Šťastná hvězda Lva Zahrádky
- Do Prahy přijela Angelina Jolie. Náš reportér se vydal po jejích stopách. Vážení diváci, stojíme před vilou, vníž herečka nalezla dočasné útočiště. Jak sami vidíte, přistávací plocha pro vrtulníky je prázdná, helikoptéra odletěla, takže…Angelina sBradem je vevnitř.
Když se Maruně ukázal anděl
Když se Maruně Stránské zjevil ten anděl, bylo asi deset dopoledne. Zrovna na hřbitově plela nebožtíkovi hrob, když za ní něco zašustilo.
Otočila se, dneska už ani na hřbitově není bezpečno, co kdyby to byl zloděj. Byla připravená ho praštit motyčkou, ale místo toho jen vyjekla.
Večírek v Baru Bodler aneb Literární žeň
Letošní Literární žeň je.
Eberhard Zámecký bouchl do stolu.
Letošní literární žeň je. Humus.
Podrž mi kočku
Podrž mi kočku
Tvůj největší handicap je, řekla matka, - že nebudeš mít vdovskej důchod.
Tak nějak jsem se zarazila. Protože do té doby šla řeč fakt o jiných věcech.
Cože nebudu mít.
Kalendáře ze Švýcarska
Kalendáře ze Švýcarska
Údolí. Horský chaty. Zelená tráva, bílej sníh. Kostelíčky pod horama.
Literární Vyšehradská Vysočina
Srdečně zveme na 15. ročník festivalu, a to na Letní scéně Vyšehrad.
http://www. literarnivysocina.
To ti byl čert dlužný
Kristian Vadlejch byl zaměstnancem pohřebního ústavu a jako takový se rád procházel po hřbitově. Srukama za zády, vždy včerném saku, což byla vlastně jeho pracovní uniforma, chodil mezi hroby a dozíral.
Ke všem byl přísný, leč spravedlivý. Napomínal děti stejně jako babičky.
Vojáček
Vojáček
Vojáček vpoli stál,
na vartě přecházel.
Vojáka střídali –
Rusalka
Rusalka
Nevšímala si ho, asi by se to nehodilo. Možná kdyby byla mladší, třeba studentka.
Svou kávu upíjela malými doušky a aby se nemusela dívat jeho směrem, listovala časopisem, který byl v kavárně hostům k dispozici. Takový časopis by normálně do ruky vůbec nevzala, hodil by se tak pro její vnučku, samé drby, drby, navíc o lidech, které neznala .
2deci Zory Šimůnkové
https://www. youtube. com/watch. v=QEIl4E1Lz8o
Pak už spolu budem furt
Pak už spolu budem furt (O posledních věcech člověka)
Bell se koukala zokna. Klaply dveře. Tonda byl vybrat poštu.
- Vpátek to vezmu mámě, hodil dopisy do aktovky.
Sýr
Koupil sýr. Koupil hodně sýra.
Rád by se pochlubil, ale věděl, co by řekla. Moc utrácíš by řekla.
Uděláme si neděli
Pojď, uděláme si neděli.
Už jsme ktomu dospěli,
Neděle nemusí být sedmý den
A jenom jednou za týden
Prsatice
Prsatice
Kytka.
Konečně se jí vzory na dlaždičkách spojily a zaostřily.
Všude modré cibulákové kytky.
Holubička
Holubičko milá, kde jsi dneska byla.
Vháječku zeleném plakala jsem.
Že jsem ti, miláčku, tolik uvěřila,
naše batolátko černá země skryla.
Zelená a černá
Zelená a černá
Vnedělním odpoledni koukám do černého piva.
Nálada smutná a snivá. Pozdě je.
Kdybys byl se mnou, zelenou bych pila.
Sex on the Beach
Sex on the Beach (Vánoční povídka)
Sestra nemá Posledního kovboje ráda. Nesnáší ho. Za to, že ji nutí dělat věci, kterým se chce vyhnout. Za to, že jí nutí žárlit, tím hůř, že vlastně paranoidně, na všechny a žádnou.
Polibek
Polibek
Petr. Tenhle byl Petr. Zpropadený R. Tenhle Petr a ten minule Martin.
Andělíček
Andělíček
/Noli me tangere - Nedotýkej se mě/
Za oknem se pomalu stmívalo. Průvan houpal bílým papírovým andělíčkem, který byl pověšený mezi okny. Na stole v kovovém svícnu s jelenem hořela svíčka.
Někde dole v domě bouchly dveře a zazněly hlasy.
Doktor Veleba měl rád vlaky
Doktor Veleba měl rád vlaky. Od dětství bydlel u nádraží, tak se není čemu divit. Znal zpaměti jízdní řád a všechny změny vněm.
Jako kluk sedával na nádraží dlouhé hodiny a pozoroval vlaky.
Jakoby o lásce
Tak je mi smutno,
brouku, zlato,
seš daleko
a spát tu, nespal bys.
Nataša
Nataša
Když tak spolu sedíme, Natašo, dám si ještě jednoho loka. Nemyslete, nejsem žádný alkoholik, to zúcty kvašim ruským předkům.
Víte, jak to se mnou je, Natašo. Třeba byste mi taky něco ráda, kdybyste teda o mě věděla, a já vás nepustím ke slovu.
Boží hrob
Boží hrob
Kristova hlava ulítla na stranu.
- Vidíš to, ty mrchy červotoče, řekl Vladimír, který ji zvedl ze země.
- To neříkám tobě, Panebože, kývl na hlavu. – Kdybys nebyl prolezlej červotočem, nerozbíjeli bychom tě.
Přiměřené deprese
Na vědomost se dává, že Večer přiměřených depresí, pořad autorského čtení, který se co měsíc koná v pražské kavárně Symbiosa, dříve Obratník, má po skoro 7 letech existence vlastní stránku. Všechny vás tam srdečně zvu.
www. primerenedeprese.
Kdybych ti, můj milý...
Kdybych ti, můj milý,
peníze dala,
tak by sis je vzal,
a já bych se smála.
Plané růže
Plané růže
K ránu v baru každý může
koupit dámě plané růže
Nechci, pane, říkám, že ne,
Nespavost
Nespavost
Co potřebujeme kpovídce.
Jednoho vědce, pak se uvidí.
O půlnoci zaklapl profesor Edgar Nováček tlustou vědeckou knihu a začal se chystat ke spánku. Už sama příprava by náhodnému divákovi připomněla náročné logistické cvičení.
Agentura Zážitek
Agentura Zážitek
vánoční povídka
Romanovi
Po tmavé ulici a kočičích hlavách drkotal na kole kurýr. Expresní zakázka, za příplatek. Klient ji musí mít ještě dneska.
Jak chcete chápat básníka?
Měkká verze
Jak chcete chápat básníka.
Jak chcete chápat básníka
Když v mozku bomba dotiká,
Náhoda
-Dobrý den, pane inženýre, to je ale náhoda, co vy tady. -Dobrý den, pane kolego, mám tu schůzku / s tvou ženou/. A co vy tady. Myslel jsem, že touhle dobou býváte v Brně na veletrhu.
Plášť
Plášť
Pršelo a na chodníku u Karlova mostu klečel žebrák. Čelem se dotýkal země, a proto neviděl, jak se z davu oddělil muž vdlouhém plášti a zamířil kněmu.
- Hej, zatřásl se žebrákem. – Vstávej.
Povídka z pralesa
Povídka zpralesa
/pro Fandu na dobrou noc/
Bylo nebylo. Do jednoho deštného pralesa mezi kanibaly přijel misionář snotebookem. Kanibalové misionáře brzy snědli, počítač si ale nechali, líbilo se jim, jak poblikává. Uctívali ho, tančili kolem něj rituální tance a když zhasl docela, postavili mu zvláštní chatrč se střechou z palmových listů.
Nikdy jsem neměl Japonku
Nikdy jsem neměl Japonku
- Nikdy jsem neměl Japonku, řekl děda to odpoledne snad už posté.
Nebylo co dodat. Narozdíl od něj jsem věděl, že to už nedohoní. Procházeli jsme se vzahradě sanatoria, dědova hůlka se bořila do tlejícího listí.
Furt chodila
Furt chodila
Když jsem za hodinu přišel, furt ještě chodila. Sem a tam, předsíní dva metry tam dva zpátky a pořád brečela.
- Kdes byl.
- Na pivě.
Stalo se na konečné
Na Bohouše Brože byl Štědrý den opravdu štědrý. VNaději měli otevřeno a kromě polívky si mohl vybrat zdalších dvou chodů.
Nechtělo se mu mačkat se vzatuchlé jídelně, a tak využil nepozornosti personálu a jídlo si prostě odnesl.
Teď seděl vtramvaji, talíř se svíčkovou na kolenou, a mířil na konečnou, kde vopuštěném kiosku bydlel.
O nerozhodném Honzovi
O nerozhodném Honzovi
Honza šel a šel a těsně za půlkou světa narazil na rozcestí. Vedly zněj cesty, označené jako LEHKÁ a TĚŽKÁ a pod rozcestníkem seděl kouzelný dědeček a svačil. Honza počkal až dojí, pak pozdravil a zeptal se: - Nevíte, kde je třetí cesta. Ve všech pohádkách jsou tři.
Na samotě u lesa
Na samotě u lesa
Minutová groteska
Ne, šéfe, to na mě nemůžete chtít. KHonigovým už ani nepáchnu. Vypadalo to jako báječná zakázka: od pohledu solidní dvojka chce domek vpřírodě, nejlíp stranou od lidí. A že se mám přijet podívat tam, co bydlí teď, kdyby kus dál nestavěli nové baráky, že by se nestěhovali.
Školení
Školení
Nekonečně se to vleklo. Školiteli nebylo téměř rozumět, a teď, odpoledne, už bylo nad mé síly luštit grafy, které se míhaly po plátně jako koně na kolotoči.
Spát, spát a zase spát…ráno jsem si neprozíravě sedl do první řady, takže teď jsem musel udržet oči za každou cenu otevřené. Ještěže jsou mobily.
Polívka
Polívka
Richard Holubička se blížil chodbou kjídelně a necítil se ve své kůži, rozhodně ne. Od doby, co nastoupila TA kuchařka, oběd pro něj znamenal slušné trauma.
