Tvář tvého strýčka
Nebe svou náruč otevřelo
a srdci zpívat zachtělo se
dva páry bosých nohou v rose
se hledají
6. Letní mezinárodní poetický festival PO STRANÁCH MORAVY 2017 - Liečebné kúpele Smrdáky, SK
http://www. postranachmoravy. cz/news/po-stranach-moravy-2017-28-30-7-liecebne-kupele-smrdaky-slovensko/
PROGRAM:
28. 7.
2. 5. 2017
Ve spleti stínů polostín
být paprskem se cítí
osvítit dřív než přijde čas
to není návod k žití
Proč ta láska bolí
Už se ti studánky z očí ztrácí
milovat dvojmo se nevyplácí
poplet´ sis nebesa s těžkým smogem
gynekologa s ornitologem
Varuj
Zdali tě ještě uvidím
tak zblízka jako dávno kdysi
v šuplíku snů si uklidím
i v malé schránce na dopisy
Podzimní
Chýlí se staré k věčným spánkům
zrodí se v nových obrazech
naposled v dlani zdání vánku
chladí mé tváře
Předvečerní
Jen ses mi zdál
jinak si neumím
vysvětlit škálu pocitů
že jsi tu byl a nejsi tu
Už lásko ne
V prastaré loďce s dírkou ve dnu
a stotisíckrát lepenou
sotva si s tebou lásko sednu
s úmyslem dobýt oceán
Tak málo
Za tvoje oči dala bych
tři slzy smíchu z mého oka
za tvoje uši dala bych
tón z písně co dnes píšu ti
Píseň o sebepřijetí
Žaluji vrabcům na okenní římse
když nasypu jim zobání
proč ještě nemám když mít ráda smím se
vždyť radí mi to Bůh
O snění
Zažehni plamínek půlnočních svic
teplem tím snáze se zahřejeme
povolí napětí nezbude nic
co kdy nás soužilo
Přestaň brečet
Nebreč
za to ti nestojí
pár plytkých vět a slůvek
když nemá dlaně od krve
Čím...
Očima vidím tvoje tělo
tričko a džíny
kytaru
ušima slyším písně tóny
To umí čas
Už kolikáté léto vzalo
si z mojí hlavy plavý vlas
sluneční žár ho zpopelavěl
to umí čas
Nesejdi
Odříkanýho je chleba kus
znaly už naše báby kdysi
zruš "trala lála" svý - začni s blues
co ještě neznáš domysli si
Vrať se lásko
Vrať se lásko zpátky prosím
do snění ač nevím kdo jsi
voňavá
jsi tak voňavá
TRALALA
Vtíráš se vrátky bez kliky
netušíš proč neotevírá
ta která vždycky spěchala
ke dveřím po koberci hvězd
Z(běh)líkům
Chůze se změní v běh
když bojíš se že ztratí
seobraz z dohledu
cos kdysi vysníval
Písnička
Jsme jenom knihy různých stránek
a s nimi různých osudů
žít začínáme od říkanek
romány víl či pobudů
Známe se?
Když ráno vztáhne paže až k mojí posteli
zlý včerejší rány se rázem zacelí
pohladí mi vlasy Slunce zlatý šíp
o slovo se hlásí vzkaz: zas bude líp
Bože náš
Bože
v zjevném i skrytém jsoucí
stvoření své milující
tou láskou nás posvěcující
Modlitba
Cestou i necestou
vodíš mě bosou
smýváš prach z dotyků se zemí
rosou
Písnička pro tebe
Jednou to přijít muselo
jsme každý ze dvou půlek
pár let už se mi nechtělo
mít v lůžku něčí důlek
Vyznání
Už se mi nedaří
psát básně jako kdysi
nevlídné předjaří
mi není inspirací
Cesta
Šel jednou jeden do světa
tou nejsprávnější cestou
a vystrojil se - popleta
měl tričko s krátkou vestou
Přijde
Ptal se mě "adept na lásku"
zda ještě tu svou hledám
našla jsem
ano
Přijde 2
Pražilo slunce
do zpocených zad
čas pro lásku
žit pro ni
Jsi
Málo je na zemi andělů
co by je člověk znal zblízka
získal k nim bez hranic důvěru
jsou-li v těle člověčím
Hledání
Zvýšila se poptávka
po nevyřčených slovech
po činech co šlechtí chlapa
za dne i když tmí se
Kdo jsem?
Vidíš fotku s mojí tváří
říkáš si "to bude prima"
jenže už tě nezajímá
kdo jsem vlastně já
Šanson zlých dnů
Tak ses mi vrátil
ospalý
bůhví co s tebou dělaly
předešlý noci beze snů
Mít ty správný papíry
Jó v lásce nemít pejska
je podezřelý stav
panička kde stejská
si: dva dny neřek "haf. " óó
50 odstínů Tebe
Jsi
průvan
který mírní žár mých emocí
pro bouři mysli konejšivá flétna
Bláznivý
Bláznivý
po návsi bloumá
krok má lenivý
absťák jím cloumá
Mína byla kočka
Jednou takhle podél plotu
plížila se Mína
s natrženým levým uchem
tlapkou sedřenou
Desatero
Dejte mi papír, tužku, pero
v nejhorším stačí husí brk
ať zanechám vám desatero
na který vsadit dá se krk
Blues stařeckých skvrn
Schová se za sliby
komu se nelíbí
žít vlastní život
vášněmi posedlý
Jednoho dne se vrátíš
Den první
slunce na obloze
vysoko stojí
vysoko
Najdi šém...
Kousek ze tvého vesmíru
odrýpnout nehtem
čistým jako křída
klanět se Vyšším Principům
(Ne)věrní
Schouleni do něhy náruče milenky
ztraceni v marnosti touží dnu od sklenky
vyprávět o svých snech podivné smyšlenky
kdoví zda tak to má být
PF 2015
Kto som?
Maličký noštek za dverami
je zvedavý až beda
potichúčky ich pootvára
vraj rok sa s rokom strieda
Nedělní
Mezi řádky poztrácená
na sta střepů rozbitá
nezasténá
nezasténá
Podzimní inspirace
K nebi se vznáší
papíroví draci
malí i velcí
všelijací
Loučení
Loučení nebolí
příslibem rdí se
pro duši zjitřenou
kýžený klid
Občas
Občas se mihne před očima
obraz tak živý
že chci vzkřiknout:
mami.
Pseudosonet pro Di :)
Za okny párek hrdliček
v dost monotónním vrků vrků
jak jednoduchý zpěvníček
však na pozdrav jim zvedám ruku
Noční
Očistnou lázní tvého těla
bych chtěla být
smýt tíhy stopy
tvou stejně oblažit se celá
Dálka?
Schoulená pod peřinou
čekám svý zahřívadlo
co by se ke mně vkradlo
dřív než tu zemřu zimou
Nikdy to nevzdávej
Nikdy to nevzdávej
máš-li chuť praštit se vším kolem
nikdy to nevzdávej
to už je vážně poslední
Step by step
Stačí jen první krok
a pěšinka se line
rovně i klikatě
však krásnější nad jiné
Já chci mít altán
Pod starou celtovinou
v maskáčích s krosnou v zádech
chtěj svádět holku jinou
já nemám zájem
Tvoje oči
Máš v očích příběh
o čem.
kdo ví.
nedá se slovy zachytit
Moje lásko
Kudy to kráčíš
moje lásko
ode tvých dveří
na opačnou stranu
Zpráva
Voní žlutě
v ranní zlaté
po stotisícítřicáté
očima kéž obejmu tě
Četli jsme se na Písmáku...
a. tohle je výsledek:
https://www. youtube. com/watch.
Oči plné létavic
Jsi stéblo trávy
já je stáčím
na prsteník svůj
to mi stačí
Úchylka (?)
Vidím
že tě hodně zaměstnává
bytost má
a co na to tvá hlava.
Pro radost
Malíčkem
tím bych malovala
opřenou dlaní o tvou hruď
kolečka
Pak jsem to já
Až přejdu moře suchou nohou
kde žádné triky nepomohou
až dospělost mi bude málo
zatoužím
Ty 4
Spíš podobá se poztráceným zprávám
než psaním
pestrou mašlí svázaným
sám sobě dopřává
Ty 3
Stoletá budu
nedožitě
a ve stém smrti výročí
zatím jsem mladá
Ty 2
Jedno je navenek
druhé je v člověku
společnost myšlenek
schovaných pod deku
Ty
Voníš mi po ambře
pižmu
či santalu
svlékáš mě ze studu
Nerušit
Jsou prázdná místa na mapách v mých rukách
i špendlíků pár zapíchaných v nich
mně vlastní býval elán - taky průtah
od průšvihů vždy zachránil mě smíchjá brávala si ze všech drog tu pravou
Až se jednou...
Až se budem jednou vláčet
z těch bitevních polí
kde do očí rád se začet´
každý z nás
Čtení u fontány - Hodonín
Má lásko vím
Po stopách zítřků půjdu za bytím
zpátky se k místům nevrátím
na malou chvíli co tě zasytí
a světlo v stíny obrátí
... pak tebe zavedu
Mazlím se s pramínky nad čelem
s pramínky na zátylku
plavými jako klas pšenice
užij si se mnou tu chvilku
Před probuzením
Jako by stopy šlépějí
tvých
kdosi vtláčel do písku
jsou slova psaná v notýsku
PSM 2014 III.
Připijme sobě - bratru bratr
Emocí vlídnou nabito
To místo milé v sklípku vinném
Rozum kde velí: Dopito.
PSM 2014 II.
Můj orle
mládě s očima
bystrýma jako pramen lesní
kde duše tvoje bloudí
PSM 2014 I.
Všechno
po čem se srdci cnie
si zobrať smieš
je všeho dost
Aleši, Jarmi, Simonko!!!
Tak se nám peče kolínko
česneku víc
než malinko
akorát kmínu
Nedělní
Co ještě chceš mi ukázat
co neznají mé oči
už tolik toho viděly
a přece je to málo
Jsem...
Když si k spánku lůžko stelu
v hlavě mé se rodí přání
ať se zdá mi sen že beru
zas tvé dlaně do svých dlaní
Vědí svý
Neprokoukneš za skořápkou masky mý
jak se cítím když se řítím níž
šance co tak úžasný se zdály mi
spíš jsou kříž
Praze
Tak jsi mi blízká
jako matka děcku
jsi moje láska
čistá
Folklórní miniatura
Šohajíčku z košatiny
jenom ty
a nikdo jiný
má mé srdce
Básníkům
Zas je tu zpátky
letní čas
kdy křižovatky se nám zkříží
blíží se den
A je to tady
Od myšlenky k realizaci uběhlo dlouhých pět let - kolem 150 sesbíraných písňových textů včetně těch pár, co už jsou na CD přátel. Od teď chystám 2. díl :)
PO STRANÁCH MORAVY 2014
Vážení a milí přátelé,
kdo z vás má ještě zájem účastnit se letošního 3. ročníku letního mezinárodního poetického festivalu PSM 2014 a dosud se nepřihlásil, upozorňuji, že je možnost tak učinit nejlépe co nejdříve, nejpozději do konce června. Přihlášku a instrukce pošlu mailem. Musíme uzavřít počet účastníků z důvodu zajištění programových náležitostí.
Až se mě jednou zeptá dcera
Až se mě jednou zeptá dcera
až se mě jednou zeptá syn
jaké to bylo za mých včera
nic nového jim nepovím
Dnešní píseň
Krabice pastelek
a čisté výkresy
panenka v kočárku
a v policích pár knih
Ve tvých písních...
Kam jsme to dali cit
kam zavlekli svá srdce
jak správně vyčíslit
co slzí stojí láska.
Stydlín
Jak prsty cudného panice
pronikl pohledem ke mně
krutě tím narušil hranice
mý vlastní privátní země
Dětem 3
Za maminku za tatínka
miska dobré kašičky
o první zub lžička cinká
bratříček je maličký
Váš klaun
Slunce mračí se usmívá mrak
ostří ztratilo náhle svůj říz
tančí provázky smutečních bříz
všechno je naopak
Dětem 1
Cupky dupky ven z postele
maminka už dávno čeká
vyvětrá ji a ustele
večer bude hebká, měkká
Dětem 2
Známá tvář je rozesmátá
kolem úst ji důlky zdobí
strejda je to nebo táta.
anebo snad soused. kdo ví.
KEKI
Znala jsem kluka
jasný formát nad formáty
měl srdce v rukách
po celý dny rozesmátý
Dětem (pokus 2)
Hrnek čaje
rohlík s medem
bez nich tělo
nerozjedem
Dětem (pokus 1)
Slunce se vzbudilo
nad obzorem
pro včasné vstávání
je nám vzorem
Už
Už mi líčidla nekrášlí tvář
už mi parfémy nevoní šat
už mi neschází kdo měl by rád
už mě nebaví snář
Texty pro... (1)
PETRU ČERVINKOVOU SORALOVOU:
UKRYTÁ -https://www. youtube. com/watch. v=YV4boDnli-M
KONTO ZTRÁT -https://www.
Jarmilo!
Otevři oči - pojď
nehleď snům za záda
bez tebe slunce pouť
citově nezvládá
Čas múz
O čem se zdají sny básníkům
s nocí když spadnou jim víčka.
zdali se vloudí jim do snění
za dne že múza je hýčká.
Zůstal mi
Zůstal mi v dlani vlas
černá a bílá
pepř a sůl bez příkras
čípak ho hlava
21 dnů
Buď obraz můj
měj stejné světlo
kveť tím
co ve mně nerozkvetlo
Večeřím
Předsíň voní odérem tvých toaletních vod
když mě s nocí doprovázíš přímo do dveří
ve tvých očích dá se číst že přišlo by ti vhod
kdyby den nekončil večeří
Písnička
Na spáncích pápěří ti uhlazoval vánek
když cesta služební tě táhla zase k nám
nechtělo se ti spát byť čas nám měřil spánek
toužil ses zpovídat o zvycích cizích dam
Marge Simpsonová žije v Česku
"Čtyři hrušky prosím. "
"sedmadvacet kaček"
"nechtěla jsem
paní
Nevěrníci
Až zase vezmeš za kliku
co nepatří mým dveřím
a špitneš: šel jsem poslepu
pak odpovím ti: věřím
Zabaleno bez papíru
Třináctý můj
se třináctého žení
milenka útlá
krásná
Dnes už tě chápu...
V obláčku dýmu z cigarety
zvolna se nořím do minula
vnímám tvou tvář
v ní strastí linky
Děkuji...
Byls moje štěstí
moje víra
láska
co nikdy neumírá
ON
Svěží
jak vítr ve vlasech
co postará se o česání
úsměvy
Inspirace
Zažehnu svíčku v pokoji
než vklouznu do peřin
den o mé výtky nestojí
tím spíš o výčet vin
Tulipán
U skleněný dózy uplakaná
osaměle sedí samý šrám
vší svou něhou objímala růži
nevnímala varování: ostré trny mám.
Láska třetího tisíciletí
Dva v jedné posteli
zdánlivě dospělí
na lásku hrají si
růžové dopisy.
Uzlíky
Kde nit je zpřetržená
se sníží její cena
skrz uzlíky to vázne
to uvědom si
Bolest
Má ráda ticho samoty
či řev
křik do světa.
nic nepostavíš z nicoty
Zpívej mi
Zpívej mi slovy ze slovníku
zpívej mi slovy které neznám
jsou jedním ze tvých vilných triků
čítají dnes už dlouhý seznam
Čertovina
Pod okap z deště
z bláta do louží
čiň čertu dobře
odslouží se peklem
Vítej :)
Čerň černočerná začernila
místa
dříve tak sněhobílá
aby se v čase navrácení
Zapraseně
K faldíku fald -k faldu faldíček
zde šunky kus -tam ladný špíček
dokola kolem čtyři malá
prasátka svižně tancovala
PF 2013
POŽEHNANÉ VÁNOCE A NOVÝ ROK PLNÝ ZÁZRAKŮ VŠEM.
http://www. youtube. com/watch.
Tobě s láskou :)
Seděly na větvi v lese dvě sovy
chtěly si poplkat
šetřily slovy
o sovách ví se
Vzkaz
Píšu ti dopis bez pozlátka
spíše než dopis zpráva krátká
by dostihnout tě měla v čase
kdy všechno živé rádo má se
Rock-pop-son
Stékáš mi po ruce
po noze do země
perla malinkatá
skleněnka co ze mě
Okřídlenky(843)
Provoněla černá káva
černý kout v mém pokoji
zčernal den
to se stává
Okřídlená písnička
Cihlu k cihle
k trámu trám
ke dveřím a k oknu rám
malou pec a velký stůl
Přijměte pozvání...
Adventní 2013
Bělostnou plenou ovinutý
od hlavy až po patičky
svět křikem vítá - prostě dítě
děťátko
Okřídlenky(846)
Adventní čas
čas klidu
míru
čas víře svojí smysl dát
Pestrý den
Je časné ráno. MHD mi nepočká. Bus z nádraží pěšky nedoběhnu. Spěchám.
Okřídlenky(845)
Co semínek má slunečnice
to dá se zažít příběhů
a šťastných chvilek o to více
co vyroste z nich slunečnic
Čert spolky začal...
Satane odstup
jdi mi z cesty.
na incesty mám názorjiný
orgány vyrvat z těla spíš
Ukolébavka pro Tonýska
Světýlka v modři pod víčky
ukaž mi
ukaž
maličký
Okřídlenky(846)
Smůlu máme anebo kliku
po vzoru českých politiků
že demisi dal kalendář.
fialek víc než do kytičky
Milý
Vzal jsi mi panenku
a pastelky
a knihy
tím pádem z holčičky
Odpouštím
Dnes odpouštím si všecka přání
bez špetky moudra vysněná
mládí je pouhé mysli vlání
jí tělo vzdá se
Okřídlenky(847)
Ve spaní nezraní známý hlas více
než ticho za bdění
u světla svíce
ve spaní nezraní polštářky citu
Okřídlenky(849)
Otvůrek po klíči
kdosi nám nalíčil
zapomněl zanechat klíč
bezbřeze bezbřezí
Okřídlenky(848)
Jak blízko byla nebesa
jež dotekům by přála.
nám k cíli zbýval pouhý krok
když vtom se změna stala
Sen dnešní
Na okně rozkvétaj
vánoční kaktusy
dobře je zalévám
jen já tu chřadnu si
Okřídlenky(851)
Zatoužíš po vodě.
z pohárku napij se
po čerstvém ovoci.
leží tu na míse
Okřídlenky(850)
Na svou hruď
prstem neukáže
kdo víno pije
vodu káže
Okřídlenky (852)
Pofoukat odřená kolena
to ještě - lásko má - šlo by
jak ale pofoukat myšlenky
které se na život zlobí.
Okřídlenky (853)
Mít křídla
aspoň na chvíli
se vzdálit do daleka
zas spatřit ty
Druhý já
Má ústa plná velkých gest a v tváři výrazů
těch nad kterými svatozář jí ustavičně svítí
vždy volí jen tu správnou z cest má respekt k zákazům
že směšná je kam dovidí se nikdy nedovtípí
Okřídlenky(854)
Kdo dá novým písním tóny.
jak kde kterým
mým
můj Tony.
Ty víš...
Myšlenky znát
které světu patří
a tkát síť vlastních myšlenek.
v podstatě dávno
Dnes
Stretla som anjela
mal tvoju ľudskú tvár
v diári nedeľa
a v zlomku nej tvoj dar
Zvědavý
Nahlížíš klíčovou dírkou
špehýrkou prastarých dveří
čekáš že tajemství svěří
světa díl viděný škvírkou
Mohlo by se vám hodit
http://www. postranachmoravy. cz/inspirace/
Kdo hledá
Černý boty černý plášť
a klobouk s černou stuhou
válejí se za skříní
je plná šatů s duhou
Netlačme na pilu
Jet prstem svojí ruky
po křivkách tvýho těla
tvou přízní rozněžnělá
být celá
Múzy Moosy
Stý západ slunce
či stý slunce západ.
čí to byl nápad
přes vlny se smát.
Co po tom...
Co po štěstí
když schází náruč
co je chytá
po pevnosti
Okřídlenky(855)
Ne po slovech
jen podle skutků
lze nahlédnout
až do žaludku
Okřídlenky(856)
Vypita voda ze džbánu
po žízni přišel hlad
a po dnech k lásce svádění
čas nastal
Netová
Bloumám kolem pěti fotek
jako mlsná kočka
schází hlas a schází dotek
ještě chvíli počkám
Okřídlenky(857)
Bouráme tabu
hradby mocných strachů
kameny zdiva v prachu našich cest
zpět skládají se
Okřídlenky(858)
Kde by mě lásko napadlo
žes byl jen hráč
a divadlo
jsi se mnou hrával
Ohlédnutí za festivalem PSM 2013
https://www. youtube. com/watch. feature=player_embedded&v=wDNXqKJageY
Okřídlenky(859)
Na stěny tvého srdce klepu
jak vyhnanec
jenž domu nemá
reakcí jsou jen zvuky tepu
Tobě tam
Jako by vlákny pavučiny
spřádala láska těsnou síť
a ztřeštěnec jen kolem létal:
chyť si mě
Okřídlenky(861)
Kde nic nezmůže
básnění
schová se pravda
do snění
Na chvilku
Na chvilku
malou jako oka mžik
se vědmou stát
a otazník
Okřídlenky(862)
Dlouhými prsty
zdaleka
se dotýkáš mé pleti
i jeho pleti
Okřídlenky(863)
Na čerty dávno nevěřím
to spíš v člověku vzteklém
vzedme se příval mocných sil
že odvděčí se peklem
Tobě, má lásko
Chyť si mě
létám povětřím
jsem lístek z alba co jsi
seskládal
Jako bys...
Jako bys vzal mě za ruku
nic nedělal
neříkal nic
čas zpět se vrátil do vrků
Nej...
Vzpomínám na dny kdy sen se zdál mi
nebylo v něm zamračených tváří
nebyly v něm mořské vlny palmy
jenom šťastná čísla v kalendáři
Lhářům
Na světě lhářů je jak v makovici nových
a chudák ženská co si s nimi počít má.
poblouzní falešnými slovy
kolik z nich pravdivých je kdo ví
Kam´s dala...?
Kam´s dala
lásko má
kam´s dala oči.
poslepu vlastní stín
Přání(?)
Čípak rty tě svádějí
dej mi lásko naději
že bys líbal raději
zas rty mé
Okřídlenky(864)
Ke snítce snítku do zobáčku
ve dvou se hnízdo s láskou staví
nevědom si všech skrytých háčků
kdo
II. letní mezinárodní festival PO STRANÁCH MORAVY
Milí priatelia,
pred nedávnom sme Vám avizovali, žeposledný júlový víkend organizujeme v Prírodných liečebných kúpelochSmrdáky 2. ročník medzinárodného letného poetického festivaluPo stranách Moravy,
kde budete mať príležitosť stretnúť sa so svojimi kolegami z Čiech a Moravy, nadviazať eventuálne nové partnerstvá a priateľstvá. Srdečne Vás dotejto kúpelnej obce pozývame (navštívime aj Senicu a Skalicu)
a veríme, že sa Vám bude na Záhorí páčiť.
Noční můra
Odcházíš z nedospaných rán
milovník ostrých nožů hran
necháváš okno dokořán
za sebou
Slaměný
Klobouček
na háčku v předsíni
nikdo si všimnout ho
nemíní
De facto
Zas je tu léto
plné her
v myšlenkách rozpouští se tér
probdělých nocí
Okřídlenky(865)
Hrneček od mléka
průzračnou přetéká
čistou vodou
schází-li kořeny
Ztracená
Ulice setmělá
klíč k brance neměla
od chrámu muže
pročpak se zamykal
Bezkřídlenky (3)
Popouzíš mě
k milování
cosi ve mně
proč se brání.
Posel z nebe
Splním ti přání
jediné
a nemysli na zdraví dětí
k nim jiný zvláštní posel letí
S(bohem)
Chvilenka pouhá na místě známém
kde před časem jsme seděli
sny naplníme nebo se zklamem.
kéž předem bychom věděli
Okřídlenky(866)
Síla vůle
nepřehluší
v lidských tělech
nářek duší
Bezkřídlenky (2)
Stýská se mi
po pouštění desek
po zpívání
po procházkách
Bezkřídlenky (1)
Do misky čerstvého másla čtvrtku
sůl a hrst ořechů
stroužek česneku napadrť
a trochu rumu
Nedej si svý sny brát
Z trpkého vína slina sází trpká slova
proto ti píseň má tak trpká připadá
že není plná iluzí že není snová
a s pestrou fantazií že si nezadá
Neházejte perly sviním
Někdy je člověk sám tak sám i v davu lidí
sám těžko vybírá si vlastní správný směr
a čeho plody sází toho jednou sklidí
nedbá-li harmonie vztahu dej a ber
Písnička
Když cosi začíná je to tak prosté
tiché jak květina sílí a roste
omamnou vůní se rozvoní byt
je to tak prosté a má to tak být
II. Letní mezinárodní poetický festival PO STRANÁCH MORAVY 2013 HODONÍN - SMRDÁKY
Vážení a milí přátelé básníci, psavci, pěvci,
zkrátka milovníci pestrosti života,
na vědomí vám všem co nejsrdečněji dávám, že váš dojem, že se nic neděje, je pouze zdánlivý. Již pěkných pár měsíců se věnujeme přípravám II. ročníku letního mezinárodního poetického festivalu PO STRANÁCH MORAVY, který naše stejnojmenné sdružení pro nás všechny opět pořádá.
Jelikož je naší snahou i vtomto roce nezatížit váš rozpočet více než nezbytnou investicí do cestovného a nocležného, a především proto, že letošní ročník (po překvapivě zdařilém loňském) hodláme prodloužit na akci třídenní, pochopíte jistě, že bychom uvítali alespoňpředběžný rámcový přehled o vaší případné účasti.
Pozvánka
NEVÁHEJTE, KDO JSTE ZBLÍZKA, LOŇSKÝ ROČNÍK BYL SUPROVÝ:
http://www. youtube. com/watch. v=tcmJ9lspbZU&feature=youtu.
Okřídlenky (867)
Čím hůř tím líp
už je mi jasné
světýlko lidské
nevyhasne
Okřídlenky (868)
Okupant cizích políček
zaslouží řádný políček
Okřídlenky (870)
Není vhodné plést si
duchovno s duchnovnem.
Okřídlenky (869)
Jak my to vůbec dokážem
s protřelým chodit počtářem.
za rande v baru
kině
Okřídlenky (872)
Bez rámu obraz
bez kliky dveře
snídani oběd povečeřel
otázka v hlavě kolotočí:
Plná hrst malých smrtí
Plná hrst malých smrtí
hrst plná smrtí malých
tví bozi nejsou krutí
sám naléváš si kalich
Unfair
Má na silonkách žmolky
či nylonový lesk
tak sortýrovat holky
je levná zábava
Prosím
Ta přísná černá paní
až vstoupí na můj práh
jen podívám se na ni
mě nepřeválí strach
Okřídlenky (875)
Čert mi to byl dlužen
potkat toho muže
básnil co vše může
má však vroubky u žen
Okřídlenky (873)
Můj milovaný
musíš být
vážně
tak vroubkovaný.
Alba
Desítky starých alb a stovky příběhů
tisíce tónů a tak hloupě málo chvil
než dá se život do běhu
ne že by tryskem utíkal
Okřídlenky (876)
Za prsty do vlasů
za důvod pro krásu
za smích co nabíjí
bolest co zabíjí
Stýská se mi
Bůh vlídný nám kde míru dní měří
je k zrání brána pouhým zádveřím
on místo které cílem
jen pro ty vbílém má
Okřídlenky (874)
Pochybné cesty osudů.
ne.
sny zavřené do sudů.
Okřídlenky (877)
Košíček z prstů dlaní
k pramenů nabírání
je tentam
Bůh mi tě dal
Tys tím
Tys tím kdo hřál mě byl
ä svíral v objetí
bezpečí hnízda dal
proč však ta chvíle odletí.
K příměří
Ve dne vklouzáváš
a unášíš mě snít
dech místy ztrácívám
když zraněná nechci stebou být
Budíš mě
Spát
v dálce stovek kilometrů
dát
o sobě znát pažím větru
Pusa
Velká či malá
jedno je to
největší ze všech přijde sama
pomine jaro
Nedůvěra
Obchází tiše jako stín
šelmy
jež jednou zatne drápy
a ty se tváříš prost všech vin
Možná
Chvěly se stěny dnešní noci
éterem vznášela se slast
a kdekdo mohl mít snad pocit.
. jak naivně nechal se zmást.
Mít
Mít hlavu plnou vesmírného prachu
co poztrácely cestou komety
mít důvěru
a nedovolit strachu
Nespěchej
Pomalu
krůček po krůčku
stát zůstaň před svatyní
dar
Volní jako ptáci
Svět brázdíš křížem krážem
a odevšad tě čeká
náš kout co neukážem
v něm lůžka náruč měkká
Jak je to prosté
Minuty
hodiny
a stále stejná chuť
být ve tvé blízkosti
Ještě jednu pusu
Podívej se mi do očí
tvých modří modře září
kde mysl zná se vznášet výš
překážky nepřekáží
Písnička pro...
Den kdy mi vstoupil do dveří
se jako zázrak zdá mi
těm přihodí se kdo věří
že se to může stát
Zastav se
Zastav se
ohlédni
rozmáchni koštětem
cos kolem natrousil
Pavoučkovy patálie
Pavouček chce soukat sítě
neví však kde koupí nitě
v bříšku už mu kručí řádně
nikde kolem mušky žádné
Červík stavitel
Copak že to v jablíčku
vrže. Nevíš Jeníčku.
To si uvnitř domeček
staví červí chlapeček
Housenka
Jako dítě do peřinky
zamotá se do své plínky
od zimy spí do jara
než se vzbudí louka kvete
Ptačí domeček
Na zahradě ptačí budka
přivábila pana dudka
hledal dlouhé hodiny
ve všech stromech dutiny
Knoflíková
Jako pestré puntíky
ozdobí nás knoflíky
halenky a svetry zdobí dnes
i slečnám z dávné doby
Koho se ptát?
Copak se vůbec nestýská
srdci co milovat smělo.
možná se jednou zablýská
kde paměť neztrácí tělo
Pět podob lásky
Jsi dál
Dal jsi mi dal
cos dát mi chtěl
pak šli jsme dál
cestou dvou neřízených střel
Sen
Rozcestí bez rozcestníku
aplaus bez dotyku dlaní
dávání bez přízně braní
křik co má na ticho kliku
Jarmily...
Kde pro veteš se nedá hnout
jak provedeš svou duši krážem
zápěstí zteklá z těsných pout
když bolí
Okřídlenky (878)
Jak je to zvláštní:
rok co rok nová
stále táž pusa
valentýnová
Okřídlenky (879)
Blízko si být jen chvíli krátkou
když postel svádí k noclehu
je podivné
kam nocí kráčíš
Okřídlenky (880)
Schoulenýu nohou
kam jiní nemohou
sní sny tajné
přes hrozby zákazů
Okřídlenky (882)
Malé děti sotva vědí
co si navaří že snědí
jak starému chlapovi
přijít na kloub
Okřídlenky (881)
Neznám muže
(jsem si jistá)
co by nebyl egoista
Tetinčina malá pětka
„Hodně štěstí, zdraví.
Hodně štěstí, zdraví.
Hodně štěstí, malá pětko,
hodně štěstí, zdraví. “
Okřídlenky (884)
Láska je to
co bolí nás
smutek i radost
nadoraz
Jak?
Být v srdcích dětí vyvrhelem
co horšího se může stát.
proplakat tisíc nocí které
spíš neměly se proplakat
Okřídlenky (885)
V lůžku tě čekám
hluboká řeka
stáhnu tě někam
poprvé
Okřídlenky (886)
Má ráda jaro
podzim
zimu
a v létě jí to nejvíc sluší
Kde jsi ty tam být chci já
Kde jsi ty tam být chci já
znáš místo k objetím které
naštěstí vytěsní v mysli mé
zrádné výhonky steré
Vejdi
Vejdi do mýho vesmíru
dva šálky kávy chystám
je osamělý nadmíru
a pro dva má dost místa
Zavírám
Zavírám dveře
okenice
a taky oči zavírám
prý někdy méně bývá více
Okřídlenky (888)
Snad je to dětinské
však já tu
postrádám stále
HLAVU STÁTU
Letiště
Nad jezerem se mlhy válí
mísí se s bílou ze tvý dýmky
sám s terasou se ptáš jich zdali
se bourbon v láhvi nezkazí
Okřídlenky (889)
Na dudy hrát
a neznat noty
je jako číst si
anekdoty
Sen dá ti víc
Možná máš v životě chuť
praštit se vším co dává
neházej do žita prak
všem to tak vychází
Okřídlenky (893)
Kde srdci vládne
zrada
svět činy
nepostrádá
Okřídlenky (892)
Někdy je lépe
vědět víc
častěji pak
nevědět nic
Okřídlenky (891)
Za líbánek družka
za soužití služka
a za léta odříkání
visí v síni
Okřídlenky (890)
Kdo se směje naposledy
ten se častokrát
nemá čemu smát
Okřídlenky (899)
Kde vůle není
k pochopení věci
vznikají rázem
maxiplochy třecí
Okřídlenky (898)
Odmítám chlapy
své párové dvojče
vyhlížím z lůna vesmíru
to jediné
Nikdy (neříkej nikdy)
Nikdy jsem neměla ráda
hrubé výrazy
( a že jich pak z mých úst
v životě vyšlo)
Okřídlenky (897)
Jarní úklid
zvládneš hravě
začne-li
úklidem v hlavě
Okřídlenky (895)
Krok za krokem
den po dni
jen na sebe být hodní
že nezavání falší.
Okřídlenky (896)
Jazykem
ostřím svého meče
sehrát pár bitev
to je snadné
Okřídlenky (894)
Prý v oku se ti zaperlila
poslední bílá
na šňůru
co scházela ti kolem šíje
Okřídlenky (900)
Beru tě s sebou na lyže
a neříkej mi
že máš strach
pojedu s tebou pakliže
Okřídlenky (903)
Z očí v oči
kdy přeskočí jiskra.
jasné je-li
že by slza-hasič
Okřídlenky (902)
Kdy se ženě
zatraceně
pravá láska zjeví.
jen když dá si rozum pauzu
Okřídlenky (901)
Spíš
dávno spíš
mně zbyl tu jen
po tobě závan něhy
Okřídlenky (904)
Krok plíživý
dech tají se
tohle není erotika
lék v misce má tu
Bábovka
Proud whisky smývá
z jazyka příslib: mám tě rád
dávno se stmívá
hlava si odmítá jít spát
Okřídlenky (905)
Čím se nám oči zarosily
když rozum neznal důvod k pláči.
je to tak prosté
slyšíš
Okřídkenky (906)
Touha se snoubí s bezchutí
nic na světě nás nenutí
žít vedle sebe
splynutí
Okřídlenky (908)
Vychládá teplo zpod peřiny
ty ses mi ztratil
přijde jiný.
s očima tvýma
Okřídlenky (907)
Stříbrnou nití spojení
beze slov
citů rojení
jsi dál
Tetinka - (ne)pohádka
je ve fázi posledních korekcí. V tuto chvíli mi schází už jen nějaký crazy kreslíř pro pár kresbiček, kdyby někdo z vás o někom věděl.
Tetinka VII.
Než se nadály, stála tetinka smalou pětkou vkompletní sestavě před branou hradu. No, hradu. Toho, co zjeho majestátu kdnešku zbylo. Obvodové zdivo, hluboká studna a pár kamenů, obrostlých lískovými keři a vysokou trávou, uvnitř.
Tetinka VIII.
Záznam dnešního dialogu s juniorem:
"Mamí, až tu knížku dopíšeš, tak ji do tisku a do prodeje nedávej. "
"Proč. "
"Protože: Mami, kup mi tu knížku. - Ne, já Ti ji stáhnu z Písmáku.
Tetinka V.
Trvalo hodnou chvíli, než napjaté ticho rozčísnul hlásek malé Klaudie: „Tetinko,“ artikulovala soustředěně, jako by jazýčkem vpuse rovnala další písmenka na správné místo a patřičně důležitě se také tvářila, „a ty víš, že máme hrad. “
„Ne. Opravdický hrad skrálem a královnou a princeznama. “ naoko nedůvěřivě předstírala tetinka velikánské překvapení.
Tetinka VI.
„Víte co. Naučím vás jednu úplně novou písničku, co říkáte. “
Paterčata rozpačitě pohlédla na tetinku, pak na sebe, zpět na tetinku.
„Ale my nevíme, kterou,“ osmělila se blonďatá Petruška vyrukovat snázorem.
Tetinka I.
Dveře se prudce rozevřely a nad jídelním stolem se zatočil čerstvý vzdoušek přímo ze zahrádky. Všichni strávníci s tvarohovými knedlíky s meruňkami naducanými tvářemi zvědavě zvedli oči od talířů.
"Tak mě tu máte, děti. " zaburácelo z jícnu korpulentní dámy a stoletá kabela plná bůhvíčeho letěla na známé místo do kouta kuchyně.
Tetinka II.
"Zavdej si, švagruše, medicíny, ať pobyt u nás přežiješ. Sám jsem letos pálil z těch dvou stromků na zahradě, víš. Teda s naším sousedem, ale starý Jura jen tak profesionálně dohlížel. Moje první.
Tetinka III.
"Spíš. " zazvonilo Marii uvnitř ucha, že málem přišla o poslední zbytky sluchu. V úleku rozhodila oběma rukama, až jimi polštář, zmuchlaný prve napůl pod hlavou, napůl pod bradou, katapultovala přímo pod noční stolek na opačné straně dvojlůžka. V tu chvíli na posteli neseděla s vytřeštěnýma očima sama.
Tetinka IV.
"Dobré ráno vespolek,. rodinko," rozhlédla se Marie důkladně po vskutku prostorné kuchyni s obrovským stolem ve tvaru oválu uprostřed.
"Sedni si ke mně, tetinko. "
"Ne, sem ke mně.
