Voda jako katalyzátor
Voda jako katalyzátor
„Pane kolego, budete pár měsíců třídní v8. E za starého Horáka. Poleží si nějakou dobu vnemocnici,“ oznámila mi zástupkyně asi před týdnem.
Od té doby mé hodiny chemie v8.
Železo v cigaretě
„Tak si to už oduč sám. Na co bys čekal. Čím dříve do toho vpadneš, tím lépe,“ vybídl mě po ránu Horák.
„Já myslel, že uděláme ještě jednu ukázkovou hodinu,“ bránil jsem se doufaje, že učitel jen žertuje.
Cigaretový popel jako katalyzátor
Cigaretový popel jako katalyzátor
„To jsem zvědav, co vás na tý škole naučili. “ pronesl Horák skepticky a vrazil mi do ruky třídnici vpolorozpadlých deskách.
„Víš vůbec, jak se do toho zapisuje. “
„Jasně,“ řekl jsem sebevědomě, přestože jsem otevřenou třídní knihu snad vživotě neviděl.
Vlaštovka
Vyšel jsem zknihovny. Spokojen stím, co svírám vpodpaží. Čerstvě vydaný Kingův román. Neuvěřitelné štěstí.
Se spacákem v posteli
Hynek zrovna odkopával míč směrem kbráně soupeře, když si jí všiml. Stála opřená o sloupek, jenž kdysi zřejmě nesl desku sbasketbalovým košem.
„Hrajte chvíli beze mě,“ prohodil kpotícím se šesťákům, snimiž byl ve Skomelně na prvním společném výletě.
„Co ty tady.
S vírou v posteli
Proč se chtěla hladit. Hynek leží na posteli, duchem nepřítomen. Zrukou ještě cítí její vůni zeleného čaje.
Má snad potřebu mít i trochu lásky od někoho jiného.
S hudbou v posteli
Hynek teď ležel na zádech a díval se své partnerce do očí. Měl takový scénář rád - zpočátku mít navrch, pak se podřídit. Nechával na ní, aby si určovala rytmus. A ona se jen zlehka pohupovala vbocích.
S foťákem v posteli
„A děti, teď si uděláme žebříček dárků,“ vyzvala manželka osádku auta ke každoročnímu zhodnocení celých Vánoc. Byli na cestě kdomovu. Po čtyřech dnech, které strávili návštěvami příbuzných, už se do svého bytu těšili. Obzvlášť Hynek – tolik dní bez počítače začínalo být nad jeho síly.
S Harry Potterem v posteli
Stál před výlohou a zíral na horu knih vní. „Harry Potter a bradavický mstitel“ – bylo napsáno na většině knih za sklem. Na většině knih byl také obrázek čarodějova učně – teda učně – jako učně ho tak možná Hynek pamatoval z dob svého mládí - nyní už byl Harry profesorem, třetím v pořadí od dob slavného Brumbála.
„Dvacátý čtvrtý díla Harryho Pottera,“ řekl prodavačce a vysázel na pult pět tisícikorun.
Pod koněm
Moc mě nepotěšilo, že Pepika dali do jiné třídy než mě. Záhy jsem však objevil mnohá pozitiva tohoto faktu. Jeho áčko například zmatematiky psalo písemku o dvě hodiny dříve. Profesorce Hájkové nelze upřít snahu.
Horák knižně
Červený trpaslík
Červený trpaslík
“A jak to, že světlušky svítí a neshoří. ” zeptala se Horáka malá holčička, která navštívila naši školu v doprovodu své maminky v den otevřených dveří.
Učitel byl zaskočen. Jednat s takhle malým dítětem evidentně neuměl.
Bezpečnost práce
Bezpečnost práce
„Poslední přikázání zní: v laboratoři nebudete jíst, pít a kouřit," zakončil Horák své desatero zásad bezpečnosti práce při hodinách chemie.
„Co kouřit. " vykřikl Mašek a sklonil hlavu doufaje, že jeho prohřešek zůstane nepotrestán.
„Puberta," zamumlal učitel a pokračoval ve výkladu.
Vánoční prskavka
Vánoční prskavka
„Změním své vyučovací hodiny," pronesl s pohřebním výrazem ve tváři chemikář Horák, když naposledy v tomto kalendářním roce vstoupil do učebny.
Před tabulí, na kterou jsme během přestávky kostrbatě napsali: Vánoce jsou svátky klidu, nezkoušejte naši třídu, stál na první pohled jiný Horák (přezdívaný nižšími ročníky Vzoreček či Rovnice, těmi vyššími pak nepokrytě Bachař). Měl na sobě zářivě bílý plášť a v rukou svíral nosítka s chemikáliemi. Takto jsme ho doposud ještě neviděli.
5. prosince 2002 - čtvrtek
5. prosince 2002 - čtvrtek
Vždy, když se chystám zkoušet, půlka třídy má narozeniny a druhá půlka svátek. Naplánované písemky se pravidelně kryjí s Dnem ptactva, kosmonautiky či výročím spuštění prvního jaderného reaktoru. S Mikulášem však nikdo moc neoperoval.