Ve chvílích, kdy nevydávala, vyložila se totiž do okénka a jako ostříž sledovala své strávníky. Když měla dobrou náladu, co chvíli vykřikovala: - To jsem ráda, lidi, že vám chutná.
Bílá paní
Bílá paní
Žádná radost bydlet sám vtak starém baráku: kdeco teče, kdeco kape, pode dveřmi táhne, místnosti se pořádně nevytopí. Už aby se stěhoval.
Znechuceně nakopl vlhký flek u podlahy a pokračoval vpřípravě večeře. Normálně by si namazal chleba a udělal čaj, ale čekal návštěvu, tak kromě chleba koupil i housky.
Dopis
Dopis
/aneb Malé cvičení na dané téma/
Ahoj, Zuzíku,
posílám ti tyhle tři srdíčka, protože jsi má nejlepší kámoška. Danča na tebe nemá a Kristýna taky ne, i když jsme spolu byly vKFC. Ale to bylo jen jednou a teď už budu kamarádit jenom stebou.
Vyjednavač
Vyjednavač
Vešel do budovy, kývl na pozdrav ochrance, kterou zjevně vyrušil od televize, a vstoupil do výtahu. Zamračil se, protože i tady zněly reprodukované koledy. Vánoce neměl rád, ostatně proto dneska přišel. Všechno podstatné se stejně děje až večer.
Anděl strážný
Anděl strážný
Stála na refýži a vypadala, že čeká dost dlouho a marně. Konečně se naposledy rozhlédla, stoupla si zády kvýloze Levných knih a vyndala zkapsy mobil. Poněkud váhavě vymačkala číslo, ale než se mohlo navázat spojení, někde blízko se ozvalo: - Nevolej mu.
Polekaně se rozhlédla, protože bylo pozdě večer a široko daleko ani noha.
Parohy
Parohy
Minutová groteska
- Ským to mluvíš, dcero. Máš snad milence.
- Co je ti do toho. Tohle je můj život.
Konec školy
Konec školy
-Čau, to jsem já, tak už jedu domů. To víš, trochu se to protáhlo, je to jednou za rok. Ostatní ještě sedí, hlavně tělocvikář, to bys nevěřila, kolik toho snese. Cože.
Koncert
Koncert
minutová groteska
Dojatě se rozhlížel po sále, bylo mu jasné, že ty ovace vstoje si zasloužil. Nejen dílem, které bylo známé i za hranicemi země, ale celým životem. Kdo zjeho vrstevníků byl tak pronásledovaný jako on. Je dobře, že i mladá generace to vnímá, však dal dnes příležitost jednomu znich, svému oblíbenému žákovi zkonzervatoře.
Sweet Paradise
Sweet Paradise
/minutová groteska/
I.
- Tady Danča. Už dorazila ta holka ode mě. Tak asi někde bloudí.
Dokonalý zločin
Dokonalý zločin
/minutová groteska/
První hlas řekl: - Jak ji zabiješ.
- Utopím, po chvilce váhání navrhl Druhý.
Telefon
Telefon
- Musíme končit, miláčku.
- Ty už mě nemáš rád, pejsku.
- Ale mám, to víš, že mám, kočičko.
Z pohledu vlka
Zpohledu vlka
Každý den jsem ji sledoval. Chodila stále stejnou cestou : kolem potoka, pak průsekem vdubovém lese, podél lomu a už byla u hájovny. Dál než na kraj mýtiny jsem nemohl, hajného psi by začali štěkat. Vždycky jsem si lehl a koukal, pokaždé trvalo dlouho než vyšla.
Kouzlo Vánoc
Kouzlo Vánoc
Poslední den před svátky, člověk už kupuje co má na dosah. Hnán časovou tísní, vydá se František Liška na poslední otevřený trh, prochází stánky u kostela a vybírá nejvhodnější dárek. Nikde nic zajímavého nevidí, dá si alespoň svařené víno – proti očekávání je dobré a zvláštně kořeněné. Když dopije, vydá se ještě jednou na obhlídku trhu.
Hodina lásky
Hodina lásky
Maličko odhrnul záclonu. Už ji viděl. Stála na přechodu a čekala na zelenou.
Za chvíli zazvoní.
Balada z knihovny
Balada z knihovny
Osoby: ON, ONA, SBOR
ON: - Přišel jsem knihy vrátit.
ONA: - Bohužel tuze opožděně. Budete muset zaplatit.
Hospodská byla jako kytara
Hospodská byla jako kytara
Hospodská byla jako kytara: širokej zadek nakláněla mezi stoly, až jsem se bál, že mi pivo vyrazí zruky. Měli tu dobrý pivo, Kozla, chodil jsem sem ale kvůli muzice. Vnaší ulici byly dvě hospody. Ale jen tady hráli každej pátek dixieland.
Kryptogram na jméno LADISLAV
Kryptogram na jméno LADISLAV
/na motivy F. L. Čelakovského/
L esní panna rok po svatbě čeká na Tomana,
A le Toman nepřichází, zašel za holkama.
Výlet
Výlet
Přes všechno to trápení jsme to pořád my…
Zamžoural a zamáčkl budík. Šest. Vsobotu jako ve všední den. Jako by chodil do Kolbenky.
Ivana odmítá Brada Pitta
Ivana odmítá Brada Pitta
Volně na námět I. Fencla
Ivana, dejme tomu Nováková, poštmistrová vmalém vesnici u Plzně, má před koncem směny. Právě když přepočítává poslední arch známek, na hlavní ulici neslyšně vjede stříbrná limuzína: takové auto tu nikdo nikdy neviděl. Plavně objede náměstí a zastaví vrohu před poštou.
Omyl
Omyl
- Vítku, Vítku, počkej na mě, volala, ale už zvonil u domovních dveří. Něco řekl do mluvítka a teprve pak se obrátil. – Babička už jde, hlásil. - Ale nebude ti beze mě smutno, viď.
I na pohřeb je někdy pozdě
I na pohřeb je někdy pozdě
Bylo už pozdě jít na ten pohřeb. Komukoliv by bylo pozdě, natož Andrému, který si tolik zakládal na přesnosti. André se ve skutečnosti tak nejmenoval, říkalo se mu tak proto, že když se opil, což bylo poměrně často, na celou ulici francouzsky hulákal Tři tambory.
Antonín Neduha si povolil uzel na kravatě a vyčerpaně se posadil.
Sportovec
Sportovec
-Ahoj. Tady přece. Úplně dole, ve vodě.
- Už vás vidím, příteli.
Vodník
Vodník
- Pane, moment, počkejte, sem teď nemůžete, když je mokrá podlaha. Sotva to trochu uschlo, abych vytírala znova.
- Snad nebude tak zle. Koukejte, je sluníčko, za chvíli to bude suché.
V zápalu vášně
V zápalu vášně
- Och kapitáne, to jsou krásné stuhy. Podívejte na tu růžovou, jak by mi šla k šatům. Anebo tady ta světlomodrá, jak mi ladí s očima. Kapitáne.
Zlatá rybka 2
Zlatá rybka
- Cos to chytil.
- Zlatou rybku.
- To vidím, ale nemůžu tomu věřit.
Loď lásky. Červená knihovna jako řemen
Loď lásky
- Ach, Rosemary, poplujte se mnou.
- Kam. , kapitáne. Vždyť spolu plujeme.
U řeky
U řeky
„Krásně je tady. Kdy jsme tu byli naposledy. “
„Dneska přesně je to rok. “
„Fakt.
Tři andělé
Tři andělé I.
Viděla jsem tři anděly,
na špičce jehly seděli.
Že je tam Pánbůh zanechal,
Sníh
Sníh
Všude po kraji, kam až oko dohlédlo, ležel neporušený bílý sníh.
Zvelké jeskyně na kraji lesa vykoukla černá hlava. „Nic nepadá, čert aby to vzal. “.
O dvou cestách
O dvou cestách
Jeden pocestný půl světa prošel, než dorazil na rozcestí, u kterého seděl kouzelný dědeček. Slušně ho pozdravil a nerozhodně se zastavil. Před ním se rozbíhaly dvě cesty. U jedné stálo na tabuli LEHKÁ a u druhé TĚŽKÁ.
V přímém přenosu
Vpřímém přenosu
/literární cvičení/
- Ahoj, podávám mu ruku zauta, já jsem Zora.
Je to ode mě malinko nezdvořilé, měla bych vystoupit a ruku podat vestoje, ale hodiny běží, za půl hodiny nám o dvacet kilometrů dál začíná společný pořad. Je vtom i malinko naštvání na člověka, který nemá mobil – a jehož jsme proto hledali po celém městě. Nějak špatně jsem si napsala místo srazu a bez mobilu nemohla upřesnit.
Dům
Dům
Tu cestu jsem neměl rád. Projel jsem jí mockrát, než aby mě dokázala překvapit – iritovala mě. Vším.
Tím, jak vedla téměř třicet kilometrů nepřetržitým osídlením, svou úpravností, vyježděností, tím, jak nenechávala ani kousek místa pro romantiku.
Cesta na hory
Cesta na hory
- Tati, pojď už…
- Ještě jednou se koukni, jestli máš všechno.
- Už jsem to udělal.
Uspávanka
Uspávanka
Už zavři oči a jdi spát
a ve snu dobuď zlatý hrad.
V něm hledej klíček ve studni:
...my tě budem kolíbati
My tě budem kolíbati
…Ježíšku, panáčku…, zkuchyně hrálo rádio, my tě budem…, zmlklo vprostřed tónu.
Kolíbati, doplnila vduchu chmurně Kateřina a uhladila si na břiše látku svých nejlepších svátečních šatů. Ještě pořád vypadala jako jindy. Za pár týdnů…už to bude vidět.
Lehké kroky Múz
Lehké kroky Múz
Ten hrneček znal skoro půl století…Bílý spečlivě vymalovanou švestkou a zeleným listem. Jako malý trávil Viktor dlouhé chvíle představami, jak se mu namalovaná švestka rozplývá na jazyku. Měl švestky rád, miloval nakyslou chuť plodů ze stromu, co rostl za dědovým dřevníkem. Tu na hrnečku automaticky pokládal za jednu znich.
Meruňky
Meruňky
Agáta se probudila jako první. I když slunce za oknem svítilo ostošest, Petr měl půlnoc.