Býval jsi kouzelník
Býval jsi kouzelník
s bambulí na nose
posel zpráv
co duši nezarmoutí
Okřídlenky (911)
Hladová
v kleci z oceli
jazyka ostřím
krvelačně
Okřídlenky (910)
Poslední opona
rozpaky při potlesku
má úcta
poklona
Okřídlenky (909)
Nos tvůj
má lásko
k vůni mé se točí
jak ten
Okřídlenky (913)
Ruko má
co to znamená
na papír vkládáš písmena
jež nelíhnou se z hlavy
Okřídlenky (912)
Přes vrásky ve tváři
krása se nesváří s věkem
kde láska s nadějí
souboj nesvádějí
Tma čmárá prsty samoty
Tma čmárá prsty samoty
po těle krémem na boty
tvé k lůžku vedou šlápoty
a stejně černý jsou
Kdo jsi že mysl má se tebou obírá
Kdo jsi že mysl má se tebou obírá
kdo jsi že bez pozlátka z dálky ke mně září
tvář bezelstná -vidím ji vždy když oči slastí přivírám
kdo jsi že zajímá mě jediná jen z tváří
Okřídlenky (914)
Král Karel s Buškem z Velhartic
a Fájou, co ho dráždí moje copy
u stolu sedí, číše po okraj
a z dívky choré šprýmy jen si tropí
U vína
Za drápek chycených je v životě pár chvil
lhostejno může být zda krátký jsou či dlouhý
kdy z touhy probudí se zvyk
lpět na vizi že dostavník
PF 2013
Lesní skřítek
Vezmu tě s sebou do lesa
v tvé chladné cele z kamene
srdce si rádo vzpomene
že nadosah jsou nebesa
7/13
Ztrácíme mládí.
ale ne.
jablko chvíli zelené
než ho zbarví červená
8/13
Jsou dny
zbarvené doběla
a jiné jsou jak noci černé
dny
9/13
Noci jsou krátké
je-li seznam dlouhý
akutních témat k probrání
zkrátíme spánek.
13/13
Světla ramp nehasnou
pro hvězdu
přešťastnou
stále je tu
2/13
Ke Slunci mířím
na Měsíci chladno
jakkoli dávno
po změnách jsemhladnou
4/13
Tys dala mi
co nikdo jiný
byť mnozí dost se snažili
mít víru v sílu uvnitř sebe
5/13
Upíjet čaj či kávu budu
jako ta kočka
beze studu
s příškvířenýma očima
Váhání
K čemu nám slouží váhání
co do koutů nás nahání
tam skleslým zřídka dovolí
od lásky vzít si cokoli
Okřídlenky (916)
Spánek ti sahá na víčka
a sen.
zas nepřichází
toulka je noční vábnička
Okřídlenky (915)
Za oknem mého pokoje
cítím tvou siluetu
či to jen mráz mi maluje
směs divukrásných květů.
Okřídlenky (917)
Ty jsi moje pravá láska
pravá radost
pravé štěstí
živí ji jen naslibují
Okřídlenky (918)
Až láska zavelí
lhostejnost pomine
energie její cestu si najde
štěstí je nadosah
Nezbedníci
Není takého galána
co by ňa zajímál
jednéj jedinéj sa dvoříl
inéj si nevšímál
Bláhoví
Zapomeň
jak se mi daří lásko
zapomeň
citový vlákno prasklo
To nespravíš
Vracíš se na místa kde bývali jsme rádi
necháváš stopy za sebou jak malý kluk
to abych věděla že byls tu, byl,a připomněl mi mládí
do hlavy brouka zasadil že ještě nejsi mi tak fuk
Pocta panu W. S.
Stou unavená smrtí po ní prahnu
mě v poušti ztracen poutník chápe snad
na vlastních bedrech bol i radost táhnu
jak bezvěrec, jenž víru znal by rád
Dávám zprávám řád
Bojím se objetí v nichž nesvedu být nahá
podruhé potřetí či tisící se zdráhám
obnažit vědomí a být jen sama sebou
mít čisté svědomí je těžké -těžké s tebou
Okřídlenky (920)
Nech se vést
nech se svést
správná z cest
na mou čest
Okřídlenky (919)
Kde stín se mihne
vzpomínka hned krouží
a srdce jihne
pak se múza vzbouří
Okřídlenky (921)
Zas roztrhali peřiny
andílci sexyprdelkatí
vplouváme zvolna do zimy
bílé jak duše při zrození
Mít čas
Sednout si v jedné posteli
před telku a být veselí
dálkově řídit knoflíky
prostřídat známé komiky
Okřídlenky (922)
Mužovo přání za poluce.
mít dva
a čas
a čtyři ruce
Okřídlenky (923)
Ve víně s tebou
jsem se ztratila
sotva jsem první doušek vypila
byla to jízda
Prý za to může sníh
Vzít srdce lidské do dlaní
a zmírnit marné čekání
na chvíli kdy se oteplí
být v nouzi tím kdo slyší
Kdyby bylo
Kdyby tak sněhu po kolena
bílého bylo dokola
kdyby se člověk dovolal
andělů - ať ho sypou z nebe
Citu víc
Prý v sobě citu mám dnes víc
než před časem
snad je to tím
že jiné muže znala jsem
Okřídlenky (924)
Vždycky měl zálusk na lásku
tak nějak na zapřenou
a že jich bylo
kraťásků
No proč ne...
Rošťáček malý
na větvi posedává
žaludy sládnou
po větru zprávy
Okřídlenky (931)
Smutno mi je
ty jsi v dálce
smutno mi je
sháním znalce
Okřídlenky (930)
Pouští se šňůry pupeční
tak neochotně
nerad
muž ten
Okřídlenky (929)
Dohráno a vymalováno
chystá se oběť k odstřelu
čím žijem dnes je dávno dáno
osudem
Okřídlenky (928)
Opatruj sny
co jsme si dali
jsou nejvzácnější co jsme měli
že příběh skončil kdesi v půlce.
Okřídlenky (927)
Říkáš mi vábničko
já tě však nevábím
říkám ti rosničko
a ty víš že já vím
Okřídlenky (926)
Nač je mi klíček od bytu
jímž nezamykáš dveře.
pro každou sukni jsi-li tu
vzdej snů se o důvěře
Okřídlenky (925)
Hrává si rád na schovávanou
kdo k nalezení nebývá
nestává přímo
ani stranou
Okřídlenky (933)
Desítky vůní podzimu
předeher pestrých pro zimu
kdo nevnímá je hrozí mu
zatmění očí
Má svý právo
Vzpomínám lásko na doby
co protekly jak nádobím
mastná špína
z tisíců chtěls mít jedinou
Okřídlenky (932)
Píšeš mi tajné dopisy
vem čert čas hrát si na kdysi
bezcenná jsou tvá přiznání
drž si to svý cos polapil
Cestovní
V zátiší soukromí mysli svojí
spřádám sny o něze
tam není vítěze
kde duše ztrápená jich se bojí
Cestovní 2
Snoubí se chvíle s rytmem čtyřkontaktu
příběh se rodí v břiše autobusu
teď se to hodí aby dal mi pusu
mravence cítím v zažívacím traktu
Okřídlenky (935)
V samotě sám
se ženou po boku
či spíše bokem
hraje sudoku
Okřídlenky (934)
Ostříží zrak anebo intuice.
už je to tak
a netřeba chtít více
Jak to bylo (?)
Fialky kvetly na trávnících mezích
mámě jsem nosila znich kytičku
dodnes ji vidím: minivázičku
a sebe – dítě – lačné po příbězích
Okřídlenky (936)
Bránit se pohledy
slovy
silou.
či jinak stát se dá
Na vědomí se dává
Vážení přátelé,
aby nám čekání na příští Letní mezinárodní poetický festival PO STRANÁCH MORAVY 2013nebyl tak dlouhý a především proto, abychom zpestřili jeho 2. ročník, přijměte pozvání k avízovanému klání. Na vaše soutěžní práce se už v tuto chvíli těší všichni odpovědní porotci, s jejichž jmény se seznámíte ihned po uzavření bodování :)
http://www. postranachmoravy.
Okřídlenky (937)
Po stěnách smutek v slzách stéká
a vyhýbá se okapům
v kořenech rodí dravá řeka
se z krve mé - zas nechápu
Okřídlenky (936)
V peřině peří
z husy.
svůj ke svému
prý musí.
Okřídlenky (938)
Jaká to pusa
nahradí všechna slova.
říkám jí z lásky
ty říkáš
Okřídlenky (940)
Jak zůstat veselí
dveře když zavřely
příběh snový
v čekání na návrat
Okřídlenky (939)
Z dálky vlak zapískal
neztratil - nezískal
nikdo z nás nic
spoléhat na štěstí
Okřídlenky (941)
S rukama za zády
pozpátku pádíš s davem
a soudíš stojící
řekni mi
Okřídlenky (943)
Na stovky beránků
spásají nebe
bača si rozčesal vlasy zlaté
na sever nebo jih
Znáš tu sílu
Znáš tu sílu dní
kdy plášť se ztrácí z jív
s námi zůstanou jen střípkychvil z těch dřív
plýtvá kouzlem svým
Dementi (?)
Sára se prudce otočila z boku na záda. Ze spánku ji vytrhl neznámý hluk z ulice. Ani rána ani výkřik, bylo to cosi neidentifikovatelného. Zbystřila.
Okřídlenky (944)
Hnízdečko lásky
div se světe
ještě tu mezi námi kvete
je plné hebounkého stlaní
Sen se mi zdál
Sen se mi zdál
v náruči andělů
že přijde dar
a já ho seberu
Okřídlenky (946)
Pomalu potichu svědomitě
odkrývat zákoutí sebe sama
nadvázat pečlivě spadlé nitě
pocitem pohladit vnitřní dítě
Okřídlenky (945)
S kašpárkem s čepicí s rolničkama
či s klaunem s červeným nosem
anebo s kýmkoliv jsem-li sama
po chvíli ptám se: teďkdo jsem.
Okřídlenky (948)
Zas voní cestou parkem listí
blíží se čas
kdy do krve
zbarví se
Okřídlenky (947)
Svist křídel
který neslyšíme
jen tušíme jej vprostřed hrudi
nás chrání
Okřídlenky (950)
Trable a svízele
že život kazí.
jenom ho posílí
přátelé drazí
Okřídlenky (949)
Někdy se stýská
po těch
co jsou v dálce
někdy je smutno
Moula
Nosíval v kapse nůž a tkaničku
a starý lístek od bijáku
rezavý zámek dávno bez klíčků
to všechno kluci maj´ prej mít
Okřídlenky (952)
Jsou mezi námi frajeři
hříšníci s rovnou páteří
za průšvih svůj se nestydí
svět rád se učí od lidí
S křížkem po funuse
žíly si pro mě dál nervi
proč bylo co bylo čert ví
jakkoli svůdná jsem žena
k svádění ambice nemám
Okřídlenky (951)
Dál nehledejme
co jsme neztratili
je naše láska lásko za námi
ke stáru
Písnička pro...
Po mládí kde je veta
tam přesto nová vzkvétá
láska
po vášni ámen kde je
Okřídlenky (953)
Ustlat si v trávě mezi květy
- malinkatými sluníčky -
snadno se v mysli ženě mihne
předpověď moudré sudičky
Pane...
Svaž ruce stuhou věčnosti
bílou
jak pravda čistou
a křehkou lásku
Okřídlenky (954)
Darmo si namlouváš
že změníš dráhu letu
vesmírné komety
jen si je omlouváš
Vánoční duet
JÁ:
Skořicí tvůj dechdnes mivoní
vanilkou ústa tvá po rájichutnají
závějí bílou jdem seprojít
Vánoční
Skořicí tvůj dech voní
vanilkou ústa tvá mi chutnají
závějí jdem se projít
Ježíška usvědčíme potají
Okřídlenky (955)
Pláčeme často
nad nesprávným hrobem
kdo pláče rád
ten pláče častěji
Zazpíváme si? :)
http://www. youtube. com/watch. v=xl7Hd2r0LOs
VESMÍRNÁ LÁSKA
Jsi zázračnou chvílí
do života mýho jas
V kaviarni San Franciska
http://jarmeelmoos. webnode. cz/nas-tym/pavol-nemec-lelin/basne/
Okřídlenky (956)
Rozprašte popel
po veselských lukách
máte to v rukách
mé je jen to přání
Jak se rodí básníci (?)
Jednou takhle jedu vlakem
od svých přátel sama
ve vagóně se mnou
omladina s batohama
Okřídlenky (970)
Že nemáš nervy na pochodu.
polykáš prášky
piješ vodu
anebo víno - jsem to spletla.
Okřídlenky (969)
Na každý šroubek matice
na mísu dekl
soudek na med
kdo zametal sám nejvíce
Okřídlenky (968)
Neptej se lásko na důvody
a vůbec - zdali se to hodí
že ženy bez vesel a lodí
shánějí k žití lodivody
Okřídlenky (967)
Řekni mi lásko
jsou-li světlonošky
holky
co mírnyxtýrnyx
Okřídlenky (966)
Být lásko věrný
vyžaduje sílu
utáhnout lano
u správného kýlu
Okřídlenky (965)
Pachuti zbyly
kde nebeská mana
bez úcty k sobě
naservírovaná
Okřídlenky (964)
Spadly ti do očí
jiskřičky z nebe
koho si ochočím.
jedině tebe
Okřídlenky (963)
Bezelstná čistota
v tvé tváři dítě
už se mě přestaň ptát:
chceš mě.
Okřídlenky (962)
V toulci šípů na přestřelku
stálý dostatek je vcelku
když je cíl
a přesná muška
Okřídlenky (961)
Utichá les v čase letním
vůně borovic se line
do mých oken
jen se setmí
Okřídlenky (960)
Klip klap klip klap klik klap klik
zpívají si klávesnice
pod bříšky tvých prstíků
bolí je to - bude líp
Okřídlenky (958)
Tam kde ryby neberou
vezmi holku
se kterou
nálada ti nechybí
Je to výhra
Dřív míval dům a peníze
svou ženu bloncky brunety
sen kéž by ten stav nezmizel
co zbudoval si před léty
Okřídlenky (971)
Na dlani srdce ze zlata
s řetízkem nebo bez řetízku.
tím v hrudi bývám bohatá
z chladného kovu
Okřídlenky (972)
Lomcuje jedním nejistota
a druhým proudí božský klid
kdo víc z těch dvou se v žití motá
se stejným cílem:
Hlas
Pro mě tvůj hlas je často zvláštním opiem
v reálu sotvakdy se s vášní opijem
tak sama opíjím se já jím po nocích
když sluchu schází tolik známý mužský smích
Okřídlenky (973)
Přijde-li prázdný list
jak zprávu z něho číst
jak z bílé plochy se
vyznat v tom dopise.
VAMP
Spoutám tě sítí svých cév
máš víno rád
zkus pít mou krev
dnes smíš mě pít
O nás dvou
Kokrháč na návsi kokrhá
žár mezi námi že potrvá
marně jsme jiskérky dusili
můj milý
LET MOOSY HODONÍN
Okřídlenky (974)
Těžko se dožiješ
mé stovky let
dlouhověkost dneska
není v módě
Světový názor
Mít stromy nad hlavou
a ustýlat si v trávě
dík vzdávat lavičkám
že ještě v parku jsou
Okřídlenky (975)
Co na tom záleží
že jsme se setkali
povrchně pletkali
co chceme mít
Spím ve tvých peřinách
Díváme z očí do očí
si v den pátého výročí
kdo jednou lajnu překročí
čeká kdy zpět to přeskočí
Okřídlenky (977)
Jak se to mění
jedny oči
a časem jinak
stejný obraz vidí
Ohlédnutí za festivalem
FOTEČKY:
http://www. postranachmoravy. cz/fotogalerie/
Lálalala...
Zhoupla se líně do dne noc
pro tebe málo - pro mě moc
už bylo chvil kdy srdce únikům se brání
když se mu zdaří pookřát
Nabídky života
Nabídky života jsou na mou duši krásný
a jenom na mě je to - vzít či nechat být
jenomže já se přebírám v nich jako na hrabáku - víš.
chci ze všeho to nejlepší jen mít
Není to náhoda
Není to náhoda že zem se s námi točí
není to náhoda že lampa nezhasíná
není to náhoda že pro tebe mám oči
není to náhoda - jsi každou chvíli jiná
Okřídlenky (976)
Nemáme žádnou šanci říkat vlastní slova
navlas jsou stejná s těmi
co nás učí mámy
naslouchat zbývá nám a pak je opakovat
Letní poetický mezinárodní festival PO STRANÁCH MORAVY
PRVNÍ MEZINÁRODNÍ LETNÍ POETICKÝ FESTIVAL
PO STRANÁCH MORAVY
v sobotu 4. srpna 2012
od 10:00 do 22:00 hodin
Zakletý v klávesách
Poděkuj svojí mámě -svázala ti křídla
to aby nemusela strach mít o tvůj let
a ty si hopkáš nad zemí
třídenní vrabčák - zdá se mi
Okřídlenky (978)
Okno do tmy -zrcadlo
tvář stůl židle
lustry svítí
v něm
Vzkazy
Zvenku mi na parapet vlétl z buku list
cosi mi napovídá vzkaz mám z něho číst
však nepoznám řeč žilkoví
a slova v něm si domýšlím
Okřídlenky (979)
Ještě ta cesta
do stejných míst vede
po ní jsi kráčel
dávno tomu již
Okřídlenky (980)
Nech to být
už nehledej
co se poztrácelo
s myšlenkami odchází
Okřídlenky (989)
Spojení éterem
spojení
ve kterém
jiskří to city
Okřídlenky (988)
Nic nevím o lásce
a kdybych věděla
nechám si pro sebe
lhát
Okřídlenky (987)
Zatáhnu rolety
zatáhni žaluzie
budem psát sonety
na dálku
Okřídlenky (986)
Vesmírné dráhy
- silnice
uličky slepé
jednosměrky
Okřídlenky (985)
Myšlenky s křídly motýlů
ptačími
nebo párem paží.
jen ať si letí jakkoli
Okřídlenky (984)
Usínat pozdě
kolem třetí
čekat pár slov
co nedoletí
Okřídlenky (983)
Na šňůrku navlékat pocity
zdobit se jimi jak korály
z příběhů v klenotech rodinných
sotva kdy kdo pravdu odhalí
Okřídlenky (982)
Prohrábnout vlasy hřebeny
konečků prstů
s elektřinou
natřepat polštář
Okřídlenky (981)
V noci má plakat obloha
sny křišťálově čisté
zdají se - říká předpověď
a je to vážně jisté.
Okřídlenky (991)
Řekni mi
řekni mi
kdy čas vše napřímí
co se kdy zkřivilo
Okřídlenky (990)
Tlaková níže
výskyt srážek
čas zout si boty
bez podrážek.
Okřídlenky (993)
Pohneme skálou
moře přelejeme
všechno prý dá se
a my
Okřídlenky (992)
Jak zkrotit mysl
co se vzpouzí
nedopřát srdci
pohřbít nouzi.
Jak se to stalo?
Vzpomínáš
lásko
jak se nám to stalo.
v pachuti kýče
Okřídlenky (994)
Do srdce zasel
nechal růst
nevnímá plody
prý má půst
Rádio
Rádio hrajehity dávný doby
přemýšlím co bylíbilo se nám
být spolu
lásko moje
Okřídlenky (995)
Zazpívej kanárku
zlacené kleci
že zlato nevoní
nehřeje
Štramáci
Na úřadě v dlouhé řadě
s naslouchadly za ušima
o práci se denně hlásí
placenou mít to je príma.
HAVARIJNÍ STAV
Recenze spisovatelky Jany Jiráskové:
Prostřednictvím básní ze sbírky Kamila Marcela Hodáčka "HAVARIJNÍ STAV" vstupuji do jakéhosi světa. Který prozatím neznám . Vstupuji a nejsem si úplně jistá, kdo z nás bude mít zároveň odvahu se ho dotýkat, pustit si ho víc k tělu, přebývat v něm delší čas. Kolik z nás překoná stud, strach a odpor, odhodí všechna klišé a zaběhané stereotypy.
Vítr zná
Rozhoupal paže stromům
do okna pokoje mi nahlíží
bez pout jen tak si létá
sámmezi Tokiem a Paříží
Nepohádka
Pohádky čítám
o Marušce
a o dvanáctém z Měsíčků
Prosinec - prosit. - tak ho prosím
Okřídlenky (997)
Oblétá mládě padlé z hnízda
svůj malý důlek pod stromy
a píská
píská víca hvízdá
Okřídlenky (996)
Potichu vchází
neviděná
křehká jak z mýdla bublina
pár vteřin
Tropická noc
V rádiu hlásili
že navštíví nás tropy
počasí od zimy
se nedá předvídat
Ve společnosti láhve vína
Stýská se mi
a není to vínem
snad jen odhalilo
krapet moji tvář
Prý...
Poslední umírá naděje
roztápí v hrudnících závěje
možná se dlouho nic neděje
a to co děje se směšné je
Nesoudím
Až se to naučím
zazpívám písničku
vyberu nejlepší
ze všech co v deníčku
Zříkat se křídel
Zříkat se křídel
pozemskými anděly
odmítat býtby neměli
bdící lidé
Probudím se v nebi
Láhev vína
čerstvým sádlem
namazaný chleby
dvě sklenice
Vstaň
Vstaň
kdosi podává ti k usmíření dlaň
věřit v přátelství co trvá nepřestaň
chraň si je
Láska
V den
kdy se do očí
nám vloudil půvab dálek
hýčkal´s mě ve svém objetí
Strážce
Jsem tenkdo ve dne spí
a v noci plaší můry
ženám u láskou usoužených
těžkých hlav
Jako by
Jako by hrách na stěnu házel
jsou slova hlavě bez uší
jako by hrách na stěnu házel
a co v tom vězí
Žárlím
Znáš všechny cesty
které vedou před můj dům
dlouhé i krátké rovné místy klikaté
znal jsi i tu po které muž se ženou
Píseň
Zdál ses mi včera
zdál i dnes
jeden by zítřek neunes
vracím tě zpátky do těch míst
Noc s Merlotem
Hýčkám si představu o žití
kousek z té mozaiky patří ti
vzpomínám na věci minulé
a co ty. vzpomínáš.
A co dál
Byli jsme pár a všichni říkali že krásný
bůh dal mi dar a koneckonců tobě též
svět kolem zrůžoví když hladoví se zasní
ego si hoví - duše neprokoukne lež
Po křivkách
Po křivkách tvýho těla
cestuju ve dne v noci
v myšlenkách mých jsi celá
mají tě ve svý moci
Kde jsi má lásko
Kde jsi má lásko
nevidím tvý stopy
samoty tíseň stěží pochopí
kdo neprošoupal kolikerý boty
Nestíhám
Nestíhám autobus
nestíhám vlak
nestíhám všímat si
co kde a jak
Za slova
Zpátky se nevrátí
čím vším jsme byli
přibývá týdnů nám
však nepřibývá síly
Poslední anděl
Smutný nádraží
hrstka cestujících
v dálce písknul vlak
lek' se nádražák
Procházka starou krabicí
Ve starý krabici
až u samýho víka
zapomenutý dopis
tiše zanaříkal
Od mámy
Život je křehký
jak motýlí křídla
a nikdy nevíš
zda se střetneme
Psychologovi ženských nohou
Kolenou v dotecích
sblížená jablka
pevně
tak pevně
Ostrov s malým stanem
Osiřel ostrov s malým stanem
v něm žil jsi ty a taky já
že spolu lásko nezůstanem
nebylo jistý
PF 2012
Minulost minula
vzpomínky zbyly
budoucnost přichází
zastav se chvíli
Hit
Říkáš mi: napiš hit.
jak to mám udělat.
vím že bys písničku
novou měl tuze rád
Jména
Znám chlápka co ho
let tomu mnoho
opustila vlastní žena
manéž bez loutek
Ze života
"Mami, říkala v televizi jedna paní, že z jídla se rychleji stárne, je to pravda. "
"No tak z obžerství určitě ano. "
"Jééé, tak to my dva zůstaneme nesmrtelní, že. "
Atomovka
Dřív jsi to chtěl
vítr i plamen
zatímco z ramen já
jsem snímala tvůj kříž
Láska a peníze
Říkal mi psycholog:
váš nedostatek není
záležitost stálá
a snadno se to změní
Kusovka
Závislost stará
chuť na cigára
semtam mě budívá ze spaní
blízko baráku
Tralala...
Ještě jeden lok
ještě jeden doušek
než mě pánbu těžkých zkoušek zbaví
ještě jeden pád
Cizí tváře
Proč v cizích vídám tváře známé
když procházím se v ulicích.
proč tolik stejných rysů máme
v rozličných šatech, čepicích.
Narozeninová
A je to tady
šibenice s břichem
za sebou dvě
že není proč se smát
Sangría
U stolu v lásce ty a já
a mezi námi sangría
moc mám tě ráda - ty to víš
ve dvou se lépe zvládá kříž
Momentka
Vzpomínám ráda
ještě mám tě v hlavě
proč právě tebe.
inu
Slunce
Kolik má vesmír asi stran.
jsou jeho okna dokořán
a svítí do každého z nich
slunce.
Na mravencích záleží
Setkání po letech
mateřská školka
ruku mi podává stále táž holka
neznámé příjmení
Obchodníci se štěstím
Tak se to v životě prazvláštně zatočí
co nemáš máš a co máš nemáš
žlutou ti kartu dá nájemný rozhodčí
pracně se z kolen zvedáš
Kapky tónů
Padají do mě
smysly hladí
a zvedají mi náladu
už tím
Kdy zmizí?
Měla jsem baldachýn
a pod ním satén
kdo v moje lůžko pad
opojen zmaten
Miluji tě
Tolik se mi stýská
a ty mi to nevěříš
sotva vyjde slunce
když sám vařím večeři
Trojka
Trojka mě neláká
já nechci světáka
co brousí svý ženě za jinou
takový lásky jsou
Návnada
Rybářská chýše
plná potrhaných sítí
a nemám niti
co je všecky vyspraví
Love story
Nevnímám vítr
co vlasy mi zaplétá
jednou jsem mládě
a jindy zas stoletá
Inzerát
Přála jsem si chlapa v domě
abych měla klid
dnes vím že to není pro mě
vzrušením chci žít
Zmatený
Zmatený ráno a zmatený večer
všechno je zmatený - jeden by brečel
zmatený počasí zmatený lidi
zmateně zmatená po bytě slídím
První noc v novém bytě
Už zase prvá v novém bytě
je noc
jež - doufám - poslední
volám tě
Vzpomínka na setkání v Hrnčířích
Hospůdka
na hraní
iluze
na lhaní
Cikáne
Cikáne hraj mi hraj
písničku plačtivou
tóny strun houslí tvých
z dálky až k srdci jdou
Stačí
Mít gatě na kšandy
a tričko ze sekáče
nikdy se neodříkat srandy
ani pláče
Dnešní
Slunce je vysoko
já ještě v posteli
ranní jsem zaspala
procházku v jeteli
Noční
Zavři krám
jdi už spát
nekrať si spánek
jsou dlouhé večery
Za vrátky
Za vrátky
svět byl
když jsme byli malí
za vrátky
Slzy
Bylo jich mnoho toho dne
z radosti
taky ze zklamání
z čekání na to
První pusa
Dal jsi mi pusu z lásky k sobě
ať dokážeš si žes to zvlád´
dal jsi mi první pusu v době
kdy ctnost nám velí nelíbat
Prokletí básníci
Maluju palcem nohy kruhy
opřená šíjí o pelest
levým a pravým - ne se splést
stropu se dotknout hrotem tuhy
Patologická
Náhoda.
a jsou náhody.
setkání jako jedno z mnohých
či andělé nám plní přání.
Jumaroro
Svlečená do naha
hloupost či odvaha.
pánbu mi pomáhá.
nejsem v tom sama.
Don Juan
Přišel a řekl: stýská se mi
odpověď zněla: vrať se zpátky
vrací se denně
k podvečeru
Popelník
Byl plný vajglů
na hromádku až
smrdělo po celým pokoji
to velký nadělení
Dunaj/Soutěž - tlumočník
Proud příští svírá hrudník k třesku
ta loď když vstříc se bouři žene
a srdce – byť v něm rány zely
věčnou se vášní znova zcelí
Tehdy v ráji
Závidím ti Adame
měl jsi jednu knihu
za pár nocí přečtenou
spousta stránek bílých
Píseň pro nikoho
Nechci hrst iluzí
ty jsou mi na draka
chci chlapa na míru
bájo a fešáka
Ponocný
Večer lampy rozvěcuje
s ránem zhasíná
bůhvíkdy si lůžko stele
kdy v něm usíná
Nejsme si souzeni
Já ti to nepovím
marné je zdá se ptát
proč sny se ztrácejí
když je máš rád
Kluk
Byl to frajer s arogancí v koutku úst
nikdy nikdo nepřitáh´mu otěže
jako malé páže směl si žít a růst
křídla jeho nepoznala zátěže
K.O.U.L.E./Z trpaslíka puntíkatá
Měla to být noc plná vášní
no
dejme tomu
ale ráno
Lásce hold
Dlouží se stín
já sním o vlnách
v nich s bárkou svou chci se kývat
noc nesmělá
Jako malá holka
Jako malá holka
ještě věřím pohádkám
že se dobro neztrácí
že pravda není klam
Mou láskou jsi ty
(Autor hudby trochu přemístil jednotlivé sloky)
http://www. jarmilamoosova. cz/cd-let-moosy-2/
Za stromem schovaný
co sám ho sázel
Nesmrtelná
Já ti zabrnkám
to možná vyléčí tvůj splín
já ti zabrnkám
než k lásce nabídnu svůj klín
Před spaním
Dýcháš mi na záda
a to mám ráda
dechem svým na ně mi
maluješ slova
OLDŘICH - Ora pro nobis - JANOTA
KONCERT OLDŘICHA JANOTY
Jedinečná osobnost české hudební scény Oldřich Janota.
Smetanová
Zazněla hudba
hledali jsme slova
a vznikla píseň
(smeta)nová
Sylva Lauerová: OTROK
Jsem v zodiaku OPICE. Ty jsou, jak známo, zvídavé. Ano, také jsem, a velmi.
Když jsem sahala po knize prý nejkontroverznější české spisovatelky z důvodu přijít na kloub oprávněnosti toho označení, zcela přirozená lidská (či ženská, chcete-li) ješitnost našeptávala do mých uší: Na něco si hraje, holka jakási.
Ztracený klíč
Škemralo srdce:
odemkni mou bránu
klíč od ní schovej
v kapse košile
Tip (nejen) na čtení
http://www. novaforma. cz/modules. php.
LÁSKY páteční...
Ze tvých snů
ZE TVÝCH SNŮ JÁ
píseň:
http://www. jarmilamoosova. cz/cd-let-moosy-2/
text:
L Á S K Y...
Lampa
Zhasněte lampu
do očí mi svítí
o mnoho méně
nežli do morku
Hrátky
Čas zdá se krátký
když na obrátky
čile se s podvečerem
rozbíhají hrátky
Je to tady
Korunky
jako od královen
se po trávnících vyrojily
a zlatý kov
A... (?)
A bylo léto
roku. kdy to bylo.
přesně si dnes už nevzpomenu ani
na všechno
Okřídlenky(998)
Možná jsem stopu nechat chtěla
- růžové brýle na nose -
však zapomněla
.
Okřídlenky(999)
Vidět tvou tvář
mi stačí
i když bych tělo radši
tvá oddanost
Zimomřivé blues
Tak, a je to hotovo - klikni sem: http://www. jarmilamoosova. cz/cd-let-moosy-2/
Rozpálím pec
a pod medvědí houní
schovám se zcela celá
U Budyho v LE CHIEN NOIR 15.2.2011
V Paříži je to Černá kočka
tak proč ne v Praze Černý pes.
pivo má říz
i utopenci
Konkurentovi s láskou :)))
Hele holka už se smráká
do knajpy jdem na panáka
napíšu tam na účtenku
zbrusu nový song
Opilecký song
Ještě mi zbývá v láhvi na dně trochu vína
dřív než mi kocovina smysly zatemní
chce se mi řvát na život - není to má vina
že jsem tu s lahví v ruce
Okřídlenky(1000)
K přesvědčení
mnohdy stačí chvilka
že to není
nic než ptačí mýlka
Únor čtrnáctého
Přišel k nám Valentýn
na Zem
cosi se změnilo rázem
odhoďme upjaté vesty
88
S moudrostí jsem na dně
a s účtem v mínusu
zazvoň - vstup - a hlaď mě
to všechno za pusu
Ne já se nerouhám
Už je to kolik let
už je to kolik dní
co svět se zatočil a já se točím s ním
tvá slova nazpaměť
Pro Ondru
Chtěl bych ti říct
a neposkládám slova
chtěl bych ti říct
že denně jsi mi nová
Když jsi down
Bože můj ty dej mi návod
jak mám u sta hromů žít
jeden zběsilý je závod
život můj - já chci mít klid
Měla bych
Otevřít všechna okna v bytě
závěsy stáhnout
záclony
a vpustit slunce mezi stěny
Leden pere mraky v ledových korytech hor
Nebeská valcha
vrchů hřebeny
zas jimi leden
mraky propírá
Děkuji
Za vlídné v klíně pohoupání
i žes mi dala z prsu pít
za praní plenek
za panenky
Zdát tě
Až se vzbudíš
řekni mi:
zdálo se ti o mně.
já ti také prozradím
Báseň pro postel, židli a stůl
Píšu ti báseň posteli
s díky
že v tobě leželi
jsme den co den
V metru
Kluk
mezi dvěma vlaky v metru
z fotky
co ji tak dobře znám
Víme to...
Z dálky a beze slov
sleduješ moje stopy
projdu-li životem
s bolestí z odřenin
Lampión
Tam
kde se vznáší lampión
co odnáší mé tajné přání
kéž stál by on a vytušil
Vivat!
Pár stupňů nad nulou
minuly mrazy
to už k nám přichází jaro
jmen plný kalendář
Okřídlenky (102)
Sami sebe odsoudíme
proč.
co víme.
a ty druhé.
Největší almanach současné mužské české a slovenské intimní poezie - info
Vážení písmáčtí - především mužští - autoři,
nadešel čas zveřejnit výsledky vaší autorské účasti na zmíněném almanachu
http://www. pismak. cz/index. php.
Okřídlenky (101)
V dalekém světě toulá se mi
ten
na Zemi kdo blízký je
ztrácí se trochu mezi všemi
Paprika
Některý dny smůlu nosí
v nůši na zádech
černý jsou jak fraky kosí
jak v komíně mour
Sněhové peřiny
Pojď
spadnem spolu do peřiny
už se mi sliny sbíhají
sníh zdá se mi být letos jiný
Vánoční svátky
Kolikrát člověk neví jak
a dostane se do průšvihu
pak nes tu tíhu
nevinný
Šlechtičně
Kdyby ti mnozí křídla polámali
nezlomí duši - neón do balónu
a ty se vznášíš
moc
Světlušce
V pohádkách tancují víly
ve zlatých vlasech věnečky
kouzelným býlím
propletené
Já se přiznávám
Ještě se červenám
slyším-li pochvaly
leč v tomto případě
nejsem v tom sama
Sněhové vločky
Na schodech zas hromada peří
prachové peří
jako z holoubátek
to ale ne
PF 2011
Jsou Vánoce bílé
zas Ježíšek v jeslích
než přijde ta chvíle
kdy lásky je víc
Na dvacátou 2x
Haló. rozvozy.
dnes na dvacátou
salámovou 2x.
je tomu rok
2012
Četl jsem zprávu v novinách
z apokalypsy dýchl strach
prach jsi a zas jen budeš prach
máme to spočtený
Vabank
U baru sedím s kámošem
škemrá - že snad mu košem nedám
dlouho je střízlivý až běda
a právě nemá s kým by pil
Vítr ve vlasech?
Ve vlasech vítr
když tak hustě sněží.
stěží bys našel
v předvánoční chvíli
Nemocniční
V mých básních jsi
jiskro
cos zažehla mou svíci
slzičko světla ze svatého grálu
Chléb a hry
Dej mi kus chleba
prosím
mami
mám po ránu dnes velký hlad
Bisou
Voníš tím parfémem co můj syn
na dotek hebký jak plyš
u hlavy spíš mé
víš
... sátníkům - Na parte
Klikni myší na tento odkaz:
http://www. youtube. com/watch. v=PPRnc613ehI
Desítky křížků na zádech
to muži ozdoba už chybí
Sklepní blues
Ztekla ti tvář
a ubyly z ní vrásky
paradox.
ne.
Tulák
Nad čelem prach
a na podrážkách nebe
v očích až na dno čistá hlubina
v ústech pár slov
Pohledem
Díváš se na mě vědry kalné vody
ne prachem zcestných míst
spíš mlékem zkalené
tím
Divy
Kde není tu není
snad je to kouzlení
nebo snad soužení
kde mnozí šílení.
Poslední
Přátelé milí, první autorské CD už se klube.
Když budeme dost pracovití a svědomití, vychytáme mouchy ještě do Vánoc. Pomůžete.
NÁHODY:
hudba Richard Marks - text JM - mastering Honza Dočekal
Dnes večer
To nebyl pohled hluboký
jak možná se ti zdálo
jen pod povrchem klouzal
vím
Poetická čajovna JM (16)
Vážení písmáčtí,
letos patrně poslední pořad chci věnovat
nejenom královnám slz a ostružin,
ale především vám, mužům, autorům české a slovenské současné milostné poezie,
Jen tak
Ráno tě vzbudí pošimrání v nose
to jsem se se sluncem dnes domluvila
kývlo mi rádo
plosky nohou bosé
Před sebou
Před kým to skrýváš
uplakané řasy
z nosu ti kapka
spadla na nohu
Odcházím
Houpáme těla
na světelných nitích
prý jsou to pevné provazy
a míjíme se
Zhasínám
Černá čerň za oknem
v duši je bílo
namaluj příteli
co ti víc milo
Poprvé
Po hlavě.
rovnou za nosem.
na tvůj strach sáhnout dalo se
nastavit dlaně
S tebou (?)
Naboso
v noční košili
ovládnout sílu svého chtíče
lze snáz
Okřídlenky (64)
Rozmotat smyčky
zdánlivě jde snadno
kde člověk hledí
spíš těm druhým na dno
Mám tě málo
Jarmeel & St. Hugo Moos :
http://files. letmoosy. webnode.
Motýlí pusa
Zasloužíš pusu
za procházku lesem
zahradou
taky skleníkem
Poetická čajovna JM (4)
Vážení a milí písmáčtí,
po roční pauze opět začíná cyklus pořadů v příjemném prostředí Křišťálové čajovny galerie Cesty ke světlu Zdeňka Hajného.