4. prosince 2002 - středa
4. prosince 2002 - středa
V roce 1993 jsem četl román Patriska Suskinda nazvaný Parfém - Příběh vraha. Pojednává o parchantovi Grenouillovi, který je obdařený neuvěřitelně kvalitním čichem. Tehdy mě kniha zaujala popisem separačních metod používaných v 18.
3. prosince 2002 - úterý
3. prosince 2002 - úterý
Hynek za rok a půl školní docházky stále nepochopil, že není úplně normální těšit se do školy. Šokoval mě, když jsme na začátku července potkali nějakého jeho spolužáka a on mu živě popisoval, co všechno by si rád s paní učitelkou zopakoval.
Dnes ráno mi však pošeptal do ucha, že se mu tam moc nechce.
2. prosince 2002 - pondělí
2. prosince 2002 - pondělí
Tyhlety černé předtuchy.
Šel jsem kluky vyzvednout docela pozdě. S Vítkem už byla ve školce jen roztomilá dívčí dvojčata.
1. prosince 2002 - neděle
1. prosince 2002 - neděle
Tak jednou za čtrnáct dní se mi poštěstí, že Šárka i s kluky na celé odpoledne opustí byt a já mám našich devadesát metrů čtverečných jen pro sebe. Když odcházejí, zpravidla už sedím u nějaké honorované či nehonorované práce. Skutečně toho bez jejich přítomnosti udělám více než v jejich přítomnosti.
30. listopadu 2002 - sobota
30. listopadu 2002 - sobota
Relaxuji různě. Drobný každodenní třes jsem schopen odehnat cigaretou, třídenní stres už si zaslouží pár pivek. Slušně funguje i tohle psaní deníku.
29. listopadu 2002 - pátek
29. listopadu 2002 - pátek
Lidé na psaní a hlavně publikování deníku reagují různě. Nabízím dvě typické reakce.
Historka první.
28. listopadu 2002 - čtvrtek
28. listopadu 2002 - čtvrtek
Myslel jsem si, že jsem se s Myšpulínem, Pinďou, Fifinkou a svým oblíbencem Bobíkem přesunul do jiného století, když jsem na monitoru už podruhé četl mail přeposlaný z odboru školství Libereckého kraje.
Po vyčerpávajícím dnu, kdy jsem se k internetu dostal až před šestnáctou hodinou, jsem se mohl seznámit s následujícím sdělením: „Čas strávený s mladými lidmi vám sice nemůžeme zaplatit, ale doufáme, že odměnou může být dobrý pocit. "
Jak jsem tak seděl v potemnělém kabinetě, představoval jsem si spokojené prodavačky, šťastné ze zářících úsměvů svých neplatících zákazníků.
27. listopadu 2002 - středa
27. listopadu 2002 - středa
Stal se ze mě honič zážitků. Zatouživ psát nenudné zápisy každý den, mám doslova oči na stopkách. Někde se něco šustne a já přemýšlím, jestli to neoopublikuji.
26. listopadu 2002 - úterý
16. listopadu 2002 - úterý
„Tady Bárta. "
„Tady taky. "
„Hele, tati, už jste si rozmysleli, co nám koupíte k Vánocům.
25. listopadu 2002 - pondělí
25. listopadu 2002 - pondělí
Svou ženu obviňuji z až nechutného racionalismu. Když mě některý její postoj naštve, prohlásím, že je studený čumák, a ukončím tím veškerou diskusi. Pedagogická fakulta ji měla naučit chválit, ale pokud ji to naučila, vyčerpá se vždy ve škole.
24. listopadu 2002 - neděle
24. listopadu 2002 - neděle
„Zabíjet za mír je jako šoustat za cudnost," opsal jsem si z právě čtené knihy v okamžiku, kdy se v televizi rozplývali nad historickým setkáním NATO v Praze.
To už teda jako posouvám ten deník dál. Vynechávám, že jsem ráno vstal, zašil se do zadního pokoje k práci a poté opakoval skoro tři hodiny s Hynkem angličtinu.
23. listopadu 2002 - sobota
23. listopadu 2002 - sobota
Dnes poprvé jsem se odvážil přečíst si stránky, které jsem za ten týden zplodil. A cítím, jak na mě doléhá výkonnostní krize. Zprvu jsem byl do projektu nadšen.
22. listopadu 2002 - pátek
22. listopadu 2002 - pátek
Jak jsem již napsal včera - poslední dva dny v týdnu představují slušný záhul. V pátek učím pět hodin v kuse a navíc operuji v přízemí jako dozor (nejvíce hodin trávím ve třetím patře). Onehdá jsem si během směny naměřil krokoměrem přes sedm kilometrů.
21. listopadu 2002 - čtvrtek
21. listopadu 2002 - čtvrtek
Pokud jsem se v minulých dnech neustále chlubil tím, jakou mám pohodičku, tak dneska musím napsat, že je tomu přesně naopak. Tři dny v týdnu si jen tak občas zaučím, dva dny jedu šňůry. Ještě před pětihodinovkou jsem však zjistil, že už mám toho tisícího tipa a že můj poslední díl Horáka má docela nadprůměrnou čtenost.