Protože jí píchalo vkotníku, nohy na koberec spouštěla pomalu a opatrně. Deset let si tolik nezatancovala, jako včera večer.
Staré zlaté časy
Staré zlaté časy
Staré zlaté časy byly tak zlaté, až zvonily. Nikdo je nikdy neviděl, ale všichni po nich vzdychali - každý po nich toužil, ale nikdo nenašel. Až jednou se narodil mládenec, který je měl přinést zpět mezi lidi. Po dlouhé cestě, plné nástrah a nebezpečí, si je nakonec vhlubokých, vysokých horách naložil na ramena a vydal se kamenitou cestou do kraje.
Na Dušičky
Na Dušičky
Květinářka byla zjevně netrpělivá. Dušičky, fronta až ven, a babka si nemůže vybrat. Nejradši by jí strčila tu kytku třeba i zadarmo, jen už aby vypadla. Ale to nešlo, tyhle babky vždycky trvaly na tom, že to zaplatí.
Tramway
Tramway
Ta holka byla vážně podobná Anetě L. Smůla byla, že stála asi vpolovině vozu a já úplně vzadu, přiskřípnutý nějakou tlustou madam se dvěma taškami. – Mladej, nech toho, já za tři stanice vystupuju, uzemnila mě, když jsem se pokusil uniknout zjejího sevření a k tý holce, Anetě L. , jak jsem věřil, se dostat blíž.
Absint
Absint
Otevřely se dveře od kavárny a vešel malý, kulatý pán. Kloboukem hodil na nejbližší stolek a přistoupil kbarovému pultu.
- Absint máte, prosím. , zeptal se velmi, velmi zdvořile.
Malá Bláhová
Malá Bláhová
Dnes byla vpráci podobná oslava jako tenkrát. Cimbálovka, košt vína, dokonce i Za Dunaj, holka, za Dunaj mi zahráli. Sdrobným rozdílem: už jsi nebyla se mnou.
Proč že to bylo.
Něco jako štěstí
Něco jako štěstí
- Madrachová už na ty děti zase řve, konstatovala babička a přivřela okno. – Kdo to má pořád poslouchat, že jí huba nebolí. A to počkej za chvíli, až přijde Tonda zhospody, to bude mela. Kdyby tloukl tady, pošlu na něj Vítka.
Povídka o černém koníkovi z kolotoče
Povídka o černém koníkovi z kolotoče
Na jednom kolotoči bydlel černý koník. Celé dny vozil děti dokolečka, dokola, až se mu ztoho hlava točila.
Vedle kolotoče stál autodrom. Ach, jak koník záviděl autům, která mohla jezdit všemi směry: dopředu, dozadu, doleva, doprava, setkávat se a zase vzdalovat… Byla tak naleštěná a barevná – modrá, červená, zlatá, zelená…Každé neslo nějaký báječný nápis – jako ACTION, SUPER, GO.
Smutek č.2 aneb Variace po roce a půl
Smutek č. 2
aneb Variace po roce a půl
/Monice Zaťkové a Filipu Sychrovi/
-Nazdar, zdravím tě.
Ukradené srdce
Ukradené srdce
Osoby
Stella Mela – dědička panství
Gigi Pera – dědic sousedního panství
Hodina s prezidentem
Hodina s prezidentem
Proč jsem tam šla. Ze zvědavosti – a taky jsem chtěla vidět, jestli má opravdu tak modré oči, jak říkal dědeček. Setkal se sním, když mu pan prezident předával vyznamenání. Prý oči jako šmolka.
Vypočítej sílu, která vychyluje magnet
Vypočítej sílu, která vychyluje magnet
aneb Pohádka místo výpočtu
Poučka zfyziky:
Fm – síla, která vychyluje magnet, síla B – magnetická indukce, síla I – proud, l – délka vodiče.
Malé anglické příběhy I
Malé anglické příběhy I
/z vět anglické konverzace/
Unit 1 – Každý je přímo odněkud
Where were you born. I was born in Ostrava. It´s hard work. I hope so, anyway.
Zuby
Zuby
- Pane kolego, víte už tu novinku.
- Jakou.
- Dneska vás vytrhnou.
Šest vět o podzimu
Šest vět o podzimu
/variace na téma úkolu mého syna Františka/
Proč Podzim natírá listy každý rok znova, když většinu jich nechá opadat.
Přitom stačí tak málo: natřené listí schovat a příští rok jen pověsit.
Zkouška
Zkouška
EMA: To se nedá, to se vážně nedá. Vůbec mi to neleze zpusy. Co to Franta po nás chce.
KATKA :Klídek, Emo, tak to ber jako protiúkol.
Muška jenom zlatá
Muška jenom zlatá
VKlementinu vládlo ticho a nesnesitelné vedro. Vproudech světla vířil prach, který vypadal jako zlatý.
Jindřich zaklapl další ztlustých svazků, které ležely před ním. Měl všeho dost.
Skončit den
Skončit den
Tak nějak jsem si myslela, že Pavlem by mohlo to moje prokletí skončit. Že už jsem těch chlapů měla dost. Co jsem na světě, nepamatuju rok, kdy by se na mě nenalepil aspoň jeden. Některé jsem chtěla, některé odmítala – ať tak či tak, drželi se všichni jako klíště.
Křížová cesta jedním létem
Křížová cesta jedním létem
Květen
- Tak se prosímtě opatruj a napiš mi, žes dobře dojela…Nebreč, zas se uvidíme…- -Já bych mohla přijet ještě příští sobotu…
- Ale…ale to už skoro odjíždím. Vždyť vneděli jedu domů…
Smutná Pravda
Seděla u baru Pravda
a byla tak smutná.
Smutně se na mě koukla,
smutně popíjela.
Úřední povinnost
Úřední povinnost
Vdálce zahřmělo. Profesor Snape sebou nervózně trhl.
- Ale, Severusi, snad si opravdu nemyslíte, že bouřka sídlí vlese…To byste byl i pod úrovní znalostí našich průměrných studentů, takového Draco Malfoye, řekněme.
Snape omluvně potřásl hlavou až mu obojek na krku zacinkal.
Uplakané ráno
Uplakané ráno
Seděla jsem na okně a koukala do tmy, když…kde se vzal, tu se vzal, najednou sedí vedle mě malinký mužíček sčernýma očima.
- Kdo jste. , ptám se.
- Klidně mi tykej, já jsem Večer, říká on a podává mi kpozdravu drobounkou ruku.
Pérák
Pérák
Zpíval jsem si, zase jsem si začal zpívat to samý, už i mě ta melodie lezla na mozek: táááálinskej rybník, to á jsem tak protahoval, představoval jsem si svoji hlavu jako balón a zkoušel jsem ho tím ááá propíchnout. Do kroku by asi lepší šel nějakej pochod, ale na Tluče bubeníček jsem si přišel najednou moc velkej. Bubeníčka jsem zpíval ještě tak minulej měsíc, když jsem chodil do houslí kpanu učiteli Holcovi…to bylo přes druhý kopec a ještě o kus lesa dál. Pan učitel Holec snad hrál i vPraze, až jsem se divil, proč najednou přišel sem, ale asi kvůli sluchu.
Ten sprosťák
Ten sprosťák
Jen si to představte, ten sprosťák můj manžel mi řekl, že když byl sjinou, stejně si představoval mě. Tohle mi řekl. A kolik jich za těch dvacet bylo, na to už neodpověděl. Panebože, sama nevím, co mě víc ranilo, že měl jiné – jedna to nebyla, to já vím, proto množné číslo, nebo že si představoval mě.
Dál na mě kašli...
Dál na mě kašli,
tak hodím si mašli,
a vypiju z okurek lák
Zajím to medem. a potom:
Slova
Slova jsem nějam uklidila- a teď je hledám: tady všude byla. Dívám se, dívám - marně:vzduch je čistý:v knihovně knihy mají bílé listy. Proč zmizela, když napsat jsem ti chtěla. Na křídlech lásky přece uletěla.
Vůně lip mi padá do sna...
Vůně lip mi padá do sna.
Vůně lip mi padá do sna.
Ty má včelo medonosná,
zlatý prášek sesbírám ti z těla:
Petr Chléb
Petr Chléb
Jeho básnický pseudonym byl Petr Chléb.
Nepřátelé na Obci i jinde mu po straně říkali Chlév, přímočařejší pak Chlívák. Petr Chlívák.
Věděl o tom, ale nedbal: psi štěkají, však karavana jde dál.
Červené pondělí
Červené pondělí
Park se vdešti rozpil do tří barev: bílé, zelené a semtam žluté. I když podle kalendáře přišlo jaro už před 14 dny, zlatý déšť teprve rozkvétal. Park byl tichý, prázdný, kdo by vyšel vtakovém počasí ven, na procházku, kdo by promenoval po cestičkách zmokrého písku…Občas zazpíval pták, občas o dvě ulice dál přejela tramvaj, ale jinak Zuzana slyšela jen kapky, jak bubnují do listů stromů.
Srozkoší nastavila dešti tvář.
Červená knihovna s Červenou Karkulkou
Červená knihovna sČervenou Karkulkou
Zeleným lesem šla dívka včervených šatech. Vkošíčku na předloktí nesla bábovku a láhev vína.
Nespěchala, dalo by se říct, že se lesem spíš loudala. Vtrávě u cesty hledala jahody, semtam kopla do prašivky, košík si přehazovala zruky do ruky.
Její láska - pokus o Červenou knihovnu
Její láska
Velké tmavé oči potemněly smutkem. „Je to moje láska, zašeptala. Vzal jsem do dlaní její malou mozolnatou dlaň a oddaně ji políbil na zkřehlé prstíky…Naposledy jsem se pokusil zvrátit nelítostný osud:„Julie, drahá, já vám nestačím. Žijeme přece jeden pro druhého, vše je připraveno, stačí jedno vaše slovo, Julie…a již zítra nám budou zvonit svatební zvony… Velké tmavé oči se zalily slzami…,ale hlas byl pevný.
Josef a jeho bratři
Josef a jeho bratři
Josef si povolil kravatu a rozhlédl se kolem sebe. Nepřipadal si právě nejlíp. I když od včerejška se stačil sněkterými vmístnosti seznámit, většinu neznal ještě ani jménem. Rozpačitě povolil uzel kravaty ještě jednou a rozhlédl se po salónku.