Prvním vzácným hostem je tentokrát již podruhé v jeho historii slovenský básník a spisovatel
STANISLAV HÁBER,
Pohádka...
http://www. youtube. com/watch. v=fLYO4zD9CNk&feature=channel
(text, zpěv, melodie: JM - mastering: Honza Dočekal)
Sen v pampeliškách
http://www. youtube. com/watch. v=cqx99ykbiGU
Hudba: Leonard Cohen
Text a zpěv: JM
Mastering: Honza Dočekal
TANJA
NÁŘEK MŮJ
http://uloz. to/5586040/narek-muj. mp3
(hudba: Honza Dočekal - text: JM - zpěv: TANJA)
Lidová
Málo je chodníčků
co po nich šlapali
od jara do zimy
milenci stálí
Písně pro Evu
ZPÍVÁ EVA DVOŘÁKOVÁ:
http://evadvorakova. webnode. cz/
BEZVA FLÁM
http://files. ed-texty-mp3.
Zpívá Petra Soralová
SPOUTANÁ
http://www. uloz. to/5458857/spoutana. mp3
(hudba - Honza Dočekal, text - JM)
NEPOVÍM
P(r)om(n)ěnky 20
Říkal jsi: nechci
nejsem připravený
jsou ženy
co mi daly přes prsty
Největší almanach současné mužské české a slovenské intimní poezie
Vážení autoři,
publikující na literárním serveru PÍSMÁK. CZ,
nakladatelství HUGO MOOS PRAHA hodlá v průběhu roku 2011
vydat největší almanach současné mužské české a slovenské intimní poezie.
Abordáž a jiné...
AVE
http://www. youtube. com/watch. v=lTJwK7JvANk
(text - JM, hudba - Honza Dočekal)
ABORDÁŽ
Královny v Krnově
Vážené a milé královny slz a ostružin - 25. 9. 2010 pořádám také v Krnově (severní Morava) komponovaný pořad,
kde chci mimo jiné prezentovat rovněž existenci našeho půvabného almanachu.
Jste zvány k účasti, hlaste se mi prosím do zprávy kvůli scénáři :)))
(za milé účasti Sylvy Lauerové a Evy Pinkrové)
Dny poetů v Hodoníně
Vážené a milé královny slz a ostružin.
Dne 8. 10. 2010 pořádám v Hodoníně (jižní Morava) komponovaný pořad,
kde chci mimo jiné prezentovat rovněž existenci našeho půvabného almanachu.
P(r)om(n)ěnky 19
Pustíme draka
ať si letí
a zavadí-li o slunce
ať snese zpátky kousek zlata
Oholím vous a jdu do lesa :)
Oholím vous
a ve mžiku jsem v lese
znám místo
kde se
Když ptáčka lapají
Chtěl jsi mít lásku
a chtěl jsi mít štěstí
chtěl jsi mít bolesti pod kontrolou
naděje cos mi dal
Dopis
Píšu ti dopis
stejný Táňa psala
když kouzlem tím
se celá rozstonala
Napiš mi báseň
Napiš mi báseň
mami
takovou pro mě
pro malého kluka
Modlitba HO oponopono
Zda já
Rodina
Příbuzní
Předkové dávní v myšlenkách
P(r)om(n)ěnky 18
Jazýček vah se unaví
pod závažím
co žere rez
a jazyk náš.
Jak to bylo (?)
Rozhodl Bůh
že člověka si stvoří
pod pecí plamen dřevo líže:
hoří
A stejně...
A stejně v mysli provázet tě budu
pro čas
v němž ušli jsme kus cesty
nechtějme víc
Vášeň se nekoná
Noc kousla do koláče
se žloutkovým krémem
k večeři zavináče
v láku se zelím
Navždycky
Sny napadaly do klína
a v kolébce to zavrnělo
dnes už se jenom vzpomíná
před spaním:
Maje
Obrázek malý mezi dlaně
darovaný tak nečekaně
až srdci schází tepů pár
je dar
MANDRAGORA
Stalo se (?)
Od paty nahá po temeno hlavy
z hrudi se šklebí malý rudý sval
nejsme tu sami - kolem plují davy
a každý by jen lásku sliboval
Pětník
Našla jsem pětník na chodníku
a měla přání zas být s tebou
a tys mi přišel do rány
až do té chvíle schovaný
Jabko
Kačenko
Ta krásná žena
mohla by být dcera
na paži flíček - prsten Jupitera
se usmála
No toto?!
Nepoznat hlas
když pozmění se číslice.
lze odpustit jen v náhlé panice.
to ale nebyl případ
Víš?
Očima nevidíš
ušima slyšíš málo
s pocity je to kříž
kolikrát zatikalo srdce mé
...
Do klubka vlákna pavučiny
smotat
a plést z nich vzdušný pléd.
nesvedu
Puklá váza
Na vázu, v níž květ verbén zvadl,
narazil vějíř v doteku;
ba úder ani nedopadl,
zvuk nezradil ho člověku.
Sylvě
http://www. pozitivni-noviny. cz/cz/clanek-2010060045
Líbá mě
Příjemné snění
věrným je mi druhem
noc co noc
někdy taky za dne
Osudové setkání (?)
Do ruky budoucnost
a žádné pochyby
nelíbí.
i kdyby
Prázdná stránka
Slova
ta věčná komplikace
všude
kde kráčí o city
Modří medvědi
Radost mám
popsat nedovedu
kdo řekl by to.
. do medvědů.
Chyť vítr do dlaní
K ničemu vůle
o srdce kde kráčí
vánku jen chvění
větru poryvy
P(r)om(n)ěnky 17
Vítej - má bolesti
přítelko drahá
sotva se uzdraví
kdo se tě zdráhá
Let MOOSy (1)
http://jarmilamoosova. webnode. cz/let-moosy-autorske-cd-jarmeel-moos-jan-docekal-/
Blbůstka
Dno dne - má dna
dno mé - dna ženy
dny den jsou dna
den dna se tlemí
Královny slz a ostružin
Na dotek hebká
jak kočičí záda
lehká jak vzdech
byť obsah váží
P(r)om(n)ěnky 16
Poztrácí někde druha druh
srdce
co s ním se stane.
bylo-li schopno milovat
Nezapomínám
Říkal mi: dlouho nebudu
zůstaneš smutná
nechci to
ne
Vlaštovky (113)
Lítosti plná
hněvu
vzdoru:
když míří amor na komoru
P(r)om(n)ěnky 15
Ne že by život byl tak krátký
ale mít moudrost
aby byl
pro mě i jiné
Jestli se vrátím
Jestli se vrátím
na malou jen chvíli
abych ti dala ruku na čelo
vytáhnout horkost
P(r)om(n)ěnky 13
Před sebou samým
nelze se nám schovat
proč taky.
nač.
Siesta
Ne tvář
ten hlas chce hladit se mi
stejně
jak on mě hladí
P(r)om(n)ěnky 14
Někdy se stane
že se jeden ztratí
májová pusa
na druhý den platí.
A to je zlý
Vrací se stopa z minula
na lásku
co nás minula
a zanechala rozbitý
Prvomájová
Ta pusa byla jako zamlada
v tu chvíli slunce
přímo nad Petřínem stálo
i kolemjdoucím
Muž
Já byl ten malý klouček v klíně
ze živých flašek mlíko sál
lepší to biák byl než v kině
když jsem se světu ušklíbal
Klišé
Už zase kvetou pampelišky
a sedmikrásky
jako vloni
očima polaskám je z výšky
P(r)om(n)ěnky 12
Zelené
jako lístky v trávě
jsou tvoje oči
pro mě právě
Tobě teď patří moje slzy...
Drahoušku můj
solmi
Bůh to věděl
že tvůj šutr budu potřebovat
P(r)om(n)ěnky 11
Čím lépe přesvědčit
okolí
že člověk není kdokoli
jak víc dát
P(r)om(n)ěnky 10
Proč o hadech se soudí
že jsou slizcí.
jen pohlaď jejich teplá
hebká těla
P(r)om(n)ěnky 9
Dopisy
všechno v nich je skryto
když bojíme se pravdy svojí
odkládáme na neurčito
Virtuální svět
Už ani nevím
jak to bylo dřív
když byla láska osmý světa div
a ty se div
Něco málo o životě...
Pár sprostých křížků na zádech
to muži ozdoba už chybí
mu sličné mládí bere dech
až svojí ženě zapře sliby
Dnes
Ať z cesty zmizí kameny
láska má navždy místo v domě
energií svou zapaluj
štafetu - dej žít básním (pro mě)
Po koních
Přišel mi poštou krátký list
tak mi ho milo bylo číst
do řádků dal snad všechen cit
tím jiný byl
P(r)om(n)ěnky 8
V čekání
doznání
poznání že je
na hony vzdáleno
Ať noc přikryje Tvá víčka snem o...
Noc jako deka
temný mikroplyš
přikryje oči
a v tu chvíli spíš
Stíny
Jaký to divný zvyk
sát přes zavřená víčka
realitu
omývat srdce okurkovým lákem
V Praze
Toulat se
toulat metropolí
cítit jak plosky nohou bolí
od kočičích hlav
Tebe si vezmu za muže
Půl století v trapu
překáží mi už
všude plno chlapů
nikde žádný muž
P(r)om(n)ěnky 4
Pro prachy uděláš
za co se platí
a jenom tvá volba to je
ať si jsou dokola
P(r)om(n)ěnky 5
Rozkvetou v zahradě tulipány
keříky pivoněk
před domem růže
v travnatém koberci
P(r)om(n)ěnky 6
Desítky metafor
a pravda skrytá
krčí se v ústraní
bolavá
P(r)om(n)ěnky 3
Beránku
je ti u nás milo.
nechávám okna dokořán
ať vejde čistý
P(r)om(n)ěnky 1
Kříž změnil místo
z krku na háček
na jedné ze stěn šatní skříně
dost bylo snah
Hezké Velikonoce
Hedvábné kočičky
a zlaté narcisy
barevná vajíčka
z košíku vezmi si
P(r)om(n)ěnky 2
Ve víru tónů
neposední
jak puzzle
skládáme den ke dni
Zastav mě
Až se ti bude zdát
až budeš mít ten dojem
že toužím utíkat
nechej mě běžet
Výhradně pro Tebe
Na jevišti duše
Na jevišti času
stojí žena obnažená
má za to že krásu
dávno už jí vzal
Stěhováci
Vyměnit prázdno temné cely
za šťastný byt
by asi chtěli
ti co v ní žijí osamělí
Se(tkání)
Už je to
bratru
patnáct let
tys zůstal stejný jako kdysi
Ach ty tramvaje
Nastoupit do tramvaje
když člověk léty zraje
to není už tak fádní věc
ženská se nenalíčí
Almanach
Básnířky, autorky, věnujte pozornost této nabídce:
http://sylvalauerova. cz/novinky. php. id=82
Termín vydání almanachu se blíží a proč by v něm nemělo být právě Vaše jméno.
Šanson 2
Neřeknu
kdybych byla malá
jsem o dost větší než jsi ty
a ty mě sotva vidíš vcházet
e(DIT)ace
Ach
tolik jsem se rouhala
když zamítala přirozenost bytí
teď abych mrkev strouhala
Texty písní s bonusem
http://quodlibet. webnode. cz/jen-si-tak-zpivam2/
Ano...
Asi to byla radost
být středem pozornosti
patřit někam
kde to neznám
Dívám se dívám
Ze střech se ztrácí cukrování
není tak bílo
jako včera
nevadí - dlouhé bílo bylo
Páni to byla jízda
Apetit znalce
zastavit
sprint jeho
k verši od verše
Páni to byla jízda
Apetit znalce
zastavit
sprint jeho
k verši od verše
Frajárečka
Frajárečko ze Strážnice
nevrátím sa k tobě více
jednu noc tam dudy moje
v parku zněly
múzykologická úvaha
když
nedosáhnu na dudy
ještě zbývá
koukací hormonika
Pár šestek
Pár šestek v peněžence mám
ať počítám jak počítám
na funebráka ještě dlouho
nenastřádám
Chtěl jsem
Chtěl jsem ti říct už tolikrát
že chtěl bych víc než jen si hrát
chtěl jsem ti napsat dlouhý list
však nevím - chtěla bys ho číst.
Už vím
Nejsem tak silná
jak se zdám
když s nocí brečím
do peřiny
Flaška
Pozdě se vrací z práce
je mu tam líp než doma
létá tam inspirace
pánové tohle kdo má.
Ty
V doušku kávy ke snídani
smetanová slova
dávnou něhou cukrovaná
denně znova
Myšlenky na tebe
Zdá se tak málo
a je toho dost
dnes se mi zdálo
lásko
Nelituj
Křidélka z hedvábí
s kresbami pestrými
pranic se nehodí
do bíla
(Ne)dávno...
Tkali jsme vesmírný gobelín
leskly se v něm zlaté nitě
když jsi mi
lásko má
Karle
Sotva si protře oči zrána
už z dívenky se žena stane
tytam jsou cůpky posplétané
spíš vlasy její rozcuchané
Odešel BIGBIVOJ 2
Vážení Písmáci,
vyjadřuji se zde k avízu Aleše Nováka na jeho požádání. Pana Milana Daňhu z Kralup nad Vltavou jsme znali osobně pouze my dva. Byl před pár lety mým blízkým přítelem. Založením stejného nicku se váš (náš) oblíbený autor BigBivoj dopustil před časem recese, která způsobila, že se bývalá manželka pana Milana Daňhy mylně domnívala, že jde o autentický nick, skrze který nám může podat zprávu o jeho dnešním úmrtí.
Pro koho?
Z kolika oblázků
sestavit obrazy
z kolika myšlenek
hlavně to nezkazit
Pro tetu
Můj strážný anděl
mystické má jméno
četla jsem někde
v knize moudrostí
A co já?
Jsi příběh
ne však tuctový
jsi všechno o čem málo vím
jsi křída
Tři
Když jsi přišel na svět
zachvěla se země
chtěla jsem ti předat
všechno dobré ze mě
Ušatá
Kolébat v dlaních hlavu
utápět smutek v ginu
nebude bůhvíjaké řešení
pomýšlet na otravu
Oheň
Johanka z Arcu
prožívala muka
plamenů žár
když lízal tělo její
Jak?
V lese je stromů
soucítí se.
vnímají sebe kořeny
či větvemi jen stýkají se.
Vám s láskou
Všude je tolik andělů
kdo uši máš
ty slyš
kdo oči máš
Někdo má
Někdo má pod čepicí
jinej má za ušima
je to fajn pro zasmání
mě to však nezajímá
PF 2010
Stromeček
Už jsem se vydalaz tématu Vánoctak jenom řádků párposílám na nocjedinounejtiššíschovej si jeulož pod stromečekpřekrásný jevěřímže jako tenco vloni spolusvorně jsme zdobiliz nového stoluvánoční večeřeať chutná stejněJežíšek v obálcečte přání: Hřej mě.
Vánoční
Co si přát pod stromeček. párekbílých oveček(. ).
Chameleon
RAMPOUCHY ztajíbude TEPLO z JARAto zase bude krásný svět. sušenku BB pro dny hladuvezmu si s sebou na výleti pár svých ŠPERKŮ na šíji(MAŠINKA cíl svůj nemíjí)anebo - jedu radši hned.
Próza
Dychtivě sbírám eSeMeSve kterých ptáš se:chci tě - a ty. co já. i kdybych stokrát chtělav součtu to budoudalší ztrátymám dozpíváno lyrickynejvyšší časžít prózu žitíděj fádníale praktický.
Kopretina
Kolik má lístků kopretinadaruje-li ji muž. nic nekončínic nezačínádokola plátek po plátkusi v sobě nese odpovědimá mě rád. kdy se dopočítám. je spočítáno už.
Zlobivým
Už brzy zavoníkuchyní vanilkapokojem jehličídvě malá světýlkav očích ti zahoříchlapečkutotální absencí dárečků.
Když nemohu v noci spát
Stane se to zřídkaprotožeden co den uléhám únavouto už mi padajíhorní řasyna dolní řasyjako když spouštíšroletuale když se to někdy staneotevřu oči do noční tmya na strop malujusvou myslíobrazy těch co mám rádastane se to zřídkaprotože den co denuléhám únavouto už mi klesajíobě rucena obě kolenajako když odložíšdo skříně marionetuale když se to někdy staneotevřu sebe do noční tmya z bílého stropu padají obrazy těchco mám rádapřímo do mého srdce.
Virtuální intimita 1
máš sladká slova na jazykua já. jen plno otazníkův hlavěbýt muškou malouvědět zcela jistěna co teď myslíš právědala bych průchod fantazii svojído lesa nesmíkdo se v páru bojí
želdnes to zvládnuještě méně hravě.
Virtuální intimita 2
přilétl ke mněna paprsku světladřívnež jsem oči otevřela
rosou mě trochu pokropil
seschlý stvol už se zazelenalteď ještě abych kvetla.
Hele...
Jsi ďábeljá to potvrzujia od úst se mi nezaprášíjsou mnozí stejní satanášisotvaže z kopýtekse zují.
(Slíbená) ukolébavka
Smíchal si Pánbu na paletěčernou a bílouz rozmarua vznikl anděl šedýnovývšak miloval by postarupřemýšlel Pánbuco s tím tedysnad obléknout ho do zlata. a pohrál si s ním naposledy(já s černým byla bohatá).
Papoušíkovi nejapnému
Mám príma kámoše
kde.
Přeci:
má útulný byt v kleci
Až
Až půjdeš kolem kostelave vlasech paže trávyzahlédneš u vrat Andělaje navlas stejně hravýještě má křídla od peřía k tomu rozcuchanáto jak s Andělkou větralipeřiny časně zránauž za pár dní tu uvidíšstopy - chomáčky sněhus Andělkou totiž do prácevložili všechnu něhu.
Světáci
Kdekdo si hraje na světáka
a přitom za humny sní sen
jak by to asi bylo hezký
vyrazit s jednou brašnou ven
Mamince
Pan Seifert napsal mamincebásníaž je jich sbírka celájsou chvílekdy bych také chtělavšak bojím seže nesvedunajít už v sobě tolik citua jsou i jinékdy mám pocitže stálemamise mnou jsi tu.
Jinak Ti to poslat nedovedu :))))
(Pro VT Marvin, aby vložené dílo vyhovělo kritériím serveru :))) ).
Pieseň pre Janka 3
Tie lásky prebolené prečo mi zrazu chodia do snov hladkať moju tvár. veď už nevrátia sa nikdy nazpäť žiaľ lásky prebolené kedysi dávno dnešný sen mi našepkáva bola si pre mňa svetlom všetkých majákov strážil som s tebou kvapky v mori ako kŕv čo vekmi horí stále bola si mi múzou a nie múzou dajakou tie lásky prebolené prečo mi zrazu chodia do snov hladkať moju tvár. veď už nevrátia sa nikdy nazpäť žiaľ lásky prebolené kedysi dávno nový sen zas mi ťa vráti len pre tu chvílu malých nočných návratov bola si pre mňa tou čo verí mojim snom a v zrnku viery stále bola si mi múzou večnou múzou prekliatou tie lásky prebolené prečo mi zrazu chodia do snov hladkať moju tvár. veď už nevrátia sa nikdy nazpäť žiaľ lásky prebolené kedysi dávno od tej chvíle svet mi chýba v ktorom si so mnou žila v lone morských rias nepoznal nik či vodná víla si či ryba večne živá ak chceš buď mi mojou múzoumojou múzou ešte raz tie lásky prebolené prečo mi zrazu chodia do snov hladkať moju tvár.
Vy dva
Je mi tak blízkýjako nikdo zdá sev tak krátkém časeba co povídámvteřiny jenomabych oplakalaže nejsi ona že to všechno má setak asi státachdávný můjto dá sevydržet všechno. na straně jsi ztrátanebo tohoco nás ještě čeká. učím se asitrpělivost míta chovat láskuzatím aspoň v soběnež ten čas přijdejen ne živořit.
A...
Až trosky snů se usadíjak prachco bouře zvířízas bude lépety to víšuž amor nezamířízlámaným šípemuvidíšjen probudit se ze snaposlední ránapro tebea pro něhoa přesná.
Petřín
Sobotní podzimní čas lákavě procházkový poťouchlí mrazíci v nás nemají šanci kolik set kroků - kdo ví po laně prý jde to snáz jenomže to bychom zas neměli šanci číst na zdi verše Skácelovy ani pozdravit Máchu.
Řeka
Čas jako líná řeka plyne
někdy
a jindy jako dravá
občas jsou také proudy jiné
Rozcestí
Před sebou čtyři cesty
ztracená na rozcestí
přes oči pásku slepce
v ruce bílou hůl
Robotovo srdce (?)
Bylo mi právě tolik,
kolik stačí k tomu,
aby si ženská začala namlouvat,
že jí ujíždí poslední vlak.
Deratizér
V každém koutě pavučina
(v horním)
v dolním šedý prach
- čí to asi byla vina
Není to fér
Studená rána
když jsi sám
jen stáhneš deku
teplo mizí
Zpívej
Zpívej mi
třeba o duze
čajových růžích ve stuze
studené vodě ve džbánu
8 promluv o poznání
Obrázky z Hostišové
Cestou...
Jsem voda
co se nedá pít
vzduch co tě rázem udusí
cesta po níž se nedá jít
Hold básníkovi
Za oříšek od Popelky
a v něm krásné šaty
zlaté
proti svojí vůli pane
Na skok
Vítr se opřel do tvých zad
když se ti chtělo utíkat
tak málo
netušil tehdy nikdo z nás
Tady
Často to bylo o radosti
růžových brýlích
co nás chrání
na cestě zla a krutostí
Pár slov
S tebou jsem jiná
rozechvíváš struny
co ještě umí
tichou písní znít
Sesbírám si tě
Posbírám střepy myšlenek
na to
co někdy dávno bylo
a co se někdy stane snad
Gabriel
Ze dne mi zbývá dvanáctina
dojemných písní plné uši
noc mi sluší
zřídka i šerý den
Mám přání
Poslední růže hlavu sklání
do noci dívám se tu na ni
a mám přání
není to tajemství
Adam
Hej vy pane
kudy prosím
na vlakové nádraží.
já jsem zcela osamělá
Ustýskaná holka
Holka ustýskaná
po nocích píše dlouhý eSeMeS
a sotva po nich štěkne pes
ta holka ustýskaná
Aby ti nebylo líto
Posmetám cáry pavučin
za bělost stěn už neručím
vyglančím okna - ať jas
v tom bytě zas
Na knoflík
Zapínám si tě na knoflík
jak halenku
co víc jich nemá
je to tak praktický
Z dnešního tisku
Mystérium kříže v dnešním vydání
Pozitivních novin (klikni na tučně označený text)
Z dnešního tisku
Mystérium kříže v dnešním vydání
Pozitivních novin (klikni na tučně označený text).
Sváteční
V té ulici co neznám
stojí dům
závidím jeho sousedům
že den co den
MYSTÉRIUM KŘÍŽE
(INFO: Pokud byste chtěli podrobnější informace, můžete zavolat na kontaktní číslo 604 362 330 - Michal Mynář).
Ta dnešní
Pohříchu krásná kytice
trojice květů požehnaná
vyrostla tobě pro radost
o ni se s láskou dělíš rád
Spím
Ztratit se v ringu myšlenek
co do hlavy nám jiní nutí
je past
když vlastní rozhodnutí
Tušenka
Tak trochu retro
veze tě metro
blížíš se k cíli
kde jsme dřív žili
Ty můj
Já si tě najdu.
zaprášená věta
v šuplíku kdesi
na dně pod aršíky
EA
Hluboko pod průměr - Super Star
Jako vlk hladový
s vylámanými zuby
obchází dokola
sám sebe touží zmást
Prachy
Pod jabloní dej mi pusu
dej mi ruce na prsa
řekni mi pár hloupých klišé
pojď si někam zatrsat
Mezi námi
Utichlo bouření
zas voda klidně plyne
a kmínky pláněk dvou
sílí a k slunci výš
Vám s láskou, pane Skácele...
I.
Stařečku
proč otvíráte branku.
Pro spomínku
Prázdnota
Hotýlky západních sousedů
držet krok s tím
co se nosí
okatě draze se oblékat
Dnešní poštou...
Na stanici metra ve Washingtonu DC se posadil muž a začal hrát na housle. Bylo studené lednové ráno. Hrál asi 45 minut Bachovy skladby. Během té doby, jelikož byla špička, prošlo stanicí odhadem tisíce lidí, většina z nich cestou do práce.
Prozraď mi
Kolikrát za noc
vzbudil tě
pot
tričko by se ždímat dalo.
Musíme si pomáhat
Čtyři slova
JSEM RÁD ŽE JSI
tak prostá slova
a zatočí mým vesmírem
JSEM RÁD ŽE JSI
Neviditelný
Dýcháš mi do vlasů
na šíji
na ramena
nikdy tě nevidím
Navzájem
S duší
už to tak prostě chodí
řekne si sama
po čem prahne
Do půlnoci
Před chvílí zaklapl jsi dveře
na stole drobky od večeře
děti si do snů popadaly
a mně tu zbylo nádobí
Nespi...
Až za sebou zavřeš
dveře od ložnice
přetáhneš deku přes prsa
a sepneš ruce k díkům
Pieseň pre Janka
Prečo sú spodné prúdy vo mne
prečo sú tvoje pery zvodne
prečo ma mútiš - láska moja
voda z najčistejšieho zdroja
Pieseň pre Janka 2
Sníva sa mi o tom
čo bolo skôr
čo príde potom
prečo sme svoju lásku vzdali
Dobrou noc
Na lžičku léku
aby se ti spalo
jak u maminky v bříšku
celou noc
Tak a teď mi tedy adrenalin stoupnul doopravdy!
Několik vět 2009
Vydáno 02. 08. 2009 (9286 přečtení)
Před 20 lety se schylovalo ke konci vlády komunistů nad naší zemí a o tuto změnu jsme aktivně usilovali.
Za 20 let mnozí z nás svým umem, pílí a inteligencí dosáhli profesních úspěchů a blahobytu, o kterém se nám za komunismu ani nesnilo.
S láskou k jeho vůni
Dotýkat se
zabořit prsty
a probírat se faldy všemi
až zavzdychá
A co dál...
Být zpátky malá
u postele mámu
co by mi dala
obklad na čelo
V posteli
Postel je prázdná navenek
v mé hlavě gejzír myšlenek
ze vzpomínek
než dohoří
Haiku (neumím)
Sosáčkem v květu
tak blízko rozednění
admirál zpívá.
Kolikrát?
Kolik má tváří den
kolik mám tváří já
kolika ty mě oslníš
kolikrát příští sen
Místo kam se rád vracíš
Hádanka pro mě.
těžká je
jak vědět
kam se vracíš rád
A noci jsou zde krátké
Pod plentou víčka
zornička
- před lunou cloní si
paprsek stačil jediný
Současnost
Zas přijde ráno
jako včera
kam ztrácí se
nám nedůvěra
Přátelé
Ještě stát na nohou
když slabostí
se třesou
že nedonesou k cíli tě
Nazdařbůh
Nazdařbůh jdeme
cíl svůj v nohou
- pomalu stoupá
do hlavy
Pátek večer
Z rána se z lián vynořila
neučesaná hlava muže
- šíji mu šňůra bobulí
zdobí
Adamovi
Odpusť mi soud
vyřčený spatra
- jediný úhel pohledu
a já tě provždy odpískala
S láskou
až se ti po mně zasteskne
lehni si v lese do trávy
energie máš pro nás dva
šaman dřímá v tobě
Okřídlenky (67)
Chopte se díla
pochopové.
už přestávám mít
pochopení
Okřídlenky (66)
Buď požehnaná
prostoto
zač bolela jsem.
za toto.
Okřídlenky (65)
Ach
potrhám se smíchy.
ještě že nemám
štychy.
K narozeninám R.S.
Jsou šťastné dny
i šťastné méně
žena je dává svému muži
muž na oplátku svojí ženě
Okřídlenky (62)
Jak dosáhnout
v své mysli míru.
vykopat díru
na zvratky
Okřídlenky (60)
Jak poradit si
zatraceně
s chlapem
co svojí vlastní ženě
Okřídlenky (59)
Apetit znalce
zastavit
sprint jeho
k verši od verše
Bez šance
Po schodech
nahoru či dolů
je to tak jedno
když jsme spolu
Pro admina s kompetencí
Žádám radikálně o avízovaný přesun mého díla Šance pro.
do mého uživatelského koše.
Obtěžuje mě soustavně svými nesmyslnými lživými výpady
autor aleš-novák.
Memento
Rabbovi
Život to s sebou přináší: Můžeme ve svých úsudcích zakolísat,
ale jen nemnozí svedou zaměřit na daný problém ještě jeden,
kontrolní pohled.
S láskou
Okřídlenky (69 - 83)
83.
Je to tu znova
stačila slova
na papíře
Okřídlenky (54)
Den co den
kolem osmé ranní
(když mobil hlásí
čerstvá přání
Okřídlenky (55)
Co je to hrdost.
důvody
vážit si
vlastní svobody.
Okřídlenky (56)
Co je to
zvrhlá morálka.
pro někoho
normálka.
Okřídlenky (57)
Mylné
dne chválit
před večerem
jak večer dřív
Okřídlenky (58)
Kde radost brát
jak rozdávat
když chvíli velí
nedůvěra
Okřídlenky (68)
Maratón skončil
klid je v cíli
hrou splavená jsem
celá
Otevřený dopis raabovi a spol
Ráda, když zdvořile žádáš: Jsme s a-n uváděni na koncertech přítelkyně šansoniérky jako spoluautoři některých mých písní, na nichž se a-n určitým procentem podílel. Mentalita a-n spočívá v nepředvídatelném chování, kdy mi text na osobní požádání napíše a pošle, aby následně z předstírané skromnosti (jiný důvod mi nesdělil), odmítal své autorství v můj prospěch. To z ohledu svých vlastních zásad odmítám. NIKDY jsem nezveřejnila jeho jméno bez jeho souhlasu.
Okřídlenky (50)
Stop slovům
co tě hladila
můj milý
jsme na startu
Okřídlenky (51)
Jsou věty běžné
věty magické
- těch je málo
"a je to tady. "
Okřídlenky (52)
Chrápání
v nosní přepážce
že má svůj původ.
kdepak
Navždycky
Co po všech slovech
nevyřčených
je stejně víc
to nezapřeme
Ovoce z naší zahrádky
Sázíme stromy
do zahrad
a do postýlek
vlastní děti
Pro radost 2
Proč jsem to jedla
tolik čokolády
když vím
že by mi prospělo
Tak jde život
Kouzlo tvých slov
tak mámí ženu
ve jménu svém
hýčká se ráda
VFN - 82 plus 1 velký kříž
Vem si mě
Bože
k muži a synu
sama tu hynu.
VFN - Melanom (... 1%)
Dneska
mladá a hezká
zrozená k něze
není tu kněze.
VFN - Vizita
Dvě tváře snědé
muž a žena
já - vysvlečená pro pokrok
k diplomům zbývá
Okřídlenky (46)
Sex pro mě
ničím jiným není
než tvoje
(z lásky)
Má malá válka
Radost i bolest
v harmonii
pro všechny z nás
jsou přichystány
Okřídlenky (45)
Pohledej v šuplíku
kouzelné křesadlo
jediný ze všech víš
jak se to dělá
Jenom tobě
Možná ho najdu
zasoukaný
v šuplíku mezi fetiši
- klíček
Okřídlenky (44)
Podívej se mi do očí
vidíš v nich jiskry.
jak by ne.
poslední dobou pohasly
Muzikant
Kam chodíš na ty hity
střízlivý neopitý
kde v tobě vášeň vyvěrá.
proč prahnu po shledání
Pošlu ti
Má milá
máš to vážně kříž
jak ulevit ti
od trápení.
A dál?
S obavou
krůček po krůčku
takový ten dočista malý
blíží se k sobě
Zvláštní jev
Cítím tě
už mi zase klidně
ve spánku dýcháš
na zátylek
Pozdrav Peklu
Málokdy se to přihodí
že člověk najde
co už ztratil
a pohřbil na dně
Okřídlenky (42)
Co je pár dní
proti věčnosti
zvlášť
když jsem přivyklá
Okřídlenky (43)
V kabelce z loňska
mám na fotce
orlího mláděte
oči
Okřídlenky (955)
Nevěrní věrní zloby prosti v té nejlepší jsme společnosti
Malý žhář
Tak rád si hrával s jiskrami
až vznítil celou oblohu
nebylo nic
než světlo všude
Uplakaný holky
Potkal jsem holku
s klíčem na krku
krajícem v ruce
suchým
Okřídlenky (41)
Nemám tužku
papír ani
jak ti z dálky
poslat psaní
Smíření (?)
Mít v rukou krucifix
mávám jím
před tvou tváří
smyslným představám
Náš čas
Ještě je v nás
ten čas
kdy byli jsme si blízko tak
že telefon měl půst
Okřídlenky (40)
Nejvyšší vrcholy strmých hor
slezu jen s tebou
ty se mi neztratíš
podržíš
Okřídlenky (39)
Zavři už oči
a jdi spát
zakrátko začnou
zpívat ptáci
Pro radost
Je to tak snadné:
jeden krok
zvlášť
když už máme našlápnuto
Spoutaní
Tehdy se koupal měsíc
v tůni u tvé chalupy
poklidné vlnky za tmy
s kapry hrály si
Radost
Co je to radost.
co jsem vždy měla
ale už nemám.
snad to tak má být
Spoutaní
Tehdy se koupal měsíc
v tůni u tvé chalupy
poklidné vlnky za tmy
s kapry hrály si
Pomoc
Bůh posílá nám anděly
když vláčíme svá křídla
v prachu
radosti málo
Okřídlenky (38)
Jen ať si letí
nafoukaná
vysoko k nebi
ještě výš
Mezi námi
Jak jen se neusmát
svým rozpakům
já tebe určitě
ty mě snad
Jako psi
Pročpak si lžeme do kapsy
že na sebe jsme zas jak psi
když stejnou vášní jako dřív
to hoří v nás.
Chlad
Dotěrný vítr z venku
zháší svíci v pokoji
to proto
že mu okno ještě dovolí
Pekelný ráj
Láska tvá mě rdousí
tam
kde jiní rvou si vlasy
já si asi láhev whisky dám
Staré časy
Má lásko
práskni do koní
ve staré bryčce s tebou
jet bych chtěla
Z větrné hlásky
Co ty víš o tom
když se šeří
a na večeři není chuť
už ani slova
Za radost děkuji
Ke kapce kapka
a je louže
malá
anebo veliká
Tak dávno
Dokořán oči - nevidím
zbystřený sluch
- a ticho všude
milencům v parku závidím
Vzkříšení
Kde mám tu lopatu
i se smetákem.
zametu pod sebou
můj Bože
Princeznám
Plouží se sen
pod víčka princezen
to oknem touha vlétla
když v dětství
Princeznám
Plouží se sen
pod víčka princezen
to oknem touha vlétla
když v dětství
Moorgaanovi
Na paloučku
v lese starém
u práchnivých pařezů
postavil si v mechu harém
Básnička na přání
Tak jo.
Pravidla hry:
Kdo chce, ať pro mě do tří dnů (pondělí večer) vymyslí a napíše básničku a pošle mi avi.
Po uplynutí limitu pak (max. během následujích tří dnů) vyberu toho, jehož básnička se mi nejvíc líbí (bez ohledu na to, kolik tipů obdržela).
Zpožděná
Bolím
to proto zapomněla
jsem přát ti ke dni
nad ostatní
Mimochodem
Neztratit glanz
a vlastní styl
lze vůbec
když jsou noci krátké.
Zvesela
Říkala máma:
Jez Inko.
a Inka spapala všecko
kde setkáme se s jezinkou
U konce
Napadají mě samá klišé
a nikde stopa po námětu
nikdo však za mě nedopíše
tu několikaletou větu
Noc
Stáhly se černé mraky zhora
ke spánku lůžko zas mě volá
stokrát a jednou
neodolám
Mám ráda
Bílá - slib daný věrnosti
žlutá - jsou hlavy pampelišek
červená - tváře mého syna
když uřícený ze hry venku
Dobré ráno
Skřivánku vstávej
co se stalo.
hrdélko tvoje
nezpívalo
Až přijde čas
Odejdu tiše
nezanechám stopy
nebudu křičet
svár tu nenatropím
Andělé na zemi
Chyťme se za ruku
snad ve dvou je víc světla
i kdyby skomíral
knot svíce jedné z nás
Rozchody
Dnes v noci jsem viděla
moře
stálo kolmo proti obloze
a šumělo mi do očí
Okřídlenky (37)
Den letní
skrze kapky deště
Bůh pláče
samou radostí
Hranice sil
Tys všechno směl
co nikdo jiný
nesměl si ani pomyslet
tys všechno směl
www.pozitivni-noviny.cz
Chcete se podílet na tvorbě Pozitivních novin.
HLEDÁME:
► spolupracovníky na přepisování textů (z knih a dalších tiskových materiálů)
► jazykovou korektorku textů
Pravda...
Zásilka našla adresáta
odbila pátá
už tu byla
to že se mi moc zalíbila
Proč asi?
Touláš se po místech
s příslibem naděje
kde jiní hledají
a nic se neděje
Okřídlenky (36)
Obloha zsinala
smrtelným potem
když jsem se zeptala
co se životem
Řekni mi...
Pravda či lež.
vždy jde o souvislosti
co pro mě lží
se pravdou tobě jeví
Z poetické urny (10)
KOLEJE
Zpravidla jsou to rovnoběžky
jen když jde o nohy mojí milé
geometrie naráží
Láseňka
S tebou je na světě
lépe než bez tebe
světýlko v šedi dní
hvězdička
Nádoba
Vlož do ní písek
a nikdy už kameny
nebudou mít v ní
své místo:
STUPID 2
Zdáš se mi
či mi realita
už zcela smysly zkalila.
proč předaleko do humoru
Čisté víno
Loňského roku v září
dva ztroskotanci
začali u kafe
skončili v tanci
Lásko...