20. listopadu 2002 - středa
20. listopadu 2002 - středa
Konečně jsme odváděli Hynka do družiny svorně. Když jsme už bez něj přecházeli silnici, říkali jsme si, že by nebylo špatné potkat jeho třídní, protože ani jeden nestíháme odpolední informační odpoledne. Přání bylo otcem myšlenky.
19. listopadu 2002 - úterý
19. listopadu 2002 - úterý
Ani dnes jsme nešli do školy se Šárkou společně. My jsme spolu vlastně ani nespali. Hynek nás přesvědčil, že se v pokojíčku sám bojí, takže nakonec spal se mnou a Šárka zůstala v obýváku.
18. listopadu 2002 - pondělí
18. listopadu 2002 - pondělí
Včera jsem v Horníku dopsal svůj 81. řadový deník. Myslel jsem si, že dneska určitě psát nebudu, protože dvacetistránkový zápis musí prostě na pár dní stačit.
Výměnný pobyt
Výměnný pobyt
„A proč neděláte výměnné pobyty třeba s Moldavskem či s Albánií. Těm vašim účám zřejmě nedochází, že nás ve fabrice zatím neplatí v eurech," vztekal se táta, když mi neochotně předával novotou zářící bankovku s číslicí padesát a neznámým motivem. „Za to si v Holandsku dojdeš maximálně na záchod," doplnil ještě.
Pravdou je, že naše škola se může pyšnit řadou výměnných programů.
Harry Potter
Harry Potter
Nevím, jestli je normální ve dvaatřiceti letech číst Harryho Pottera, ale stalo se. Dělá mi teď dobře, když můžu studentku nasměřovat od zkoušení zpět do lavice se slovy: „Z tebe asi profesorka Prýtová nebude. “ Těší mě, že čtu stejnou knihu jako moji synové a devadesát procent mých mladších žáků.
Je jistě skvělé vědět, že Harry vrátil děti ke čtení.
(Ne)věrník
(Ne)věrník
Tak to je zase síla. Nechci se k této akci stavět negativně dříve než vlastně začne, ale po deseti minutách jsem z ní na mrtvici. Už ty hlášky na úvod: „Doufám, že nám tady bude spolu hezky. Že si to tady hezky uděláme.
Málem první rande
Málem první rande
Hráli jsme o přestávce čáru a Pepik mi povídá: „Asi jsem se zamiloval do Jitky Hofmanový. "
Vzápětí jí to již sděloval pomocí pijáku, na který napsal: „Miluji Tě, Hofmanová. "
Z dopisu udělal vlaštovku a poslal ji napříč třídou.
Respondentem
Respondentem
Konečně jsem se dočkal. U mých dveří zazvonil pán s kufříčkem, po otevření mi předložil průkaz a oznámil, že je z agentury pro výzkum veřejného mínění AISA.
Po letech, kdy jsem se z různých tiskovin dozvídal, jak coby průměrný Čech volím, jak se mění mé stravovací návyky, které vysavače preferuji, kolikrát měsíčně souložím a s kým, kolik utratím za hračky, cigarety, benzín a oblečení od Vietnamců, jsem konečně i já dostal příležitost zahýbat statistikami. Jenže ouha - nejsem žena a mám zbytečně vysoké vzdělání.
První diskotéka
První diskotéka
„Se nedivím, Horáku, že ještě nemáš holku, když nechodíš na diskotéky," prohlásil Pepik, když jsem se o hodině přírodopisu nad obrázkem dělících se krásnooček litoval, že asi umřu jako panic.
Musel jsem mu dát za pravdu. Ve svých čtrnácti letech jsem si ani nedokázal představit pocit doprovázející tisknutí se na nějakou holku.
Myslel jsem si, že bude problémem přesvědčit naše o nevyhnutelnosti první návštěvy diskotéky.
Sex je náš
Sex je náš
Studenti nám ve škole vyvěsili petici, v níž požadují změnu školního řádu. Nebyla by to nijak zajímavá zpráva, kdyby netoužili po větším okleštění svých svobod. Vadí jim spolužáci provozující své milostné hrátky v chodbách a učebnách našeho ústavu.
Následovalo zvěřejnění „antipetice" obviňující autory i signatáře první listiny ze snahy o omezení lidských práv.
Útěk
Útěk
Jsem v těžké depresi. Chtěl jsem, aby po mně jednou na tomto světě něco zůstalo, a tak jsem si začal psát deník. Mým cílem je, abych za život těch deníků popsal aspoň stovku. Již osm dní za sebou jsou však mé zápisy jednotvárné a stále se v nich opakuje jen, že jsem dopoledne byl ve škole, odpoledne se potuloval po Špičáku a večer jsem v televizi sledoval cosi, co mi za pár let nic neřekne.