Dopis
Ahoj, Zuzíku,
posílám ti tyhle tři srdíčka, protože jsi má nejlepší kámoška. Danča na tebe nemá a Kristýna taky ne, i když jsme spolu byly vKFC. Ale to bylo jen jednou a teď už budu kamarádit jenom stebou.
Vzpomínám na tebe a až jsem dokonce brečela,jak se mi po tobě stýská, po všem, co jsme spolu prožívaly, vjídelně a tak, jaká to byla prča, když jsme nasypaly Mařátkovi sůl do polívky, jak prskal, debžot blbej.
Dlouhá svíce
Dlouhá svíce
Můj pane, temný máte byt-
Mohu si vaší svící posvítit.
Když náhoda me k vám zavedla,
Sbírání švestek
Sbírání švestek
Seděli jsme na zahradě a jedli švestky. Letos byl švestkový rok, nad námi se houpaly modravé větve a švestky se válely i vtrávě. Všude kolem bzučely vosy. Už dost dlouho ani jeden znás nepromluvil, vládlo příjemné ticho.
Vánoční pohádka
Vánoční pohádka
Kdekdo si myslí, že nadělující Ježíšek má zlaté saně, zlatá křídla, zlatý plášť, ale my sFrantou víme, že to tak nemusí být. Ježíšek na sebe může vzít přece jakoukoliv podobu. Třeba bezdomovce.
Jednou na Štědrý večer šel Ježíšek-bezdomovec ulicí Na Poříčí.
Rychlostí světla
Variace na povídku Pavla Veselého Štěstí
Rychlostí světla
Seděl jsem na střeše a celé město mi leželo u nohou. Ten pohled mě vždycky znovu dostal,
i když bych měl být zvyklý: město u nohou kominíka je přece běžná věc. Ale nešlo o ten pohled, tady nahoře se zdálo snažší i žít.
Šťastný a Veselý
Šťastný a Veselý
Děda měl zpoždění. Čekal jsem na něj na komíně už delší dobu. Mráz mi lezl pod košili a nudil jsem se. Chvíli jsem házel sněhové koule na náměstí pod sebou, ale ještě bylo prázdné, nemělo to cenu.
Milovaná
Milovaná
Vladimíra jsem milovala. Skončilo to kvůli jeho manželce. Ne že by žárlila nebo dělala scény, naopak, před její taktikou by se možná dalo smeknout.
Jednou mi vpráci zazvonil telefon: Tady Hájková.
Jedenácté přikázání
Jedenácté přikázání
To jsem jednou seděl u svýho pařezu vrajský zahradě a přemýšlel, co ještě tak lidstvu sdělit. Teda – až ho stvořím. Zatím jsem měl jenom dva exempláře – samce Adama a samici Evu.
Dva kousky se celkem zvládnout daly, ale až jich bude mnohem, mnohem víc, neuměl jsem si představit, jak udržím kázeň.
Vasil, víla, voda
Vasil, víla, voda
Vpravé poledne pospíchal voják Vasil podle potoka. Vpotoce vodní víla vykopávala vrby. Vysoký, vlasatý Vasil připadal víle pohledný. Přestala vykopávat, volala: Vasile, pojď vypomoci.
Muž a lucerna
Muž a lucerna
Vjedné ze strmých ulic starého Žižkova žila byla šedivá pouliční lucerna.
Zmísta, kde stála, dobře viděla do oken bytu ve třetím patře. Bydlel tam osamělý inženýr.
Že je osamělý a inženýr, usoudila lucerna ztoho, že celé večery sedával u počítače anebo dumal nad rozloženými výkresy.
Věž
Věž
Byla neděle a my šli na tu Věž. Já, totiž Pavel, pak Petr a Anča.
Přišel na to Petr: jeho máma tam taky prej byla, když se rozváděla sjeho tátou…a než od nich odešla. Řekla mu tenkrát, aby se neptal, kam jde, že by to stejně nepochopil, a takový řeči, ale on jí tajně sledoval…a když šla pořád do kopce, bylo mu jasný, že jde kVěži.
Zlaté moře
Zlaté moře
Říkají o mně, že umím dobře vyprávět a jsem zábavný společník.
Ale tenhle příběh se mi opravdu stal. Věřte mi. Kdybych jím chtěl zapůsobit na nějakou ženu, vymyslel bych si lepší.
Něco o jelenovi
Něco o jelenovi
Hloupý jelen našel v lese
Sbírku zákonů.
Přečetl ji jedním dechem,
Kočka
KočkaVe třetím patře na římsepotichu mňouká tříbarevná kočka:že láskanení déšť, že někde na tě počká. A pak ta kočka mňouká dál:kdo miluje, ten získá. Co získá, to už neslyšíš:někdo jde kolem a píská. /13*8*2003, P.
O modrých očích a zámku ze zlata
O modrých očích a zámku ze zlata
Poběžte sem, mládenci a panny. Povím vám příběh tuze poučný…Nikdo by si ho neměl nechat ujít. Poběžte všichni sem…Račte dále, račte, náš Mluvka Tlučhuba je už připraven…Poslední volná místa, obsazujte poslední volná místa. Poučný příběh, tuze poučný.
Křída
Křída
Vprázdné školní třídě si po tabuli psala bílá křída. Sama sebe zkoušela zvyjmenovaných slov. Ne že by je neuměla: stokrát je předepisovala spaní učitelkou. Opakovala si je zpilnosti: byla to velmi svědomitá křída.
Pokušitel
Pokušitel
- Ne. Teď bys tu vůbec neměl být. Jak ktomu přijde ten chudák vedle mě. Měla bych myslet na něj.
Malá Mořská
Malá Mořská
/Pavlu Švarcovi, psáno jako variace na povídku Pavla Veselého/
Pracuju ve Ztrátách a nálezech.
Jednou přišel pán – a že hledá srdce.
O holce, která se styděla za růžové boty
O holce, která se styděla za růžové boty
Vmém životě je několik otázek, na které už nikdy nedostanu odpověď,. Co si šeptaly spolužačky, když jsme před dvaceti lety usínaly na školním výletě, co by se bývalo všechno stalo jinak, kdyby si táta pro mě kdysi nepřišel uprostřed noci, jaké bylo pohlaví dítěte, které se nenarodilo,…a tak.
Nevím ani, zda stojím ještě o to, slyšet všechny odpovědi. .
Potkat anděla
Potkat anděla
Rty měla jako jahodu. Smyslné až běda, sytě červené, ale ne od rtěnky…Jinak nebyla ničím zvláštní. Takových už jsem viděl…Kultivovaných dam, které vmalých městech po Čechách pořádaly večery poezie, hudební odpoledne, regionální literární soutěže…Jejich práci jsem nijak neznevažoval, svým způsobem jsem si jí vážil víc, než činnosti Obce spisovatelů a PEN klubu dohromady.
Váhal jsem, když mi zavolala a pozvala mě na místní literární festival jako hvězdu večera: státem uznaného spisovatele, autora 12 knih a 2 divadelních her.
Svaté bytosti
Svaté bytosti
/Pavlu Švarcovi jako ten menší dárek knarozeninám/
Do všechnoskopu právě hledělo Štěstí.
Ostatní bytosti měly už pozorování za sebou. Protože ale Štěstí vládlo rozhodujícím hlasem a navíc mělo právo veta, koukaly na jeho skloněnou hlavu se zatajeným dechem. Přání a Touha se dokonce držely pod stolem křečovitě za ruce, ale to se dalo čekat.
Kubík
Kubík
Kubík vtomhle případě není chlapecké jméno. Pamatujete se na dětskou šťávu vmalých skleněných lahvičkách. Tak ta se jmenovala Kubík. Před dvěma třemi lety byla ke koupi snad i vtrafice.
Nevěra
Nevěra
- A to mi říkáš jen tak. Tak klidně.
- A jak bych to měl říkat.
- Tss…
Léto
Léto
Ve svém domku uprostřed březového hájku sedělo Léto.
Tvářilo se nevrle a unaveně. Už mělo všeho dost. Slunce, světla, krátkých nocí…Rozmrzele otočilo kalendář a počítalo, kolik času mu ještě zbývá do konce služby.
Kostelíček
Kostelíček
Kostelíčku na vršíčku,
odpověz mi, prosím:
klečel v tobě teď můj milý,
Houpací křeslo
Houpací křeslo
Bylo jednou jedno houpací křeslo. Stálo vobývacím pokoji hned vedle klece skanárkem.
Už ani nevědělo, jak se tam ocitlo, jen ve snech se mu zjevovaly regály velkoskladu snábytkem – a pak tma vlepenkové krabici.
Původně bylo dárkem pro starého pána.
Školení
Školení
Nekonečně se to vleklo. Školiteli nebylo téměř rozumět, a teď, odpoledne, už bylo nad mé síly sám luštit grafy, které se míhaly po plátně jako koně na kolotoči.
Spát, spát a zase spát…ráno jsem si neprozíravě sedl příliš dopředu, takže teď jsem musel udržet oči za každou cenu otevřené. Ještěže jsou mobily.
Smutek
Smutek
/Pavlu Švarcovi za námět a Šafránkovi za skoro dvě štěpná léta /
- Ty už jsi zase tady. Proč za mnou pořád lezeš.
- No ano, jsem to já. Patřím přece ktobě – ty mě nevidíš ráda.
Návštěva
Návštěva
Vlak se skřípěním zastavil a Lenka vystoupila na perón. Po špinavých schodech a nevábným podchodem prošla do haly a rozhlédla se. Na ni tu ještě ni nikdo nečekal. Ani Bětka, její sestra, ani švagr Honza nebyli vdohledu.
Sklínka básníkova
Sklínka básníkova
Že nejsem moravská panenka,
vážně mi líto je.
Však víc, že ani sklenka,
Ovečka
Ovečka
Na mém těle, vprostřed kopečků,
najdi prosím bílou ovečku
Když jsem trávu žala,
Obraz podobraz
Obraz podobraz
Jedině když je podobraz,
lačně se dívá obraz na obraz:
to studuje ženská těla
Veronika
Veronika
Stál u okna kanceláře a zamyšleně hleděl na večerní Vršovickou třídu. Popravdě řečeno – bylo už dávno, dávno po pracovní době a Andrej už vpráci dávno být nemusel, ba podle interních předpisů ani neměl. I když na ubytovně byl poměrný klid – byla to slušná ubytovna pro pracovníky centrálních úřadů – dnes se mu tam nechtělo. Potřeboval být opravdu sám.