Jediná živá
tak to vidím já
nejspíš se dívám
přes slepecké brýle
Ked Loubek v mojim klině bul
Sedím si za doubkem
mazlím se s kedloubkem
dřív než ho sním
tak
Baronce pro radost
Komnata plná žhnoucích hvězd
až místy oči přecházejí
jedny tu pláčou
jiné smějí
Néreus
Vezmi mě do paží
konejši v náruči
nedopusť podlehnout
magické síle
Zapomenutá
Já už se holky nedivím
té z vás
co zvolila být sama
jí vnitřní sílu závidím
Z poetické urny (6)
1.
chci napsat báseň
nevím zda to svedu
mám k dispozici vlastní počítač
Z poetické urny (7)
Svázaní silami pod prahem
čistíme všechny své viny
šamani felčaři nezmohou
co musí vyléčit jiní
Z poetické urny (9)
VNÍMÁM SVÉ ATOMY
Vnímám své atomy
v blízkosti tvojí
chvějí se jako my
Z poetické urny (1)
JSEM
Vyprahlá
jako studna v poušti
suchá suť
Z poetické urny (2)
1.
Po špičkách přišla myšlenka
- jindy se řítí
jak splašení koně
Z poetické urny (4)
KDYŽ SRDCE CHODÍ ŽEBROTOU
(Noc pro mou lásku)
Když srdce chodí žebrotou
ode dne ke dni
Z poetické urny (5)
PRVNÍ
Co jsou verše.
Co je poezie.
Co milostná lyrika.
Dávno tomu...
v zažloutlém listí
sluneční kotouč zmírá
čas probuzení
posvátná půda
Návrat do dětství
Byli jsme tam
a jsme už zase
jen v čase párkrát zatočili
jsme se
Ty moje
S palcem v puse
zavři oči
jako když jsi byla malá
stejná
Harmonie
Jde mu to snadno
technika je k mání
jednou je onen
jindy ten zas
Okřídlenky (33)
Přichází za dne
za noci
beze slov
tiše zaprosí
Jak to bylo?
Jednou mi řekli:
napiš báseň.
to ještě bylo na základce
a tak jsem psala
Okřídlenky (34)
Prohrábnout struny
zachtělo se
po večeři
co za to stála
Okřídlenky (35)
Jsi tady pro mě
dar od anděla
lehni si do mě
patřím ti celá
Dlouhá kaše /1/
"Povídám vám, paní, tohle nedopadne dobře. Von ji co nevidět zabije. "
"Ale jděte, co by zabíjel. Takovou krásnou a milou ženu.
Dlouhá kaše /3/
Miláčku
dnes jsem navařila
ti tolik dobrot ke snídani
nech si to žrádlo
Dlouhá kaše /2/
Oči zas svítí červeně
to od kontrolky v hlavě
co zvoní
že došlo ke zkratu
(Spi)rituál(ní)
Mnozí z nás spadli, někteří zas vstali. A ti, jež mají v úctě rituály, dokonce vzlétli, zatímco ti druzí, zatčeni v kruzích, tiše umírali. :))).
Tak je to
Mám doma cvoka
na chatu je
ve vodě ryba
denně pluje po síti netu
Ať hodí kamenem
Vepředu světlo
vzhlížej k němu
co víme
proč nás Pán náš zkouší
Radikální řez
Mnoho jich bylo
radikálních řezů
v průběhu mého života
dnes vím
Dál kolo toč se
V suknicích pestrých
chodily báby
na pohřby v naší ulici
byli jsme hloupí
Puzzle 4/4/2009
DNES JSEM MĚL SEN
PRŮZRAČNÝ
JAK SLUNEČNÝ DEN:
ŽE JEDNÉ LETNÍ NOCI
Ze starých archívů (3)
Zvětralým vínem zapíjím
okoralé tousty
od večeře
- boží mana
Ze starých archívů (4)
Lásko
Nesahej slunci na vlasy
pod rozpáleným nebem
sluneční paní vzala si
Ze starých archívů (2)
Nelži si
že z básní dá se vzít
pro život v reálu návod
jak své sny zhmotnit
Narozeniny
Až se ti zítra
rozbalí zas víčka
a do panenek
vstoupí nový den
Zahrada
Kolena zlom
do půdy padni
už nejsme žádní amatéři
mistři jsme svého počínání
To si jeden nevybere
Ach
ach ženo
kam jsi dala sílu
jednou když už rozhodla ses krást
Pivní
Holčička v šatičkách nikdy jsem nebyla
víc se mi líbila sportovní šuska
dneska mi nevěří nikdo že do dveří
vlezla jsem zárubeň byť byla úzká
Bloudím sám
Ráno když se v polích toulám
šumí klasy obilí
vítr do svých dlaní spoutám
ranní rosou opilý
Strom(ořadí)
Kácím se sám
už červi žrali
pod kůrou kmen můj
dlouhý čas
Okřídlenky (31)
Podivná směsice
zlovůlných pocitů
znenáhla vymění
pár klíčů od bytu
Okřídlenky (32)
Kde zemře příčina
důsledku není
vracím se život žít
do střízlivění
Okřídlenky (30)
Zahřmělo v srdci
v duši převelice
zhasl náš svícen
všude černo je
Dveře
Přicházel
když už to bolelo
že v tom má vedle dálky
prsty i osoba třetí
Bolavá zkušenost
Poprvé
sluneční štětce právě začínaly
všemi svými odstíny
stromům barvit listy
Okřídlenky (29)
Nevěsta bílá
kolem plno zmatku
nese ti slunce
v očích
Strom
Nejvyšší z lesa
po letech
bezmála čtyřiceti
koruna bujná bere dech
(Bá)snění
Přišla jsem na svět bohatá
mí rodiče mě milovali
kupovali mi pastelky
a spousty krásných
Nevěrně věrní
Do větví prší
koruna se chvěje
studený vítr
listí nezahřeje
Okřídlenky (26)
Toulání po stopách
s navigací
sesbíral člověk
a těžce ztrácí
Dárek pro Fiú
Kytici
plnou vzácných květů
svázanou ze slov
moje malá
Nightwish
Slib mi že smím
dnes do tvých snů
vkrást se když zas chci
v šedi dní si vzpomenout
Holky...
Při stoprvém už to asi chápu
proč v životě ženská má sto chlapů
ono vlastně není moc co chápat
dá do pytle ruku - chytne chlapa
S díky vám
Ještě to světlo nepohaslo
co snoubilo dva světy naše
v nich obou dosud absentuje
kdo se zlou vůlí by je shášel
Tvá
Mám nové šaty z šifónu
lem kolem krku z fialek
rukávy dlouhé do zvonů
na sukni po pažitu flek
Můj Valentýn
Netrhám korunky
kopretinám
mé hrátky
stáčejí se jinam
Ten kdo lo vítr ofeje
V jeskyni
vydlabané steskem
znavený honbou za potleskem
modlí se
Z babiččiny šperkovnice (20)
Jsi tam
kde jsi
já tu
a smutno je mně
Zázrak (?)
Je tomu pár let. V situaci, kdy docházel dech mému prvnímu mobilu a já se klepala strachy, kde vezmu na nový, modlila se, ať se stane zázrak, se opravdu stal. V pozdní letní trávě, kousek od chodníka, pod košatou ještě třešní, se zamodral ve chvíli, kdy jsem, plná starostí a smutku procházela kolem. Pamatuji, že se mi rozbušilo srdce, když mizel v kapse mého kabátu.
Z babiččiny šperkovnice (19)
I světci z ikon oprýskaných
především lidmi
z masa
krve byli
Z babiččiny šperkovnice (18)
Jak dlouho žena milující muže
dokáže sama v prázdném loži spát.
jak dlouho muž ten
milující ženu
Z babiččiny šperkovnice (17)
Zaseje vítr
bouři sklidí
kdo nevidí než špičku nosu
ten kdo svým třetím okem vnímá
Z babiččiny šperkovnice (16)
Slova jsou nože
s dvoustrannými břity
slova jsou střepy
tuze ostrých hran
Z babiččiny šperkovnice (14)
Sotva bys mrknul očním víčkem
proběhne hlavou filmu pás
pro pamětníky
otoč klíčkem
Z babiččiny šperkovnice (15)
Jako ty perly na šňůře
co ještě neznám délku její
jsou malé básně z klenotnice
mě na přeskáčku studí
Z babiččiny šperkovnice (13)
Hazardní hrou jsou naše vztahy
mít adrenalin v krvi.
blaho.
leč sjíždět křížem krážem dráhy
Z babiččiny šperkovnice (5)
Za to
že´s měla ustarané čelo
přidalo temno očím na kráse
to aby srdce tolik nebolelo
Z babiččiny šperkovnice (6)
Hořelo nebe tolikrát už v žití
to aby bylo o čem v básních psát
oka mžik
kdo ho do pár písmen chytí
Z babiččiny šperkovnice (7)
Bývaly stromy plné bílých květů
a voněly
ach
ty tak voněly.
Z babiččiny šperkovnice (12)
Na stole dóza plná soli
a na talířích neslano je
chápeš to lásko.
prozraď mi to
Z babiččiny šperkovnice (11)
Kolik těch svitků ještě zbývá
co přimějí mě k smíchu
k pláči.
jak bych je znala odjakživa
Z babiččiny šperkovnice (10)
Dne posledního je tu sklonek
chvil
jež nám byly vyměřeny
spadané listy
Z babiččiny šperkovnice (9)
Spěchej
a cestou neotáčej hlavu
až vypravíš se tam
kde říkáš doma
Z babiččiny šperkovnice (8)
Nechci už ostrý nůž
tvé vášně v týle mít
neznám tvá zákoutí
těžko mi pochopit
Z babiččiny šperkovnice (30)
Dávkuješ se mi jako lék
účinný
silný
dvakrát denně
Z babiččiny šperkovnice (29)
Měli jsme stůl
dvě židle
lože
aromalampu v pokoji
Z babiččiny šperkovnice (28)
Zvečera spíme vedle sebe
sotva pár vteřin
naoko
a během dlouhé noci v sobě
Z babiččiny šperkovnice (27)
Co bych ti ke dni narození
zabalit měla do krabičky.
nic
co bys dávno neměl
Z babiččiny šperkovnice (26)
Když končí den
a všechno zčerná
a v černi té se směje lež
ty věř
Z babiččiny šperkovnice (25)
Dokořán okna otevřená
nechť může vlétnout s novým vzkazem
půlnoční posel nadějí
s oblaků slétnout přímo na zem
Z babiččiny šperkovnice (24)
Potichu tiká vytrvale
uprostřed srdcí časomíra
je snadné dát svým láskám vale
jen té ne
Z babiččiny šperkovnice (23)
Kroky
co nikdy nespočítám
mě k jedinému vedly cíli
tvůj hrad - můj dům
Z babiččiny šperkovnice (22)
Sto let prý spala princezna
po ztrátě jedné kapky krve
já jsem se
lásko
Z babiččiny šperkovnice (21)
Pošimrá nos tvůj stéblo trávy
jen co se stráně prohřejí
slunce nám za dne povypráví
co za noci se dobře jí
Z babiččiny šperkovnice (31)
Jako ten míč na šňůrce z gumy
se nevzdálí od fotbalisty
tak s každým dalším odcizením
já jsem ti blíž
Z babiččiny šperkovnice (4)
Hladí tě pramen
a mé ruce osiřely
snad nakrátko jen
voda
Z babiččiny šperkovnice (32)
Svatba už byla na spadnutí
družičkám ze snů šaty šili
svědkové značně podnapilí
svědčili ztráty
Z babiččiny šperkovnice (33)
Ptám se vás
zdali může mít
moudrá žena
prostoduchého muže
Zasněžená etuda
V pokoji pro staré mládence
záclony voní po dehtu
posílám pozdrav milence:
rameno s vrypy od nehtů
Z babiččiny šperkovnice (34)
Najednou vážně nevím zdali
plakat mám
či snad smát se velmi
že živila jsem láskou svojí
Závory II
Píšťalka
mráček bílé páry
a už se šine mezi poli
zdvíhá i spouští
Má lež
Svět oblékal se naruby
když chystali jsme zásnuby
my vzájemně si pevný štít
vstříc nebáli se trýzni jít
Závěť
Dejte mi pergamen
napíšu slova
pro toho jednoho
co jsem měla
Z babiččiny šperkovnice (2)
Dveře se zavřely
za starým letopočtem
zůstaly za nimi někdejší strasti
lásky jak šafránu
Z babiččiny šperkovnice (3)
Vracíš mé krvi atomy
prvku
co už jí dlouho chybí
plouží se líně
Z babiččiny šperkovnice (36)
Co znamená
že sen se zdá mi
o tobě
v posledním čase.
Z babiččiny šperkovnice (35)
Říkával klasik
láska není jen vzdychat v slunné aleji
láska je hořká slina v ústech
a slzí moc
Jsi moje eskymo
Jsi zmrzlá návnada
lék s kokosovým mlékem
na můj žár
na můj vzdor
Z babiččiny šperkovnice (1)
Ty
která odešla´s
a zanechala stopu
co jí tak málo jen
Okřídlenky (25)
Fádní by svět
pro všechny byl
bez náhlých zvratů
překvapení
Okřídlenky (24)
Mé srdce tepe
v klidném rytmu
hle ruka.
hřeje
Dnes v noci
Plakat se nebude
vždyť slzy málo řeší
jen city obnaží
a nechají tě být
Voňavé milovanie
Maličká slza v koutku oka
krčí se
aby nespadla
po tváři se neskutálela
Ukolébavka
Láska je slepá
hluchá třeba
jak jinak přelstít svědomí
milence
Ano či ne?
Jednou se podiví
kritici básníků
až přijdou na to
že hodiny práce
Můj domov
Chaloupka malá
mezi ostatními
uprostřed zimy
sněhem začepená
Novoroční projev Luciany Klobušovské
Na post roku
přijímáme v pravidelném toku času
vždy nového kádra.
Ani ti nejfundovanější netuší
Okřídlenky (23)
Vyjmout své oči
utnout uši
vnímat jen rady v mozku dlící
je marné
Po špičkách přišla myšlenka
Po špičkách přišla myšlenka
- jindy se řítí
jak splašení koně
po aviváži halenka
Zakrýváš rozpaky
Zakrýváš rozpaky
- já přesto vím
co cítíš
mám žízeň - ty taky
Za všechno děkuji
Za všechno děkuji
i mnohdy za to málo
schoulené do dlaně
že směla jsem to krást
Kolikrát zamrzí
Kolikrát zamrzí
že nebylo dost světla
že zhasla pochodeň
už cestou do světa
Po noci den
Po noci den
kdy hvězdy spí - už zhasly
je se svým sluncem
navlas stejně krásný
V zásadě s nadějí
V zásadě s nadějí
se vracím v známá místa
ještě mi dopřejí
žár slunce
Už jenom pavučina v rámu
Už jenom pavučina v rámu
tam
kde ještě včera byla okenice
namísto záclony
Z čeho mi rázem tolik tklivo?
Z čeho mi rázem tolik tklivo.
mám kapky soli na halence
zazpíval známou melodii
nesla se vzduchem něžně
Pěšáci ve mně
Pěšáci ve mně
vzbudili se k ránu
a generálu
chtěli srazit vaz
Důlek v tvém polštáři
Důlek v tvém polštáři
k otázce svádí:
Kdo koho miloval.
Kdo koho zradil.
Někdy to zabolí
Někdy to zabolí
když mysl
donaha tě svléká
a vášeň zběsilá
Kdo to byl?
Nad hlavou dnes mi kroužil pták
měl černé křídlo
druhé bílé
jedním spíš zacláněl si zrak
ZÁVORY
Stačí ji vůlí nazvednout
a průchod dát své vnitřní síle
pak míle jsou jen kroků pár
a už tě vítá země cizí
Měla bych?
Dvakrát se zachumlat do deky
měla bych
ať se dřív zhojí
místa
Růst
Do mých dnů zářilo slunce.
Do všech mých dnů.
Probouzela jsem se každého rána do radosti.
Radovaly se moje nohy
Stékáš v slze z mého víčka
Stékáš
stékáš
sám svit z mého víčka
ptám se jdou-li
Kde jsi?
Občas je nesnadné
psát báseň
když tu nejsi
pár slov mě napadne
Minizmínky 6
Mnohé již bylo vyřčeno
a mnohé vymyšleno
a - světe div se - objevil
muž další krásné jméno
Modlitba dnešní
Odpusť mi
Pane
strach mám vzhlížet
k Tobě
Štědrodenní
Kukačka ještě odpočítá
pár zvučných "ku, ku"
ze své budky
nade dveřmi
Okřídlenky (22)
Kolikrát v životě
stane se
vítr že kus štěstí
odnese
Bilanční
Dejte mi víno.
plný džbán.
čas začít bilancovat
otevřít se až dokořán
Bětušce
V postýlce spinká
naše malá
jak v jeslích
malé jezulátko
Mailuji tě
Znala jsem kluka
mailoval mi denně
když jeho ženě
chtělo se jít spát
Paní z tramvaje
Jsem tvá
v mysli mě máš
nic neříkáš
když se tě ptám
Pat
Snad je to prosté
nevím ale
jak starým láskám svým
dát vale
Vánoční cukroví (a) jedna báseň
Naučila mě pratchýně
péct báječné vánoční
cukroví
babička.
Drobky snů
Svazuji konce
zpřetrhaných nitek
v mysli
když tupě zírám do sanitek
Vánoce
Sešel se s rokem rok
a jsou tu znova:
při vůni vanilky
nálada snová
Zpátky se ohlédnu
Vracím se nahá
prosta vzpomínání
ke zrání byla příležitost
často
V bublinách
Znala jsem kluka
samej špás
jedinou holku nepropás´
aby jí řek
Obraz
Doteky citu
v tazích tuhy
stopa do tkáně
srdce svalu
Poetická čajovna JM (13)
V pátek dne 5. prosince 2008 v 19 hodin navštíví GALERII CESTY KE SVĚTLU Zdeňka HAJNÉHO (149 00 Praha 4 - Chodov, Zakouřilova 955/9 - východ z metra C-CHODOV vlevo po lávce přes magistrálu - v případě bloudění volejte operativně 773 253 045) básnířka a hudebnice Karla KRÁTKÁ (Milostín u Rakovníka) - v autorském profilu proběhne křest nové sbírky MYSTÉRIUM KŘÍŽE autorů Jarmily MOOSOVÉ (Praha) a Emila SLÁMY (Otrokovice) s recitací Zdeňka PŘEVOROVSKÉHO (Praha) a hudebním doprovodem Evy DVOŘÁKOVÉ (Praha) za osobní přítomnosti všech jmenovaných A jelikož toho dne běhá po pražských ulicích sv. Mikuláš, očekáváme také jeho vzácnou přítomnost. /součástí návštěvy je před pořadem prohlídka galerie/ Takové to bylo: (vzácní hosté - zprava Eva Kriz-Lifková, Karla Krátká.
Dlouho...
Vzpomínáš
jak tehdy svítilo slunce
do panenek v těch očích
cos je míval rád
Aby ses nepředal
Miláčku
vyber si dárek
jaký
by radostnou tě udělal
Minizmínky 5
Co zmohou slova
tóny když jim chybí
které by chlopně
roztancovat svedly
Chtěla jsem
Chtěla jsem štěstí
měla jsem
k dnešku jsem zdravá
bez defektů
Zpovzdálí
Učím se žít
a poznat mnohé
co doposud jsem nepoznala
zem malá je
Minizmínky
Pro vodu chodíš
džbánu nemaje
u dlaně neudržíš dlaň
a toužíš pít
Minizmínky 2
Často se stává
v mysli co se zrodí
do srdcí blízkých
nedolétne ani
Ztracená
Sedají vločky na parapet
a naše malá doma není
těžko je v srdci
k zešílení
Romanovi S., daleko
Mládí je krásné
na mou věru
patří nám svět a nedůvěru
nemáme ještě ve slovníku
Na chvíli ještě
Jaké to bylo
zdát se sobě malý
a zčistajasna
z trpaslíka obrem
Dětem
Výčitky vlastních dětí
stigmata vpálí do tkání
neběží vždycky
všechno hladce
Internetová
Napsat ti báseň.
jen tak
bez přípravy.
ty myslíš
Internetová 2
Na dno si sáhni
tam poklady vězí
schované dobře
v suti bolesti
Okřídlenky (21)
Hlupák jen ví
nač myslí žena
trousí-li slova
koutky úst
Minulost
Po špičkách chodím
sem a tam
přemítám
proč je v bytě šedo
Pozdní noční
Kolébku stelu
abys k ránu
mě pohoupal
než do dne vstanu
Mé druhé já
ŘÍKÁM TI: MLČ.
VŠEM LÁSKÁM ODZVONĚNO
HAZARDNÍM HRÁM
I PLANÝM NADĚJÍM
Já...
Zajatá v Múzy objetí
o něž jsem kdysi tolik stála
nevnímám život kolem sebe
nebe je kdesi v nedohlednu
Pod stromy
Znám jedno místo
máš je rád
chodí tam sloni umírat
a staré ženy
Okřídlenky (19)
O čem dnes ještě dá se říct že cenu má jak zlato ryzí když i těm hřívám slunečnic západem slunka z hlavy zmizí. .
Okřídlenky (18)
Prstem se dotknout vrcholu z vrcholu který ještě neznám jen tušení řeč symbolů co vydala by na veliký seznam
Okřídlenky (20)
Pro stopu v písku ve vesmíru nás stvořil Bůh by viděn byl a my po věky v boji v míru tisknem ji všude ze všech sil.
Spojení
Dokud nám nepraskne
ta šňůra natrvalo
která nás spojila
najdeme k sobě cestu
Malá velká vítězství
Rydlem do desky z platiny
bych navždy vtiskla všechny boje
co s vlastním stínem
sváděla jsem
Názvy jsou moje slabina (1)
Zvýšená vlhkost očí hasí
paprsky slunce
cítím zvenku
jak opírá se o halenku
Pro nás dva
Vysoko stál
náš starý hrad
dokola kolem strmá skála
já jsem se bála
Včerejší blues
Některý dny jsou takový
nemastný-neslaný až k zlosti
ze závislosti unikáš
nedáš si bacha na vnitřnosti
Navzdory bez
Býval v něm odér vonných svic
a teplo lásky hřálo stěny
ve tvářích šťastný půlměsíc
- co vyvolává v žití změny.
Včera
Přilétl z hor
z vrcholků skal
kameny blízko slunci hřály
už už by jistě popraskaly
Šťastný pár
Dojemná bílá
černý tvíd
růží se nedopočítáme
ještě si kroužky vyměnit
Pod taková slova se ráda podepíšu. A vy?
"Stoupaje po horské cestě, oddal jsem se přemýšlení:
Řídí-li se člověk jenom rozumem, naráží na své okolí.
Dá-li se unášet citem, je stržen proudem.
Prosazuje-li svou vůli, omezuje svobodu druhých.
Poetická čajovna JM (12)
Páteční hosty, spisovatele a básníky, Petra MUSÍLKA, Chotěboř a Petra KUKALA, Brandýs nad Labem hudebně doprovodí Terezie PALKOVÁ, Praha A jako překvapení nás navštíví básník a spisovatel (. ) :))), Plzeň kdy: pátek 7. listopadu 2008 v kolik: v 19:00 hodin kde: Křišťálová čajovna Galerie Cesty ke světlu Zdeňka Hajného, Praha 4 - Chodov, Zakouřilova 955/9 V případě bloudění volejte: +420 773 253 045 GALERIE CESTY KE SVĚTLU /součástí návštěvy prohlídka galerie/
Ty to víš?
Co se to stalo s láskou
kterou
nám darovalo samo nebe.
tobě mě dalo
Definitivně
Zavadit botou o motýla
vzít křídel otisk na podrážku
je smrtelné
už neposbírá
Romanu Lohnertovi dík
Barevné šaty
zdobí naše těla
a stejně barevné
jsou uvnitř obrazy
Zůstává z nadějí
Setkání mnohá
když se hledá
před chladem úkryt
v náruči
Myšlenka
Jsem tvoje svědomí
vzpomínka na selhání
při plném vědomí
když sobě sám jsi lhal
Uvnitř a vně
Být v sobě zakletí
své barvy světu skrývat
slepotu jeho nebrat na triko
kdyby se dívat chtěl
Nová jména
Vkládám ti do dlaní
velké věno:
ženu
co pro tebe
Strach má velké oči
Klasici vědí
jak se to má s láskou
že dovede být krutá
k bolesti
Na návštěvě 1
Mít mlsná ústa k pojídání
a bát se jedu
smutné je
absence citu k porovnání
Na návštěvě 2
Mít přítele v azylu
není ke vzteku
básně často dozrávají
především ty na míru
Editorial
Od rána sedím u kompu a vyhlížím z okna před sebou. Čas ukrajuje z dní lačnými sousty a já ještě nemám ani páru, o čem bude příští editorial.
Dvakrát sedm dní uplyne jako voda v řece a najednou zjistíte, že se vám nedostává inspirace. Ne že by se snad neudálo nic, o čem by se dalo napsat pár řádků, ale ten pocit, že všechno už tu jednou bylo, ba co jednou, mnohokrát.
V náručích
Já se ti vrátím
jen co zametu si
před vlastním prahem
to se přece musí
Dát svoje křídla
Perutě
pláčem urousané
- to už je lehčí olovo
a z něho peří
Dej mi svá křídla
Dej mi svá křídla
anděli
na malou jenom
krátkou chvilku
Malá jak vločka sněhová
Tečka
co přečká všechny děje
směje se z řádku
Múza kleje
Jak to začalo
Pouhých pár hodin po půlnoci
jsme do očí si hleděli
živě
zamilovaní cvoci
Do peří
Znavená
vločka sněhová
labuti sedá do peří
že je to vrána
Artterapie 1
Máš stejné oči
jako ten
co stejné jako ty má ústa
v noci co sílí
Artterapie 2
Jak snadno
dá se změnit v nenávist
bezbřehá láska
netuším
Přes ženy jen tiše /Emil Sláma/
Jak po nich přecházely
dějiny
měly sílu
jenom ženy
avox, mylence a aleši-novákovi
Nač máme barvy.
aby byla
čistota bílá
modré nebe.
Pomsta
Člověk si snadno
sáhne na dno
kde nedostatky
všeho druhu
Ave Love
V nebi je brána otevřená
Bůh kyne v pozdrav andělům
jedním je muž
tím druhým žena
Zase jeden
Dosněný sen
vzal za své klid
ochočit srdce
už se nedá
Gratulace
Mít ve své hlavě uklizeno
jako máš ty
to bych si přála
aby
Před oknem
Usnuli jsme si
v náručí
uprostřed noci
mobilní telefon
Stáří?
Bylo nám dvacet
svět nám patřil celý
a my to tenkrát
lásko
A naopak
Bloudit
sám
ztichlou ulicí
v mysli své svírat spánky v dlaních
Hladíš mě
Stejně
jak pramen vlažné vody
jak plamen ohně nad svící
jak světlo v okně s probuzením
mÁšinfíro
Tím, že mi zablokuješ možnost psát komentáře
pod svůj zvrácený nick, svoji léčbu nezkvalitníš,
ani neurychlíš.
Marně tě nabádám, ať si to přestaneš škrabat, viď.
mÁšinfíro...
Tím, že mi zablokuješ možnost psát komentáře
pod svůj zvrácený nick, svoji léčbu nezkvalitníš,
ani neurychlíš.
Marně tě nabádám, ať si to přestaneš škrabat, viď.
Místo pro radost
Mít prostor pro pár her
pro radost ze sdílení
být tam
kde vše je fér
Snít sen
Máš modré moře na tapetě
ostrůvek s palmou
slunce západ
a dobrý nápad nosíš v hlavě
Pro Fionu01
Utírám slzu
v koutku oka
- ta malá žába tolik zná
kde růže čpí
Co dělat?
Šestý den od zásnub. Slušelo mi to. Na všech fotkách svítím šťastnými úsměvy. Včera se to změnilo.
Erosenogenní
Miláčku
už je rozestláno
a vždycky něco poprvé
svlékni se
Pro Fionu01 (s dětmi)
Utírám slzu
v koutku oka
- ta malá žába tolik zná
kde růže čpí
Pozdrav Romanovi
Kdyby ti někdy přišlo líto
že jsi tu sám
oproti zlobě
věř
Světlo v tunelu
Země a nebe
- a co mezi.
tisíce lidských příběhů
propletených
Tichá pošta /Emil Sláma/
Čím tišší hlas
tím slov je více
spadaných z očí
na lalůčky uší
Ty můj
Chci ti dnes dát
co nedostali jiní
- vytahat kostlivce
co zůstali mi v skříni. .
Pár dní
Ještě ta místa nevystydla
záchytné body pro životy
čistírny
kde se bělí křídla
Černá a bílá
V zeleni trávy
trocha půdy
kol černý plůtek
zřasený
Hladina
Miluji tě
na to vezmi jed
jsem s tebou šťastná
v bouři jako v míru
Pro Johanna Wolfganga Mária Amadoviča
Čtu tvoje básně
vnímám děje
s nadějí nebo bez naděje
a cítím pod lebeční kostí
Pro radost na cestu domů
Není tu prázdno
v pokoji
lustr svítí
i lampa bliká
To v nás
Zasadit strom
postavit srub
zplodit v něm syna
nebo dceru
Poslední...
Poslední zbývá krok
přes řeku smrti
na stranu života
když tě tam nechtějí
Pro Aleše
Ztratila
kobyla
zánovní podkovu
v tu ránu otázka tu je:
Pro Nerouška
Odkrýváš si mě
pod roušku
mi nakukuješ
neroušku
Dva
Být jedné krve
vzdáleni si
jsou pořád svoji
jako kdysi
Sluneční hodiny /Emil Sláma/
Tisíce malých
sluncí dneska
nesvedou vydat teplo
které
Jak se to pozná?
Kdo ví
zda je to pro vázu snadné
když zvadne
poslední květina
Po boji
O cizích příbězích
se vždycky lépe psává
a stejně všechny mají
místa společná
S díky za dobré ráno...
Za oknem od mého bytu
oblohou plují letadla
chce se mi mávat pažemi
nízko jen
Ty a já /Emil Sláma/
Od Adama a Evy
spor
o jablečnou šťávu
kdo to neví
Mašinka
Slyším ji z dálky
jak si píská
do korun stromů
kolem trati
V den svatební
Až se mě zeptáš
před oltářem zdali
řeknu ti ANO
nedovol mi lhát
Co mi tramvaj vyprávěla
Jedete-li na lékařské vyšetření na Bulovku, uznejte sami, že je lépe alespoň půl cesty v tramvaji proklinbat, zvláště když už dopředu víte, že vás čeká zásah značně bolestivý.
To se pak snadno stane, že přehlédnete, kdo z cestujících kolem vás na které stanici a jakým způsobem nastoupil. Ano, správně, jakým způsobem. Ne všichni totiž máme to štěstí mít zdravé končetiny, aby nás nesly po cestách necestách a také nám umožnily bezstarostný nástup do dopravních prostředků.
Čteš mě
Čteš mě
mapu z atlasu
nevynecháš bílá místa
nevycházíš z úžasu
Už zase
Podzim mě strká do papučí
skončilo léto
doba tance
ve skříni úpí pestré šaty
Přeji si
Být si tím vzácným zátiším
kde přes všechen hluk
lomoz z venku
jen hudba rajské zahrady
Okřídlenky (17)
Dva na radost i na bolesti to jediné je lidské štěstí
Nejsem
Býval´s tím mužem
co mi chtěl
snést v rukách slunce
nevěděl
Pláč démonů
Utkat se s životem
v jeho bohatosti
to není jenom
zakopávat o lásku
Poetická čajovna JM (15)
Ze zdravotních důvodů se ruší a přesouvá na měsíc prosinec říjnový pořad, avízovaný na stránkách Galerie Cesty ke světlu. (V listopadovém pořadu budou vzácnými hosty spisovatelé a básníci Petr MUSÍLEK a Petr KUKAL)
Zrození
Co já vím
o svém prvním pláči
ten poslední
mi vážně stačí
Srdce pro tebe
Zase se chci
jako včera
v náruči ti schovat
celá
Odpověď
Kdyby tě někdy napadlo
poslat mi zprávu s dvěma slovy
nečekej žádnou odpověď
do ucha ti ji sama povím
Prstýnek
Daruj mi cokoli
co mi chceš darovat
klidně ten prstýnek
z bílého zlata
My dva
Byla jsem já
a byl jsi ty
a všechno ponuré se zdálo
zamřížované ulity
Přitažlivost listí /Emil Sláma/
Za listem list
ke zkošatění
jsme zrozeni
kmen v kmeni sobě
Můj mír
Provoněl´s byt můj
po jménu
co vonělo tu naposledy
srovnal mi peří
Nejhezčí slunce
Nejhezčí slunce
vyšlo dneska v noci
přesně kolem půl třetí
ranní
Malá daň
Stačil by roční celibát
zbavit se
co se nanosilo
do hlavy
Namlouvání v dešti
Čtyři roky zpátky
asi
jsem vyhledala psycholožku
potřebovala jsem srovnat
Soukromá pošta
Předmět: Odpověď na dopis
. ,
přijímám "ruku k porozumění" a pokusím se v pár slovech osvětlit podstatu věci, jakkoli se mi to jeví v této situaci obtížné:
Domnívám se o sobě, že nejsem konfliktní typ, a že vzniklá nedorozumění dokážu vnímat s patřičným nadhledem, což je dáno mojí bohatou životní zkušeností i slušnou dávkou empatie.
Odvez mě
Vzal jsi mě jednou
na panáka s ledem
a podruhé
a ještě potřetí
Cesty
Červená
jak po krvi stopa
nit našich blízkých životů
uzavře uzlem bludné kruhy
Tři cesty
Kladivem do hlavy
to aby světla bylo víc
stala se slova tvá
když odcházel jsi tmou
V čekárně
Jednoho rána
čekanka učekaná
nic nechce vědět o ortelu
má neklid v duši
Bratře...
Zkazil jsem hodně
bylo nad mé síly
dotáhnout život
jak jsem vždycky chtěl
Miluji tě...
Pošeptám ti to do ouška
ať neubere net z tý váhy
slov
co se říkaj´ potichu
Mám za to že...
vždycky mě láska ničila
nikdy mi nedávala sílu
jen vytrvale vršila
sta veršů na mohylu
Miniaturně
Jak se to vlastně stane
že
ze smíchu plné manéže
zbyde jen prázdné šapitó
Náš byt
Byli jsme takoví
jak v biáku se vídá
na všechno dychtiví
co krouží kolem nás
V povětří
Hektický den
až tělo bolí
kde čeho zachytit se právě.
jsem bílou holí
SMS
Nad ránem když
krátce před svítáním
posíláš pro mě
smskou psaní
Láska
Co je to láska.
stokrát jsem se ptala
už jako malá
možná tisíckrát
Telepinka
Skončila jedna historie
začal se rodit příběh nový
duch neumírá
dál si žije
Tulák
Od ženy k ženě
od úst k ústům
a od kuchyně do kuchyně
dokud se břicho nezahřeje
Okřídlenky (16)
Ne vždy jen vítr
někdy prach
se protáhne ti škvírou dveří
v domnění
Nedotýkejte se básní spadlých na zem!
V mých komnatách
je po krk vody
a ve třinácté
z rumišť vraky
Ve kterým skončíš lokále?
Sám - vím - to bolí
když jsi sám
a málokomu síly stačí
radši
A TAKOVOU PUSU JSEM NIKDY NIKOMU NEDAL...!
Schovala jsem tě do mobilu
nešťastně šťastné
velké dítě
z rádia hrají:
Namaluj mi beránka...
Namaluj pár tahy
jeden tah na aortu
namaluj mi dráhy
cesty
Neumím
Neumím plavat
kde nedosáhnu na dno
neumím šetřit
jsem dost utrácivá
Vždycky jsem věděla
Tkáň cejchovaná spáleninou
laser když očí ťal
v srdeční sval.
Abychom...
V soumraku dní
se rozsvěcují světla
abychom lépe viděli
četli si z očí
Spící anděl /Emil Sláma/
Znavený dlouhým letem z Ticha
poduškou hlavě vlastní hruď
sedí tu
zmožen
Nejkrásnější ryby co znám
Už vím
proč mají delfíni
bleděmodré hřbety
chtějí se spojit
...
Za deště bez ochrany
psát básně ženě.
Jde to. Stačí jen paraple
nad hlavou roztažené.
Vítrz hor: Pozůstalost
Okřídlenky (14)
Kdo vítr seje
bouři sklízí
kdo prosí
aby rozmetal
Okřídlenky (15)
Zvrácená
muka obraznosti
hledají cestu
za hlasem
O tom, že
Nepoznám
odkud pravda která
mi přicházívá často vstříc
když tlustým sklem
Hurikán
Nedokáže nikdo z lidí
vrátit
co už odvál čas
ty znáš způsob
Poslední
noc ještě
se dnem zdravila se
když slunce
stý svůj východ vzdalo
Okřídlenky (13)
Je dobrým sluhou
špatným pánem
a jak ty dva teď
rozlišit
Poslední řádky pro tebe....
Větru (2)
Být stejným vánkem
jako ty
krást cizí básně ze šuplíku
a dělat k tomu drahoty
Malér v Brně
Smutek a beznaděj
v životě to tak chodí
jeden se namáhá
a druhý.
Doma
Prostřený stůl
arabica
pro dva hrnky s dekorem
na polici budík tiká
Najdu tě
Schováš se v okně
za záclonou
či ještě lépe
za závěsem
Reminiscence (2)
Žijeme různé životy
a bůhví
proč ne spokojeně
proč dvoří se muž jiné ženě
Bude to s úsměvem
Dávat si vzájemně úsměvy
to je to
oč tu kráčí
sprintují životem nazdařbůh
Na přání
Přechodně přecházím
tvoje řeči
s přechodem
na jiná nebezpečí
Chtěla bych...
Mít svoje místo
ve tvém srdci
kousíček malý
nezaberu
Podíl lásky na polidštění mobilu
„Haló, haló… . Slyším tě vzlykat. Kdo jsi. Kde jsi.
Báseň pro tebe
První není
a nejspíš ani
nebude básní poslední
se slovy hraní
Šmankote lidi!
Zase je půlnoc
jako denně
už nové vrásky nespočítám
v oblacích se svou Múzou lítám
Vím, že...
Vracíš se zas
na známá místa
a mně jsou milé
tvoje stopy
Moře pro A. /Emil Sláma/
V konečcích prstů
kde je síla
nést útesy
na hrotu hrot
Studny
Kde se to v člověku bere
po radosti jako by
smutek světa se v něm sešel
kde.