A přece se točí
A přece se točí
Říkalo se, že vláda, která zdraží pivo nad pět korun, padne. Pak se říkalo, že stejně dopadne vláda, za níž pivo podraží přes desetikorunu. Dnes si necháváme čepovat pivo za třináct, čtrnáct, patnáct korun a žádné vládě již nevyhrožujeme. Já si však ani tak nestýskám po levném pivu jako po levné limonádě.
První pomoc
První pomoc
Navštěvoval jsem kurz zdravotníka zotavovacích akcí a obdržel jsem průkazku opravňující mě k vykonávání této funkce např. na třídním výletě.
Díky školení Červeného kříže nemusím s sebou na akce vozit lékaře či zdravotní sestru. Ne, že bych je s sebou brát nechtěl, ale neumím si nějak představit, jak bych je v této raně kapitalistické době zaplatil.
Hyenismus nebo tržní hospodářství
Hyenismus nebo tržní hospodářství
Zapnul jsem počítač a zapřemýšlel, čemu věnovat další díl Deníků, nočníků. Vlezlý hlas rozhlasové reklamy právě oznamoval, že další společnost obchodující se spotřební elektronikou si uvědomila, jak je potřeba vyjít vstříc nebohým zatopeným zákazníkům a zlevnila zboží, nabídla výhodné splátky a odložila první z nich.
Shodou okolností jsem dnes kontaktoval autobazar AAA Auto, abych si ověřil, že mám stále ještě málo prostředků na to, abych si pořídil nový starý vůz. Hlavním tahákem jejich internetových stránek je varování, že si mám dát pozor na zaplavená auta dovezená k nám z Německa a Rakouska.
Přijetí
Přijetí
V telefonní budce, do níž bubnoval déšť, jsem rozbalil seznam českolipských škol získaný na Okresním úřadě. Do automatu jsem vsunul kartu naditou impulsy a vyťukal první číslo.
„Dobrý den. Jmenuji se Hynek Vítek.
Tady žil
Tady žil
Při návštěvě Jiráskovy rodné chalupy v Hronově jsem si pustil mysl na špacír. Jako správný nabubřenec a ješita předpokládám, že se proslavím a nějaký vlastenecky založený učitel mi zbuduje muzeum.
Představil jsem si turisty, jak vystupují na českolipském nádraží z vlaku a na rozcestníku je u modré značky napsáno - Památník Horáka 3,5 km.
Turisté projdou centrem města, zastaví se u cedule umístěné na Delvitě (Národní architektonická památka) a u Střelnice vstoupí do skanzenu.
Náušnice
Náušnice
Cítil jsem, jak se jehla pomalu zavrtává do mého ušního lalůčku.
„Nebolí to. " strachoval se Pepik a já nevěděl, jestli udělám dobře, když použiji zápornou odpověď.
„Jau.
Lhostejnost
LHOSTEJNOST
Večer jsem nemohl usnout. Zase mám problém. Ředitel nás ve škole stále upozorňuje, že z naší generace rostou jen vandalové, a tak se těžko staneme platnými členy společnosti. Dokonce i ve školním časopise už se objevují články, které nás mají přesvědčit, abychom nerostli pro kriminál.
Záchodky
Záchodky
Pouštět či nepouštět děti o vyučovací hodině na záchod. Občan nemusí být učitelem, politikem či lékařem, aby mu osud tuto otázku přihrál. Každý z nás dělal kariéru žáka základní školy a většina z nás byla někdy na třídní schůzce.
Nechci řešit tuto zásadní otázku dalšího vývoje českého školství, ani mi nejde o rozřešení problému, jestli učitel skutečně zodpovídá za každou minutu, kterou žák tráví ve školním zařízení.
Trestní odpovědnost
Trestní odpovědnost
Jedním z témat nedávno skončené volební kampaně bylo i snížení věku pro trestní odpovědnost. Některé strany přišly s nápadem umožnit trestání už čtrnáctiletých osob.
Zdá se mi to stejně populistické jako neustálé připomínání myšlenky znovuzavedení trestu smrti. Voličům stačí půl hodiny sledovat zpravodajství TV Nova a byli by ochotni vzpomenout si na některé metody, jichž jsme se v rámci připojování k vyspělejší Evropě zřekli.
Xenofobie ve mně
Xenofobie ve mně
„Tati, já už mám holku,“ oznámil mi spiklenecky můj pětiletý syn, když jsem mu dával pusu na dobrou noc.
Vzápětí mi ji popsal. Má krásné vlásky, hezky opálené nohy, pěkně tancuje a přednáší básničky.
Ukázal mi ji na besídce - je to černoška (lépe řečeno míšenka, ale to na věci moc nemění).
Casanova
Casanova
„A kolik, žes to měl, Horáku, ženskejch. " hučel do mě dál Ríša Pinc, kterého jsem náhodně potkal ve městě, a on mě týden před začátkem školního roku zatáhl do Rybárny, kde nalejou i nemluvňatům. „Doufám, že víc, než jsi vypil piv. "
Zahleděl jsem se na dvě své a čtyři Ríšovy čárky.
