pera"
Novinářská
sedm hrnců
od umrlců
a ten osmý
Létavice
neřekl nic
a kdyby ano
v spáncích by měli rozestláno
a bylo by i nebylo by
Nestydatá
je čas na krátké vlasy
a splést si všechna asi
surčitě
čas
Jarní počítání
Jarní počítání
spočítej všechny sedmikrásky
jdi zarachotit klíčem
obejmi třeba trávu vpase
Zahrada
máš v sobě zahradu milý
třešeň ti v skrání vykvétá
je staletá
jak bývají snad v alejích jen lípy
Na dosah
zapálím si tě
zlámanou sirkou
ve vyhaslém bytě
rozsvítím vlákna
O hostech v domech plnějších než prázdno
je ze slov dům
a zpřání klika
a stůl od něhož neutíká
kdo jednou pobyl
Eskymo
V zimě jsem úplně mimose svým šmakem na eskymonež mi mrazy vazy srazíchci se v jeho chuti plazitrozvlnit si páteř. míchulahodností na jazykueskymo hold led je tenkýk prolomení peněženky.
Ber nebo neber
den křtěný jinovatkou
přišla si zkratkou
noc včerné šále
a za korále
Rusalka
na břehu stála
zmála žen
až do kolen se vody ptala
do kolen
Prosím neklepat...
láska je krystalická
bláznivá nicka
bez jména
hambatě odhalená
Budiž světlo
byli jsme stromy
vvětvích hnízda
a vítr do uší nám hvízdal
ze sazí
Martin
ustýlal na plotech
kopyty sbíjel chodníky
a stolik těžkou hlavou
plnou koňských žíní
Pozvánka na jazz
Jak zima zhaní sny o létání....
každé ráno
dne o krok méně
a léta zase o berličku
taháme zkapesníčků
Dva krajíce pod ošatkou nebe
Dva krajíce pod ošatkou nebe
…Bůh je nejspíš žena ….
ostřeji vtomhle čase
kradou se špičky nožům
život začíná v neděli
víš
život začíná vneděli
/říkali ve zprávách/
jako by věděli
Za dveřmi
za dveřmi zticha
vjednu stranu
je klika lichá
zmarcipánu
Mezinárodní
povedal
či spíš vlastně říkal
maličká, buď už prosím zticha.
nedala nic jsi do boje
Kdysi...
byli jsme kdysi spolu
sevření vpase
vdosahu vzdálenějším
nežli
Sedím na konári...
léto
má příliš krátkou sukni
fouká mu na kolena
pod ní » noc dřímá
Fragment
Všechno je teď. i to, co dávno bylo. vždycky když vzpomeneš
ožije mrtvé
aby se zalíbilo
tátova písničkaúsměvy mámypanenkastojan s novinamikde vše je zaručeně čerstvévšak
Ráno
Ráno
ráno je zatoulaný chodec
pošťák co vejde
bez zvonění
Domněnky, směnky, den a noc
asfalt je tetovaný akty
pasu své stíny
kopretiny
Inventář
píšu ti do pekla
do žáru nocí předešlých
až kdesi do červeně
že roztál sníh
Černí rána česaná
už zase
stojím tu
ulicí opásaná
/jen věšák na čísi kabáty
Kino na Hranici
X. ročník Mezinárodní filmové přehlídky KINO NA HRANICI29. 4. 2008 - 4.
Zatmění
ztrácím vědomí
kdesi v křížení ulic
v zívání dveří domů
vzít za kliku
Adresát nezastižen
můj milý
stydím se ti psát
jak uběhla jsem rychle
~ příliš cest
Veselé Velikonoce
O Pepanech
„Pepan, to je ten, který se furt sprchuje mami“, řekla mi dcerka, poučena reklamou na sedlčanský hermelín. Ovšem tím dala najevo, že votázce původu tohoto jména má absolutně jasno, což se o mně rozhodně říci nedá.
Snad se mohu přiznat, že tohle, u nás tolik oblíbené, jméno, nemusím. A to snad už od dob France Josefa, tedy vyjádřeno hodně nadneseně.
Osmý den schází nám
týdnu už visí ruce podél těla
ani netleská
odbila půlnoc ~ celo-celá
a tma
Květy
den zlehka noci polyká
a rána
mlhavá
jak sluncem našlehané bílky
Konec světa
kdo jen by řekl,že je konec. mě naopak se zdálože při pátkuznova jsem pěkněna začátku.