Koridor
Ještě ten malý
proužek světla
co svítíval nám
na myšlenky
Artterapie
Kdo jsi
že soudíš moje chyby
ve vlastních topen po uši.
stačilo málo
Vždyť víš
Máš ještě v očích
dálky nepoznané
klučičí úsměv
skrytý pod strništěm
Mám přání
Mít svoje místo
v temné sluji
přebývat sama
s klávesnicí
Vzpomínáš?
Byli jsme jako děti
malí
na velkém pískovišti světa
potkávali se po paměti
Pane, pojďte se smát! 3
Psí hlas
do nebe
nedoletí
a je to dobře
Okřídlenky (10)
Nelétá jen pták
do oblak
či blázen
který nechce chodit po zemi
Okřídlenky (11)
Být krásní
to dá velkou dřinu
jsou všechny masky na nic
v bolesti
Okřídlenky (12)
Odvahu mít
je ctností králů
i královny
se zdobit smí jí
Pane, pojďte se smát! 2
Kde skáče Zajíc
ušák ušatý
co za nimi má
na vtip zaděláno
Já, když máš křídla /Emil Sláma/
Vznést se a létat
z perspektivy ptačí
všechno líp vidět
pochopit a znát
Okřídlenky (8)
Stihněme dříve
než se setmí zcela
svá vyhořelá nitra nasytit
navzájem
Okřídlenky (9)
Kde vlastní stopy
nacházíme v jiných
topí se duše
ego hledá viny.
Člověče...
kdo máš křídla
na přelety strání
jimž nezabrání
plůtek z topolů
Přítel
Ztratil se z očí
jak nad hrncem pára
když jsem se sama
v žalu topila
Pane, pojďte se smát!
Přiznejme si to
je to tak
v lásce nám radí
zodiak
Okřídlenky (3)
Brouzdání rosou
po vzbuzení
když tráva líbá plosky nohou
povzbuzení dát vlhkost rtům
Okřídlenky (4)
Budoucnost za zády
minulost v nedohlednu
ke dnu až
na kuráž
Okřídlenky (5)
To v nás je čas
on ulamuje hroty
pro ty
kdo už se nebojí
Okřídlenky (6)
Kroužkován
pro případ návratu
zamává mocnými křídly
odletí
Okřídlenky (7)
Střídání
vteřin s hodinami
a nocí se dny
čtvera ročních ročních dob
Okřídlenky (1)
Kolikrát
z pusy vypuštěná
slova
se musí opakovat
Okřídlenky (2)
U zřídla stát
chystat se pít
a nemít žádných pohárů
je k zbláznění
Dnešního dne
Spletité cesty našich osudů
bránil ses
vím to
marná tvoje snaha
Den po dni
Den po dni čas
má uzdravuje křídla
umorousaná
splihlá od špíny
Reminiscence
Vracím se v mysli
jedno místo
v životě bude navěky
posvěcené
Nemůžu spát, ty určitě ano.
Sestoupit na dno
nevím
zda bych chtěla
snadno se člověk
Na rozcestí
Mít tisíc sluncí nadosah
a bát se dotknout jediného
je normální
žhnou
Muž
Zvečera slibuje:
uvařím ti kafe
když budeš se mnou
koukat na telku
Zápasy
Zdá se to marné
v ringu obsazeno
a není jasné
kdo kde ránu schytal
Akt dívky /Emil Sláma/
Cudná a něžná
k pohlazení svádí
barvy a vůně
odhalí jen zřídka
A co když je to tak?
Když se ti zdá
že nemůže být lépe
všude je tolik
tolik bolesti
Poetická čajovna JM (11)
Hosté: Honzík ROUŠAR, Příbram - muzikant a skladatel, frontman kapely MASHINA BAND Aleš NOVÁK, Jince - textař kde: Křišťálová čajovna Galerie Cesty ke světlu Zdeňka Hajného, Praha 4 - Chodov, Zakouřilova 955/9 kdy: pátek 5. září 2008 v kolik: v 19 hodin V případě bloudění volejte: +420 773 253 045 GALERIE CESTY KE SVĚTLU /součástí návštěvy prohlídka galerie/ VSTUPNÉ: 120,- Kč
Vstup volný
Až se mě jednou
bůhví kteří svatí
zeptají
co jsem tady dělala
Sobec
Kdo nic nezná
nezkazí
zavrtá se do mlází
jako parta bobků v poli
Ty můj
Už mi to
blázne
neměj za zlé
že toulám se ti po hvězdách
KISS
Celý den pouštím rádio
astrály zvíří Apocalyptica
jednou se uši radují
jindy zas
Zahrada
Zastávka
na cestě bůhvíkam
/Non, je ne regrette rien/
ztracený klíč
Zrozená
Zatímco struny ještě chvějí
se po předchozím nápěvu
už v hrdle píseň
o naději
Pouta
Pupeční šňůra
tenká je či tlustá.
nesejde na tom
stačí udržet
Změna
V mém světě není už nic "jako"
v korunách zrají závojnatky
nechtějí zpátky
sadaři
SONDY Petra Musílka
Petr Musílek: O Sondách
V té nekonečně dávné a současně i blízké době, před zhruba třiceti lety, jsem co čtvrt roku
vyprodukoval jedno z čísel soukromého literárního časopisu.
Byl na jemném průklepovém papíře a jeho distribuce probíhala na literárních večerech převážně v Chotěboři.
Druhý život
Mám čerstvě po matuře.
Po pravdě řečeno
ve mně to všechno
k dnešku prožité
Pegas /Emil Sláma/
Jsou dětská přání
oceány:
nesmírně modré
hluboké
Matka /Emil Sláma/
Života v lůně
světla svit
ostýcháš se mu
přiblížit
Panenka
Rozbila se
no - ne tak sama
někomu z ruky vypadla
nejhezčí mezi panenkama
Absolutně
Já bosá
anebo ty.
oba na nohou boty
když v sebe nazí
Čím vším
Být duší
v líhni Stvořitele
tam rozhodnout se o bytí
embryem být
Pavučina
To nejsem já
kdo by tě sváděl
Eviným jabkem z Edenu
to nejsi ty
Dnes ráno
Mám v sobě kůl
jde středem mého těla
dlouhá a silná ocelová tyč
průsečík mezi bytím-nebytím
Bijou
Věneček ze sta pampelišek
na hlavu
kolem krku
z té sto prvé prstýnek
Lavina
Vodopád slov a vět
ta známá melodie
poznám tě po hlase
nikdy se neptám:
Cítěnky 12.
Za cestu do pekel dala bych
sobě trest
a jeden z nejtěžších
za cestu do nebe dala bych
Tam
Je někde místo
daleko je
kam nedohlédne lidský zrak
kam nedolétne žádný pták
Cítěnky 5.
Bože můj
proč se věci stanou.
v předtuchách svých
se jimi zalykám
Cítěnky 6.
Jak je to prosté
domnívat se
že jedno srdce všechno snese
/jak ve větru se kymácí
Cítěnky 7.
Scházet se
a zas rozcházet se
zanechat stopu po spermatu
svou vlastní vůlí všichni chceme.
Cítěnky 9.
Až mi dáš jméno
bude to ta chvíle
přestanem měřit
lásku
Cítěnky 10.
Znala jsem kluka
takový ten malý
záludný týpek
sběrač trofejí
Cítěnky 11.
Už nechci
vrať se do ložnice
již znesvětil jsi tolikrát
bez výčitek
Vlaštovky (111)
Z vlaštovek hejna
jedna když se ztratí
/ta obyčejná
na daleké trati/
Cítěnky 1.
Cesta je dlouhá
Praha - Chotěboř
cosi mě svádí:
zapni mobil
Cítěnky 2.
Dusno a vlhko
rozplakané mraky
ohnivý jazyk
trhá oblohu
Cítěnky 3.
Vlak osobák
co lízal koleje
ustlal si v depu
snad to dobře je
Víkend
Už zas mi schází
ke snídání
i suchý chleba se solí
jsem tady sama
Křižovatky
někdy se stane
nevěřící
sejdeme že
z vybrané cesty
Domácí bůžek
Dívám se na tebe
bytosti živá
hlídej můj domov
když trochu se vzdálím
Inspirace (moorgaan)
Známé ruce
drží srdce
mezi prsty
nepopustí.
...do z
Byl bílý měsíc svědkem dní
a slunce svědkem dlouhých nocí
Bůh svědkem věty poslední
všechno se
T
Tolik je snů
až člověk ztrácí
se u hranice reality
na hraně nože
S
Slabost si žena neodpouští
v žití když sílu nasbírala
od chvíle té
co byla malá
O
Otevři okna
ať je čerstvo v bytě
nebeskou konví dolíbali
záhony
P
Paleta barev
na tapetě snění
mísí se s šedí
když už dlouho není
J
Jednou jsem jedla jahody
a vzpomínala na smetanu
co dal mi k ránu
do pusy
L
Loučím se vždy tak nerada
když na odchodu
mezi dveřmi
poslední dáš mi
Jiskření
Jsem tvoje hračka
jak sis přál a vysnil
a můžeš stokrát
říkat mi
Stopy světla
Nevidím cestu
po níž kladu
stopy své
jako stehy nití
Píseň (E.D.)
Až půjdeš na sever
vezmi mě s sebou
já tady na jihu jsem trochu ztracená
čtyřicet ve stínu
Setkání navždycky
Ještě se ohlédni
k posledním mávnutím
vteřiny poslední
oba nás donutí
D
Důvěra
kde se s Láskou spojí
tam košatěji štěstí kvete
na tebe myslím
PF 2008
Být spolu ti
kdo spolu být vždy mají
je štěstí
- radost převeliká
S básněmi k čertu!
S básněmi k čertu.
komplikují
nám realitu
bezpochyby
Ráno než víčky zamžikáš
Ráno než víčky zamžikáš
poslední zážitek si dáš
pozpátku k prohlížení na ekránu
lží
A
Až slunce vysuší
vláhu zemi
(do plosek bude pálit
po jednapadesáté)
A
Až slunce zadrží
vláhu v zemi
(do plosek bude pálit
po jednapadesáté)
Malá velká
Pár dní
co ses mi narodila
ještě tak sotva napůl moje
a už mnou celou pocit projel
Od A...
Zřídkakdy se to stane tak
že bez pohledu
bez dotyku
v jediném zvláštním okamžiku
Zpívám si píseň
Zpívám si píseň
neznám slova
i nápěv trochu zkomírá
neumím noty
Hokusy pokusy
Hokusy pokusy
od tebe do pusy
ode mě do tebe
chutná ti to.
Aleš, moje láska
Zřídkakdy se to stane tak
že bez pohledu
bez dotyku
v jediném zvláštním okamžiku
Že by se blýsklo na časy?
Že by se blýsklo na časy.
duha že by zas barvy měla.
vyhlížím tvoje
prodloužené prsty
Zaťukat
Zaťukat
srdcem na nebesa
aby už bránu otevřeli
vymklo se z ruky
Léto
Rozkvétají
roztodivných tvarů
korunky květů
kam se ohlédneme
Noční Slunce - neděle
Dojemné plody
našich životů
spojují vlákna
plní prázdnotu
K čemu nám slzy
K čemu nám slzy
co se nespojily
v pramínek nové řeky života
a k čemu slova
Noční Slunce - sobota
Tančíme spolu
na jednom bále
- děti jsme
či už dospělí.
Žádný chlap
Žádný chlap nestojí
za tvoje slzy
ten co by za ně stál
plakat tě nenechá
Noční Slunce - pátek
Pročpak se moři
říká Rudé.
bude to
lásko
Dobrou noc
Dobrou noc
krásnou .
snad by byla
nebýt těch hodin samoty
Uspávanka
Natáhnu ruku
jako saxana
dotýkat se tě budu
do rána
Puzzle 19/6/2008
Vím, co mi hrozí
Přijdu o tvé kozy
protože prý mí bozi
ty tvé na invalidním vozíku vozí
Noční Slunce - čtvrtek
Skládej mě
jako okno chrámu
ze střepů barev
co má duha
Bolí mě zmatek
Bolí mě zmatek
zkapalní se lehce
anglická mlha
za mnou
Dny štěstí
Dny štěstí
drobných radostí
je vnímáme tak málo
jen mimoděk
Tady orel...
Jsi moje radost
bělohlavý králi
jsi moje síla
co mi občas chybí
Noční Slunce - středa
Magie míst
co od věků
se zvláštní silou přitahují
miluji nebo nemiluji.
Objetí Puzzle
Často se sebe ptám
kde končím
začínám
co pravda je
Zatáhli roletu
Zatáhli roletu
loučemi rozžali
vatra se
jak koláč medový
Slíbil mi všechno
Slíbil mi všechno
neslíbil mi nic
pro samet v hlase
a pod kůží hic
Noční Slunce - úterý
Taková něha
až se srdce chvěje
kousíček ještě
- je ho plný krk
Když už tě opouští síla
Když už tě opouští síla
vzpomeň si
že taky pták
křídla má nejenom bílá
Vezměte si zpátky moje křídla
Vezměte si zpátky moje křídla
ke mně už se beztak nehodí
nabrala jsem z nezdravého jídla
pocit krásna v něm už nevzbudím
Krajiny za zraky
Kumštýři
co hledáš
v krůpěji vody
malý svět iluzí
Noční Slunce - pondělí
Já a já
ve dvou polovinách
se srdcem jako miska
prázdným
Pro bolest srdce
Pro bolest srdce
nejspíš jsme se střetli
jen pohled letmý
v šedi příběhů
Otázky...
Otázky
prosty odpovědí
se z času na čas vynořují
jak by krev cévám měly dát
Já jsem tě nechtěla
Já jsem tě nechtěla
už s prvním setkáním
nad slunce jasnější
bylo
Víš...
Někdy bych chtěla jako ty
dohlédnout hloubky svého nitra
- to nestačí
jen chytrá být
Miluješ tvary jmen
Miluješ tvary jmen
úniky nikam
říkám si
vem to ďas
Shořelou slzou
Shořelou slzou
na jedné z mých řas
myšlenkou v síti
šedé kůry
Ježíš a Veronika
Hedvábí čisté – ruce ženy
když oběť prahne
po doteku
na sklonku pouti
Ježíš klesá podruhé
Co s tím
když zemská přitažlivost
hrob u nohou nám otevírá.
kříž nadzvedává
Jeruzalémské ženy pláčou
Vy pěvci žalu na pokyny
zlozvyků
jež vám zdomácněly
ve zkostnatělých myslích
Ježíš klesá potřetí
Je blízkost smrti
vykoupením
kde všechny síly
za své vzaly
Snímání z kříže
Uvadne květ
než strom vydá své plody
s větrem se lehce
snese do trávy
Ježíšův pohřeb
Vystelte měkce
poslední mé lože
ať neruší mě
bolest z odřenin
Zmrtvýchvstání
Já se zas vrátím
na dalekou cestu
jen co se vyspím dosyta
máte můj chléb
Kristus přijímá kříž
Vím
co mám nést
jen tíhu neznám
však přesto
Korunování trním
Krev z čela stéká
jako střepy
myšlenky zevnitř útočily
navenek všechno jinak zdá se
Jidášovo políbení
Příteli chvátej
čas se chýlí
hadího jedu dej mi pít
v hodině pravdy
Ježíš klesá pod křížem
Můj Bože
ještě sílu dej mi
či sejmi z beder
těžký kříž
Ježíš a Marie
Od zrodu v lůně
spolu sami
být
bylo vždy tak málo času
Šimon pomáhá nést kříž
Jdi cestou dál
dost svých máš hříchů
mě podpírat ti netřeba
odejdu v tichu
Náhody(?)
Setkání zvláštní
zčistajasna
ve chvíli pochyb o bytí
a pojednou jsou
Pod jabloní
Chtěl jsi mě líbat
pod tím stromem
co sněží lístky okvětními
nám na hlavy
Žena Puzzle
Natáhnout paži
ve spletenci prstů
ucítit oheň
který spaloval
Den co den
Den co den
škemráme o soucit
v modlitbách
určených Bohu
Tančit a zpívat
Jsem tady sama
odsouzená žít
jak to den který
od pondělí do pondělí
Nad sliby
Dlaní mě přikryješ
pod prsty schováš celou
stočená klubíčka
moc místa nezaberou
Též listy ze stromů
Též listy ze stromů
mají svou dobu zrání
ukrytou v proměnách
barev
Žadoníš o city
Žadoníš o city
v placeném obalu
jako bys grátis jich
neměla dost
Volnost
Svázaná rýmy
se ti nezamlouvám.
co s písní
jež se z hrdla tlačí
Můj dík...
Srdce
rozkvetlé na halence
co pod ní tence
saxík zpívá
Nemusím
Vzýváš svou studnu
bez dna v hloubi
v níž věčný pramen
nevysychá
Stěny se hroutily
Stěny se hroutily
trhliny na šířku paže
v patách strach
na osmém podlaží
Ptákovina
Přeje si holub poštovní:
dlouho zůstaň
má pošto v ní.
Účel si najde prostředek
Účel si najde prostředek
a kde se vůle přidá
je požehnáno seshora
bůh klasa je či třída
Je čas umírat slastí
/Pro CHYREN 2/
Ty víš
proč dějí se
na světě jevy
Stáhla se mračna
Stáhla se mračna
chvíle k usebrání
potmě a v tichu
dá se dojít až
Tanec mezi kapkami času
/Pro CHYREN/
Jsi hluboký jak moře
a starý jako Bůh
má touha po pokoře
Puzzle 31/5/2008/3
CHCI BÝT PODPRSENKOU
TVÝCH MYTICKÝCH ŇADER
ZA ČELNÍHO ÚTOKU
VŠECH ESKADER TVÉ TOUHY,
Nezmizí
Nezmizí
je tam když jdu kolem
pokaždé stejná poloha
cizí se štítí
Večer jak z předpisu
Večer jak z předpisu
tma okenice hladí
světlušky domovů
zle vábí
Puzzle 31/5/2008
NA SRÁZNÝCH ÚTESECH
CHTÍČE
JSOU K NIČEMU
JAKÉKOLIV KLÍČE.
Puzzle 31/5/2008/2
NAPROSTÝ
NEDOSTATEK
KRÁLOVEN
NÁS NUTÍ BRODIT SE
Chci napsat báseň
Chci napsat báseň
nevím zda to svedu
mám k dispozici vlastní počítač
i s klávesnicí
Lásko...
Na všechno slova nestačí
mnohdy i překážejí
- hojivé masti po pláči
když v tkáni rány zejí
Žádný chlap
Žádný chlap nestojí
za tvoje slzy
ten co by za ně stál
plakat tě nenechá
Důvěřuj
Důvěřuj
ale prověřuj
má se to v lásce taky.
naleznem
Měli jsme se ke snídani
Měli jsme se ke snídani
k obědu
i k večeři
prostřeni si pod spacákem
Jsem trochu naměkko...
Jsem trochu naměkko.
milovat po mobilu
pomalu ztrácím sílu
proč jsi tak daleko.
Míra
Kde je ta míra
již lze akceptovat.
co odloučení
v lásce znamená.
Poetická čajovna JM (10)
To nejlepší na síti
Masky ti sluší
na mou věru
ne
nevzbudil jsi nedůvěru
Pevně ji...
Nedobře vnímáš
nepřináším štěstí
do vlastních rámů
vůlí vpasovaný
Těm mých múz
Jen zkuste si být inspirací
básníků
nebo kohokoli
v sevření mužských emocí
Dopisy
Nepíšeš
něco moc tě bolí
anebo Múza vzdálila se
snad na tvůj povel
Zříceniny
Hrad z písku stavěli jsme
když jsme byli malí
vítr ho často svál
pod deštěm spad´
Jiřinka
Po smrti prvnípártýdenní dcerybabiččinonaplněné štěstí/kdo dnesto vízda anoči zda ne/
světýlkonovémezi hvězdamishora na ni má matka kýváa onateď už jasnozřivásnoubí se s ní ivšemi před námi
pětaosmdesátkrát kvetly jiřiny. /+ 15. 5. 2008/.
Grafik
Potichu vešelneviděnýjen s vlaštovkami v povětřívznášel sejednou z nich se stal
snad aby srdce cizí ženyco emoce své nešetřízpovzdálíhladce učesal
nenímocsnadné na kloub tomuhlavolamu se přiblížit
v úctě se skláním před obrazyve všech je moudrostněhacit
Vitamín A
Nejsladší jsou
ač hořké místy
chutnají trochu po soli
i nakyslé
Pohádka šťastná (13)
Kolik?
Kolik barev má jedna duhaa životkolik zákoutí.
kolik má práv ta v řadědruhášancíco už ji nermoutí.
otázek kolikodpovědímusíme snéstať v zrcadleníse objeví jen jedna z cest
a jistotaže jiné není.
Úcta
Zmýlila jsem seto se může státkdyž tolikrátvám až do ucha šeptáčlověkco o něm máte velké míněníMILUJI TĚaMÁM TĚ HODNĚ RÁDa přitom nevíco to znamená
LÁSKAto nenív sebe vklíněníjen svými klínyto je cosi vícJISTOTAže už nikdy nicvás nerozdělí ze společné cestyachje tak pomíjivéskotačivé ŠTĚSTÍ.
V 7. nebi
Že nebe patří jenom Bohu.
nemohu
nechci souhlasit
bývám tam denně
Motáčky tobě
Docela obyčejný den to byl. V mnohémtak nějakpodobný bezpočtu jiných. Ráno Kamila vstala o pár vteřin dřív, než se její mobilní druh rozdrnčel známou melodií. Měla ji ráda.
Lásko
Nesahej slunci na vlasy
pod rozpáleným nebem
sluneční paní vzala si
do hlavy
Poetická čajovna JM 9
Autorský večer všestranné umělkyně
paní Marty FRANCOVÉ,
věnovaný:
Pojednání o Kámasútře z poněkud jiného pohledu - poučení nejen o rozkoši,
Mazlenka - KSPSP
Chodívá denně
kolem našich dveří
prostovlasá
snad v sebe zahleděná
Ze starých archívů (2)
Nelži siže z básní dá se vzítpro život v reálu návodjak své sny zhmotnitjak proměnitv procházku zběsilý závodže smířit osudy dá se snáznež se nám na pohled jevídáme-li božímu tvůrci čas- vždyť o nás vůbec nic neví
nelži siže je to poprvékdy to tak bolestně pálízdrápaní slovy až do krveže jsme si ze sebe bralivšechnoco život nám nadělilprotože měli jsme nárokže jsme nic zlého tím nechtěli- na měsíc láskači na rok.
nelži siže létá povětřímnitco nás navždycky spojíjmění že z almužny našetřím. toho selásko mábojímv poměru k tělu jen malý svalprobolí nám celé břichokdyž chceme odpověď:a co dál. - nepřijde zlověstné ticho.
Až budou...
Až budou padat Perseidyzas jako lonipředlonischovám své přánínevím kamže unikám. ne tak to nenívzítzabalit je do fáčea schovat v soběpro čas chránit až nebude nám do pláče.
Básníci
Jak se asi cítí
v páru básníci
vrtá mi hlavou
když vnitřním zrakem
Točna v Řepích
Leží tam v trávě
v pampeliškách
asi nemá co na práci
myšlenky v nadoblačných výškách
Výlet
Jde to jak po másle
jen se ti zasteskne
a už je ruka v rukávě
internet - to je zázrak.
V Tescu
Velkým holkám
se v Tescu leccos líbí
nejvíc kabinky
a v nich sliby
Ztracená báseň
Dittmaru Chmelařovi
Jsme si tak vzdáleni navždycky budeme pekelná mámenípostele studené přísliby na lásku z per tvůrců tryskají v záchvěvech samoty údy si stýskají dlaně že chtěly by brát teplo od těla nevsázet na slibyach to se nedělá nohy by spleteny s tvými být chtěly zas duše jak vřeteny příst příběh bez příkras bytostmi celými snad oba toužíme spolu být žel jsme tu miláčku pro jiné . .
Píseň
Může se zdátže moje láska k toběnemá cílpodpírat tělokdyž se pod svou tíhoukymácí
je to jen zdáníty to víšže jednou chtěla bychsdílet i zblízkavšecek horký pláč tvůji tvůj smích
kde sílu brát však čelit prapodivným
vibracímčím pookřátkdyž múza vlídná slova
Slunci
je dobře
že je sluncí mnoho
zapadne jedno
vyjde jiné
Oblázek
Co já už se jich jenom nasbírala.
černých i šedých
krásně barevných
křemenů bílých jako čerstvý sníh
Kolotoč
Jsou dny
kdy se to semele
až člověk divit nestačí se
rozbouří v těle emoce
Euforie
Nic není náhoda. Skutečně. Jsem si tím poznáním den ode dne víc a víc jistá. Právě jsem totiž narazila na větu zčlánku jedné velmi mladé ženy, autorky: „Možná sami přijdete na skutečnost, nad kterou se obdivuji každoročně, že ta „nejnáhodnější“, nejméně nápadná a téměř zanedbatelná setkání jsou pro nás jedny ztěch nejfatálnějších, nejdůležitějších.
Odpovědi (16)
Včerejší slunce
pije vodu z vázy
a nezahřeje
z minulosti mrazí
Odpovědi (17)
Život nám dává na vybranou
ber či nech být
pak nežaluj
že neposlal bůh pomoc shůry
Odpovědi (19)
Strach zdobí hlupáky
pochyby světce
pár křídel nedělá
ještě z nás
Odpovědi (20)
Odejdi.
co to znamená
když přitom svíráš ramena
má
Odpovědi (21)
Sesbírej slova poztrácená
dej písni tvar
amelodii
nechť vdechne sama
Odpovědi (22)
Kde konec je.
kde začátek.
sotva mi dáš
posledníí pusu
Odpovědi (23)
Jak je to snadné.
na krajíčku k pláči
elegán Cabernet Sauvignon
přijde
Odpovědi (25)
Míček mé lásky
ve tvém hracím poli
ráno je čisté
už mě nezabolí
Odpovědi (26)
Vidím tě všude
v koupelně
před domem na ulici
v tramvaji
Snídaně
Zvětralým vínem zapíjím
okoralé tousty
od večeře
- boží mana
Křídla mít (2)
Křídla mít
dolétnu tam kde čeká
důvod žít
pod nímz trávy deka měkká
Mužský pláč
Že chlapi nebrečí.
brečí
jen je to o něčem jiném
stesky
Když letí kolem
Štěstí
že není uchopitelné.
a proč by mělo být.
rukamanechat si
Ze tvých snů
Zle stmívá se
kdyžk nádraží
městará tramvaj přiváží
co tuším na skle otisk
A budiž...
Víte
jak se pozná
že začíná opravdový život.
Bůh roztrhne oblohu
Tramvají
Zahlédla jsem tě na refýži
dnes ti to zjevně slušelo
v tramvaji tváří nalepená
na sklo
Víla
Takový nenápadný kluk
půl druha metru nad zemí
básněmi rád by změnil
realitu svou
Fetiše
Cejch hříchu vypálil mi
svými prsty na čelo
netoužil zabývat se tím
jak moc to bolelo
Odpovědi (9)
Znám jeden sen
co sní se za dne:
tak dlouho chodit pro vodu
dokud ti
Odpovědi (10)
Ta stará loď
na nové řece.
otázka hloupá.
do přístavu
Odpovědi (11)
Ochranu mám tu
tři kusy
však použít se
nemusí.
Odpovědi (12)
Na každou otázku
čeká tě odpověď
a není daleko
zvedni se
Odpovědi (13)
Jednou
až tady nebudu
snad vzpomene si rád
kolikrát koupel jazyka
Odpovědi (14)
Snů nebojím se
modré jsou jak nebe
a oči moje
zrovna tak
Cestou z práce
Zahlédla jsem tě na refýži
dnes ti to zjevně slušelo
v tramvaji tváří nalepená
na sklo
Mám...
sto chutí rozřinčet
oba tvé mobily
nechat je vyzvánět
do rána
Labutí?
Zpívej
jako by naposledy
tvá tklivá píseň měla znít
z té hloubky hrdla nejvnitřnější
Budíčky
Budíčky ranní
probouzejí denně
ruší mé spaní
dřív než klakson zazní
Vzdálenosti
Myšlenka na tebe
a už se stáčí paže
daleko za šíji
jak jindy nedokáže
Teoreticky ano
Prosím vás
kde je v tom logika
klást
teoretické otázky
Cikánská noc
Čardášem
cikánských princezen
končí noc
anebo začíná.
Odpovědi (4)
Vychutnáš nejvíc
krásu okamžiku
tvůj vlastní med
mnou ochucený
Odpovědi (4)
Vychutnáš lépe
síluokamžiku
svůj vlastní med
mnou ochucený
Odpovědi (5)
Na sklonku noci
vyslovit
lze různá přání
kdyby tě touha vzbudila
Odpovědi (6)
Dvav sobě zavinutí
zavináči
nám každé ráno
závin ke snídani
Odpovědi (7)
Múza není přelétavá
kde brát je radost
dvakrát dává
a dvojité pak v jedno spojí
Odpovědi (8)
Co po spánku
když všechno jarem dýchá
kolem i v nás
sny
Dopis
Píšu ti dopis
před dalekou cestou
že se mi nechce
ze známého místa
Otázky (26)
Malý žár uhasí
a velký rozdmýchává
vzdálenost
že by už byla
Otázky (27)
Pomáhám vteřinám
kupředu
počítáním
ale pořád jsem to jen já
Odpovědi (1)
Kde končí den
noc začíná
a končí
aby přišel den
Odpovědi (2)
Všude jsou otázky
jen v očích odpovědi
už vím
proč jedno moje chceš
Odpovědi (3)
Jsi nový příběh
o důvěře
klika
co otevírá dveře
Otázky (23)
Opilá vším
čím lze se opít
chci být
poháre bezedný
Nejdelší duben mého života
Hvězdy svítilyjako by to mělo býtnaposledymohlo to býtpoprvéale mluvili jsme na sebenesrozumitelnou řečíaž ráno se ukázalože se dá docela srozumitelně mlčetdotýkali jsme se navzájemjen ušimaaby bylo dobře slyšetco se děje tam uvnitřnašich hlavjak dlouho ještě bude trvattenhle duben.
Otázky (24)
Hladím se tebou
po tvářích
po ústech
dlaň si tebou hladím
Správně srdcem...
Jako když měsíc dorůstá
či schází
byla ta tvář
co zahlédla jsem z tramvaje
Otázky (22)
Ztracené téma
ake psaní pnutí
to prý se nemá
na pilu tlačit
Otázky (14)
Už hezkou chvíli
klíží se mi oči
bojím se zavřít je
co kdyby
Otázky (15)
Dívám se
na tvoji fotku
a jsem sitéměř jistá
necítí se obdobně
Plním tvé přání
Velkého něco chceš
abych dnes psala.
zvládnu to.
nevím.
Otázky (17)
S hlavou u hlavy
obraz vypráví
že pohled očí jedním směrem
stočil se
Otázky (18)
Padaly hvězdy
z nebe do zahrady
tak nízko
až jsem se jich bála
Otázky (19)
Na chvíli z dohledu
a srdci už je lačno
tak snadno dovedu
si stáhnout z nebe mračno
Otázky (20)
Kdysi
ještě ne velká
už ne malá
přála jsem si mít z básniček
Otázky (21)
Vidím tě
pít večerní kávu
a písmena
co do rukávů
Otázky (22)
Srovnání myšlenek
uvnitř i navenek
to už dá jednomu zabrat
jak to jen udělat.
Otázky (12)
Odolat pochybám
nelze tak snadno
vylétnem do výšky
bez pádu na dno.
Tvůj žár
Jsi oheň
snadno z dálky už tvé jazyky mě pálí
oheň který tolik hřeje - ptám se zdali
až bude malý
Otázky (10)
Čím hůř tím lépe
tak to chodí
- kam stáčí sepříď
naší lodi.
Otázky (11)
Jsou dny
nabité emocemi
a noc jim pouští žilou
tak přirozeně
Otázky (8)
Ty myslíš
lásko
stačí chtít
a snížím spánku deficit.
Otázky (9)
Snyztratily se
bůhvíproč
už ze spaní nic není
nebo se - lásko - zhmotňují
Otázky (6)
V kuchyni voní
závin ke snídani
uvařím kávu
tak se ti to líbí
Jakoby
Jako by tě už odjakživa
čekala
a teď je tu čas
dvouznělá
Otázky (7)
Čím je to
když se zachce Múze
odejít
že jí nebráníme.
Otázky
Jak dlouho
s hlavou v oblacích
lze kráčet tímto světem
a nenarazit na mraky
Otázky (1)
Dnes neřekneš mi
dobrou noc
kdyžcelou se ti o mně zdá
a zbytečně jen na chvíli
Otázky (2)
Ptáš se mě
zda jsem žárlivá.
ten výraz neznám
zpropadeně
Otázky (3)
Proč nejsi blíž.
je s tebou kříž
když se tě nedotýkám
věř
Vlaštovky (106)
nevěřím
že to Evě had
našeptal
trhat jablko v ráji
Vlaštovky (107)
Falešní hráči
občas mají kliku
včas přistoupí-li
na výměnu
A možná taky ne
Vždycky je všechno
něčí vůle
a bránit se je málo platné
z deseti k pěti
Vlaštovky (108)
Vůni mi dej
dám ti svoji
pak si je zas vyměníme
adrenalin za to stojí
Vlaštovky (109)
Hra s ohněm
který nepálí
co se jen v mysli tuší
je kamikaze
Vlaštovky (110)
Svůj
má-li být
a neztratit
svou vlastní identitu
Vlaštovky (112)
Není to nikdy jednoznačné
něco když začne
zda to začít mělo
vlaštovčí hejno k cíli doletělo
Jako malá
Smutno.
to už mi dávno není
jsem přece velká
skoro dáma
Vlaštovky (101)
S láskou je potíž
často snáz
jde slézt patnáctistovku
než z ušlechtilé oceli
Vlaštovky (102)
Hlavu si ovážu flanelem
aby už nemyslela
na chvíle s tebou
čeká nás
Vlaštovky (103)
Zhluboka dýchat
nezbývá-li jiné
když ztratí se ti láska
z dohledu
Inspirace
Koukáš se na měsíc
a láká tě ta záře
sám sebe toužíš skrýt
jen nelítat v tomsám
Vlaštovky (100)
Nevidím pantofle
pod postelí
a do koupelny dveře minu
kávu najdu jen po čichu
Přání
Chtěla bych strom být
s kořeny
co dobře by mě držely
v hlíně
Haleluja
1. (text za spoluúčasti AN)
Sen cosezdál být růžový
proč chutná hořce
kdo to ví
Vlaštovky (97)
Nezměrně rozpínavé
/tak to má být/
je srdce
jak jinak v ně
Vlaštovky (98)
Beze slov se nám rozednělo
mlčíme zrnka do kávy
je ráno
šepot do výkřiků
Vlaštovky (85)
Čím dál - tím blíž
čím hůře - tím lépe
říkala vědma
pravdu měla
Vlaštovky (86)
Z moudrých si kdo chce žerty tropí
nehledě
že před sebou má f i l o z o f y
Vlaštovky (89)
Ladit
ať sténá kytara
napínat struny ke skonu
myslí tam
Vlaštovky (95)
Leželi v posteli
z koberce
nikdo v nich nehledal
milence
Vlaštovky (96)
Beru si mobil do vany
na dálku chceš mi záda mýt
neřestně - třikrát za sebou
náš ranní styk jím přerušit
Poetická čajovna JM (8)
Za účasti vynikajícího recitátora Zdeňka PŘEVOROVSKÉHO představí ukázky z chystané sbírky básnířka LUCIANA KLOBUŠOVSKÁ kytara a zpěv: Eva Dvořáková, Praha kdy: pátek 11. dubna 2008 v kolik: v 19:00 hodin kde: Křišťálová čajovna Galerie Cesty ke světlu Zdeňka Hajného, Praha 4 - Chodov, Zakouřilova 955/9 V případě bloudění volejte: +420 728 110 858 GALERIE CESTY KE SVĚTLU /Součástí programu je prohlídka galerie. /
A něco málo navíc
Vlaštovky (81)
Ztracená z dohledu
z doslechu
zůstávám
vsnoubená do dechu
Vlaštovky (82)
Dvoří-li se muž
nesprávné ženě
je těžké zůstat
gentlemanem
Vlaštovky (83)
Z odloučení nám krájí čas
poslední dlouhé hodiny
na záda prstem napíšu
ti vzkaz
Vlaštovky (84)
Šeptání
spoutaná absolutnem
rozvinem
anebo radši utnem.
Vlaštovky (87)
Dejte mi volnost
létat budu
dejte mi slovo
skosím les
Vlaštovky (88)
Zmeškat pár ranních autobusů
či nestihnout vlakový spoj
je dílem Múzy
víme přece
Vlaštovky (90)
Na žízeň voda
na hlad chleba
a na stýskání
co je třeba.
Vlaštovky (93)
Dva hlasy
v jednom duetě
a nevědět nic
o světě
Vlaštovky (94)
Obzor se černá
myšlenkama
zda věrná je
a zda je sama
Vlaštovky (80)
Abeceda je paleta
malířským štětcem tahy
na mé dráhy
Vlaštovky (77)
Ospalé ráno po probdělé noci
s andělem blízko u hlavy
touha i strach
a takový ten pocit
Vlaštovky (78)
V předtuše bráním fantazii
když zachce se jí ujmout vlády
vším
co má právě k dispozici
Hravá
Nikdo mi nezpíval
nevydal hlásku
obloha šedivá
chystá se lkát
Vlaštovky (79)
Už budík
jako na trní
vyhlíží zas
půl šestou ranní
Vlaštovky (76)
Mít světů pár
a snést se s jejich pány
to věru není žádná maličkost
když přijde čas
Nedávno ještě
Psala jsem básně
těšilo mě dílo
to když jsem si tak hrála
se slovy
Vlaštovky (73)
Sedm plus tři je deset
jedna plus nic zas jedna
v životě nelze dát reset
jen odpíchnout se ze dna
Vlaštovky (74)
V dětství
je všechno trochu jinak
všechno je pravda
dech se tají
Vlaštovky (66)
Zdát se mi sen by měl
když schází
kdo dělal by mu režii.
darmo to jistí komparsisti
Vlaštovky (67)
Básni má
neprozraď
co se mi zdálo
verši hlaď
Jitření
Je nový den
z mé noci zbyla šmouha
ten
kdo měl být v ní
S noblesou
Dotýkal se mě
trnu z toho celá
dvakrát
třikrát mě opíchal
Vlaštovky (68)
Ne
nedělám si legraci
vyznání lásky neznám
jen spousty něžných lichotek
Vlaštovky (69)
Veškerý cit je z jediného zdroje
jak můžeš chtít tu dělat rozdíly
tamta že jeho je
a ta zas tvoje
Vlaštovky (70)
Životní láska byť se vleče
za tvými kroky (odkud - kam. )
ta jediná ti neuteče
jen ty co ztratí se
Vlaštovky (72)
Po těle cítit mravenčení
a nevědět
jak si to říct
hra na věčnou je schovávanou
Vlaštovky (62)
Sol můj chléb
jím každodenně
bývám syta dosyta
buď vším ženě
Vlaštovky (63)
Šílené tóny
do šílených rytmů
šíleně nutí tančit nás
šílený příběh
Vlaštovky (64)
Jsi klíč k bráně
odevzdaně
zámek její podléhá
rzi a prachu
Zpívej
Jen co se zardělo
plaše a nesměle
zas vločky tancují
nám dvěma po těle
Vlaštovky (65)
Zrcátka střepy
málokdy slepí
jen snílek slepý
dojemně happy
Vlaštovky (61)
Už brzy začnu chodit bosá
rosa mi dobře dělá
než za mé blaho zaplatí
životem sametová včela
Budíček
Halóóó.
je ráno.
nějak studí
mě v zchládlém lůžku
Čaruj...