Dobrovolník
Dobrovolník
„Přece po mně, mámo, nemůžeš chtít, abych v tak těžké chvíli pro náš národ seděl poslední týden prázdnin doma a civěl do obrazovky. "
„Dyť ti, Libore, není ještě ani osmnáct, nikde tě nikdo nezaměstná," snažila se matka tlumit mé vlastenecké nadšení.
Neutlumila.
Hrdina
Hrdina
Srdce mi tluče ztěžka a pomalu. Kužel světla z baterky ohmatává stěny. Občas zaslechnu zvuk blížícího se a zase vzdalujícího se auta. Pak slyším něco, co nevím, jestli by mohl slyšet i někdo jiný.
Brigáda
Brigáda
S pocitem, že je zapomenuto vše, co jsem minulý rok během svého pobytu na gymnáziu napáchal, jsem opět neodolal a přihlásil se do kroužku profesora Procházky.
„Podívejte se, jak je to s bezpečností práce v laboratořích jste již slyšeli nejméně stokrát. Takže, kdo to chce probrat znovu, se přihlásí. "
„Nikdo.
Óperka
Óperka
Mé rodiče lze považovat za kulturní barbary, kteří si sobotu co sobotu nahrávají seriál na Primě, aby u něj mohli usnout, až skončí lidová veselice na Nově. Tentokrát mě však dost překvapili: zakoupili si lístky na dnešní rybářský ples.
Domluvili se s Myšičkovými z vedlejšího vchodu, ale v průběhu odpoledne vyvstal nemalý problém. Myšičkovi mají pětiletého Ondráše, kterého měla hlídat babička.
Posel
Posel
Má nervová soustava opět udělala zmatek v ostatních orgánových soustavách. Především v té trávicí. Již večer délka mého pobytu na záchodě nasvědčovala tomu, že tělo není dostatečně zralé na psaní opakovací písemky z chemie. Jak se blížilo ráno a můj odchod do školy, tato nezralost nabývala stále hrůznějších rozměrů.
Slunetik
Slunetik
„Dyť je to odpolední diskotéka, tam se nikdo svlékat nebude," mořil jsem se s přesvědčováním našich.
Máma, která čte snad všechny ženské časopisy inzerované v televizi, si myslí, že na každé diskotéce vystupuje chlap převlečený za ženu nebo žena převlečená za muže, striptérka nebo striptér, v těch vůbec nejhorších diskotékách se souloží na pódiu.
To Pepik byl bez problémů. Nahlásil, kam jde, kdy se vrátí, nastavil dlaň a vyrazil.
Svině
Svině
Když jsem se ráno česal, napočítal jsem v hřebenu třicet dva vlasů a ještě osm jich nalezl na podlaze. To je dohromady čtyřicet. Dneska už to riskovat nebudu a pročísnu se až zítra. Úplně to stačí.
Lov
Lov
Jen co Šavrda, nový učitel pracovního vyučování, přišel k nám na školu, nechal vyhlásit školním rozhlasem, že zakládá kroužek mladých myslivců a ochránců přírody. Usoudil jsem, že mám přírodu rád a měl bych se stát jejím ochráncem. Rovněž jsem již dávno pochopil, že v našich lesích je přemnožená jelení zvěř, a tak je nutností, aby se někdo obětoval a ve svém volném čase redukoval její stavy. Táta mi úmysl okamžitě schválil.
Zásadový učitel
Zásadový učitel
Chtěl jsem být pilotem. Chtěl jsem být kuchařem na zaoceánské lodi. Chtěl jsem být hajným.
Nechtěl jsem být učitelem.
Reprezentant
Reprezentant
Bylo tolik sněhu, že ani já neodolal a vytáhl ze sklepa generacemi svých předků prověřené saně. Počkal jsem si hezky do večera, abych se vyhnul posměškům kolemjdoucích, a pod rouškou tmy jsem se poprvé spustil z pověstného Smrťáku u městského parku. Chvíli trvalo, než se obrousila rez ze skluznic, ale pak jsem již svištěl jako za mlada. Jsou věci, jež prostě nelze zapomenout.
Velikonoce
Velikonoce
Letos se Pepikovi podařilo přesvědčit mě, že jsem již odrostl věku, kdy se o svátcích jara běhá ode dveří ke dveřím s košíkem v ruce a s koledou na jazyku. Náležitě vybaveni jsme se vydali pořádně seřezat holky z naší třídy.
Již měsíc dopředu jsme si ověřovali místa jejich trvalého pobytu a sestavovali harmonogram naší výpravy. Jelikož několik objektů dojíždí až z Žízníkova, byli jsme rozhodnuti si přivstat a do akce se vypravit kolmo.
Vosy
Vosy
Nevím, jestli je normální chodit do školy na sedmou hodinu, když všude je ještě tma. Máme však laborky. Téma je vcelku zajímavé - daktyloskopie. V učebnici přírodopisu jsem podobně nazvané laboratorní cvičení nenašel, ale ve škole se krade, a tak, kdo ví, jaké příkazy učitelé od ředitele na minulé poradě dostali.
Deník a jeden konec
Deník a jeden konec
Odcházím z porady. Je mi ukradená.