Múza
Múza
Na střeše jednoho zdomů vPařížské ulici seděla Múza. Seděla na okapu a nohama komíhala nad ulicí. Mohla si to dovolit: byla lehčí než motýl, nevážila téměř nic. A přesto nebyla na první pohled rozeznatelná od jakékoliv mladé ženy dole.
Láska
Láska
Jak se vám tu líbí, paní Věro. Je to tu hezké, viďte. Nikde jinde nevaří lepší kávu, než U zlatého slona. Tahle kavárna všecko přečkala: už jako malá jsem jsem sem chodila sbabičkou…A po mnoha letech …s vaším manželem.
Tulipány
Tulipány
Má nejoblíbenější kytka jsou tulipány. Kvetou mi na většinu záhonů, mám je na několika obrázcích na zdi, nekřesťanské peníze jsem dala i za dopisní papíry smotivem tulipánů. Do tulipánů tulipánů lehám – povlečení IKEA, do tulipánů se otírám – ručníky VEBA, ztulipánů piju – hrnky zRáje keramiky…Z bílých tulipánů jsem si dala svázat i svatební kytici. / Už dávno, dávno zvadly, tak jako moje manželství, ale to vtomhle vyprávění není podstatné/.
Neděle
Neděle
Zpoličky nad výčepním pultem hrálo rádio country.
Vprázdné hospodě jsem byl jen já a vrchní, který si nudné odpoledne krátil luštěním křížovek vnedělním Blesku. Vypadal, že, stejně jako lokál, zažil už lepší časy.
Upíjel jsem svou řídkou hospodskou kávu a co chvíli kontroloval hodinky.
Panenka v koutě
Panenka v koutě
Seděla panenka v koutě,
čekala na mládence.
Chvíli si krátila zpěvem,
Rozhovor
Rozhovor
Tenkráte, když ses narodila,
lidí byl plný dům…
Vyprávěj o tom, Smrtko, vypravuj.
Zpověď dlouhé černé noci
Zpověď dlouhé černé noci
Nezbývá mi, než přiznat si:
jsem svůj. Jen sám sobě už zase patřím.
Výhoda je to, pamatuj, říkám si,
Jiný stav
Jiný stav
Myslela jsem si, že jsem těhotná.
Byla jsem ochotna přijmout je:
všechny tvé příbuzné, nemoci a chyby
V obchodě
V obchodě
U pultu byl jsem první-
poručil jsem si toho deset deka.
Za mnou se někdo vzteká:
Karlínské jesličky I a II
Karlínské jesličky I a II
Karlínské jesličky I
Jesličky mají před Vánoci
skoro vkaždém kostele.
Oslík z Betléma
Oslík zBetléma
Ne že by mě moc bavilo,
stát jako socha vchlévě vBetlémě…
Co mám však dělat, když můj dech
Zelená cibulka
Zelená cibulka
Proč pláčeš.
Že rozkrájeli
mladou zelenou cibulku.
Větrná noc
Větrná noc
Přes Čechy se vítr žene
a rychlosti nabírá…
Spadlé stromy, střechy, dráty,
Favoritka zkratek
Jsem favoritka zkratek.
…a vhlavě znich mám zmatek.
Psí kryptogram na přezdívku ŠAFRÁNEK
Psí kryptogram na přezdívku ŠAFRÁNEK
Š picové
F oxlíci navštívili
R adnici.
Kryptogram na jméno JAROSLAV
Kryptogram na jméno JAROSLAV
J ežibaba, naše známá, v
A nketě je dotázána, na
R adu, jak získat lásku.
Příběh Dušičkový
Příběh Dušičkový
Povím Ti, chceš-li, svými slovy
prazvláštní příběh Dušičkový.
To procházím se po Olšanech mezi rovy-
V proudu
V proudu
Poprvé za ten rok
pomýšlím na nevěru.
Jsem jenom slabý,
Vlak do Všetat
Vlak do Všetat
Chtěla bych bydlet v domku u trati
a nechat duši bolet závratí
ze všech těch dálek,
Večerní déšť
Večerní déšť
Nebe zas štrikuje
hladce a obratce,
po okně stéká mi
Svatý čert
Svatý čert
Najednou mraky se točí,
a hvězdy koukají jak oči.
A nad mou hlavou slabá zář-
Neděle 30.června 2002
Neděle 30. června 2002
Zpívají ptáci a vedle zahrady
už zase teče potůček.
Na stole káva
Mám Tě rád
Mám Tě rád
Bylo jednou jedno slovo,
přidalo se druhé.
Každý pak už jenom trnul,
Šero
Šero
Povídalo světlo noci:
prosím, budˇmi ku pomoci.
Kdyby se Ti trošku chtělo-
Večer plný poezie
Večer plný poezie
Krajkovou halenku
a černou sukni, mini.
Na oči stíny, na rty rtěnku.
Ustláno na růžích
Ustláno na růžích
Mám ustláno na růžích.
Spím jako na trní…
/22*10*2002/
Dědeček ze Mšena
Dědeček ze Mšena
Bohatý dědeček ze Mšena
vyhlíd´ si Boženu bez věna.
Když si ho vzala,
Růže
Růže
Když se růže rády mají,
nerady se objímají.
Když obejme růže růži,
Nedělní ráno
Nedělní ráno
Nedělní ráno, čtu si Rok perel.
Moc hezká kniha, ale.
narozdíl od hrdinky
Stoptime-Augenblick
Viděla jsem Tě dneska ztramvaje:
tu světlou bundu, kterou znám.
Jak bílá vlajka na stěžni
proplula mořem lidí bůhvíkam.
To je život!
To je život.
Sotva si lehnu,
už abych dávala.
Sotvaže dám,
Borovička ze Spiše
Borovička ze Spiše
Mám v sobě deci
borovičky ze Spiše.
Jak lehko
Nevěsta
Nevěsta
O čestném muži bez vady,
přemýšlí, prací unavena.
Sní o tom, koho zítra vezme si.
Večer pod lampou
Večer pod lampou
Už zase hoříš, srdce moje.
Já ale oheň nezakládal,
já ale dříví nenosil.
Pojď už spát
Pojď už spát
Pojď spát:
když se nedospíme,
svými sny se nakazíme.
Zlodějka
Zlodějka
U řeky jsem si rozbalila svačinu:
dívám se, pohled mi nedá:
proč se zas vrátila,
U tří zlatých hvězd...aneb Začátek milování
U tří zlatých hvězd. aneb Začátek milování
Nad sklenkou vína povídala.
Semlela nebe s peklem,
hvězdy se zemí.
Pohádka plná růží
Pohádka plná růží
V šípkové věži spal a spal.
Byl mladý, krásný, prostě král.
Spal tam a spal, snad zakletý,
Zvon Zikmund
Zvon Zikmund
Tak už zvoní hrana.
Komu.
Umíráček cinká zvonu.
Proč Tě neochránil anděl strážný
Proč Tě neochránil anděl strážný
Posílám Ti andělíčka,
vkrvi má tři promile.
Nedoletěl:
Proč jsou užitečné víly...variace na Sadaf:Marnotratnost
Proč jsou užitečné víly
Že by víly u vily
byly věnce nevily.
že by víly netečně
Malířská
Malířská
Zůstaňte na mě, oči opálové,
proderte se mi do krve.
zůstaňte na mě.
Dům v Malířské
Dům v Malířské
Ten dům má oči z opálů,
co nikdy nemrkají.
Vevnitř je živý,
Proč v létě hřmí
Proč v létě hřmí
Pláče mi léto: Pořád hřmím,
jinak už mluvit neumím.
Víš, co dá práce vytáhnout
Zabitá neděle
Zabitá neděle
Kam jenom uklidit zabitou neděli,
když mě s ní od rána
lidi už viděli.
Zdravá deprese
Zdravá deprese
Depka volá sestru Krizi:
má choroba mizí.
Zavolej sem Krizáka:
Děvče z venkova
Děvče z venkova
Do města vjíždí jako do řeky.
A netuší, že navěky.
/2002, mamince a stovkám podobných/
O jarním dešti
O jarním dešti
Zdravím Tě, deštíčku:
měkounce leháš do trávy.
Chtěla bych taky tak měkce ležet.
Láska na pracovišti
Láska na pracovišti
Po fajruntě jsem na huntě,
doma čeká druhá směna.
Nikdy žádná dovolená.
Dvě drobnosti o manželství
Dvě drobnosti o manželství
I.
Manželství je jako škola:
ne každý ho celé zdolá.
Sonet o Tereze
Sonet o TerezeZpěněné vlnky modrých moří,jak káva, kterou zrána pije,měkce se houpou v rytmu ňadramé spolužačky Terezie. Přejel bych rukou přes pohoří,jen kdybych věděl, která bije,že oči nezbělí. Jak sádra. Mé tělo drží vigilie.
Prázdná stránka
Prázdná stránka
Prázdná stránka, to je branka
ke kluzišti.
Vjede slovo,
O spleteném nebi
O spleteném nebi
Každou noc Měsíc
sází hvězdy na nebe
jak zeleninu do zahrádky.
Světlo a tma...Something about love
Světlo a tma. Something about love
Něco mi dalas,
něco jsem vzal.
Dávalas lásku,
Pánbůh na Smíchově
Pánbůh na Smíchově
Nad Smíchovem Pánbůh drží dlaň.
Panebože, Smíchováky chraň.
Prosím, prosím, smaž nad nimi kříž.
Hříčka rudolfinská...aneb Tycho de Brahe
Hříčka rudolfinská. aneb Tycho de Brahe
Šeptával ženám slavný Dán:
Vy jste mé Slunce,
Vás já znám.
U nebeské pípy
U nebeské pípy
U nebeské pípy
střílí Amor šípy.
Než mu spadne pěna,
Na Bílou sobotu...
Na Bílou sobotu.
Na Bílou sobotu
kůň leží u plotu.
Oči má bílé-
Touha
Touha
Můj krásný hrnečku z porcelánu,
ještě moct Tě vypít
jednou k ránu.