Až se ti v noci bude zdát
že blízko jsem
tak blízko
že vnímáš dech můj
Čaruj
Až se ti v noci bude zdát
že blízko jsem
tak blízko
že vnímáš dech můj
Až...
Až se mě zeptá
vnučka má
dožiju-li se času
na otázky:
Láska je lék
Vezmi mě do dlaně
maličkou pilulku
otevři ústa
a napij se vody
Moudrost kolem
Karel Čapek, spisovatel, novinář a dramatik (1890 - 1938):
"Kritizovat - to znamená usvědčit autora, že to nedělá tak, jak bych to dělal já, kdybych to uměl. "
(Po)prask
Tak už to prasklo
éterem se valí
cit poznaný
a dávno hýčkaný
Než se vrátíš
Akordy pláčí
že se notám stýská
klíč houslový
když zmizí z osnovy
Cítím
Jsou tvoje ruce nenechavé
konečky žhavé - dotyků
tělo zas jako v lávě plave
a není to jen ze zvyku
Vysoké napětí
V dostatečné vzdálenosti od těla
ucítíš mé teplo a mé chvění
kolik voltů dnes mnou
lásko
Ty...
Hledám tvé foto
nikde ani
kousíček tvého úsměvu
jen do vzpomínek pohroužená
Zauzlení
Člověk je křehká nádoba
broušená váza
s květy k tlení
plechovka
Zmrtvýchvstání
Vrbové proutí
už se kroutí
ti v prstech
- pleteš pomlázku
Už ne!
Kolikrát ještě prosit budu
ať už mě necháš na pokoji
ty panovačná
umíněná
Tvé básně
Borová kůra
vzpomínám ji z dětství
nosili jsme ji po kapsách
a pižlali z ní
Čtyřiačtyřicet
Čtyřiačtyřicet náhodných setkání
čtyřiačtyřicet vyřčených přání
čtyřiačtyřicet hříchů a pokání
čtyřiačtyřicet poláskování
Nová
Cosi se stalo
jako mladé víno
krev pění v žilách
a těch motýlů.
Jméno
Básníci
kteří žijí
obklopeni fantazií
sypou verše z kapes denně
Stalo se...
Dáša s Mášou byly nerozlučné kamarádky.
O prázdninách mezi základkou a střední se slečnám dostatečně zapalují lýtka - Dášina už hořela vážně fest. Nebylo dne, aby nekoukala po klucích, co chodili kolem baráku. Aby ne.
Říkala babička
Těšínská jablíčka
bývají kyselá
už moje babička
dávno to věděla
Dnes
V astrálním světě
se dnes z vláken kouřilo
miminko neplakalo
radostně se smálo
Kritikům, kteří se mnou v posledních dnech přicházejí do styku
Vhodnějšími slovy bych to vyjádřit nesvedla.
Tímto považuji jakoukoliv další komunikaci v nedůstojném duchu pro sebe za uzavřenou.
Kdybys...
Kdybys byl tady
právě teď
a do samého rána
opředla bych tě
Vítězství
Konečně se nám oteplilo
roztály staré krusty ledu
a minulost už je tatam
ach
Pro štěstí
Dnes ráno
kousek od domovních dveří
zahlédla jsem
smutného kominíka
Jednou mě pochopíš
Neplakej
žádný chlap za to nestojí
nebude on
bude jiný
Růže
Kytice růží
rosou pokropená
vpodvečer
- jak se to může stát.
Nápěvy
Kéž bych to uměla jako ty
slova klást s rozvahou
účelně
plynně
Chtělo se
Chtělo se zavolat:
vem si mě.
vem si mě.
až jsem se výkřiku
Kroky
Není to snadné
srovnat krok
kde nohou pár
jen jednu stopu
Co vy na to?
Zeptal se mě včera přítel:
"Jak obstát v dnešním světě, když už je ti padesát, mladí ti přestávají rozumět a ty jim. Jak vůbec žít. "
Páni. Kolik už bylo generací mladých lidí před námi, a kolik jich ještě po nás bude, plných čerstvých sil zrealizovat svoji lepší představu o světě a svém životě v něm.
Když láska...
Jaké to bylo
vzpomínáš.
ztepilá roztáhla když
svoje sličná křídla
x
x
Tip
Někam utéct
Co je to
co tě dohání
a před čím stále prchá
tvůj stín.
Píšťalka
Těžko říct
zda je nám k užitku
či zda ne
že jeden druhého
Pohádka o...
Já tak být jednou Popelka.
roztřídit fazoli
hrách
čočku
Změny jsou sám život
Zase je jaro
a jara jsou mi milá
rodí se nové - staré umřelo
vrací se síla zimou zkonejšená
V komorách
Dokořán
srdce otevřené
lze vstoupit
komu se jen zlíbí
Pozdě v noci
Večer jak shůry darovaný
se protáhl
a dobře bylo
vím
Dionýsovy slavnosti (?)
VÁŽENÍ A MILÍ PŘÁTELÉ, AUTOŘI.
NAZRÁL ČAS K REALIZACI PRAVIDELNĚ NAHODILÝCH SETKÁVÁNÍ V CHOTĚBOŘSKÉM LŮNĚ TVORBY ZPŮSOBEM BOHÉMŮM VLASTNÍM:
VÍNO, ŽENY /MUŽI/, ZPĚV.
TAKŽE SI PIŠTE DO SVÝCH PŘEPLNĚNÝCH DIÁŘŮ DATUM
Galerie Cesty ke světlu - Křišťálová čajovna
5. 3. středa 19h
Tajemství Cheopsovy pyramidy. Planety jako strážci egyptských tajemství a hvězdy jako architekti Údolí králů.
Poetická čajovna JM (7)
hostem pražský dekadentní básník, publicista, herec, zpěvák, dramaturg, scénárista, novinář. a vášnivý milovník života: MIROSLAV KANTEK kytara a zpěv: Eva Dvořáková, Praha kdy: pátek 7. března 2008 v kolik: v 19:00 hodin kde: Křišťálová čajovna Galerie Cesty ke světlu Zdeňka Hajného, Praha 4 - Chodov, Zakouřilova 955/9 V případě bloudění volejte: +420 728 110 858 GALERIE CESTY KE SVĚTLU /součástí návštěvy prohlídka galerie/
Prosím tě, moc tě prosím
Nauč mě lásce
moje malá
abych se smála
do smíchu když není
Anonym (20)
Marně se snažím
najít smysl slov
co ti prýští z pohlaví
proč právě mně je k očím skládáš
Jarní
Ztraceni očím všem
a dychtivému špehu
do zemdlení
mi svoji něhu dáváš
Letní
Anonym (21)
Když onanuješ
očima tě svlékám
z kůže
mít muže
Anonym (17)
PIN
ze tvých slin
jak stopa po hlemýždi
maluje dekadenci
Když tu nejsi
Jako by rozcuchal
vítr mi vlasy
po první myšlence
když je tak bolno
Tvoje fotka
Taková malá ouška
a zaslechnou mě v dálce
pohled kluka
co fňuká
SOS
Ztratil ses
nikdo neví kam
a poptávka je převeliká
chybí všem
Opustíš-li mě
Opustíš-li mě
nic se nestane
v kolenou podlomí se
leda tráva
Návraty
Nejsladší ze všech lhářů
zas na mě prstem kývá
touha
zdánlivě pohřbená
Zavirovaní
Ty vůbec nevíš
co to dělá
v blízkosti těla
podrobovat duši
DEVLO a my (2)
Sníh se ztrácí
zase je tu jarní tání
já procitám
ať sen víc nebolí
Anně
Cestu
hledanou ve výkřiku
plot z narovnaných otazníků
stud neuchopit voskovici
Pro změnu
Poslední paprsek světla
dnešní noc zatáhla
večerní oponu
trochu jsem se
Nová
Proč asi
proč mi během dne
bylo tak hořkosladkobolno
když na dnes
Kdo?
Kdo mi to mysl zaměstnává.
radost mi dává
když už není
a po setmění
Zatmění
Občas to přijde
jako by
se zatemnila luna celá
paprsky v očích
Kde cesta cíl
Jsou cesty
dlouho plánované
a v jejich prachu
stopy věků
Zrození
Něco se změnilo
asi se mělo stát
kde slunce svítilo
zlé mraky zčernaly
Čísla
jednička - špička harpuny
- lov na velrybu bílou
dvojka je samec labutí
plující za svou milou
pokus
Valentýn pro nás dva
U romantické večeře
jen malý kousek od Vltavy
smějem se spolu
horké hlavy
Co je to?
Prázdná
jak pohár bez vody
karafa dutá bez vína
po okraj plná představy
Zamilovaná (?)
Zítra je svatý Valentýn
a já už nemám
komu bych
dala to srdce z čokolády
Do rána (?)
Nad starým divanem
v cylindru z papíru
mžouravá žárovka
chystá se spát
Noc
Noc jako jiná
zas se líně
hodina vleče po hodině
zatímco čas
Pro Štěstí
Večer vstříc noci
své vztahuje paže
ztěžkla mu víčka
snad čas je jít spát
Zas další den je nový
otevřít knihu
otočit list
snad trochu hudby
začít číst
Za živa
Moře je žluté
nebe karmínově
barví se krví
co mi ještě zbyla
Pocta Kubovi
Básník je jako číše s jedem
především sobě samému
svede
co jiný nedovede
Tvůj syn
Říkáš
že vůbec se ti nepodobá
a přesto
jsou to tvoje oči
Přání
To vůbec není jen tak
samosebou
Bůh nemůže být nic jiného
než Láska
Anně
Hladí mě dopisy
slova tvá
srdcem malovaná
jak stromu listoví
Líb! ...
Nevíš
jak ráda bych
zase tě pohladit
alespoň jedinou
Galerie cesty ke světlu - Křišťálová čajovna
6. 2.
středa 19h
Křesťanská mystika. Hledání smyslu vlastní existence na pozadí tradiční české duchovní cesty.
Poetická čajovna JM (5)
hostem spisovatel, publicista a vášnivý sběratel časopisu Čtyřlístek IVO FENCL, Plzeň doprovodný program: překvapení a . možná přijde i kouzelník :))) kytara a zpěv: Eva Dvořáková, Praha kde: Křišťálová čajovna Galerie Cesty ke světlu Zdeňka Hajného, Praha 4 - Chodov, Zakouřilova 955/9 kdy: pátek 8. února 2008 v kolik: v 19 hodin V případě bloudění volejte: +420 728 110 858 GALERIE CESTY KE SVĚTLU /součástí návštěvy prohlídka galerie/
Anděl z hor
Často se rozhlížím
- zavadit rukama
o něčí šos je mi stydno
zavadit pohledem
Co to je?
Jsou chvíle pocitů
jimž čelit nad mé síly
jací jsme byli
jsme
Pozdrav do pusy
Scházíš mi .
nevěřím
- už na to zapomeň
že jsme se kdysi tak chtěli
Po netu
růži ženě.
to se nosí
v době padlých emocí.
jaká radost.
Spravedlnost
Přicházím po špičkách
naposled
můj milý
na čele vrásek pár
Vyznání (2)
Je vskutku dobré
když se v páru
sejdou ti praví
napořád
Deja - vu
Jsou dny
kdy je ti tuze samo
a marně čekáš na zázrak
pomalu opouští tě síla
Marše
Zarudlá víčka
- spíš atribut pro býka
slož ruce znavené
do klína chvíli
Tanečnice
Sněhové vločky
prý kousíčky ledu
kdepak
to tancují vesmírné víly
V kleci básníkem
Bolíš mě
ve vině ztrácí se budoucnost
zatáhly před zraky
těžké zlé mraky
Pampel(iš)ky
SLUNCE a LUNA
střídají se v trávě
Úmysl nebe být i na Zemi
či dar ten světu
test
Na Štěpána
Píšeš mi ty
či tvoje matka.
znaly jsme se i neznaly
jen z fotky
Bolíš mě
Slovo
byť vyřčeno jen jedinkrát
a krátce
nepolkneš zpět
Prý tvoje malá
Ještě nikdy
jsem mu nevěnovala
báseň
- a že už jich bylo.
Běrunice
Zázraky se nedějí – namítne vám kdekdo, pokusíte-li se ho přesvědčit o opaku. Ale zasvěcení vědí, že tomu tak není. Ony se dějí. Ne sice každodenně – i když, pokud bychom více otevřeli svoje oči, uši a srdce, možná bychom je zachytili častěji, než si vůbec dokážeme představit.
Ty
Už zase doma
kde vždy dobře bylo
tržné se rány stokrát lépe hojí
o čem se v bdění
Někdy ...
Někdy se ozývá srdce víc
z rozpaků
z nepochopení
z nelásky
CD Emoce
Neruší ušní bubínky
jen rozezvučí kovadlinku
- přeskokem k třmínku
do hlavy
Zabolenka
Nepřelstíš srdce
rozum ani
když bodne šídlem do slabin
tě kamarád
Živá
Zavírám deník s příběhy
co hlavou
srdcem proháněly
se v bezútěšné samotě
Šťastné a veselé
Kolikrát stále táž
volíme slova:
šťastné a veselé
zdraví
St. Háberovy oči
Skuhraví čtveráci
noblesně výřeční
žehrají na osud
a to tak velmi
Vlaštovky (60)
Kousek Nebe
stáhnout na Zem
do kapsy dvě Hvězdy vzít
rázem válkám odzvoněno
Vlaštovky (58)
Komu není zhůry dáno
v apatyce nekoupí
že se vzpouzí.
nevídáno.
Beze mne
Skrz ohně v očích
nelze spatřit
jevy jednoduché
slova
Vlaštovky (59)
Kritikou druhých poví víc
než o sobě by řekl
člověk jenž v hlavě nemá nic
a rád by před ní smekl
Připomínám!!! Večer se Stanem Háberem a Z.V.!!!
POETICKÁ ČAJOVNA JARMILY MOOSOVÉ - hostem bratislavský básník, spisovatel a publicista STANISLAV HÁBER - za účasti ZUZANY VOZNICOVÉ z Českého Těšína, autorky části sbírky DVA TÓNY /Háberovy v pořadí jedenácté/, proběhne slavnostní křest knihy doprovodný program: MIROSLAV KANTEK, autor dekadentní poezie, Praha kytara a zpěv: KARLA KRÁTKÁ, Rakovník kde: Křišťálová čajovna Galerie Cesty ke světlu Zdeňka Hajného, Praha 4 - Chodov, Zakouřilova 955/9 kdy: pátek 7. prosince 2007 v kolik: v 19 hodin V případě bloudění volejte: +420 728 110 858 GALERIE CESTY KE SVĚTLU
Vlaštovky (56)
Řekni to mysli
když se vzpouzí
srdci
když citem přetéká
Vlaštovky (57)
Lze věřit
kde se jazyk svléká
z milostných
něžných slovíček
V Putimi
Údolí veverek
tys mi je slíbila
a přesto procházkou
jsme nepotkaly žádnou
Vlaštovky (55)
Mámy to bolí na začátku
a přesto tolik milují
ta malá stvoření
nás
Poetická čajovna JM (6)
- hostem bratislavský básník, spisovatel a publicista STANISLAV HÁBER - za účasti ZUZANY VOZNICOVÉ z Českého Těšína, spoluautorky debutantky jedenácté Háberovy sbírky DVA TÓNY, proběhne slavnostní křest knihy doprovodný program: MIROSLAV KANTEK, autor dekadentní poezie, Praha kytara a zpěv: KARLA KRÁTKÁ, Rakovník kde: Křišťálová čajovna Galerie Cesty ke světlu Zdeňka Hajného, Praha 4 - Chodov, Zakouřilova 955/9 kdy: pátek 7. prosince 2007 v kolik: v 19 hodin V případě bloudění volejte: +420 728 110 858 GALERIE CESTY KE SVĚTLU
Příběh o ...
Upadlo zrno
v brázdu oranice
zatetelené teplem
hebkostí
Vlaštovky (54)
Procenty třemi ušmudlaná
jsem šťastná tam
kde ohně hoří
kde tanec s písní hradby boří
Vlaštovky (52)
Občas se oko vzpurně stáčí
v místa
kde mysl má už strach
potkali jsme se jednou
Vlaštovky (53)
Ach
jsme to hříšné nádoby
a aniž o tom víme
pomluvíme ty nevinné
Při čaji
Častokrát - znáš to - stane se
že scházejí nám slova
nová na staré adrese
- proč nezkusit to znova
Vlaštovky (50)
Pozdravení od mladého muže
může vehnat růže do tváří
kde o blízkost k poezii kráčí
stačí
Vlaštovky (51)
Někdy se zubí slunce
jindy pláče déšť
ve tváři známé
a ty.
Vlaštovky (49)
Uchopit světlo do dlaní
možné není
bezbranně když v ně dlouze hledíme
vidíme pouze stopy po zatmění
Vlaštovky (48)
Od paty hory
se na temeni jeví
bylinou vzácnou
velmi často plevy
Tobě co znáš má zákoutí
Pamatuji si všechna slova
co jsi mi - lásko - věnoval
byť otřepaná
pro mě nová
Tobě co znáš má zákoutí
Pamatuji si všechna slova
co jsi mi - lásko - věnoval
byť otřepaná
pro mě nová
Vlaštovky (47)
Úzkost
místy tak prapodivná
zas ve mně hraje mariáš
s mou vírou ještě musím vyhrát
V symbolech
Jednou se zauzlí
kdo by to byl řekl
že stopa nezmizí
kde bez podmínek k žití
Vlaštovky (46)
Možná je těžší ke kováři jít
však varujme se kováříčků
zpřetrhnou nit
a z velkých děl
A víš proč?
Milovanou či podváděnou.
- chceme být vlastně obojí
mít muže
co si rady s ženou
Vlaštovky (45)
Podzimním ránem
nastuzeně zamží
se okna tramvají
jak oči ženě
Momentka
Jako když s podzimem
opadá listoví
světu se obnaží
pár holých větví
Interview s panem Liborem Peškem, šéfdirigentem ČNSO Praha
POZITIVNÍ-NOVINY. CZ
Vlaštovky (44)
Číst básně mnohdy dodá síly
a přesto
někdy z lítosti
nedočtem řádky chvalozpěvné
Perlový náhrdelník
Kutálejí se
v perly mění
- to slzy tvé
či moje snad.
Vlaštovky (43)
Spravedlnost
kde má svou míru
kde hledat její hranice.
tam pro jednoho výhru značí
Vlaštovky (37)
Psát básně není výplach citů
bezvýhradně
když už jsme na dně
častokrát vážné dopisy
Vlaštovky (38)
Ve tváři stopy nenajdeš
co pravdu řekly by ti
klidně buď svatý
nebo hřeš
Vlaštovky (39)
Volíme slova
inspiraci
čerpáme nejspíš u motýlů
aby nám vzlétla
Povedeš - povedu
Uchopit - do čeho.
zabalit - má to smysl.
ničeho nedojdeš
oželet - nad úmysl
Z Vinohrad
U stánku
čekám od té doby
kdy odčítal´s mi z očí
stezky
Vlaštovky (40)
Hloupé je nechat růst
emocím perutě
vylétnou vysoko
a střemhlav dolů
Vlaštovky (41)
Od moře fouká teplý vzduch
rád mušlím krade melodie
dobrodruh
- s něhou hladí vlny
Vlaštovky (42)
Útok je voláním o pomoc
- moudrost z knih
čím vším je svist křídel
vlaštovčích.
Kašpárkům
Kdo ví
zda vůbec je to možné
být šťastný ze své podstaty
na chvíli radost obkrouží tě
Vlaštovky (36)
Doma jsou Martinské hody
po kačence pohár vody
nebo lásko
/ptám se přímo/:
Vlaštovky (35)
Obrazem grácií či svaté trojice
smím nazvat včerejší shluk na refýži.
já, Dobra, Evice
ještě že nebyly jsme tam čtyři
Po návratu z cirkusu
Jsem na dně sil
v pokladně chtějí
sto osmdesát za vstupenku
tak prý jsou skrblí rodičové.
Vlaštovky (26)
Kam jsme to dovedli.
deprese pod jedlí
kapr chutná jak v září
všichni se divně tváří
Vlaštovky (33)
Poslední model z fíkovníku
na cestu
já vím
že to bolí
Vlaštovky(34)
Mávala závojem
bílá a zlatá
ve snění
co to je - výhra či ztráta.
Chanson pour Toi
Rázem se zšeřilo
obloha černá
bylo či nebylo
proč jsem ti věrná.
Vlaštovky (32)
Včera ve snu byla
rozevlátá
bílá
- bude znova dneska.
Mít vše, na co si myslí, mohou jen básníci a sysli
Slova jsou mocná
a člověka by snadno zmátlo
která má na mysli
tvá dnešní paralela
Bez napětí tětiva /ani básník/ nezpívá
Bez napětí - říkáš.
- toť sen psychiatra.
či se žití zříkáš
nechť tvá duše chátrá.
Kdo ale léčí básníky?
Básníka léčit ptáš se jak.
Nic snadnějšího přece není.
Píše-li pro své potěšení
je radno nechat ho být tak
VÝJIMEČNÁ Poetická čajovna JM 4
Hosté:
Lydie ROMANSKÁ-LIDMILOVÁ, Ostrava + křest knihy
Petr MUSÍLEK, Chotěboř
Martina HRÁSKÁ, Čelákovice - Praha (Martha)
Haiku - tip!
Když je to teď aktuální, dávám k nahlédnutí jedny inspirativní stránky s haiku, které mě osobně hodně oslovily:
MOJE OBLÍBENÉ HAIKU
Vlaštovky (31)
Srkám svou kávu
a vzpomínám
očima tvýma snadno
dohlédnout lze
Řekni mi
Jak dlouho ještě
vyzáblými prsty
dotýkat se mě bude minulost.
chce se mi křičet:
Vlaštovky (30)
Údy jsou vlny
a tělo je pevnina
svět vody plný
v ní všechno začíná
Vlaštovky (29)
Andělé bílí
sem tam pírko šedé
hledíce z očí do očí
o pravdě žasnou .
Na náhrobním kameni
Ovzduším létá
tkáň ta rozervaná
láska byť léta nedožila čas
zřejmě se vzpouzí
Anonym (Na molekulární úrovni)
NA VILNOST TVOJI NEMÁM NADÁNÍ
COŽ TAKHLE JEDNOU
MÉHO LASKÁNÍ
VZPOMENOUT
Anonym (Nejsi)
CHTĚLA BYCH BÝT
A VŮBEC NAPOSLEDY
BYŤ BY TO VLASTNĚ
BYLO POPRVÉ
Anonym (Když se moří paroží)
SOUSTO
JEŽ PÁLÍ TĚ NA JAZYKU
MALÝ BOD U PATY OTAZNÍKU
JEŠTĚ JSEM
Zastávka v Brně
Jsou místa
do nichž mysl kreslí
své zraku skryté obrazy
co jsme je vnesli do prostoru
Slibuju!
Kde jsem to jenom
udělala chybu.
Salátu mísu
usmaženou rybu
Vlaštovky (28)
Přeskočí jiskra
občas se to stane
co však s tou
pane
Deníku
Ještě se neztratil
koridor pro přenos světla
kde v citech upřímnost
a prostá láska byla
Houslová
Cikáne hraj
v mých houslích
praskla struna
i tělo jejich
Vlaštovky (27)
Pohár dnů po okraj
rozvlní moře
hoře se utopí v hlubině
zasměj se
Galerie Cesty ke světlu
Galerie Cesty ke světlu
Nabídka pořadů v měsíci listopadu 2007
Opuštěným
Někdy se zdá
že život je k nám krutý
v samotě když se střežíme
a nechápeme
Vlaštovky (24)
Chce-li si muž hrát na schovku
neměla by říct žena NE
i kdyby se chtěl před ní schovat
do čela vlasy zčesané
Vlaštovky (25)
Říká se
s jídlem roste chuť
a s láskou je to právě tak
čím více je jí dokola
Napiš mi
Napiš mi
aspoň krátkou řádku
drobný verš
jen tak
Vlaštovky (16)
Bez vesel řeku
bez voru moře
pokořit těžké prý je
stačí mít křídel pár
Vlaštovky (17)
Laskaje slova na jazyku
bolavá vášní až běda
nikomu odpověď nedá
láska je v kolébkách otazníků
Vlaštovky (18)
Plavala kachna po vodě
nožky ji brněly chladem
připlul k ní kačer
- je v pohodě
Vlaštovky (19)
Na stříbřité sňůře z mračen
visí v modři sametu
osiřelá hvězda pláče
cestou k nebi vítr kvílí:
Vlaštovky (20)
Na délku paže postel rozestlaná
venku mží
zšedlo světlo denní
konvice Páně uplakaná
Vlaštovky (21)
Z dálky jsou oči světlomety
zprůzrační potemnělý čas
myšlenka
že ty jsi blízko zas
Vlaštovky (22)
Svíraná stehny
o prsa opřená
akordy burácí
pod nehty zasténá
Vlaštovky (23)
Dostali pochvaly
před námi mnozí
tržných ran utrží
básníci - polobozi
Ty smíš
Přeháněj
že už ti hodina nestačí
že mě chceš napořád
a se vším všudy
Malému /Velkému/ princi
Až si mě ochočíš
nespustíš z dohledu
poběžíš za mnou
. já si tě povedu
Vlaštovky (14)
Svět postavil se na nohy
a zas se nebe otevřelo
by spadl kousek oblohy
bytosti nová vítej
Vlaštovky (15)
Lhostejno
že v knihách nenajdeme
co nacházíme v řádcích na Písmáku
dostupna srdci - nejčistšímu zraku
Vlaštovky (13)
Muži jsou sopky
ženy - velké vody
soudí můj přítel
a má pravdu
Vlaštovky (9)
Návštěvní den
na cestě host
ve špajzu chybí jídlo
pití
Vlaštovky (10)
Defilé čísel před očima
sčítáme
čím se rozvibrují
dnes lze i lásku prožít "jako"
Kroky
Mít všechno
a to všechno ztratit
a nemít kam se
odkud vrátit
Vlaštovky (11)
Ztraceni v sobě
ostnatým drátem spoutaní
panáci ve výrobě
jeden druhému na hraní.
Vlaštovky (12)
Sluší nám dvě uši
a jedna ústa
taky je nám to ku prospěchu
to aby dalo se víc naslouchat
Seznamte se, prosím!
Vlaštovky (8)
Máme své vůdce
hold jim patří
vlastnosti nebývalých kvalit
působí na lid
Johny, to nesvedu
Že jsem to zvorala
už je mi jasný
bodyček do srdce
snad brzy přebolí
Montymu
Napsat pár veršíků
na zakázku.
dát um svůj
či neum
Vlaštovky (6)
Tabula rasa
stojím před otázkou
být nebo nebýt
/odpusť Hamlete/
Vlaštovky (7)
Miluji kritiky
a nechť se ego cuká
jsou vlastní prodloužená ruka
vždy připravená ke škrtu
První
Jako když sfoukneš
pampelišce z hlavy
stříbro
jež vystřídalo zlatozář
Vlaštovky (5)
Výčitku chce-li na mou hlavu
kdo pohodit
má na to právo
však nemělo by jich být více
Vlaštovky(3)
Není to s lidstvem ještě vůbec špatné
ba právě naopak
bych řekla
když setkávám se se slovy
Vlaštovky (4)
Dlouhého života za námi půle
a kdo z nás může říct
že vždy stál za to.
šťasten z nás
Vlaštovky (1)
Zvykli jsme pocity hledat si za slovy
- nejkratší cesta se mýlit
moudrého trkají
hloupému napoví
Vlaštovky (2)
Můžem se domnívat
že máme pod kontrolou
věty
tu rozvitou
Pro jinou (?)
Co sejde na jménu.
Ještě si vzpomenu
jak chutnaly tvé slzy
prosby a stýskání
Na houby
Miláčku vstávej
bude po poledni
než posnídáme kafe
dlouhý kouř
Retro
Někdy je dost těžké
rozlišit
co vůbec od života chci
jsou chvíle
Já vím
Desítky jsou
snad stovky klišé
jim vyhnout se
dá vskutku práci
Terezce
Bortí se ploty
tam
kde zakázané
do dlaně smí ti spadnout ovoce
Galerie cesty ke světlu
Galerie Cesty ke světlu
Nabídka pořadů v měsíci říjnu 2007
Z (bez)naděje
Co je to láska
kdo mi poví
dá-li se slovy
vůbec říct.
Mít pár svých Sluncí
Znám Sluncí pár
co svítila mi k cíli
na cestu trpkým životem
a jedno vedle druhého
Sbohem a ...
Ztratil ses
lásko
naposledy
snad z dálky mává příležitost
Asi ...
To už tak s láskou někdy chodí
že jeden čehý
druhý hot
tryskáčem jeden
Nevidím
Scházíš mi
proč tě nevidím.
ty přece víš
jak patříš ke mně
Kdyby
Ano, ano, ono to člověka svádí horečně začít dementovat hříchy svojí mladické nerozvážnosti, když máte na svém kontě dvě nepovedená manželství a mezi zdmi svého domova – a kdyby jenom tam. – se na vás lepí šlemy ničivé samoty. Když vaše nové vztahy z posledních let, měsíců a dní mají trvání sotva několika nadechnutí a plíživý rozklad stabilizace ve všech směrech už je bezmála na spadnutí. Jenomže …
To se psal rok 1976.
Snad je to pravda
Všechno je
jak má být
a můžeme se vzpouzet
anebo s povděkem
Zas po dni den
Hodina dvacet - čas jít spát
než překulí se k rozednění
zrozený den
ach
Mama ...
Koľko sa zmestí
do jedinej hlavy
a ešte väčšmi do srdca
priateľ moj drahý
Voda
Nemohu plakat
už to prostě nejde
- vím já proč.
asi málo piju
Nevyčítám
Nevyčítám trávě
že mi nebyla dost měkká
slunci
že mi vlasy vybělilo
Do návratu
Na týden
odstřihneš
mě ze své blízkosti
- víš vůbec co je to hodin.
Příteli v tvorbě
Ještě to nesvedu
psát verše jako ty
prozatím dovedu toho dost málo
kde vtiskáš stopu svou
Je ráno
Zatímco spíš
po nočním bloumání
jsem vzhůru již
a pohání mě cosi
To jsem já
Jsem somrák
od jednoho vyžebrám
a v písni dám
těm druhým
Doživotí
Poprvé na mě sáhla
když jsem byla malá
snad teplem
dechem
Déšť podzimní
Už zase záclona mi pohladila záda
okno je dokořán a proudí vlahý vzduch
ulicí smáčenou dnes rozverný déšť padá
pomalu - zdá se mi - se uzavírá kruh
Nevěříš?
Jednou jsem spala v klubíčku
s tím nejmilejším chlapem v žití
na dálku - pravda - trošičku
však navlas stejné vlnobití
A ty?
Vzpomínám na dny
kdy jsme si spolu hráli
já byla velká už
ty ještě trochu malý
Jako led
Blíží se zima
přijde první sníh
a mně zas bude asi trochu líto
že cestou domů
Jedna paní povídala
Mám kámošku
- má tolik chlapů.
jenže
dost se to v ní mele
Kdo ví ... (?!)
Odkud se berou předtuchy.
anebo je to skrytý strach
že rozplyne se pod dlaní
na co by člověk rád si sáh´.
Lístek do památníku
Zavolej
půjdeme na kafe do stánku
než se nám ochladí
- zimy jsou dlouhý
Píseň
Ráda bych napsala píseň
to neumím
- ladem tu neleží slova
aby v ní bylo
FREEDOM 4
Projekt občanského sdružení UŽ a TS Freedom pořádají
FREEDOM 4
- tanečně pohybový "kurz" pro lidi zdravé (tanečníky - i zatím ještě netanečníky) a současně lidi tělesně nebo smyslově postižené
- každý čtvrtek od 16:45 do 18:15 v tělocvičně UK v Hloubětínské ulici (vedle ZŠ Hloubětínská 700) v Praze
Vítej!
Čekali na tebe
tři mušketýři
ať už jste konečně
všichni čtyři
Tak jinak
Bráním se myšlenkám
na věci minulé
a přesto - vidíš - že nedá mi to
chtěla bych muškou být
POETICKÁ ČAJOVNA JM (3)
POETICKÁ ČAJOVNA Jarmily Moosové 3 - hostem vyškovská básnířka JARMILA MARŠÁLOVÁ - kytara a zpěv EVA DVOŘÁKOVÁ kde: Kulturní středisko PRŮHON Socháňova 1220, Praha 6 - Řepy, z M-Anděl tram. 9, 10 /zast. Blatiny, ihned za Albertem/ kdy: pátek 5. října 2007 /už za týden.
Tak nevím
Vážně to vypadalo jako láska
aspoň jsem ji tak znala
z knih
a z vyprávění starých bab
Mé cesty ke světlu
Abrahám otevřel moře
snadno
i duši lze
jediným hnutím mysli
Pancíř proti zlému světu
Řekl mi přítel:
Kolikrát jsi žena
na tolik kousků roztržená
- kus dcery
Stín
Měl trochu bledou tvář
když neměl na holení
světec i pletichář
a mezi tím nic není
Jen si tak trochu pláknout
Nádraží bývají zpravidla smutná.
Paradoxně zvláště ta,
na nichž se to cestujícími jen hemží.
Na jedné z nehostinných laviček,
Rozverka
Zavírám okno do ložnice
je vyvětráno
čas jít spát
- navléknu satén
Motáčky sobě
Být přítel
to je radost
štěstí … zpočátku
vždyť to taky znáš
Černá či bílá?
Vzal jsi mi samotu
- víš vůbec
jak to bolí
se zrakem zdravým se
Bůh a ...
Promlouvá s mnohými. Kdo vlastně jsou oni obdarovaní. Ti, kteří HO hledají a za JEHO příchod se usilovně modlí. Či přichází pouze z vlastní vůle ke svým vyvoleným.
Už vím!
Budím se denně v čas
kdy jsem se nebudila
chvíli mi trvalo
než jsem to pochopila:
Báseň v básni
Bylo to překrásné
a bylo toho dost …
jenže to trochu bolí
vědět že všechno je minulost
Zakletá(?)
Znáš města
potažená černým flórem.
V pohádkách to tak bývalo …
Sotva se potká v nich kdo
Kainovo znamení
Má třetí prababička
byla bílá
- láskou mě trochu osnědila
co nezadá si s Romeem a Julií
Eliminace stesku
Dnes už to nejsem já
a nejspíš ani ty …
na prstech spočítáš hodiny
prožitý
O koních taky ...
Tryskem
jak splašení divocí koně
utekl čas
který patřil jen nám
Po vodě vzkaz
Děkuji za lásku
- jí víc by bylo příliš
… a kdybys jedenkrát
se přistihl
Píseň pro Evu
Přála jsem si
přála
písně plné lásky
aby pro mě psali
Bezva flám (?)
Hostinský
nalej.
Stačí mi malej
- jsem velká dáma
Zdeněk HAJNÝ - ALCHYMISTA
CO MOŽNÁ NEVÍTE – o Galerii Cesty ke světlu pražského výtvarníka a psychologa PhDr. Ing. Zdeňka Hajného.
Galerie Cesty ke světlu, v r.
Fletchere ...
Hledám tě
už tak od půlnoci
- miluješ skrýš svou pod mou vanou
dnes ale mám tak zvláštní pocit
Pár vteřin před spaním ...
Jak dlouho ještě – jako malá
se o své blízké budu třást
tak sama
zimou třesoucí se.
Konečná - nastupovat
Co se to stalo.
Kdysi do klubíčka
my stáčeli se v lásce
noc co noc
Příměří ...
Válčí-li spolu muž a žena
je to jen hraní na vojáčky
- on uražený
ona plačky
Už zase dýchám svěží vzduch
Po bouři
nebe vyčištěno
zas ráda vidím jeho jméno
a myšlenek pár
Happyend (?)
Dočtena kniha
desky sklápím
tak odpusť
jestli bolí to
Můj guru ...
V životě velmi zřídka mívám
ruce složené na klíně
v posledních dnech se neusmívám
- o vině
Astrální druhové
Potkala ho na kolejích
slunečnici za uchem
doposud se nesetkala
s takovýmhle výbuchem
Že by?
Občas se zablýskne v mysli
jak na nebi
ohnivý řez prudce rozetne hřiště
na němž jsme hrávali
Čas a ...
Čas zastavil se v domě
kam jednou přišel pro mě
a přirozeně
s lehkostí a citem
Tak to bylo (?)
Mami.
Strach z čehosi tě ochromil
a ty ses lásky bála
rodové svědomí
Ucpaný kanálek
Někdy je nutné šlápnout na duhu
zteřelou pryží vymazat ji z nebe
zbavit se zbytku dětských neduhů
co brání milovat nám sebe
Píšlenka
Už druhý večer smráká se
stesk pozvolna se vkrádá
do čtyř zdí
naučil jsi mě na svou vůni
Anonym (18)
Tys mrtev byl
s mým prvním uzarděním
už když ses sny mé
rušit rozhodoval
Vzpomínky
Jak mořské perly na šňůru
je navlékám - ty slané
a prokládám ze sladkých vod
je perličkami jiter
Zažni ...
ten plamínek
- když jsem tě prosila
ne slovy
slyšet jsi měl moje srdce
Definitivní
Dřív bývalo to nutkání
spíš ve dvou masturbace
živočišnost
a po klání
POETICKÁ ČAJOVNA JM (2)
POETICKÁ ČAJOVNA Jarmily Moosové 2 - hostem básník JAN TĚSNOHLÍDEK - hudba: reprodukovaná kde: RESTAURACE - CAR KLUB Praha 6 - Řepy, z M-Anděl tram. 9, 10 /konečná zast. - Sídliště Řepy/ kdy: pátek 7. září 2007 /už za 14 dní/ v kolik: v 17 hodin Nenechte si ujít \"Petra Pana\" alias redaktora \"jt\".