A zase nemám kam jít.
Vydávám se do nemocnice.
Deník a čekání na Světlanu - zatím poslední úryvek
Deník a čekání na Světlanu - třetí část
Ve dveřích se objevuje Světlana s černými brýlemi na očích.
„To jseš ty. Nikdo s tebou není. " ptá se mě bez pozdravu.
Deník a čekání na Světlanu - druhý úryvek
Deník a čekání na Světlanu - 2. úryvek
Vystupuji zvlaku a nepřekvapuje mě, že nikdo nečeká. Nějak jsem si za ten den zvykl. Proboha, to snad nemá konec.
Deník a čekání na Světlanu - první úryvek
Deník a čekání na Světlanu - první úryvek
jaro 1989
Světlana je zřejmě rozhodnuta překonávat jeden rekord za druhým. Nejprve se stala držitelem nejlepšího času v čekání na svého milého. Před týdnem jsem dělal myslivecké zkoušky. Trochu jsme to hned oslavili, pak mi ujelo metro a nasedl jsem do špatné tramvaje.
Školní výlet
Školní výlet
Hotelové ubytování nedaleko od centra města, stálo v letáčku, který náš třídní Miarka namnožil a poslal po nás rodičům k podpisu spolu s poníženou prosbou o finanční příspěvek ve výši šesti set korun.
Táhl jsem svou naditou krosnu tři kiláky do kopce a záviděl Pepikovi jeho sportovní tašku ležérně přehozenou přes rameno. Záviděl jsem mu zároveň, že není gentleman a nenabídl se žádné spolužačce jako já Romaně Plačkové, že jí ten "kousek" batoh ponese.
Přitom moc osobních věcí s sebou nemám, ale slíbil jsem třídě, že vezmu kazeťák, abychom mohli večer co večer pořádat diskotéky utužující třídní kolektiv.
Sociologický průzkum
Sociologický průzkum
Hodina základů společenských věd je pro naši třídu zpravidla vhodným časoprostorem pro vypracování úkolů, které jsme nestihli napsat den předem, pro zdokonalení se v různých společenských hrách, počínaje piškvorkami a konče mariášem. Ti, kteří nemají nic na „práci", počítají, kolikrát profesorka Ryšavá udeří do stolu, aby dodala váhy svým slovům o morálce a její zkaženosti, nebo ji se zanícením hypnotizují pohledem, aby zjistili, jestli se začne červenat a zakoktávat. Zkrátka, je to pro nás vždy hodina neobyčejně oblíbená, protože se při ní v žádném případě nenudíme.
„Tak konec.
Cenzor
Deník na kožním - zápis sedmý
Deník na kožním - zápis sedmý
14. 2. 96 - středa
Otvírám deník, abych si poznamenal, že jsem dočetl knihu Milana Duška: „V zajetí erotické vášně". Měla podtitul skutečné případy sexuální kriminalistiky a ležela u Tondy na stole.
Deník na kožním - zápis šestý
Deník na kožním - zápis pátý
Deník na kožním - zápis čtvrtý
Deník na kožním - zápis čtvrtý
11. 2. 96 - neděle
A je tu další ráno. Ani v neděli jsme si nemohli přispat.
Deník na kožním -zápis druhý
Deník na kožním - zápis druhý
Přišla sestřička. Měl bych je začít rozlišovat. Tohle byla ta, která mě přijímala. Od Honzy jsem stihl zjistit, že se jmenuje Stáňa.
Deník na kožním - zápis třetí
Deník na kožním - zápis třetí
10. 2. 96 - sobota
Mám za sebou první noc. Ležet u okna není vždy výhodné.
Deník na kožním - zápis první
Deník na kožním - zápis první
9. 2. 96 - pátek
Dlouho jsem nebrečel. Naposledy, když umřela tchýně, matka mé ženy.
Deník a skok padákem
Deník a skok padákem
9. 10. 91 - středa
Všichni mi říkají, že jsem blbej . a asi mají pravdu.
Deník od maturity k přijímačkám
Po tom, co jsem tátovi upil z jeho ruské vodky chladící se původně v mrazáku, jsem docela klidný nastoupil na svůj první předmět - ruštinu. Teatr a televidenije. Sedlo mi to. Bavili jsme se o Vysockém a Okudžavovi, zazpíval jsem Mne v majom metro .
Člověk versus králík
Člověk versus králík
Vstupuji do třídy, abych si odbyl další ze svých premiérových vyučovacích hodin. Ano, je opět září prvního roku mé praxe. Jsem nadšený učitel. Představuji se žákům a žádám je, aby se i oni představili mně.
Deník a problémy se stříkačkou
Deník a problémy se stříkačkou
29. 9. 98 - pondělí
Mám jít k řediteli. Ředitel: „Posaďte se, Milane.
Deník a Chaunovo pozdní odpoledne
Deník a Chaunovo pozdní odpoledne
27. 12. 97 - sobota
„Čím víc člověk pěstuje umění, tím míň mu stojí pták. Šoustání se jeví jako náhražka a nižší podoba básnického aktu.