Zajíček
Zajíček
Měl jsem doma zajíčka,
maloval si vajíčka.
A pak rozdal, zajíček,
Noviny v metru
Noviny v metru
Noviny v metru
někdo tu nechal.
Možná je přečetl,
Co dělá Slunce
Co dělá Slunce
Okolo poledne Slunce se nadzvedne
na lokti, zakloní hlavu.
-Hej vy dva ztracenci,
K rozvodu /a o rozvodu/
K rozvodu
/a o rozvodu/
Od srdce k srdci
vede stuha.
Pardubice
Pardubice
Pod tou Černou věží
budem ještě svěží.
Od Zelené brány
Letní hvězdářská
Letní hvězdářská
Na louce květy,
nad námi světy zářivé.
Ty květy známe vůní, jménem.
Černé nápady
Černé nápady I.
Noc má černou košilku,
plnou zlatých knoflíčků.
Rozepni ji maličko-
Oranžový tulipán
Oranžový tulipán
Oranžový tulipán
ve váze žil sám a sám.
Jednou přišel k němu list,
Valentýnka
Valentýnka
V knihovně hledám poučení:co zbytečné je - a co už není. A dostávám se k otázce-co máme soudit o lásce. Je-nebo neni zbytečnost, kdyžnikdo nikdy nemá dost.
/12*2*2002/
Vánoční hvězda
Vánočni hvězdaJednou ráno kráčím domů,znaven po noční-a v tom shora na mě voláhvězda vánoční. -Zastav se a povídej mi,aspoň na chvilinku. Dárky máš už nakoupené. I ten pro maminku.
Ukolébavka...aneb Před spaním č.2
Ukolébavka. aneb
Před spaním č. 2
Představ si zlatou kličku,
že máš v hlavě:
Všední den úspěšného muže
Všední den úspěšného muže
Jakpak si asi v práci žiješ.
Den úspěchy Tě zahrnul:
v zářivých barvách osm hodin plyne,
Dvě sklenice Metaxy
Dvě sklenice Metaxy
Rozinky, fíky
cítím na jazyku
Už zase rozumím si-
Smutný Smutek
Smutný Smutek
Dnes přišel opět ke mně Smutek.
Povídám: už je tu Deprese.
A Smutek křičí:
Před spaním
Před spaním
Má ruka je ten zlatý mlýnek,
co všechno do snů semele.
U Tebe v hlavě je jak doma,
Ořechy z cizí zahrádky
Ořechy z cizí zahrádky
Ořechy z cizí zahrádky.
Vyprávěj mi dál. Pohádky.
V jednom jsou šaty,
Mít domov plný věšáků...
Mít domov plný věšáků.
Mít domov plný věšáků
a na nich všechno na háku,
a v každém okně květináč,
Hadi vejce
Hadí vejceS přehledem mávnu rukou:mě jich miluje. Ve dne jsou všechna slova vestoje. A mozna tušís, jak to je. Že pláču někde v koutku pokoje,že srdce mám jak potrhanou síť.
Měl jsem v srdci galánečku...
Měl jsem v srdci galánečku
Měl jsem v srdci galánečku,
rozbila tam sto hrnečků.
Rozbila a neslepila,
Malá noční hudba
Malá noční hudba
Hubený jsi až dost,
na Tvoje záda hraju
Ódu na radost.
Vítr
Vítr
Točil se vítr kolem věží,
sledoval kdo, s kým a kam běží.
Když ztratil stopu na nábřeží,
Pařížská
Pařížská
/Jarinovi s díky za inspiraci/
V mé noci,
černé jako tér,
Velká láska
Velká láska
Všude hledám velkou lásku:
na lase i na provázku
tahám k sobě pány.
Hodinový hotel
Hodinový hotel
Řeknu Ti to narovinu:
jsi tu se mnou na hodinu,
maximálně na tři.
Kocourek výzkumník
Kocourek výzkumník
/Šafránkovi/
Náš kocourek výzkumník
skočil z okna na chodník.
Kam čert nemůže...
Kam čert nemůže.
/bráchovi Pavlovi k svátku/
U mých dveří zazvonila
elegantní dáma.
36.červen
36. červen
Zítra mi bude 36,
a jsem jak ptáček,
co mu otevřeli klec.
Civilkář
Civilkář
Pod trikem hladit Tě:
teplá a nahá záda.
Prstem jak tuší
O Múzách...dvě básničky
O Múzách
Vytrvalá Múza
Zlíbala mě jedna Múza:
samá rtěnka, to je hrůza.
Tma v Ledeburské zahradě
Tma v Ledeburské zahradě
/tátovi a Jarinovi/
Město už obléklo si
černé punčochy:
Moje město Praha
Moje město Praha
/Šafránkovi/
Moje město lačné.
natahuje věže jako štíhlé prsty.
Myší bál
Myší bál
Na Náměstí Míru
mají myši bál.
Starý myšák hraje
Kalendář
Kalendář
Kalendář, kalendář,
sám o sobě není lhář.
Lže nám jenom v tom, co chceme,
Ryba
Ryba
Ryba bublá rybě:
někde došlo k chybě.
Jakpak Ti mám vyznat lásku,
/Nad/Časová
/Nad/Časová
Mezi stránky deníku
dala jsem Tvůj vlas.
Už jsi moje historie.
Žalování Pánubohu
Žalování Pánubohu
Panebože, Ty to vidíš.
Proč mě tolik, proč mě šidíš.
Proč mě šidíš o ty věci,
Láska jako víno
Láska jako víno
/Vojtěchovi,Lubošovi,Jarinovi,Šafránkovi/
Láhev pán a láhev paní
smluvily si milování.
Na vltavském břehu...aneb Kde končí láska
Na vltavském břehu.
aneb Kde končí láska
Já miluju Tě, říkáš.
Nevěřím tohle - nikomu
Bleděmodrý svět
Bledémodrý svět
/J. /
Dneska jsem viděla
bleděmodrý svět.
Román pro ženy
Román pro ženy
Ve Vieweghově objetí
prožila jsem neděli.
Chodíme spolu městem,
Žárlivá
Žárlivá
Zas ta druhá- a ne já.
Tě každou noc objímá.
Zase jiná, nežli já.
Rackovy sny...aneb...Sama, sobě...,sny
Rackovy sny.
aneb Sama, sobě. ,sny
Teď jsem si hrála.
S představami.
Tmavomodrý blues
Tmavomodré blues
Já zpívám smutný blues:
o baloncích, co sestřeleny jsou,
zrovna když míří k nebi výš
Vlétla včela do kostela...aneb Lechtací
Vlétla včela do kostela
aneb Lechtací
Vlétla včela do kostela,
a tam píchla archanděla.
Velký třesk
Velký třesk
Nebe se sešlo se Zemí,
hned řeklo: Madam, věřte mi.
Vás já si nikdy nespletu-
Třešeň
Třešeň
Vzdychla si třešeň kvetoucí:
lidi jsou chladní jako ryby.
Pode mnou mnozí líbaj se. ,
Kolínské věže...aneb Toužebná
Kolínské věže I.
Stulit se do klína rovině,
jako ty kolínské věže.
Strávit tak dnešní den
Není čas...
Není čas.
Mazlím se s Tebou:
už rozepínáš zip.
V tom přišla
Duben ve Stromovce
Duben ve Stromovce
/Jarinovi/
Toužící Jaro čekalo,
až slunce vpadne do Stromovky:
Skoro svatý...
Skoro svatý.
Když večer onanuju,
myslím na Tebe.
Ruce se mění
Na nádraží v Kladně...
Na nádraží v Kladně.
Je smutné počasí
a příliš brzké jaro.
Mluvíme spolu chladně-
Už od školky...aneb Variace na Sadafovu Druhou mízu
Od školky.
aneb Variace na Sadafovu Druhou mízu
A to já se už od školky.
dívám po mladších, nežli já.
Láska z kladenského vlaku
Láska z kladenského vlaku
Má poslední lásko
z kladenského vlaku,
Ty nejsi mé nebe,
Rychlovka
Rychlovka
V běhu.
Míjím pouze
muže bez příběhu.
Cukrářovy sladké sny
Upeču Tě jednou ráno -
a v poledne ozdobím:
prsa hnětu z marcipánu,
rozinkami hnědne klín.
Madona z Karlína
Madona z Karlína
Madona z Karlína
cínový svícen zhasíná
a těžkou rukou láme voskovici.
Před jarem
Před jarem
Jdu proti zimě:
do tváře vítr mi křičí,
ve vlasech tají krupky ledu.
Otvírání studánek
Otvírání studánek
/kratší verze/
Vypij mě jak studánku,
celou.
Laň a lov...aneb Skromná variace na Sadafovu Bezcitnost
Laň a lov
. aneb Skromná variace na Sadafa:Bezcitnost
Laň střelíš puškou.
A ženu muškou.
MDŽ
MDŽ
Muži dnes nosí ženám květiny
Ale Ty ne.
Tys rovnou přišel.
Básnička na cestu
Básnička na cestu
. aneb O Tobě a o mě
Laciné rýmy
perly slov
Ruská ruleta
Je patek, zase jedu z Prahy
Snezi a hrozi smyk
Doma me ceka rodina-a mama,
te musim jeste dojit nakoupit.
Himaláj
Himaláj
Počítám praporky,
co na mých vrcholcích
se sešly od podzima.
Noc až do svítání
Noc až do svítání.
aneb Jasná řeč
Zavolej prosím-
a řekni: Přijeď. Naposledy.
Jarni stesky
Jarní stesky
Stýská se mi
po mých láskách:
po všech-bez rozdílu.
Koně z kolotoče
Koně z kolotoče
Stýská se mi
po Tvých očích,
hlava se z nich točí.
Divný den
Divný den
/17. 2. 2001/
Zase se vracím ráno domů,
za sebou zbytky snů
Černý myslivec
Černý myslivec
Před třemi roky
dala jsem si inzerát.
Volal mi: Já jsem ten a ten.
Náměstí Zázraků
Náměstí Zázraků
/Mikovi-Hackmanovi/
Z Náměstí Zázraků
vzlétli dva holubi:
Valentýnská...
Valentýnská.