Hádej
Mám tisíc důvodů
myslet si
že jsi jiný
když vstáváš v podvečer
Psaníčka
Loudičko po hříchu
lodičko
potichu co vplouváš obden ve mně
chutnáš mi po medu
Nespěchej
Trhaná jablka bývají kyselá
tebe jsem nechtěla
spadl´s mi do dlaní
- misky z nich -
Na rozcestí
Snad že se mi zas zastesklo
po bezpečí tvé náruče
chci věřit stokrát vyřčeným
i zbrusu novým klišé
Perseidy
Vloni o tomto čase
desítky jich lízaly oblohu
zanechávaly sladkou stopu
na setinu sekundy
Včera
Chěla jsem napsat báseň
chyběla mi slova
to se tak někdy stává
když pro vyjádření krásy
(?)
Zkoušíš mě donutit
vzlétnout zas z popela
když láska zmizela.
- zdá se to marné
PŘÁTELÉ!!! PRVNÍ PRAŽSKÁ "POETICKÁ ČAJOVNA Jarmily Moosové"
POETICKÁ ČAJOVNA Jarmily Moosové - hostem jihlavský básník JAKUB P. MALÝ - kytara a zpěv: Petr URBÁNEK kde: bezbariérový dům Vondroušova 1194/47, Praha 6 - Řepy, tram. 9, 10 - zast. Blatiny /předposlední před konečnou Sídliště Řepy/ kdy: pátek 3.
NEPŘEHLÉDNĚTE!
Galerie Cesty ke světlu nabízí inspirativní meditační prostor s kapacitou do 40 míst
k využití pro semináře, kurzy a setkání organizátorům alternativních aktivit: reiki,
jógy, welness apod.
Ve dnech st - ne v době 8. 30 13. 30, po - út celodenně.
Na okraj
Svádí mě říct
jak pohnulo mi s city
s tebou pár chvil
a musím mlčet
Sladká vášeň
Včera v podvečer
padal panenský .
Proč panenský.
Nevěřím
Básníku ...
Bojíš se lásky
už to vím
ta pravá totiž dává
- ty nemáš sil jít trochu dýl
CV
Vzpomínám na vůni svatební kytice
toužila jsem ji mít z orchidejí
všechno se seběhlo jinak
než tradice velí
Tobě, co víš
Miláčku
já chci do čítanek
až věčný spánek vezme si
náš život
Tobě, co nevíš ...
Tolikrát zranil muž mě svojí silou
tolikrát vzal mi všechnu naději
dřív vroucí krev
dnes líně teče žilou
S CHYREN VI.
Příběhy příští
zřídka odříkám
o mříž se tříští
cestou do nikam
S CHYREN VII.
Nechám tě vejít v bránu ticha
v svět
ve kterém se nepospíchá
kde vteřiny jen plynou líně
S CHYREN VIII.
Jediné místo zas a znova
kam nástroj tvých slov rád se schová
je tvoje
tvoje
S CHYREN IX.
Beru si barvu po kaštanech
i jejich vůni v nových ránech
kdy probouzím se vedle tebe
beru si tvoje teplo v dlaně
S CHYREN X.
Můj bílý anděl
v černém rouše
písmeny hladí
mlčky kouše
S CHYREN XI.
V slepencích střepů zajati
strachu
že už se nevrátí
co bylo jednou tolik krásné
S CHYREN XII.
Ta moje duha veselá je
barvami všemi hýří
hraje
a v tónech jejich tralala
S CHYREN XIII.
K zavřené bráně
najdi správný klíček
je to tak snadné
- pohled do zorniček
S CHYREN XIV.
Až si tě najdu mezi všemi
až najdu k tobě správnou cestu
smíš pojmout si mě za nevěstu
ať s věnem nebo bez věna
S CHYREN XV.
Máš mezi svými poklady
grál FANTAZIE
- četla jsem
a ostrý nástroj pod pasem
S CHYREN XVI.
Nazí .
já se svým šípem od Amora
ty bodcem
jímž se vplazí smrt
S CHYREN XVII.
Nediv se
že nic nevidíš
to poslala jsem ti svůj vzdech
jen vzduchu závan na místech
S CHYREN XVIII.
Jsem celá cukrová
rumová pralinka
jahoda na kopci šlehačky bílé
jednou mě ochutnáš
Zamyšlenka
Jsme láskou posedlí
a přitom.
Z duší vraky.
Sotva jsme kaše pojedli
S CHYREN III.
Za trochu iluze
dáš mi
co chtěla bych.
za slzu falše
S CHYREN IV.
Až jednou u dveří
uslyším zvonění
otevřu pomalu
- a vejde TICHO
S CHYREN V.
Má lásko
často není třeba
dát hladovému krajíc chleba
či žíznivému vody sklenku
Na záda
Píšu ti prstem na záda
– den už se kloní k půlnoci
a Jitřenka je nerada
že nemůže mi pomoci
Manifest
Zasadit strom a zplodit syna
postavit dům – no a co pak.
Hrát stokrát hrané.
Pantomima.
Aj muži plačú?
Keď ženy plačú
omladzujú tváre .
Hej.
Prečo nik tu nehovorí o duši.
R - R
Občas se zmíní
/nečekaně/
že zapomenout nelze už
ať revoltou či odevzdaně
...
Sotva se rozední
sen ze sevření víčkům
dovolí uniknout
i voda už se vaří
Má Múzo ...
Noc májová
s ní prý se vchází
do světů rajských mámení
tak proč my zas jen do nesnází
Já vím ..
Na světě není dostatečná síla
co by nás
jednou provždy
rozdělila
Haló, Helo!
Redakce BABINET. CZ
vyzývá všechny autory, publikující v rubrice DOTEKY MÚZY svoji tvorbu, jakož i všechny autory, publikující na přátelském serveru Písmák. cz, i ostatní zájemce k setkání s autorským čtením ve prospěch Hely Nejedlé pod názvem
HALÓ, HELO.
aneb
V transcendentu
To byla svatba.
Smrtka tancovala
když dohazovač vyzval
k sólu pro nevěstu
Tvá Múza
Ještě ti létá nad hlavou
i v srdci tvém má celu svoji
bolístky skryté - zjevné kdysi
lépe se jinde nezahojí .
Malý dárek k narozeninám
Večer je minulost
a k ránu hodně zbývá
vzbudím se - žádný div
však nemohu víc spát
Už zase ...
Poslouchám tóny
o vánocích zněly
- tak krásně smí
jen jednou za život
Anonym (15)
Půlnoc:
Se slovy vyloví
můj lovec z hlubiny
sny
Anonym (16)
Skončil se den
- má pravá ruka
zmožena je prací
ta druhá
Tak se ptám ...
Trháme zlatým muškám křídla
a zpíjíme se představami
- co je to s námi.
krev nám zřídla.
Vážení, milí, drazí ...
Vzhledem k tomu, že řada z Vás mě oslovila s požadavkem na zaslání mých sbírek, dohodla jsem výrobu dotisku.
Na www. poethe. mysteria.
S CHYREN II.
Slovo je nůž
a ostře ve sval bodá
šíp
co tě píchá
www.štěstí.cz
Zas se mi zastesklo
po vlídné náruči
po ústech
po dechu
S CHYREN I.
Všechno je Láska
ne pouze to krásné
hořící plamen
vítr
Anonym (14)
Jestliže takhle vypadádno životabolutak ráda za tebou sklouznutam dolůSnad opustí mě mé pochybnostia ty přesvědčíš mě zasže životem neprovází násjen bolale spousta krás Jednou z těch největšíchje splynutí našich tělten okamžik kdy do mě vstupuješa celou dlouhou dobu mě okupuješPak mě sice opouštíšale není to na dlouhoNení to pechje to jen protoabys nabral druhý dech.
Stýskavá
Podívej
jak chátrám
bez tvojí blízkosti
- kde jsou ta ramena
Střepina
Někdy i za dne probudí se touha
myšlenka když se toulá pamětí
doletí k tobě.
nedoletí
Šťastné narozeniny
V dnešní den do spánku
vkládám ti říkánku
aby ti hladila
stříbřité skráně
Máj
Ještě jsi vyloudil
poslední pusu
a spěšně dobíhal
autobus do ráje
Z úcty k tradici
Maluji pestře
z lásky dané
skořápky včera vyfoukané
- do vázy čerstvé narcisy
BAREVNÁ ŠKOLIČKA
Ty víš
Jak ráda bych teď hladila
tvá čistá křídla bílá
kéž radost
co se stranila
Sekyrková polévka
Vzpomínek pár
a v kotlíku to bublá
- ač z vody vařím
vzácná koření
První noc v novém bytě
Za ruku vzal mě
z tramvaje když vedl
k novému bytu
včera za šera
(?)
Pravda či lež a nic mezi.
v čem vězí tvé obavy.
s jarem cítím léto mezí
hřích mi stoupá do hlavy
Ty - Slunce
Teplo mi stačí
žár spaluje křídla
a možná vůbec nejlepší je chlad
pot nemám ráda
To Bůh
Prosím tě
dej mi déle
hledět ti do očí
a paže hladit
Nově
Ukládám vzpomínky
na věci minulé
- kousíček před námi
zasvitla naděje
A co láska?
Nevím, jestli byla někdy doopravdy zamilovaná. Když už o něčem podobném pár slov prohodila, bylo to spíše o mužích, kterým se kdy jak moc líbila. Není divu, byla to vskutku krásná žena. Nejkrásnější ze čtyř žijících dcer svých rodičů, mezi nimiž se lásce dařilo snad jen v maminčině marném očekávání a otcově, dnes už jen sám Bůh ví jak moc, naplněné fantazii.
Anonym (13)
Prý kam jsem to rozum dala
když jsem si tě vybírala
víš
obejdu se bez lichotek
Nikdy ...
Miláčku
ještě konec není
všem dnům
v něž jsme si přisouzeni
Akrostich
Radostná setkání - absence nudy
důvěra ve smysl existence
kolikrát uvěříš v sen
co tě budí
Vesna
Slunce se opřelo do oken
do dveří
zahřálo plůtky
a zahřálo stěny
S Pegasem
Myšlenkou posedlá
- naskočit do sedla
pobídnout do slabin
s větrem se hnout
ON A ONA aneb: Jak si žijí s fantazií (2)
ŽÁDNÁ ZPRÁVA
ŽE BYS MOHLA BÝT
ZASE VSTŘÍCNĚ HRAVÁ .
DRAVÁ .
Bonus /Anonym (12)
Až k nebesům se tyčí hroty
mých ňader
plných napětí
nemohu usnout
Chci (?)
Chci tě mít za zády
když chystám snídani
- z vybraných pokroutek
uždibovat
Hvězdičku!
Zlobím se
černo před očima
ten ničema mi trhá žíly
co jsme se spolu naškádlili
Pro-test-song
Proč si holka hýčká zdání
že po mnohém ztroskotání
ještě stále zbývá spousta nadějí
že v tom příštím se jí prvý vrátí
Lásečky
Bývají nadlouho
čím víc se mihnou
při prvních setkáních
v cibulkách zamrazí
Sopečné blues
V jícnu to bublá
přetlak v kráteru
nesnáším faleš
lži a nevěru
POZVÁNÍ DO KRNOVA
15. 3. (čtvrtek)
MÁ PŘÁNÍ
autorské čtení básnířky Jarmily Moosové
kytara - Petr Kahánek
POZVÁNÍ DO OBRATNÍKU /PRAHA/
Pá 23. 3. v 19. 00h Večer přiměřených depresí
otevřené setkávání literátů a hudebníků, připravuje a uvádí Zora Šimůnková; vstupné 40,- Kč
PŘIJMĚTE MOJE NEJSRDEČNĚJŠÍ POZVÁNÍ.
Tak málo
Chvíle
kdy dlouhá míle zbývá
do cíle jménem Dospělost
jsou nejtěžší
Setkání s Pierotem
Miloval slova
mnoho jich
vždy v ústech měl
tak – halabala
Jak je to
Na hony vzdálený
je můj svět
realitě na papíře
- Múza se obléká
Vzdělaná
Poslal mi přítel
s boubelkama
vtipný mail
o pár gramech krásy
Dotěrné otázky
Jak se to v životě stane
lásky že jsou jednostranné.
city
jež zrodí se z ticha
Navždycky
To tvoje ticho - jak mě mučí.
karafa vína zbavená
si připadám
stesk po náruči
K rodu
Pod sukní
v malém škapulíři
dobrůtky měla:
dvě - tři - čtyři .
Až jednou
Až s létem vrátíš noci vlahé
má obnažená ramena
až přiznáš si
na co ti drahé
To vy
Kolik má Anděl v křídlech pírek
že vždycky jedno slze mojí
pošle
by něžně zhoupla je.
Anonym (11)
Ty soudíš mě.
Tvým pohrdáním
jsem užaslá
- už nevím ani
Indispozice
Odkud ten neklid.
jméno nemá
jen rozvibruje
buňky v těle
NIC
(img src="http://foto. vivo. sk/gallery/330/thumbs/33040cd3e5505ee2. jpg").
Anonym (10)
Můžeš mi přednášet
o čem a kdykoli
kukaččích vejcích
a dostupných kárách
Odpusť mi
Máš silná křídla
anděli
prý jedno zlomila jsem
vysoko když jsme letěli
Přiznání
Skládám zbraně
žádám tě o příměří
čas krutě měří
odžité vteřiny
Lásko ...
Má lásko
jsi tak svéhlavá
jen chvíli pozor nedávám
už abych pracně křísila
Jako kámen
Otevři oči
mysl ztiš
mýlíš se - což to necítíš.
Ten pohled
Jméno
Jen čtyři písmena
- je spatřit v kalendáři
rozhodně znamená
dnes radostně se tvářit
Už nikdy
Odněkud zhluboka
kam sotva dohlédnu
pochází naděje
- toulá se po mém dnu
Miláčku v klubíčku ...
Verše
jež tobě náleží
po vůni poznáš - slunečnic
a trochu také po secesi
Poslední (?)
Básníku z podstaty
bojím se rána
zdá se
že příběhu odbyla hrana
Pomoc! Pomoc! Pomoc!
Přátelé drazí, má někdo z vás nějakou báseň od Sergeje Alexandroviče Jesenina.
Budu nesmírně vděčná alespoň jedné jediné - děkuji.
Síť
Pokoříš velehor nejvyšší štít
potáhneš pouští a přeplaveš moře
mezitím prožiješ sedmero hoře
nevzdáš svou naději jednou si vzít
Secese
V Brně dnes
v secesní restauraci
- vlakové nádraží
piju presso
Epilog /Anonym (9)
Myslela jsem
že už ho mám
říkal: Já jsem ten pravý
tak proč si rázem připadám
0000000.jpg
Sedím a houpám nohama
jak ostříž střežím obrazovku
slíbils´ mi poslat obrázek
jak znám tě
Když tancují slova
Říkat
že zastavil se čas
vždy nemusí být fantazie
jsi důkazem
Interview
Na tvoje oči
nezapomenu
světýlka v nich
- tu radost ze života
PF 2006
Uvízla v netu s koncem roku
ji osvoboď a pošli mi ji
skončím-li s jarem v stejné síti
či vzbouříš ve mně vlnobití
Jahodová
Skrýváš se pod listím
spadaným z javora
najdu tě po vůni
zřídka kdy odolám
Nestydím se
Vzpomínám
už odmala
cikánů se vesměs hodně bojím
mám pleť bílou
Anonym (5)
Co ty víš
o atomech mého těla
co ty víš
co ještě v životě bych všechno chtěla
Anonym (6)
Slibuješ
jak slibovali jiní
co světem stojí svět
a ještě dřív
Anonym (4)
Od školky už mě zajímají muži
nejspíš
že nikdy neměla jsem hroší kůži
mě zajímaly jejich úchvaty a stesky
Tvůj song
Nechám si mozek vymazat
to dnes už není žádný problém
ať zapomenu
že máš rád
Erotika
Chci psát ti
nevím
snad to není vhodné
vždyť ctnostná žena do roka a do dne
Anonym (3)
Smráká se
smráká
mě síla kdovíjaká
už zase drží jako na řetězu
ON A ONA aneb: Jak si žijí s fantazií
NEVĚŘ POŠTĚ.
OSEDLEJ KOŠTĚ A NABRUS SI VIDLE.
UŽ NECHCI BÝT SÁM NA SVÉM BIDLE.
STÁHNI SI MĚ JIMI Z NĚHO
Anonym (2)
Dávám si inzerát
viz: Múza za úplatu
pro dávku tréninku
co nezpůsobí ztrátu
Anonym (1)
Píše mi básně - touhou voní
stud můj v nich svléká zaživa
tu před Julií v nich se skloní
jsa Romeem
Marodovo ráno
Podívej mami
sluníčko už vstalo
zašimralo mě do nosu
už nemám rýmu
Obrázek /Oldjerrymu/
Tisíckrát
vůni jabloňových květů
v blankytu nebe
smíš mi k svátku dát
K jmeninám
Sváteční den
- dnes s probuzením
se přání střídá s gratulací
pryč rázem nálada je spací
Moderní doba
Intimní prožitky po vláknech
žeby snad telepatie.
přítomnost na dálku bere dech
prostředníkem Poezie
Daisy
Máš oči jako čokoládu
a rezavá jsi po plameni
necítím faleš
ani zradu
Básníci
Startovní čára
výstřel
vpřed.
Máš na svém kontě tisíc bodů
U kartářky
Říkala: Škrtni
plamen hořel
prý velkou lásku značívá
hlubokou
Návraty ...
Bývají často trochu plaché
návraty
- stojíš u dveří
chvěješ se hlady
Hawranům ...
Po kapkách bolest tváře solí
- jen s vírou člověk nevystačí
a může dumat o čemkoli
mít sny
Příběh
Padají vločky z nebe na zem
jsou slzí hořkou předzvěstí
vše nevlídné je
ztratil rázem
Nezabudnem ...
V čase
keď kvitnú nezábudky
vždy prinesieš mi
zopár v dlani
Poďakovanie
Vraciam sa
je mi do plaču
viem
že tu po mne ktosi smúti
S tebou....
Zas stýská se
a cosi svírá
tak divně všechny útroby
že pochybnost tu zvítězila
Kroužkování (2)
Múza
Múza se toulá kdesi v mracích
a ve mně úzkost na zemi
není kde hledat inspiraci
i naděje se rychle ztrácí
Nový život
Vesmír se zachvěl prvním křikem
vítám tě doma
vzácný pane
odsávám slzy kapesníkem
Kroužkování
Vivat!
Ne kvůli jménu
to kvůli stopě v srdci zanechané
vás ve váš svátek zdravím
drahý pane
Hanbatá
Jitro se zhouplo do červánků
a jako by dne nebylo
čas uloží nás měkce k spánku
- ach
V peřinách
Zase tak divně chumelí
nehřejí kamna
zebe
- to nepadají vločky z nebe
Bolí mě
Vyzuj si boty
podrážky mě bolí
mám v srdci měkkou tkáň
a ty je od krve
Jako jed
Infikuješ mi do žil lásku
říkáš
mně tuhne krev a zima mi je
duše se krčí pod chlopní
Mám ráda víc
Znám temné koutky pod tvou hrudí
beránkem rouna stříbra hvězd
z tvých polibků
mě jeden studil
Inspirace XV.
V dálce
kde končí aleje
se stáčí mléčná dráha
pojď
Inspirace XIV.
Paralela nás dvou krutě
v živou tkáň zas bodla
nepohnutě
na svém místě
Podivná
Hýčkám tě přízní svou
smíchem svým
slovy
ráda ti naslouchám
Už vím
Netřeba držet mě za ruku
k převodu přes rušné cesty
jedno jen - hýčkat a milovat
na víčka snést kousek štěstí
Inspirace XI.
Myšlenkou svázaní
slabí
a bezbranní
sotva kdo zachytí
Inspirace XII.
Matou mě slova
a matou mě pocity
matou mě jména
a matou mě lidé
Za noci
Podléhám iluzi
bůhví proč
zas a znova
cítím tě za každým
Inspirace XIII.
Na šířku vztažených paží
láska je navěky
můj milý
daleký
Imprese
Červené polštáře
a černé slzy
všechno už skončilo
tak trochu brzy
Komprese
Co na tom
že tvůj cit
vejde se do šablony
mám sklony přehánět
Exprese
Dáváš mi otázky
a řídíš odpovědi
ploše a bez lásky
jak bosá po náledí
S procitnutím
Míza dala sílu květům
my se potkali
sklonili se vlastním světům
plaše
Mrazivá
Ledová bílá plocha všude
kam zrak můj ještě dovidí
- až ráno vstanu
co z ní zbude.
o
http://www. pozitivni-noviny. cz/IMAGES-2/GALERIE_IN/175-do-nebe. jpg.
Inspirace VIII.
Zeptat se stromů
jejich kruhů
nebe se ptát
jež nosí duhu
Inspirace X.
Můžeš se domnívat
co bylo
nebylo
můžeš si vroucně přát
Takoví jsme my ...
Je vám jedno takové malebné městečko na slunném jihu Moravské země. Daří se tam dobrému vínu a to prý lidi sbližuje. Daří se tam lidovému tanci - ten sbližuje taky. A bezmála všichni tam chodí každou neděli do kostela na mši, mnozí také ke Svaté Zpovědi - a těch dětí, vystrojených ku Svatému Přijímání, když je jeho čas.
Bilance 06
Vloni mi ještě dával dárky
Ježíšek
říkal: Mám tě rád
letos v mé knize účetní
PF 2007
všem hodně radosti
smutku jen pomálu
tak na pár nových básní
a v novém roce zase tady
Vánoční cukroví
Perníčky miluješ
ze všeho nejvíce
- věřím
ty krojené do srdíčka
s...o...s...
Poslední maják hoří
na rozbouřeném moři
kde líté vlny boří
co člověk srdcem stvořil
S tebou...
Po mořích jachtou cestách na Ferrari s vybranou čokoládou v puse jedenkrát ohlédnu se dnes ale je mi stokrát víc tvé teplo cit a dál už nic co s dary jež se v životě jen mihnou a ztrácí glanc když zevšední. chci víc tvář vlídnou že jsem tady v den první jako poslední
Poslední
Nepřijdu na tvůj hrob
s pietní kyticí
loučím se způsobem
jak umí básníci
Francouzský polibek
Tolik se o něm mluví v davu
řeč samotná že bere dech
a nezkušenci ztrácí hlavu
na místech
ZAKLETÁ aneb Sladkosti úniků (1)
Přišla ke mně jednoho pozdního podzimního podvečera. Dlouhá rezavá sukně, půlící silná lýtka přesně v jejich nejširším místě, umocňovala dojem nateklých končetin. Oproti výšce celého lehce shrbeného těla zdály se být její paže nepřiměřeně vytažené z ramen. Prošedivělá prostovlasá hlava se zbytky stop po někdejším tiziánu připomínala mrtvou labuť se zlomeným vazem.
Sladkosti úniků (2)
Paže raně zimního slunce olízne parapet a odražený paprsek mi propíchne rohovku. Už jsem to kdysi dávno viděla: Zvláštní blesk osvítil černou noční oblohu a já se posadila na matčině posteli, sotva devítiletá.
"Kam mě vedeš. "
"Neptej se a uvidíš.
Sladkosti úniků (3)
V dálce se ztráci jako zapraná nit z vytahaných tepláků cesta do nekonečna. Mého nekonečna. Pokaždé, když zavřu oči, usedám v červené Ferrari a letím. Ještě voní novotou.
Ilegálně
Vyjádřit básní jako dechem
co naše nitro zažívá
je cesta
ne za úspěchem
Do nebe
Andělíčku
můj strážníčku
poslechni si modlitbičku
z duše mojí
Už zase přeháním
Ropucha sedí na prameni
a město trpce v žízni tone
přichází tulák s lahví vody
a všichni křičí:
Nuda
Mám dlouhou chvíli chvíli dlouhou
a myšlenky se v hlavě honí
jak je to s touhou.
s časem zraje
Inspirace VII.
V pléd bílý s ránem zahalená
s večerem barvy krve zas
v poháru voda osolená
sladkosti lásky
Jako Popelka
Schodiště dlouhé
majestátné
uprostřed láček černé smoly
že nejde tam
Po půlnoci
Nebesa.
Kam se poděla
únava dávno po půlnoci.
Shořela svíčka
Pusa
Vzpomínáš na pusu
ve stoje
u kuchyňské linky.
ta první
O tobě vím
Cítím tě na svém rameni
a vím
za zády se mi směješ
dáváš mi zvláštní znamení
Inspirace I.
Nabízíš lásku
a na provázku kačera
proklatě v sázku
dáš omyl
Inspirace II.
Hořekovaly hořce
hořce
na skalisku
zda nebylo by lépe
Inspirace III.
Řeč lásky
to jsou činy
pohladím stříbro
na temeni hlavy
Inspirace IV.
Hříšníkům zdá se
že je voda slaná
když čůrky deště
tečou po tvářích
Svatební
Okénky do nebe
nahlédám v tajemství
zdánlivě skrytého onoho světa
s andělem u hlavy
Ohnivá
Zrzavou má na kštici
připomíná opici
denně sedí na Seznamu
hraje si na nóbl dámu
Hvězda
Udeřil do strun
ztichlo v sále
málem se slzy koulely
když
Bez názvu
Jednou
podlehneš okouzlení
a nedomyslíš další cval
dnů
Ty?
Jen stín se mihne
kol mých ramen
že nestačím se ohlédnout
už po něm ámen
Proč?
Pro výlet slibný kdysi zjara
pro stovky pus
a hlazení
pro dary
Křídla
Jaké to bylo
z porodnice
když přinesli jsme uzlík malý
vzpomínáš.
To prý je láska
Popustit uzdu fantazii
cit nechat
ať si volně běží
a nad tím přihlížet jen
Modrá
Obloha známou modří hledí
mají ji tvoje duhovky
kroky se šmyknou po náledí
lépe je blízko pohovky
Mazlivá
Pojď
ztratíme se do mechu
i moje jméno po něm voní
ne pro útěchu
Co důležité ...
Napiš mi báseň
jak jsi psával kdysi
to zvláštní chvění
dopřej znát mi zas
Kdo po tobě kamenem ... ?
Už odmalička jsem bývala výtvarně zručná. Velmi záhy jsem za sebou zanechala manekýnky panenek, abych vklouzla do svojí první ručně upletené blůzky, takové, jakou v žádném krámě nekoupíte. Tetelila jsem se blahem, když mi doma řekli, jak mi úžasně sluší a jak jsem šikovná a nápaditá holčička. A co teprve ve škole.
Noční střepiny
Kolik dá člověk šancí bohu
by nabídl mu vzácných darů
co užil by je do sytosti.
Co - obraznosti svojí díky
Člověk v tísni
Kam se to volá
když je těsno v srdci.
Kam posílá se tučná úplata.
Svět nechce znát
Toulavá
Z lesa ti přinesu
hrneček malin
jahody v úhlednou kytičku svážu
také jsem smutný
Na začátku
Říkala jsem ti anděli
a tak tomu i bylo
často jsme spolu letěli
na křídlech Múz
Už to bolí (?)
Znám jedno srdce
krev se vaří
v komorách
mezi chlopněmi
Prázdniny
V létě
až dětem skončí škola
nabalím pět krajíců chleba
mám dojem že ti neodolám
Anděli
Dal jsi mi dar
dar vymodlený:
V půlce sta let
v den narození
Vím že...
Jen co se ojaří
přibude do tváří světla
s létem či s podzimem
zimou
Jihlava
Projíždím městem
- neznám je
však u srdce
tak milo mi je
Jako malá holka
Namaluj mi beránka
a neptej se mě
kolik má mít roků
krok po kroku
Mámení
Hoří-li hvězdy
nebe krví rudne
nudné jsou všechny
dosavadní dny
Vivat Nikola
Před pikolou za pikolou
letí báseň za Nikolou
- těžko najdu větu holou
jíž bych pusu poslala mu:
Bílý
Zdá se
máš paměť jako slon
- co já už zapomněla
mi vytahuješ z paměti
Jak se budí princezny
Ještě ten ohýnek
nezhasnul docela
vidím ho ve tvářích
v tvých drobcích nebe
Bouře
Že není nebe bez mraků
říká se
co svět světem stojí
bojím se
Talisman
Štěňátko hravý
kolem mý hlavy
myšlenky letí
- zlý vesmírný smetí
Sdílení
Vesmírné bytosti
zatáhly za niti
stvořily obrazy
- krajkoví citu
Stalo se zítra
Nastav svou dlaň
když schází ti ta druhá
zříkat se žít
je dávná minulost
O naději
Mysl se stáčí v nekonečno
na pouti té dál hledá místa
kde bezpečno
kde tráva čistá
Po hádce
Stoupají mlhy nad strništi
i v našich srdcích nedohledno
pro oběť příští našli jsme se
pro lásku
Po vláknech
Netové lásky
- dnes a denně
zkoušíme nové příběhy
času je
Norsko
Uhnětu loďku z hlíny
ne - vor ra z papyrusu
zaženu hoře
splíny
Včera
Všechno se stalo
nanečisto
a hvězdy přitom hořely
jediné místo
Napořád
Natáhni paže jako kdysi
abys mě hladil z daleka
potřeba činit kompromisy
je nedůstojná člověka
Rok s mým synem
PŘÍCHOD ZIMY
V nebi se dneska
pečou makové
pár zrnek spadlo
Plod Lásky
Košatým stromem
přáno-li být ženě
pravděpodobně
rodí jablka
Jubileum
Vzal jsi mě jednou za ruku
a řekl:
Tu jsi doma.
Nikdo mi nedal záruku
Luminiscence
Přicházíš s jasnou představou
víš dobře
že to bolí
na tomto světě s nebesy
Přijměte pozvání
Milí přátelé,
nejen květen je měsícem lásky, nejen Mácha nás dokáže svými verši dojmout k slzám a přinutit k výletu na Petřín. Rádi bychom Vás pozvali na poetický pořad
A je to o tobě…. aneb pocta K. H.
Post scriptum
Líbám a objímám
tak jako vždycky
asi tě miluju
- a je to lidský
Před spaním
Usínám sama
v mysli tebe
schoulená v houni novověku
na potlačení závislosti
O tobě
Koncentrovaná kontroverze
a pro chuť špetka recese
pravdě se málo podobalo
a přesto
Němá
Jsou ztráty
co je sotva zaznamenám
pak také ty
co projdou přes srdce
Radostiplná
Životadárnost
racčích paží
- už mříže lačných tabulí
tu nepřekáží
Spor o pár tónů
Co po slovech
občas kazí
chvíle našich souznění
vzdáleni si
Senioři k počítačům!
Celý život se považuji za vcelku inteligentní ženu. Je nasnadě, že mi tentýž život občas uštědří pochybnost. To aby se nevytratila pokora.
Jako třeba právě teď: Projekt vydavatele POZITIVNÍCH NOVIN Pavla Loužeckého se mi – jak jinak – opravdu zalíbil.
Dnes
V noci jsem měla divný sen
- chtěla jsem toho tolik říct
už už jsem ústa otvírala
a neřekla jsem vůbec nic
Co to je?
Zas hnulo se to v hrudním koši
a nedá
nedá pokoje
kde vzít - a nekrást - kůži hroší.
Vzkaz od tebe
Cinklo to tiše
jak by zvonkem z ráje
jsi hustý vzduch
v mém pokoji tu krájel
Den co den
Usínám cestou do postele
Smrt-kmotra ťuká na dveře
ještě mě štěstí nepotkalo
a když
Asi
Poprvé zabolí
když opouštíme nebe
- mámino lůno
jež nám dalo hned
V našem lese
Zelení
tiší velikáni
jen zašuměli větvovím
když dotýkal ses
Nástěnná láska
Dal jsi mi fotku
byla malá
komp zvětšil mi ji na A4
ach
Jediný
Jediný člověk na světě
kdo zná mě
to jsem já
a všechny dávné omyly
Tisíc a jedna
Blíží se noc
začíná příběh prvý
v mé krvi žár
co denně sílu dá mi
Fragmenty
Jsou letní noci zimních kratší
ke snění stačí bohatě
na tvoji pusku hezkosnovou
čekám
Má úcta, básníku ...
Jak skládáš slova.
Až se mi dech tají.
Do srdce všechna, všechna popadají .
z nich cítím sílu spásné energie
Ve spaní
Zčistajasna
kolem mojí šíje
čísi paže ovinula se mi
- ústa chtěla vyřknout
Tvá múza
Má lásko
já to věděla
že zmírat se ti jenom zdála
jen - rodem žena - trucovala
Kde jsi
Kde jsi.
Zase se ptám co příští den
přináší a chce ti dát
co ty s tím vším
Naposled
Vítr se opřel do plachet
má loď by trochu popojela
kocábka malá
jen se chvěla
Démonům
Prohrábnout partesy
- kolik jich ještě zbývá
než najdu árii
již sama
AUTOGRAMIÁDA
Chceš vědět, co mám v kapse. zeptala se, aniž by jinak dala najevo, že si všimla Ivanova příchodu. Husík otázku vztahoval na sebe a Ivan taky, oba se přišourali celí lační a nahlíželi do kapsáře. Obyčejné kapsy Vltavěnce nestačily, našívala si na svoje poklady do zástěr zvláštní skrýše, byly pořád plné všech možných zajímavostí a tajily neuvěřitelná, většinou sladká tajemství.
Neusínej ...
Ještě ta žhavá koule nezapadá
ještě je světlo
odráží se v nás
snad bych si přála
Nejsem to já
Hladíš plyš pod svýma rukama
když zavřu oči
je vidím
prsty se dotýkáš - tancují
Victory
Zas čísi ruce rozhrnuly mraky
to aby zemi ozářilo světlo
kde v svátost grálu
myšlenek pár vlétlo
Ja I.
Vraví si Prvý
- v svojom vnútri
či v behu mojho života.
Byť ktoviekoľký
Jakoby
Jako by kolem zčistajasna
se všechny dveře otevřely
a s nimi svět můj
do úžasna
Světýlko
Z čeho tu rázem tolik světla.
Myšlenka malá nedolétla
nikdy tak brzy
mám ten dojem
Splín
Už vaří
To víno nemá barvu
jiskru
na co jste mě to pozvali.
Ach tak.
V lůně
Dala mi život
dobře v bříšku bylo
volně a lehce
jako na nebi
Negativní myšlenky v mé hlavě
Nech ji být - svéhlavou
vše po svém dělá
jako by rozumu pozbyla - hloupá
co tady zmůžeme
Líbám tě
Přelétl kolem jako stín
že jím i byl jsem nevěděla
prolétl prudce jako střela
aniž se dotkl mého těla
S miluj se se mnou
Dej mi noc - jedinou
šetři mě trochu
ráno mě zase máš
- a bez vrtochů
Dumko
V hlavě mi hučí jak ve včelím úle
říkáš: Piš básně
- copak se to dá.
tak na povel.
Obraz
Předlouhé stovky vzdušnou čarou
a ještě delší hodiny
- uprostřed svojí rodiny
od první chvíle
Já vím
Miláčku
hodně sil ti třeba
do boje s tvými zlozvyky
tu nezmůže nic skýva chleba
Hladím
Hladím .
tvé teplo smysly hřeje
a starosti se rozplynou
kde dříve stesk a beznaděje
Do vlasů
Šuměla v dálce křídla ptačí
vítr si s nimi pohrával
kdekdo se klame
že to stačí
Cikánský pláč
Zapěly housle uplakaně
a v koutku oka samozvaně
se perly slzí zablýskaly
pláče-li cikán
Dnes
Dnes ráno jsem se probudila
a slunce neslo na dlani
mi kousek zlata k snídani
o přesnídavce
Píseň
Cikáne můj
ve tvých očích už se topím kolik dní
život tropí smích si - on to někdy dělá
ještě cítím žár tvých dlaní
DNES!!!DNES!!!DNES!!!
GALERIE CESTY KE SVĚTLU
Praha 4, Zakouřilova 955/9, 300m od metra C- stanice Chodov, první výstup vlevo,
pokladna tel: 272 950 557
Unikátní umělecký interiér Zdeňka Hajného s obrazy a světelnými objekty z krystalů,
Kočovníci
Otče můj
řekni mi:
Milovals' matku.
Vinný ač nevinný cítím se být
Dotyky
Tušila jsem je po vláknech
ve verších už mi braly dech
a když jsem se pak jednou směla
kousíčku dotknout tvého těla
Tanec rodu
Vítr se opřel do kanýrů
kolem bosých kotníků
jež hladily
se ve mžiku zvedly přes lýtka
Jistota čistoty
Být v kalných vodách ztracený
či v prachu
ve strachu bloudit ve svém "na dně"
je nemilé
Cikánka
Jí vlčí mák okvětní lístky
daroval rudé
na šaty
i černou hřívu ve svém středu
Jakoby
Jakoby už tu jednou byla
popsaná v jiných příbězích
slova
jež volnost zachytila
A víc
Tisícím ránem probuzená
miluje žena zlatou hřívu
slunce
když vstává do údivu
Když syn ...
Když nový život ozývá se
a zevnitř na bříško ti klepe
jsi z toho celá roztřesená
v tvých modlitbách zní:
Válka slov
Můj bože
už v tom zase lítám
minulé rány utržené
rozumu zbytá - nepočítám
Příměří
Že motýl křídlem
dotkl se mé tváře
je příliš velké klišé
- ano
Noční
Jsou dvě hodiny po půlnoci
- čas
kdy se píší psaníčka
že láska
Rozverná
Miláčku pejsptáčku
ze tvého zobáčku
šťávu chci pít
a z tvého čenichu
Příteli na dlouhou cestu ...
Jediné boty - sandály
a podzim šilhá v týle
co po nich
- chvíle dozrály
VŠEM, VŠEM, VŠEM, VŠEM, VŠEM, VŠEM, VŠEM!!!