Deník na školení
Deník na školení
21. 11. 97 - pátek
Postupně se shromažďují „účastníci zájezdu". Zatím naprostá převaha žen.
Deník a narození syna
Deník a narození syna
8. 10. 96 - úterý
Mám kluka - 4,05 kg. Vypadají oba zdravě.
Klíště
Klíště
S nápadem vyrazit na houby přišel vlastně třídní Miarka. Pořád má potřebu utužovat náš kolektiv. Vůbec nevzal na vědomí, že z každé společné akce se vracíme o něco více rozhádaní a příští aktivity se účastní zase o něco méně lidí.
Dohodli jsme se, že cílem naší houbařské výpravy bude Srní a sejdeme se v sedm hodin na Střelnici.
Ucho
"Hurá, přijely kolotoče. " zajásal bych, kdyby mi bylo o deset let méně. Nyní už nejásá ani moje mladší ségra. A to je při její blbosti co říct.
Biocirkus
Biocirkus
Z laboratoře chemie se ozývaly výbuchy a prostorem mezi futrem a dveřmi se na chodbu šířil zápach síry. V učebně fyziky vrtěli liščím ocasem po ebonitové tyči a rozsvěceli žárovku článkem sestaveným z banánů a citrónů. Češtináři měli připravený humorný kvíz z předsametově revoluční literatury, matematici se snažili zábavnou formou objasnit Pythagorovu větu. Pohybově zdatní jedinci metali v tělocvičně kozelce, umělecky ladění studenti kmitali po čtvrtkách štětci či foukali a bušili do hudebních nástrojů.
Deník, pivo a transcedentální subjektivismus
Deník, pivo a transcedentální subjektivismus
15. 10. 92
Z mého deníku se pomalu ale jistě stává deník notorika. Možná bude v protialkoholní léčebně dobrým studijním materiálem pro mé terapeuty.
Deník a revoluce
21. 11. 89 - úterý
Od deseti či nevím kolika hodin bylo sezení studentů s katedrami. Zaujal mě jeden moment, kdy jsem vlastně poprvé prohlásil, že cílem celé stávky je svrhnout komunisty a odstranit z ústavy článek o jejich vedoucí úloze.
Deník a posmrtný život
Deník a posmrtný život
3. 6. 91- pondělí
Prokládám psaní deníku učením se mikrobiologii. Anebo opačně.
Ekologický aktivista
Ekologický aktivista
Někdy ani nemůžu usnout, když si představím, jak skoupé jsou ke mně dějiny. Každá generace zažila pořádnou okupaci, totalitu a jiné nepříjemnosti, kvůli kterým stojí za to demonstrovat. Já sice zažil také jednu revoluci, ale to mi bylo pět let, nic z toho si nepamatuji a navíc naši nepatřili mezi ty, kteří by mrzli na ulicích. Sametovou revoluci bych tedy v mém případě ani nepočítal.
Deník před zkouškou z botaniky
Deník před zkouškou z botaniky
23. 5. 91 - čtvrtek
Probudil jsem se již v pět hodin. Nyní je půl sedmé a do devíti se asi zblázním.
Deník a běžný den na gymnáziu
Deník a běžný den na gymnáziu
31. 3. 87
Vzal jsem si deník do školy, abych do něj zachytil atmosféru na brandýsském gymnáziu pro budoucí generace.
Zaperlil jsem hned první hodinu.
Deník a autor ještě panicem
Deník a autor ještě panicem
26. 3. 87
První Já: To jsme se zase jednou chovali jako ukňučenej pes. Že já na tebe vždycky dám, když jsi takové podřídivé, milé II.
Deník a čas
Deník a čas
25. 2. 99 - pondělí (gymnázium)
Včera jsme byli s dětmi na karnevale. Vítek byl za roztomilou berušku (sluníčko sedmitečné, jak opravil bych své žáky).
Deník a nadpřirozeno
Deník a nadpřirozeno
26. 2. 91 - úterý
Uběhl téměř týden od posledního zápisu a svět se změnil. Nemyslím ten globální, přestože v Kuvajtu už začala pozemní bitva a spojenci dobyli Kuvajt - city.
Deník a krásno
Deník a krásno
26 . 8. 91 - pátek (kolej, Ústí nad Labem)
Dnes se většinu času připravuji na to, že se budu učit. Ve volných chvílích se učím.
Deník a holotrop
Deník a holotrop
24. 9. 98 - sobota (internát Integrované školy - Plzeň)
Po představení následovala malá přednáška o tom, co je holotropní dýchání a jaký může mít pro nás výsledek. Nechyběla instruktáž, co bude dělat tzv.
Deník ...o deníku
24. 1. 99 - pondělí (pivní bar Střelnice)
Ptal jsem se jí v posteli, zdali mě má ještě ráda. Příliš dlouho mlčela.
Denik - s Hynkem na Mácháči
10. 5. 98 - neděle
9,30 - na loďce uprostřed Mácháče
Hynek už asi deset minut zápasí s vesly. Zřejmě ho to baví, a tak jsem vytáhl deník uprostřed vodní masy.