/aneb Sedmikráska č. 3/
/Sadafovi,PetruViP,Albireovi,Papouchovi a všem ostatním spolubásníkům/
Ptala se mě sedmikráska
V náručí...aneb Skromná variace na Sadafovu AB/e/C/e/D/u/
V náručí. aneb
Variace na Sadafa
/Sadafovi s přáním tepla/
V desítkách náručí
Letím si, letím...
Letím si, letím.
/Sadafovi s díky za inspiraci/
Letím si. letím-
ke hvězdám.
Na louce a v životě...
Na louce a v životě
Kolik je na louce stvolů,
tolik je v životě volů.
/2. 2. 2001/
Jaro
Jaro
Slavili jsme jaro: seděli na Kampě,
četli Petrarcu a pili Ludmilu.
Večer pokročil,
Poselství v láhvi
Poselství v láhvi
Už je to dávno,
po vášnivé noci
vracela jsem se domů jednou ráno:
Třešnička na dortu
Třešnička na dortu
Jednou Ti laskavě řeknu:
. tývole, Tys to nepoznal.
Oba se ohlédneme dozadu-
Od A do Z/et/
Od A do Z/et/
Ty jsi A
a já jsem Z/et/.
Mezi náma všechna slova.
Kryptogram na jméno SAŠA
Kryptogram na jméno SAŠA
S ibiřské mrazy
A výheň Afriky. Zpočátku
Š epoty
Pro 100%...muže
Pro 100%. muže
Voní mi všechny květy:
lilie stejně jako růže.
Mám ráda Tebe-
Sklenice absintu
Sklenice absintu
Až naposled,
až na dně sklenice,
uvidíš modrých rybek hejna.
Kotě
Kotě
Pořád jsi smutná, unavená:
stěhuješ od Něj svoje věci.
Těžko být klidná
Morytát
Morytát
Před vraty kostela
sešly se Život a Smrt.
V tom chrámu zněly varhany-
Vlajka nad hlavou
Vlajka nad hlavou
Nad mou hlavou
vlajka bude vlát:
Achtung. Pozor.
La strada...aneb Život je krásný
La strada. aneb
Život je krásný
Z porodnice
do márnice
Dopis z krabice od bonbonů
Dopis z krabice od bonbonů
Počítej na mých prstech:
jedna - ledovec
dvě - taju
Na Kladně u Fridrichů...
Na Kladně U Fridrichů.
Na Kladně U Fridrichů
sundal sis čepici, vytáhl blok
a pracně hledal rýmy.
Papagáj
Papagáj lingvista
/Papouchovi pro radost/
Můj smutný papoušek,
pláče si do peří.
Tajemství...aneb Hostina
Tajemství
. aneb Hostina
Na rty mi polož prst.
A pak s ním klouzej dolů.
Turandot
Turandot
. aneb Co všechno bych pro Tebe udělal
Přinesu z hvězd Ti zlatý prach.
-Ach, to je nuda, Bože, ach.
Půlnoční ohňostroj
Půlnoční ohňostroj
Z modrého nebe
nad mraky
padají na nás zázraky.
Do nového roku
Do nového roku
Dneska Ti dávám
ze sebe zlatý penízek.
Stačí Ti na všechno:
Dvatisícejedna
Tak si to, lidičkové, pěkně užijte, těch dalších 1000 let a kdo se toho dočká, tak sraz bude 31. 12. 3000 v 19*00 hodin pod koněm.
Je 22:02 a za okamžik vyrážíme do reje velkoměsta.
Nový rok
Nový rok
Nový rok otvírá se jako dveře.
Zbývá vzít za kliku a vejít.
Za těmi dveřmi poklad je.
Tráva
Tráva
Jako trávu:
do posledního zbytečku,
až k pálícím prstům.
Fotka z příborníku
Fotka z příborníku
Včera jsem našel Tvoji fotku v příborníku.
Tu černobílou, tu, jak jsme byli spolu na Medníku.
Chtěl jsem zapomenout, ale to se nedá.
Oči šátkem zavázaný
Oči šátkem zavázaný
Oči máš šátkem zavázaný:
teď to vím jistě -
tušila jsem dřív.
Noc s andělem
Noc s andělem
Na stole plném dobrot
usnul můj anděl:
únavou křídla svěšená.
Kolik řečí umíš...
Kolik řečí umíš.
My darling, little Seagull.
Tak už jsem zase ready.
Noch einmal, bitte, please.
PŘED a PO...aneb Love story
PŘED a PO. aneb
Love story
Já budu slovo -
a já věta.
Sedmikráska /č.2/
Sedmikráska/č. 2/
Pro Tebe všechno:
teplo, lásku.
Pro Tebe trhám sedmikrásku.
Zpovědní zrcadlo
Zpovědní zrcadlo
Byla jsi ke všem hodná,
milá Zoro.
- Baže jsem byla-
Všem, všem, všem
Všem, všem, všem.
Všem svým čtenářům, kritikům, příznivcům, inspiracím i inspirovaným - i všem ostatním spoluatorům a spolupísmákům- z tohoto bohulibého serveru, přeji milostivé a klidné Vánoce a v novém roce hodně krásných a inspirujících zážitků. Také hodně zdraví a lásky-té, kterou příjímáte i té, kterou dáváte.
Všem pánům velkou vánoční pusu, všem dámám pevný stisk ruky.
Logovaná láska
Logovaná láska
Kdybys, můj milý, o ni stál,
dávno by ses byl do mě logoval.
/18. 12. 2000/
Malá noční bilance
Malá noční bilance
Sám sobě nikdo neuteče.
Nejdříve city, potom sex.
Chci-li se opít rychle, piji ex.
Skromná /a neúplná/ variace na Blížence
Skromná /a neúplná/ variace na Blížence
/Sadafovi s díky za inspiraci/
Přijď ke mně, lásko
/Plav, mrcho, pryč. /
Gloria ...aneb O milování
Gloria. aneb
O milování
/mužům v úschovně mého srdce/
Zase jsou Vánoce-
Boží smích
Boží smích
/Všem, které mám ráda/
Vrcholky stromečků,
tak jako antény,
Pryč s velkými city!
Pryč s velkými city.
/interní směrnice/
Pryč s velkými city.
Zabírají bity.
Sex aneb Mayday
Sex aneb
Mayday
/všem mužům, s kterými mi bude a je dobře/
SEX
Umění milovat
Umění milovat aneb
Literární lekce
Svedla mě ke hříchu
výukou latiny.
Nebeská pošta
Nebeská pošta
/tomu, koho chci na Vánoce potěšit/
Přemýšlím, čím Tě potěšit:
a dám Ti asi sebe.
Z deště pod okap
Nad hlavou mám těžký mraky
a krev se mi srazila.
Strašný ráno, strašný ráno,
zas jsem srdce rozbila.
Kouzla a zázraky, ańeb Svatá noc
On existuje, já to vím.
Co Tě znám, prvně za pět let,
měla jsi včera volný byt.
Kouzlem mi Tebe nadělil.
Mikulášská
Dneska je svatý Mikuláš.
A proto čekám zázraky.
Byla jsem malá -
děly se.
Neznám se
Neznám se.
/těm, kteří to odnáší/
Neznám se. Pořád jen tápu,
v ruce bílou hůl.
V mrazivé noci na nádraží
V mrazivé noci na nádraží
/variace na Sadafa, pro Sadafa/
Tvou ruku strkám
mezi svoje stehna.
Láska ve třech slovech
Láska ve třech slovech
aneb Co je mít rád.
/Sadafovi s díky za inspiraci/
Nalézat
Srdce ze zlata
Srdce ze zlata
/aneb Předvánoční. /
Nemám už ani korunu:
jsem chudá, no a co.
Vánoční stromeček
Vánoční stromeček
/pro ty, kdo píší Ježíškovi/
Lehám si pod Tebe,
vánoční stromečku.
Jasne jako Slunce, vystizne jak tecka
Jasné jako Slunce, výstižné jak tečka
/všem, všem, všem-čtenářům, milým, kritikům/
aneb Jak píši poezii.
POEZII PÍŠI PYJI.
Indián Vinnetou
Indián Vinnetou
aneb Kryptogram na jméno IVAN
/Ivanovi z Chomutova a všem dalšim Ivanům ve mně i kolem mne/
I ndián
Medvídek z Bogoty
Medvídek z Bogoty
/Ivanovi S. /
Medvídka z Bogoty
v srdci mi ranili.
Nesvatá hodina aneb Vánoční
Nesvatá hodina
aneb Vánoční
/ztracenkám - vracenkám-I. ,V. ,K. ,P.
Pohádka o další věci nad zlato
Pohádka o dalši věci nad zlato
/Ivanovi S. a všem, kteři pohádky rádi slyši, vyprávěji a proživaji/
I dal si král svolat své tři dcery: chtěl je vyzkoušet a zjistit tak, které má předat trůn.
Nejprve se zeptal nejstarší dcery: Jak moc mě máš ráda. Ona odpověděla: ach, tatínku, já vás mám ráda víc, než všechny perly, co mám na šatech.
Zimní pohádka
Zimní pohádka
/Ivanovi/
Chladí se fernet v lednici,
už sundavám si čepici.
Jedenáctý syn
Jedenáctý syn.
aneb Kryptogram na jméno VÁCLAV
/V. K. , protože je tak milý, a všem ostatním Václavům kolem mne/
V čera se u nás narodil už jedenáctý syn,
Babylónská věž
Babylónská věž
Říkal mi:
neboj se ničeho
a klidně lež.
Kolotoč
Kolotoč
/ztraceným a nalezeným/
Ztratila jsem Tě
jak jméno v telefonním seznamu.
Báječná sladká tma
Báječná sladká tma
Báječná sladká tma
Jsi ve mně, v Tobě já,
v zelené noci jak bílá svíce hořím.
Tramvaj do stanice Touha
Tramvaj do stanice Touha
/mužům, co jsem je poznala na podzim-J. K. ,V. V.
Medvídek Býval
Jsi jako šaty z papíru:
jenom na jedno použití.
Medvídku Bývale,
můj jednonoční milý.
Srdce Ludolfovo číslo
Mé srdce jako harmonika:
čím víc se roztahuje,
tím lépe hraje
Mé srdce jako Ludolfovo číslo
Biliár
Biliár
Jsme spolu jako kuličky v biliáru.