Kartografická
mám okna dokořán
mapuji dráhy měsíce
jak kartograf
kreslím ti na stehna
Dialog s osudem
I.
je ve mně klec na ptáky
vní ~ peří kolibříka
a kdesi uvnitř budík tiká
Lednové menu
rok odkrojil nám zboků
libového
kobědu ironie
lednových povodní
Deštivá
bydlíš
vpeřinách
až kdesi na okraji kontinentu
kde vítr mraky natřásá
K prvnímu
kprvnímu
za krk dýchá mráz
a na zástěrách obtiskuje měsíce
i dýchá se
PFko
Zapalme tmu vločkami sněhu
ledové varhany
nechejme hrát
… a třistatřiatřicetkrát…
Z Nových světů...
já….
formičkou vykrajuji srdce ztěsta
a město mhouří oči
pod peřinami zmraků ruce sepjaté
Čtyřsvíčková
i letos
Bůh peče město
zlineckého těsta
cukrové okenice
Jin a Jang
hořký jsijako pelyněkjak lék na srdcetaješ pod jazykemzázraky děláš ovšem s otazníkemjak. za kolik. a komu. jsi součást mého chromozomumé jin - to tebou přímo přetékávšak kdesi uvnitř mého jangus drtivou sílou bumeranguse řítí pravda odvěká.
Listopad
Listopad
taková urousaná krajina.
jak by jí ustavičně teklo znosu
a mlžný kapesník
Malá pytlácká
ztvých vlasů vyčesat len
do modra vymalovat rány
vyhnout se hřebínkům
a nekonečné nitě příst
Partie
byl večer
ztrácely se cesty
mlha se drala ku zápěstí
přes loket ~ kdesi k roztažené dlani
Září
ticho si nad údolím
rozepjalo šaty
a nahou hrudí
budí strašáky
Podvečer Babí
podvečer škrobí pole
kdesi ve Francii
snad sečou levanduli
a ženci vážoudo snopů
Můj dnešní nákup v supermarketu
Takže přátelé, chystám se nakupovat. Kmístnímu supermarketu Kaufland je to tak 2kilometry, a protože můj nákup bude miniaturní a pojmou ho útroby mého batohu snášivkou Canon, vydám se na cestu kolmo. Tedy rozumějte na horském kole, výhodně zakoupeném vjiném /tady zdůvodu skryté reklamy/ nejmenovaném supermarketu.
/Poznámka pro Jika: Jsme vcelku malé město, takže zatím máme pouze supermarkety, doufám, že nebude vadit, že se chystám vyměnit předponu hyper za super.
Nedoručeno
můj drahý
píšu ti po střechách
a na okapy pískám
o vodě - která sama bere
Pojďme si hrát
pojďme si hrát
na vodu vpříkopech
na vlny
na pěnu na hřbetech útesů
Na konci světa
stávám se cizákem
vykradačem potrubních pošt
voranžovém převleku poštovních schránek
vtomto městě
Bylo nás pět
bylo nás pět
dohromady
a pecen chleba málo
voněly škvarky v kotlíku
Panenka
Panenka
Schůzky si domlouval u výloh. Tuhle vybíral neobvykle pečlivě. Bylo to na rohu Akátové ulice, kousek od nového pekařství. Fascinovala ho vůně čerstvého pečiva.
Bílá místa
město je plné zipů
na kabátě noci
knoflíky lamp
podél cest
Odpočítávání
šaty s výstřihem
jak dlouho ještě
sen bude rozhoupávat třásně na bocích.
. a spánek taje
Sládnutí
hlavu mám plnou fíků
přes tváře list
a vrukou sládnutí
nepíšeš mi
Pozdrav z dovolené
některé tratě spojují břehy
vůní pražců
některé tratě jsou
nejen pro pěší
Snad raději bosá
odkvetly lípy
vsadu za domem
chystá se kčaji ~ o páté
včelaři do něj navečer
Vítání
zalitá do jantaru
tak tady bydlím
pod paží chléb
v dlaníchstůl
Jen tak na okraj
za letu chytnout telegrafní drát
a vlny vzduchu jen tak hnát
plachtovím dlaní
mít rozkrojené slunce na snídani
V šepotu
svlékla se
šaty na zem kladla
jak na postel se kladou
prostěradla