Deník a svět podle Vaška
Deník - Svět podle Vaška - 5. 12. - 6. 12.
Šplhavec
Šplhavec
„Je ti jasné, že se musíš u profesorů pořádně zapsat jako dobrý student. Jakmile si tě dají do nějakého šuplíku, zůstaneš v něm celý čtyři roky," kázal mi táta poté, co jsem se mu svěřil, jak mě profesor Procházka načapal o volné hodině při braní lekce mariáše od svých protřelejších spolužáků. Vytasil si mě hned následující hodinu z chemie. Byla to teprve druhá hodina chemie za mého pobytu na gymplu, a tak si prověřoval mé znalosti chemického nádobí nakresleného na přebalu učebnice.
Fétor a fantazie
Fétor a fantazie
Oblékám se do své až příliš volné kůže, úplně v ní mizím. Schovávám se v některém z jejích volných rohů.
Představ si i ty svou obrovskou kůži. Jak do ní tvé hrozně malé tělíčko leze jedním z tvých několika menších či větších otvorů .
Konzument
Konzument
Jel kolmo po silnici
a kochal se kopci,
které pramáti s praotci
Přirozený výběr
Přírozený výběr
Tak jsem vyhrál školní kolo biologické olympiády. Těšilo by mě to více, kdyby se kromě mě přihlásil ještě nějaký jiný soutěžící. Jen já jsem se nechal Šimuniovou přesvědčit, že olympiády jsou dobrým prostředkem k otevření si dveří na prestižní školu. Ostatní odradila nutnost vypracování vstupního úkolu rozsahu malé vědecké práce, a tak jen já jsem jako blázen jezdil celý rok k Žízníkovskému rybníku obtěžkán dalekohledem a do poznámkového deníku si zaznamenával každého obratlovce, kterého jsem pod hladinou, na hladině i ve vzduchu zpozoroval.
Preventista
Preventista
Usedl jsem ve sborovně na místo, které určitě nikomu nepatřilo. Pochybuji, že by si někdo dobrovolně sedl na židli vzdálenou dva metry od ředitele a ještě k tomu zády ke třem čtvrtinám pedagogického sboru. Aspoň mě žádná kolegyně nebude obtěžovat slovy: "Mladý muži, na tomto místě jsem seděla za Marie Terezie, přežila jsem na ní heydrichiádu i několikateré komunistické čistky a teď přijdete vy a sednete si mi klidně na ni. " Místo toho si začaly dvě učitelky sedící naproti mně pochvalovat, že mají tak blízko sebe jednoho z mála mužů.
Pohlavka
Pohlavka
Po devíti měsících trápení s anatomií člověka jsme konečně dorazili na vytouženou stranu 107. Naše učebnice se i díky předcházejícím ročníkům na této stránce otvírají samy. V pravém horním rohu je nám málo známý oficiální nákres ženského pohlavního ústrojí. O kousek níže mi do učebnice někdo dokreslil neoficiální, zato z každého výtahu a z každé zdi známý kosočtverec s čárkou.
Olympiáda
Olympiáda
"Horák, Horák," skandovala třída, aby zapůsobila na mou ješitnost a přesvědčila mne, že se i já musím zúčastnit školní olympiády.
Když jsme předávali učebnice, vlítnul k nám do třídy tělocvikář Sytý, přezdívaný Kotrmelec, a jak to umí jen on, seřval nás za to, že jsme předali neúplnou přihlášku na výše zmíněnou akci. Machačka s Poncem se nahlásili na všechny disciplíny, ale prý mohou startovat pouze ve dvou. Kalous má jako vždy před touto akcí ruku v sádře, Mufa nikdo vzhledem k jeho osmdesáti pěti kilům o startu nepřesvědčoval.
Pravda, lež a inspektor
Pravda, lež a inspektor
„Už středověký filozof Avokezsap tvrdil, že nemůžeme říkat neustále pravdu, neboť bychom tím vyvrátili z kořenů veškeré stromy lidské kultury," chlubila se zase jednou Valchová svými znalostmi při hodině společenských věd, když nám Ryšavá kázala o kázáních Jana Husa, jenž miloval jen pravdu a byl ochoten pro ni i umřít.
Ryšavá se zamyslela. Bylo vidět, že by hrozně ráda Valchovou převálcovala také nějakým citátem, jen hned neví jakým. Několik sekund bylo ve třídě ticho.
Podmíněné reflexy
Podmíněné reflexy
Opět mám za sebou jeden z nezapomenutelných zážitků, které v mém deníku budou navždy spjaty se základní školou na Špičáku. Vždy mi bylo líto, že naše rodina nevlastní video a že obrázky nahých žen jsem nucen sledovat pouze v nepohyblivém stavu tak, jak mi je předkládají časopisy skryté u táty v ložnici. Jednou jsem se sice s klukama pokoušel uvést do provozu naši osmičkovou promítačku, do níž jsme navlékli černobílý film, jehož obal sliboval striptýz, ale skončilo to fiaskem. Nejprve jsme film dvakrát přetrhli.