Ráno nás vystřelí,
přes den utíkáme
Tanec v temnotách
Vážení a milí Spolupísmáci,
vřele Vám doporučuju film Tanec v temnotách. Pokud jste někdo viděl Prolomit vlny, je to film v podobném duchu a od stejného režiséra: Larse von Triera.
Byla jsem na něm včera a jsem naprosto fascinovaná. Nepamatuju se, jak je to dlouho, co jsem v kině brečela, ale včera ano.
Všichni moji muži...Kryptogramy na mužská jména
Všichni moji muži
aneb
Kryptogramy na mužská jména
F anfán už sedlá koně,
Kyselé vínečko...
Kyselé vínečko
/rodině, přátelům,láskám/
Pojď do mně po točitých schodech
Až dolů, dolů:tam je vinotéka.
V klášterní knihovně
V klášterní knihovně
/knihovnicím:Sůvě,Alině,Ivaně,Martině. a všem dalším, také vášnivým čtenářkám/
V klášterní knihovně
vzdychám: jen pomalu-
Velká bitva v malý válce
Velká bitva v malý válce
/Honzovi/
Beru si svoje černý šaty,
venku je skoro léto.
Varování
Varování
/Pepovi z Hongkongu/
Potkám Pepu s kufrem peněz:
- Mezi pány, Pepo, nelez.
Jak otevřít srdce ženy
Jak otevřít srdce ženy
Jedině něhou,
sladkými slovy.
Kdo už to dokázal,
Tolik mám na tebe vzpomínek
Tolik mám na Tebe vzpomínek,
že nemůžu je svléct.
Jak těsný prstýnek.
1998
Stín stíhá stín
Michalu Horáčkovi s úctou a se zájmem
Stín stíhá stín,
i do očí se, zloděj, vkrádá.
Stín stíhá stín -
Šeptal mi Měsíc
Šeptal mi Měsíc
/aneb Po nemoci/
Šeptal mi Měsíc,
stařík nechutná:
Pánové podle mého gusta
Pánové podle mého gusta
/ročníkům 1945 - 1965/
To jste Vy, pánové
podle mého gusta,
Pod stromem zeleným
Pod stromem zeleným
Pod stromem zeleným
holubička sedí.
Oči si utírá,
Hormony
Hormony aneb
Těším se, až mi bude moc
/Karlu Šmídovi/
Těším se, až mi bude moc,
Prvomájová
Prvomájová
/heslo na transparentu/
Národe český, roztáčej kola.
Láska je práce-a práce volá.
Razítka a vizitky
Razítka a vizitky
Za Tebou stojím,
k Tobě se tisknu:
zanechám na Tobě
Píseň jelena samotáře
Píseň jelena samotáře
/Jardovi Š. , Karlu Š. i všem dalším, kdo nejsou spokojeni se svými protějšky/
Zruinuju stavební spoření:
koupím si kouzelné stvoření.
Nezaviněný omyl
Vazeni kolegove, vinou zrejme nejakeho technickeho omylu je basnicka me dcery Paji Srdce k precteni nejen u mne/Racek/, ale i u ni /Klokan/ a navic jeste se vloudila do supliku HankMorgana misto jeho dilka. Uz jsem poslala dotaz Oldovi.
S diky a omluvou, ale opravdu to neni mou vinou.
Zora Racek Simunkova
Černá lilie
Černá lilie
/Karlovi a K. Krylovi/
Jsi krásně sladká: jako noc bezdomovce,
na sobě, milá, máš krustu od ledovce.
Když se kácí les
Když se kácí les
/J. K. a Karlovi, který mi taky srdce zrubal/
Kvůli mně rozťal jste svůj život na dva kusy.
-To jsem jen vysklil starý rám.
Zhrzený jelen
Zhrzený jelen
Žena se mnou nechce spát,
myslivče, buď kamarád.
Půjč mi dukát, ne-li víc,
Rackova zpověď
Rackova zpověď
/Čarodějovi, který mne odhalil v křišťálové kouli,ostatním mým čtenářům,a taky Vláďovi/
Na Racka tady prozrazeno vše:
že zuří bitva vprostřed jeho duše,
Vídeňský polibek
Vídeňský polibek
/Františkovi,
mému jedinému bílému rytíři/
Vídeňský polibek,
Pětiminutová básnička na fernet
Pětiminutová básnička na fernet
/Martině/
Vodník je zruinován:
živnost měl v rozkvětu.
Konečná
Konečná
Tak už to nastalo:
"siréna, lodní zvonec. "
Na nic se neptej-
Heslo dospělých skautíků
Heslo dospělých skautíků
BUĎ PŘIPRAVEN. ,
toť správných mužů heslo.
Kde není postel,
Vášnivý čtenář
Vášnivý čtenář
/mým čtenářům/
Mé básně čet´
a jimi zpit,
Soukromý Mefisto
Můj soukromý Mefisto
ve mně jde vždy najisto
Ve dne jako v temnotě
odhalí mě v nahotě
Láska jako řemen, aneb Kuchařka
Roztáhni mi ty stehna, brouku,
ať se tam lépe dostanu.
Hergot, tak dělej,rychle, slyšíš.
Nemůžu na to kuře
Když holky pijí s holkama
Když holky pijí s holkama
/Martině, Ivaně, Petře, Jitce. /
Po půl litru zjišťujeme:
-Kolik jsi jich měla.
Nezacházej, slunko
Nezacházej, slunko,
nezacházej ještě.
Vysuš mi, sluníčko,
oči plný deště,
Den bez sexu
Jak ke dni bez sexu
zaujmout konstruktivní postoj.
Snad slovy:
sexuální prostoj.
Domácí štěstí
Domácí štěstí
*************
Domácí štěstí
dalo mi pěstí.
Dámské sny
Už jsem jak Martina
(a jiné moje přítelkyně):
Starší a moudří muži ano,
ale jenom v kině
Hraní v Síti
Pošli mi slova
přes Síť všech sítí
Já si je chytnu,
budu si hrát
Nechám se dobývat
Nechám se dobývat:
slovo po slovu,
bit po bitu,
hospůdku po hospůdce,
Z lásky...Flirt
Z lásky. Flirt
/Karlu Šmídovi/
Ráda, ach ráda bych flirtovala
jinde a ještě s jinými.
Ve venkovské hospodě...
Ve venkovské hospodě.
************************
/P. Ř. /
Ve venkovské hospodě
Slovník Vše o sexu
Slovník Vše o sexu
/administrátorům a správcům sítí, ale i jiným chytrým mužům/
Zvu všechny muže k spolupráci:
vždyť každý slovník píše mnoho autorů.
Taky způsob namlouvání
Taky způsob namlouvání
/Karlovi/
Utáhla jsem Tě, jak
kolem krku smyčku.
Bez názvu
Bez názvu
Než mě Bůh típne jako cigaretu,
vyfoukne předtím aspoň obláček,
řekne mi o tom aspoň jednu větu.
Když už, tak už
Když už, tak už
/městu Karlovy Vary a J. G. /
Když něžnosti, tak až na dno.
Léčivé je mravní bahno.
Pracná láska
Pracná láska,
aneb Příští rok ve stejnou dobu
/Jaromíru Nohavicovi/
ON:
U lásky jisté je
U lásky jisté je
/Karlu Šmídovi,P. Řez. /
U lásky jisté je:
hřeje jak peřina.
Muž se srdcem kovboje
Muž se srdcem kovboje
/Pavlu Janáčkovi/
Zalasuje,
zaláskuje,
O básních
O básních
Není pro mne problém složit báseň
Prostě jen sáhnu do hlavy, a je to
Otázkou ale zůstává:
Říkal mi jeden faun...aneb z čirého zoufalství
Říkal mi jeden faun
aneb Z čirého zoufalství
*************************
/V. V. /
Oči plné vína
Oči plné vína
/Vláďovi/
Jaké mám oči. Schválně, hádej.
- No já bych řekl: skleněné.
Kouzelník
Kouzelník
/Greaday/
Řekl jsi: mír
A já ho měla v srdci
Čtyři roky ohně
Čtyři roky ohně
/P. Rai/
Mezi námi dvěma
čtyři roky ohně.
Sladká sobota
Sladká sobota
/Sweet saturday/
//Karlovi ad 26. 8. 2000//
Špinavým oknem
Setkání s básníkem
Setkání s básníkem
/PetroviViP,Albireovi,V. V. /
Nejdřív mluvil o poezii.
A pak už jen četl mezi řádky,
Branické ráno
Branické ráno
/aneb Vzkaz u počítače/
//Vladimírovi/
Pánbůh nám rozsvítil,
Karlovi
V noci, schoulený pod peřinou,
jsi jako klubíčko,
z kterého teprve ráno uplete svetr.
7/2000
Danajský dar
Myslela jsem si,
že láska přišla jako odměna.
Ano, to ano:
život mi daroval
Mé Čechy
Čechy jsou malá země:
tak dobře ložená
jak ženský klín.
Takova poloha.
Kyperská rozinka
V mých ústech mizíš jak
kyperská rozinka.
Sladká jak hřích,
až skoro k zapomnění.
Slova, srdce, sirky
Slova, srdce, sirky
/J. K. /
Co počít teď si jenom mám
s tím, co jsem takhle nechtěla.
Vítěz bere vše
Jsme špatně rozdané karty
v ruce hazardního hráče.
Jsme dvě esa, která
neměla se sejít.
Láska je zdravá
Láska je zdravá
jak šípkové thé.
Jenže než šípky natrháš,
ruce máš do krve…
Do podzima
/láskám z Internetu/
Jak lampa svítím pořád
Jak žárovka jsem rozžhavená
Přijdeš mně zhasnout,
Informační dálnice
/Martině on-line/
Koupila jsem si mobila
a zatím tomu netleskám.
Myslela jsem si:
Kino Eden
Jako když mi deštík
padá na ramena,
tak jsem byla včera
zmatkem zaplavena.
***
Jdu do své hlavy
Mám tam kamarády
Freuda, Junga, Adlera
Když kolem nich projdu,
Romantický hrdina
Romantický hrdina
trhá ženám květy.
Počet květů v kytici
však ubývá s lety.
Útěcha
Smutno je mi, smutno je mi
Sedím v práci u okna
Sama jenom sedím tady,
jako ostrov samotná.