GALERIE CESTY KE SVĚTLU
Praha 4, Zakouřilova 955/9, 300m od metra C- stanice Chodov, první výstup vlevo,
tel: 272 950 557
Dne 7. 9. čtvrtek 19h
Cyrano třetího tisíciletí
http://www. subjektivnik. blogspot. com/ - hledej vpravo dole mezi Předešlými příspěvky dle titulu "Cyrano třetího tisíciletí".
Jak voníš?
Spadlo pár kapek
do moruší
v listoví tiše zasyčelo
už pít se chtělo tomu stromu
Vzpomínka
Zahořel oheň
struny zaplakaly
zdali si ještě vzpomene
mysl na chvíle vzdálené
Hledám
Odkrývám v duši
zapomenutá místa
písmena hladím:
Co jich napadalo
Volám
Ztratil se přítel
v černé sutaně
nedávné noci upíjel čas kvapem
když do dlaně mi píseň vdechoval
Dnešní blok
Odbíjí čtvrtá noční - ranní
prstohraní se nekoná
milenec v dálce
cosi brání nám v lásce
Žárlivost
Lastury ze dna sbírat dlaní
a z vatry rudé uhlíky
hřbetů skal klouzat po mechu
útěchu dát - je milování
Výstižně
Říkáš mi krátce: Meluzíno
- že by ti víno pomútilo hlavu.
Ta v komínech si sviští
krby sháší
Zauzlení
Plamenům svého žáru
přikládám nová polena
pak z jisker nových šílená
jsem radostí
Jestli se narodí
Křídlové dveře rozlétly se silou
jak ohněm roztržená oblaka
zas vniklo slunce
kde dřív temno bylo
Domů ...
Zas moje nebe potemnělo
v tu chvíli
kdy se jít mi chtělo
vstříc slunci
Nahá
Už zase brečím na opačnou stranu
bože můj
proč jsem taková.
Po šťastné noci probudím se
Mami ...
Kdysi ses bála dát mě světu
když tvoje první malá
ještě se ani nezasmála
už vrátila se k labyrintu světla
Cesty
samoty noci
hvězdy se zdá že spadnou
a pro mě žádnou
Bůh nevybral by
Fletcher
Můj nejmilejší na mazlení
peřinkám prstů dobře dělá
smět dotýkat se tvého těla
a duši mojí
Vyznání
Indigo noci vzalo mi
poslední vzdechy tvého citu
až do úsvitu budu sama
co který sen dnes znamená.
Déšť
Dešťové kapky popadaly
do vlasů
taky do výstřihu
o mnoho víc jich býti mělo
Početí
Světýlko čile po Vesmíru
den co den rádo toulalo se
do těla škvíru vyhlíželo
by v ní se jednou zakuklilo
Iluze živá
Přichází s nocí
klid mi bere
otázky klade
bůhvíkteré jsou k odpovědi určeny
Kam s ní?
Láhev rumu do podpaží
v devět večer na nádraží
ať se depka neprodraží
v portmonce poslední pětka
Dnes ...
Míjíme slibné ruky dání
když zpovzdálí nám prázdná zdá se
a přitom pěsti
sevře-li se
Ráno
Slunce mě tahá za pačesy
a tělo stávku zvažuje
letní déšť nikde
v dálce kdesi
Un ami?
Francois
pro tebe pár řádků před usnutím:
Předešlou půlnocí se v tichu probírám
vážně je príma mít
Jen si tak říkám ...
Jenom si tak tu říkávám .
. proč se má to tak stát
zbortil se svět tak náhle
a spadla celá obloha
Hlubina
Jezerní králi
smáli jsme se spolu
a přesto smích ten jak by
bál se do prostoru
Máminy ruce
Máminy ruce
vzpomínám si
když hladila mě po temeni
když padla facka v rozčilení
Inspirace na dané téma ...
Hvězda musí mít oblohu
a Žena náruč
bezpečnou a vlídnou
Hvězda ji žádá nejspíš po Bohu
I takové jsou noci - krásné ...
Tak blízko hlavy oblaka
se zdála znenadání
a kdyby nic už jiného
náš večer sbližování
ON a ONA
KDY HOLKY BREČÍ.
POVĚZ MI TO.
Když je jim líto
že jsou samy
Sen (?)
Průvan v mé hlavě: Realita
tím byla
čím jsem žít vždy chtěla
já
Když poprvé
Jako by kámen na kameni
nezůstal
když se valí vlny
proud temný
Tobě, co chráníš moje křídla
Pro tvoji lásku
moc bych chtěla
má mysl aby vyletěla
z hlavy v níž prachu naváto je
V den maminek
Zítra tomu dvacet osm let
svět zatočil se prvním křikem
panenky moje předtím žádné
nevydaly hlásku
Míjení
Kdo se mnou nejde - proti mně
co mi to jenom připomíná
v mnohém jsme stále jako děti
co na písku jim lopatkami
Kdy tají mlhy?
Ach štěstí
štístko prchavé
holátko holé bez peří
kdo nezažil ten nevěří
Pár řádků ...
Ještě jsem kouskem bytí v čase
co k prvnímu dni
jarnímu
utíkal tryskem
Milenci
Modrému kvitku dali duši
a jak se sluší
oděli
za nitku snů pak zatáhli si
Ukaž mi prosím ruku tvou ...
Hle - moje dlaň
je vrásek plná
to prý jak hodně medituji
nad žitím
Mám ráda...
Mám ráda jaro
v okenice
když první slunce udeří
akordy tónů
Tobogán
To není jenom o té jízdě
co umocněná eufórií
ve vodní tříšti
kolem sebe
Vzpomínka
Vesna se ze sna probouzela
opadl sníh
a skřivani se probouzeli ze spaní
ošklivý sen se zdál mi zas
Marnost
Záclonám vítr rozčesává
vzpomínky v dávném krajkoví
a z rozkřídlených okenic
za nimiž smíšek postonává
Pojď ... budeme si povídat /Lidé.cz/
Povídat . o čem bys.
O dešti.
O duze.
NA PÍSKU
Takové malé pískoviště
co ještě v plenách
přelézali jsme mu ohrádku
to když se máma právě nekoukala
Můj host
Přilétl motýl ke mně do bytu
jak snadné - dveře dokořán
když mával křídly
vířil sedlý prach na knihách
Lásko
Rostou mi křídla
asi se to stalo
skončila noc
a vzbouzí nový den
Na písku
Takové malé pískoviště
co ještě v plenách
přelézali jsme mu ohrádku
to když se máma právě nekoukala
Let mý
To závan větru prohrábnul mi vlasy
když vzpomínka se v spáncích vzbudila
a skrze hlavu duše vzpomněla si
to závan větru
Můj host
Přilétl motýl ke mně do bytu
jak snadné - dveře dokořán
když mával křídly
vířil sedlý prach na knihách
Pusy po netu
Hřejivý den zas bude
zdá se
za oknem slunce rozvera
už hezký čas zlatými prsty
Nomen omen
Vzali ti jméno
ještěrky a štíři
když u kolébky stály sudičky
jim svíce zhasly
Vždyť víš
Šňůra perel
sypou se z ní kuličky
- básničky
co zpestřily nám zimu
Ha - vran
Havraní křídla
přítmím zasvištěla
a ostrý zoban
tklivou píseň pěl
Poprvé a naposledy
Významné datum
- ustavičně ztrácím
je ze zřetele
- který to byl den.
Záměna
Zvláštní tvé bylo usmívání
pod víčky stále staženo
byť koutky úst jsi zvedal silou
díval ses na mě štěrbinkami
Mailování
Úsměv
dar z darů co jich znám
klíč který srdce odemyká
ne ústy
Snad ...
zanechat stopu
aspoň v písku
jež příští ráno rozfouká
jsi chtěl
Jsem jen snílek
Kde říše smutku hranice.
Kam plazma jeho rozlévá se.
Neklid
a svár
První rande
Zas se vracím domů celá rozcuchaná
navlas stejně jako před lety
s holkama jsme zkoušely znát kluky
v každém krásném
Ke křížku
Vracím se z toulek
bylo neveselo
smáčená
strhaná mám křídla
Ke křížku
Vracím se z toulek
bylo neveselo
smáčená
strhaná mám křídla
Ten z mých snů
Kde v keřů záclonách
se vítr poztrácel
kde trávě zbývá růst
až k dětským ramenům
S vámi
Tady jsem doma
je mi tu tak milo
v té cizí zemi nebe kabonilo
se nad mou hlavou z rána do večera
Ze dna
Chceš zemřít
smrt se v tvář ti šklebí:
Človíčku
per se se životem
Poslední píseň
Zbloudilá srdce steskem zavátá
složí svá snění v závějích
ach není, není horších nemocí
když v pláči utápí se smích
Řetízkování
Noc přikrývá tvá ramena
a na zátylek sedá chlad
proměna - návrat básníka
už tvého boha nerozhněvá
Řetízkování
Noc přikrývá tvá ramena
a na zátylek sedá chlad
proměna - návrat básníka
už tvého boha nerozhněvá
Snad ...
zanechat stopu
aspoň v písku
jež příští ráno rozfouká
jsi chtěl
Volná
Nechat se zajmout do klece
dají jen hlupáci či blázni
aby pak v bázni čekali
kdy dolámou si křídla
Lásce
Popelnice ve mně otvírají hubymísto očí křídla můrmyšlenky jak prázdný dvůra nicota se potměšile zubí
vidíš, a ty …
ty se jenom směješ
Penzion U tří slunečnic
Nedávno tomu
ještě v zimě
noc neškemrala o záruky
když kdesi na dně něha tlela
Dopisy z lásky
Za oknem sluncesněhy tajíi v mojí duši slunečno
myšlenky k tobě utíkajív to nekonečné konečno.
Lehounké jako jarní vánekpolibky tvoje vímže budounavodí klid a mír a spánek. průzračnou osvěží mě vodoua gejzírem svým probudí
miláčkutahle dlouhá zimas tebou mě vůbec nestudí.
Básníci ne
Jsem tvoje znaménko
jen vlnka na vodě
rovné jsem
krátké
Dík za tvé návraty
Netřeba slovkdyž ticho hladímé vlasytváře ramenaztrácí se v násco k hříchu svádíaurou se šíří proměnauž nezvíří nám vášeň zrádnámyšlenkyco se nehodí
miláčku můjmiláčku drahýnás hůlky bílé nevodíod srdce k srdcišňůrou spjatizůstanem spoluvím tovíš. Až se nám duše domů vrátív beztíži netíží kde křížta šňůra prasknev sobě splynemodměnou za trestjímž tu hynemKdy. Nevím. Ty to netušíš.
Uhlaď mě!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!...
Proč chováš se tak uhlazeně
po ránu vstupuješ-li k ženě
pro jedno malé pohlazení.
Já vím
Snivá
Otvírám oči
už zase je tu ráno
já chtěla noc
a ještě jeden sen
Malý pozdrav jen tak narychlo...
Už je čas vypnout monitor
a na sen spolehnout
že snad
přinese aspoň malou zmínku
Tak si zpívám
Nechtěj mi namluvit
že už ti nezáleží
s kým ráno probouzím se
večer usínám
Prodavač iluzí
Nabízel sen
však ona měla
o štěstí jiné představy
snad kdyby se tak nestyděla
Prodavač iluzí
Nabízel sen
však ona měla
o štěstí jiné představy
snad kdyby se tak nestyděla
Půlnočnímu jezdci
Tma olizuje okna zvenku
ulicí bloudí pasažéři
z nich pro jednoho ke tvým dveřím
je zatraceně blízko
Už navěky
Slova
jež dříve tolik hřála
schovala se neznámo kam
když předtím dlouze postávala
Když se bojím
Můj bože
vždyť to byly kecy
že stebou cítím se jak vkleci
od níž mi kdosi klíče vzal
Nespoutáš
Nespoutáš okovy básníka
myslí ti uniká v bytí
k vzdáleným břehům
tvá panika
Sny
Sny
až ti vklouznou do prstýnků vlasů
co rozběhly se snocí po polštáři
že připomínáš anděla
...až do smrti
Už mě ta práce nebaví
pořád mi lezeš do hlavy
a zvolna padáš níž a níž
myšlenka hloupá netuší
Co schází?
Ke štěstí
zdá se zas
cosi nám schází
přišli jsme před lety
Myslím, že...
. být přítel
je mít otevřené oči
když víčka má
se klíží únavou
Už zítra
Den sváteční
to bych ti měla
říct slova
jimiž přát bych chtěla
Strach
Kouří stošestou cigaretu
v bělavém dýmu
se mi ztrácí
desítky
Relativně
Usínám
s fotkou na polštáři
čtu ve tvé tváři
jako v knize:
Básní(č)k(a)
S čím tvoje nitro boj svůjsvádí
ti nikdo nikdy neporadí
na všechno zůstaneš vždy sama
říkala máma
Pocta vítězi
Vracíš se domů po klekání
dáš mi jen pusu vprostřed spaní
které pak těžko doháním
vyházíš z báglu upocená trika
Pohádka?
Žilo bylo
kdysi dávno
jedno malé děvčátko
Spíš žilo než bylo
Nevěrníku...
Uběhla sotva chvíle pod peřinou
a ty máš vedle sebe jinou
zdá se
zhasínám lampu
Kdyby
Každý den nacházím těna tom stejném místěsfouknu pracha lejstra rozletí se mina všechny stranyaž na samém dolepečlivě uschovanýjsi tydíváš se na mě očimavěrně stejnýmaa přesto denně s novým poselstvímpřes všechna co by kdybysnad utrhla se lavinavímjak mi chybí/když pořád něco začínáa nikde konce nemá/stočit se vleže do klínacelá
a cítitže mi dýcháš do vlasůbych chtěla
Setkání
Vystrčí ze země pod bílou peřinkouza chvíli zrozené sněženky pažepokývnou hlavičkouže se nám blíží časrozběhnout vstříc sina jařerozkvetou fialkyzlatý déšťšeříkyv těch vůních tvoje se ztratína chvílimůj milýona se bezpečně s prvním tvým dotykem vrátí.
Hra pro nás dva
Jablka - ňadra jsounevděčné symboly. S povděkem ústa tvá přijmousmíš cokoli. líbání s vášní když vášní je líbánívýměnou sladkých slink závrati poháníztrácení v rozcestízdánlivěna chvílimazlení s neřestítvou radost můj milýnacházím v úsměvutěla se vzpínajíduši je do zpěvuposlední oponakřivda se nekonávšechno jsem smělavyber si cestičkudo mého těla.
***
jsou pohlazenímvšechna tvoje slovalektorská i mo(u)drá- od srdceza nimi všemijá tvůj úsměv vidím
zaň děkuji tidnes bývá zvykemposílat si přáníto nejkrásnějšípřišlo ve tvém psaníoplátkou přeposílámslunceať ti svítí
Prvosenka
Z oblohy střihni mi na šaty
lemy nechť ozdobí duha
v střevíčky z lučních trav
vklouznu jak do vaty
Naše ráno
Už dozpíval si budíček
svou z nejmilejších písniček
a já bych spala
nechce se mi do dne
Řeka
Hlubokým údolím
vlní se řeka
v březích je ztracená
kal nevytéká
Takové krásné poledne
Zavíráš dveře od pokojeto pro chvílikdy jsem jen tvojepod paží láhev francouzského vínana chvíli ve sprše se ztratíma než se vrátímnachystáš skleničky mé oblíbené CD
ať mohu zvolna dovolitti po cestěco v nitro mojevedejít . Zmámená lehce opiátyuž neudržím tvoje dlaněvšetečnéspolu v sobě játyahlava netočí se z vínaslast prostoupila každý svali každou buňku naplnilapo okraj něhoudáldáldál. potím se pod tvým horkým dechemmokré mám vlasy/ze sprchy. /voníš mi vodní tříštímechemvejdia zůstaň dlouhou chvílinás nepřestávej kolébatjsi prudká horská dráhamilýnahorudolůvzestuppád.
Svátek zamilovaných
Co dělatnejsi Valentýna dneska přestokaždý každému si přejeuž vímjediné jméno milujico ve mně bouři utišíjiž způsobilohřejea bez ohledu v kalendáři
na stránkyden co den
pro mě sváteční ježe je.
Znamení...?
Odkud se berou
ty poplašné zprávy
v jednom dni
dva stejné dopisy.
Vydrž ještě!
Zle zablýskne se
hromy zaburácí
pod tíhou kříže
člověk sám sekácí
Upadl by mi palec...
Čekal jsem na zázrak
když na tvé zprávy čekal
Smál se mi nádražák
když vyhlížel tvůj vlak
To bolí...
Potkal jsem ženu
v rouše Evině
ji hladit chtěl
a houpat na klíně
Mňaaa...u...
Po střechách dupou
černý kočky
tma kolem bílá
Mrouskaj se
Soustíčko
Jen lehce sevřít mezi zoubky
kousíček tvojí prdelky
Rozsvítit lampu
obléknout se
Nebojsa
V očích strach
před tvůj práh
sedá si denně
Nevládne mluvidly
Jaro
Pytel se roztrhl
se zpěvem ptačím
zavoní bez
hlavu vztyčím
O senách
Jinak voní seno koním
jinak bláznivým
jinak retko z konopí
či
Zrození vody
Potůček jiskřivý
brblá si
přes placáky
chlad se mi protiví
Tím líp
Vstávání zahání
pachuti snění
obrazy zamrazí
časy se mění
Lidé.cz
Vezmu tě nabivak
až kvlnám Karibiku
věrný svým náladám
o mnohonežádám
Na terapce
Návraty ve vlastní
zjitřelé útroby
bez vizí
nezmizí
V kleštích
Takový divný hecy
nesmiřitelný kecy
se točí
v hrudním koši
Vzpomínka
Před půlkou století
dostal jsina písku
lopatkou po nose
co dělat.
S dobou
Hej holka
nehraj netykavku
odhoď svý slušný vychování
jsem přece k světu
Váš ostrov
Zklamal mě
čím dál vícmě drtí
obrazyarogantní Smrti
a přemýšlím
Už aby to bylo
Pod haldou sněhu
všude kolem tu je
se tiše jaří
chodník vykukuje
A tlačí...
Chtěl být snad víc
a není nic nic
anebopřece:
Jedinou
Pod oknem sám
Ženský
já míval strpení
a čekal
že vás přejde manýr
Očistec
Ta první - krásná pijavice
teďpředobrou mám
příšeru
Však nezkusím to do třetice
Máj
Už aby kvetly šeříky.
Sluneční teplo
zmrazky zhojí
přitáhnu k sobě ženu
Zdál se mi sen...
. o vlastním děcku v klíně jak na hladině spolu ve vaně se vznášelo a já mu krček myla pleť voňavá a sněhobíle bílá kde se tam vzaly chloupky po beránku. Stačila mikrochvíle spánku a já si syna utopila. Omráčené když usedavým bolem srdce chce hledat viníka jen potichounku naříká však výkřik trhá na cucky tmu kolem
Odhrnout záclonu...
. přivřít dvě okenice a stáhnout žaluzky pro světla od silnice zakrýt se po bradu sny přivolat si z mračen vyhnout se nápadu přemýšlet že jsi vláčen po cestách samoty falše klamu či zrady že dost je prázdnoty a že bys měl být tady
Sladší než lentilky...
. knoflíčky na těle zkouším je ochutnat zprvu jen nesměle citlivým hledáčkem v kožiše berana chlupaté bříško máš chlupatá prsa hledám je do rána sůva či husa. Však díky jim na-to-ta-ta má pusa je též chlupatá
Miluji letní stmívání...
Hřebíček...
. mletá skořice med rum a citrónová kůra… směsice vůní slibných chutí No není div že sbíhají se sliny. Jak noční můra vzpomínka se vrací: Rovnou z celofánu že k ránu prstíci jí krutí vkládali čerstvý perník přímo do pusiny
Sen o tom...
. že by Martina snad vložila ti do klína svou ustaranou ztěžklou hlavu splní se snadno velice Přejíce sobě kolébání pak na ni nevzpomeneš ani až řekne že se tolik bojí všech osamělých v Labi bójí Čí ze dvou těl pak víc je v právu. Zraňuje život nejvíce.
Mám za to...
. že spíš uvíznout lze v síti že není všechno zlato co se třpytí že není dnes už na světě té ženy z níž bys byl tolik tolik vyřízený…
A tys byl v Krtíši...
. či v Chebu když tolik vzdálená dennímu svému chlebu uprotřed noci jak se touhou chvěla dík absenci poztráceného těla prdélkou důlek v lůžku vyvrtěla.
Čeho se bojí?...
. že není bublinkování sněžení co lepí zmrazky do tváří. Že není báseň mámení co realitu dotváří. Že jednou nohou nevstoupí dvakrát do stejné vody.
Básník ví své...
. však zbitá žena zbloudilým trpce zasažená Amora šípem zbůhdarmovým nechce si hrát když souboj slovy byť relaxační tréninkový vypadne básníkovi z úst: Na Luně hody v žití půst
Ach ano...
. duha z pastelových tónů co nad hlavami klene se to pomyšlení že v zlé černi tonu vím ani ona nesnese žlutou mě hladí červení svou hřeje zve zelení zpět do naděje a modrou chladí abych neshořela brzičko už a v celé svojí noblese mě - ví že bych to chtěla vysoko k nebi povznese
Zas na nějakém zimáku...
. můj milý soustředěně vzpomíná na mé úsměvy a snad jen z úcty k ženě jež výhradně se živí ruční prací dnes pozapomněl zaškemrat že zas by palce držel rád anebo se mi ztrácí.
Kdo z lidí...
. nad výčtem svých ztrát tu burlakem se může stát tam zase paží věčné Múzy uprostřed radosti i hrůzy. To není svinstvo to jsou dary a jakkoliv by skomíraly tvé verše v trpké závrati básník v tobě se neztratí.
A také život nový...
. a zbrusu nové štěstí už neporanit slovy hůře než ranou pěstí písmenky na papíře smířit se s tím co bylo sám sobě odpustit co jiným ublížilo a s obnovenou silou pospíchat za svou milou to by se - páni. - žilo.
V srdci mi tryklují...
. vánoční rolničky skláním se před rýmy tvé nové básničky slova v ní zůstanou navždycky živá tvá Múza ztracená zas pookřívá…
Cítíš mé dlaně...
. jak tě hladí. Ne nesvádím tě ke hříchu dotyky těl – to máme rádi A tiše usnout v dolíku
Básník tu je!...
. své písně zpívá jak dělával to odjakživa co báseň – jeho krev je živá V zákoutích duše zmatené úlomky lásky ztracené hranami svými rány hloubí však srdce jeho ve své hloubi už pěstí růže bez trní V zahrádce něžných slov a tónů až milióny nápadů oplodní vzácnou zahradu zrodí se nových básní fůra a v motýla se noční můra zas na dlouhý čas promění V té zeleni co kapky krve ty rudé růže jako prve zas nová bytost ocení
Foukám...
. už to nebolí… Může přijít cokoli na svou spásu máš dost síly Foukám stále foukám milý…
Čeho se bojíš?...
. co horšího se může stát než to že přijede a zpátky bude trapem utíkat buď ze své vlastní vůle nebo z tvojí Co horšího se může taky stát než to že z čerstvě vonícího pecnu strachy z vás žádný sladce slanou skývu neodkrojí Co horšího se ještě může stát než to že jeden druhým omámeni budete do samého rozednění ty zbylé chvíle spolu počítat
Jak chutná sen?...
. no po medu. Ukazováčkem pojedu: Start v neděli v tvé krční jamce cíl v klínu návrat s pondělím O kapku touhy na polštářku s tebou se ráda podělím
Naše sny
Zdál se mi sen
o rounu beránkově
za pár dní našla jsem
ho na tvé nahé hrudi
Po smrti
Až umřu
na můj náhrobek
prosím vás
dejte jenom jeho slova
Pro mě ty květy...
Odhrnu kvapně záclony
a pootevřu okenice
ať tady všude je víc světla
před malou chvílí do bytu
Naše noc
Nechť soudí ten
kdo bez hříchu
se trudným žitím plazí:
My byli v sobě potichu
Náš pátek
Z jednoho talíře jedli jsme večeři
já chutnala tvůj čaj
ty upíjels mi kávu
víc už jsme nestihli
Milenci
Čas otázek a odpovědíve vlasech dech tvůjtaky v klíněčas podobný je trampolíněvzlety a pádypády - vzletyvášeň a touhakrev se vařína nočním stolku cigarety a v láhvi bourbonu jen zpola:Na trochu láskyať se daří. S tebou své dramasnadno zdolám
. (. )
Perseidy
Den z mála
nevšední
tisíce párů očí
se zpod obočí upínají
Fantom internetu
Ztratil se básník
literární server
byl jeho druhým domovem
bolest už vsákla
Žena
Já nejsem múza
zatraceně
víc podobám se živé ženě
z masa a kostí
Nekonečno
Nech plynout čas
s ním lépe snad
prožiješ ten
co směl se zdát
Taková všední...
Co dřív tak bolelo
až trhalo nám žíly
je dávno minulost
dnes vzpomínkami svými
Dárek z pouti
Tu dlouhou pouť
jsme plánovali spolu
ignorujíce
barvy semaforů
Kudy...
Budoucnost už už byla
na spadnutí
nahého v sexyzástěře
jsem vyhnala tě za dveře
Snehové záveje
Vŕzgajú čižmy
vsnehu februára
polnoc sa blíži
všade biela žiara
...i duši má
V mobil
co dřív si skotačivě hrával
v dni stokrát zpíval
tvou melodii
Dopisy z daleka
Balíček strun
je duše tvá
každá z nich
vlastním tónem zvoní
Sněženka usněžená
Říkáš mi:
Nebuď smutná
a přesto
stesk mi chutná
Ráno
Sněhové vločky na zemise v ranním slunci zlatía myšlenky jak splašenése vracejí zas k toběztišit svou mysl v náručijednou se v tobě ztratímPod polštářem jsem skryla snyo bolesti a o štěstí.
. a večer se k nim
vrátím
Hodiny
Začátky nových životů
když už jsme v konci
s rozumem
nám umožňují křídla
Smuténkové slzy
Den sváteční vším stejný
jak ty druhé
chléb s máslem k obědu
a kde jsou ústřice.
Zelené peří
Z nás trénink dělá šampióny
obrousí s pílínaše sklony
jež v kolébku nám dány byly
to abychom se neztratili
Intimně
Tak lehnem si
jak ustelem
nezřídka trochu draze
když překáží nám postele:
Jarmilkám!
Ach
tolik dárků od samého rána.
Pusa pár minut po půlnoci
kytice tkaná - nevídaná.
Abeceda lásky
A to je přesně to
co hledám
Blízkost
nechť Cesty provází
Za námi....?
Ještě tvá píseň
nitro rozechvívá
ještě se paměť nevzdala
náš koridor je cesta stále živá
Paradox
Bráníš mi v pádu
do propasti světa
adenně zraňuješmě lávou
slovíček
Jednou snad...
V duši se bouří tamtamy
tvá tsunami
je vlnka v Labi
je více slyšet pláč
Čáry máry...teď!
Mám přánídětskénevinnébych právě v této vteřiněsvětluškou malou jense stalaa svítila si před seboupři dlouhé cestě za tebou
pak na chvíli když bude klidse v hravé kotě proměnitči v rozmazlené šťastné štěněa jak to mají ve zvykuzvlhčit tvé tváře zadychtěně
nakonec dalším kouzlenímv nic neznámé se nezměnímjsem vítr kolem tvojí hlavypoznáš mě snadno
k poslechujsem jeho píseň ze vzdechů
Mozaika snů
Občas se to tak zamotá
že člověk neví ani
co důsledkem je života
co důsledkem je hraní
Po netu
Včera mi pošťák letící
přinesl noční kytici
s přáním: má milá
hezké sny
Metafora
Pondělní ráno prázdné zase
suší se prádlo na terase
a s každým svrškem
vzpomínání
Ať lze jít dál
Někdy se ztratí myšlenka
to ještě tak zlé není
průsvitná bílá halenka
krátce po rozednění
Mít sen
Slova, která rozhodně stojí za naši pozornost. Jejich autor by je nikdy nebyl vyslovil, natož napsal, kdyby si nebyl jist, že právě tací lidé . posměváčci . mezi námi žijí.
Říkám si...
Kolikrát
ještě zabolí
vzpomínkana tvou kůži
pod tričkemskrytou
Poustevník z tarotu
Vybledlý
stár a nemocen
ťukaje bílou holí
stálemikulhá za zády
Když se dívám na tvou fotku
Celou mě vtahujeaž ke dnu jezeravoda v něm zelenáhladina tichá
jistota bezpečíšťastná jsemnebrečímtatam je vztek a vzdornevděk a pýcha
celou mě vtahuje
jak kdysi Alenkuzrcadlo v pohádkupozřelo stejně
Spříznění
Nelži mi o duši
když myslíš na tělo
nelži mi o těle
když myslíš na ni
Společník
Zase se zšeřelo
usnulyokenice
jak by se leželo
s prsty do tvojí kštice
Domů...
Jednou se vrátíš
vím to jistě
ač se ti to dnes směšné zdá
najdeš mě na smluveném místě
Osudný průsečík
Prosím tě
pověz mi
křišťále na řetízku
dá se líp odhadnout
Malý div
Jednoho léta na zácloně v okněluční kobylkapřistálaprý abych se jí nebálavrzala nožkou o křídlo
jen zaprosila o jídloa kapku vody k zapití
přestože vímco toho zmůžou koněnecháme si ji balkóně
Fakt nechceš přidat. Stačí ti.
Můj tulák po hvězdách
Jen se svou kytarou
a uzlem plným rýmů
toulá se světem sám
a přesto na očích
Šeptej mi
Šeptej mi slova mazlivá
jak jen tvá ústa umí
svým dechem
jenž mě zahřívá
Sedm dní
Čas od pondělka do pátkuto splašení jsou koně
pár slovpár něžných úsměvůodraz tvé touhy v zrcátkua víkend na balkóněkde jedno retko za druhýmti sytí obě plícechceš objetí pln dojetívšak nelzenelze více
Pohádka
Být pannou ve věžico růží zranila sevzbuzená poběžím za vůní tvoutvým hlasem
za tvými dotekytak hedvábnýmimilýpro lásku navěkyse spolu blížit k cíli.
V růžích se ztratita nepoznat jich trnyčas vášní krátitto tvoje ústa umíumí to dlaněvšechnočím jen dá se
nač budit sekdyž tolik krásna zdá se.
Obálka od tebe
V závětří myšleneksnad silná navenektak ráda dala tibych souhlas
k závrati.
děsí mě čekánína blízkostna hranícítím tě na dálku
vyhlížím obálkus profilems an facem
www.pozitivni-noviny.cz
V PC se zachvělo elektropotrubí
přináší v zobáčcíchpoštovní holubibarevné obrázky zdaleka
od Rýna
s očima člověkaco denně zhasínána stole pracovnímrozžatou svícinejdříve k půlnoci
Rozprávka
Deň čo deň rozprávku
poviem ti
ver mi
pokým mi zostaneš
Na zeď psáno
Jsou spousty básní
na plotech či zdech
v nich lidé krásní
oniberou dech
Fragment vnitřní řeči
Hrudník mi stláčí
slzy na kraj žene
ztrácí měv pláči
věčně doufá
Tobě
jsi laserový paprsek
co proklál moji duši
zůstala po tobě nepatrná
černá tečka
SMRT
ŽIVOT či SMRT
dvě strany jedné mince
nad rozkopanou na peřince
třese se strachy už tvá matka:
Nelze víc
V čase
kdy dny jsou sečteny
bezradně krčíš rameny
a marně hledáš viníka
Můj den
Jsirozmazaný obraz v krajině mého zrakuhlubokoaž tam v hlavěskotačíš hravěpísmenky mě hladíšzrának obědumiláčkuuž jako mistrál řádíšv útrobách mého tělazdá se minezdáchtěla bychkonečky prstů tvýchna šíji cítit za večera.
Svádíš mě
Kolik má žena na hlavě asiakupresurních bodů.
Při každém slověvztyčují se vlasy
vzruch kořínky svýmido všech buněkpřenášejí už radují sehřejí
vášní prosyceny
Citrusová
Žár zkouším hasitdruhou mandarinkouuž za malinkou chvílikončí pracovní dobanetřeba loučit sezůstanem v sobě obaa zítra ránostejné jak to dnešnízastihne nászas zapletené v soběa po dneškui v kleštích.
Ten dar
Kde v srdci pravdaa cit vřelýdohodu jednou uzavřelinení už temnakalné vody neníhlubinajež se otevřelapohltit zdá sechce i tělaztrácím seláskov zrcadleníozvěnou tou jež k tobě doletělaalespoň na chvíli bych
stát se chtěla.
Chci...
Přeju sipohár čisté vodyco smějí jen dvaz něho pítpřeju si jabko edenovéa dát ho toběokusitpřeju sivítat rozedněníospalána tvém ramenipřeju sipřeju. víc už neníJe tohle dobréznamení.
Do léta...
Zavírám očivoní čerstvá trávadokola všudeplno zeleněmáš silné paževoníš objímánímcítím jak velmitoužíš po ženědo okna tadyv malém penzionudolétla vůněomamného létaschovat se celísvětu za oponuukrýt se v soběrozmáchnout selétat.
Po ránu
Jsou chvílekdy se probudíša do všedního tichajen o kus dáles tím se smiřti na hruď zvolna dýcháten kdo ti včera za šerapsal básně plné rýmůvkusně a nevtíravěabys je našla na stoleco sladkost k ranní kávěnež ztratí sev cigaretovém dýmu
V zámeckém parku
Adélka hopká alejí
aBarunka se veze
Proč vezeš
mámo
S tenzí v řádcích
Ještě mám hlavu
plnou tvého světla
zrak
pestrých pláten
SOUTĚŽ
Jo, řekla bych, že jsem to docela dobře vymyslela. Za cenu pouhého jednoho melounu jsem zvás vymámila docela slušný materiál na pár světových bestsellerů.
Když jsem před časem pročítala ty stovky vašich skvělých povídek, dost jsem se bavila, to mi věřte. Tak moc jsem se bavila, že jsem skoro zapomněla spát a jíst.
Pláč v teplých postelích
kluky balit neumím
a sbalit
to se nedám
jenmálo čemu rozumím
Perutí bílých mávání
Básníci mají křídla
slibují věčná objetí
však dříve
než se naděješ
EXTÁZE 2/2
Rozumím, holčičko, to víš, že rozumím. Ženská ženské. I beze slov a poslepu.
Sedm let jsem ji pak neviděla.
Pro tebe
Miláčku
kapku deště
ještě mi přidej s ránem do básní
ať vím
HRUŠKY
Před pár lety se zamilovala do jednoho bezva kluka. Teda – aspoň si to myslela, že je bezva. Vlastně ho ani moc dobře neznala, ale když srdce miluje, nežádá rozum o radu. Mělo to však jeden malý háček: Nikdy neudělal nic, co by jednoznačně nasvědčovalo tomu, že je to oboustranné.
EXTÁZE 1/2
Nevím, jestli to spolu nějak souvisí, ale už od ranného dětství mě provázejí samaritánské sklony (jestlipak si ještě vzpomeneš, Libuško Klidešová, z kolika školních diktátů jsi ode mě opsala správnou gramatiku vyjmenovaných slov či v matematice výsledků slovních úloh, anebo ty Zbyňku Glanci: přišli ti někdy na to, kdo ti pravidelně podepisuje žákovskou knížku). Znáte to - v dospělosti člověk pak často nabývá stále silnějšího přesvědčení, že on jediný je povolaný spasit svět, neboť široko daleko nejlépe rozumí neprobádaným zákoutím spletité lidské duše, tudíž jako jediný přesně ví, jak na to.
Zdá se mi, že právě odtud pramení můj celoživotní zájem o psychologii. Paradoxně jsem však svoje vysokoškolská studia zaměřila pro tuto zálibu zcela nesprávným směrem.
Loučivka taková...
Řekla jsem vše
co básní říct jsem chtěla
dnes nebi Múzu vrátila jsem
zamávala a odletěla
KLASIKA
Tu noc se jí počertech nechtělo jít spát. Má to vůbec smysl. Má to všechno ještě vůbec nějaký smysl.
Zbarevné kartonové krabičky mizela jedna cigareta za druhou.
TELEFON
Řeknu vám, se mnou a s telefonem se to má asi takto:
Lhostejno, je-li den či noc, pokud volá ten, kdo se mnou chce, respektive naléhavě musí mluvit. Zvoní. Radostně sebou trhnu a vybíhám (to podle vzdálenosti), nebo vylézám (to zpostele), chápu se netrpělivě sluchátka a radostně švitořím:”Prosííí…m. ”
Mám ráda, když se vtom zvláštním (pro mě doposud nepochopitelném) potrubí ozve hlas.
K obzorům...
Už zase běhám bosá po mezích
a z blatouchů si diadémy splétám
dřív poztrácená ve tvých příbězích
jsem našla svoje křídla
Curriculum vitae
Žila byla
jednou milá
plavovlasá holčička
roztomilá
Sliby - chyby
Zimní nebe je prosto mraků
měsíc dorůstá do úplňku
ne nepodobno lodním vrakům
je srdce
Pozor na slova!
Koukám
vás zdobí též
básnické střívko
vzdálená paní
Síla zvyku
To zvyk
železná košile
dává mým básním křídla
a navýšené promile
Dohoda
Palečky budou.
- ptával jsi se kdysi
cestou na zimní stadióny
jakoby někdy právě ony
ÚAN
Služební cesta do Prahy
a na Florenci čeká kdosi druhý
po dnešní noci
probdělé
Deratizace lásky
Zas zbavuji se starých krámů
a oprašuji knihám hřbety
papírky
mnohdy spoznámkami
Pod deklem
Dáváš mi otázky
těžké
vždy v těžkou chvíli
samotná
Idylka
Před sebou láhev francouzského
vína
sklenice jedna
řvoucí reprobedna
Píseň tuláka
Jdu údolím
a slyším zpívat slavíky
jdu nocí
temné nebe nad hlavou
Návrat ztraceného syna
Je pozdní večer
déšť a větru sten
a v pouhých hadrech
prokřehlý a bosý
Slza
Dokořán ústa roztažená
a on se směje
blázen starý
má šedý vous a šedé oči
Synáčku spi
Synáčku malý
klidně spi
hlavičku polož na polštář
do okna tvého luny svit
Ciao...
Ach ano. tajemstvíto kouzlo zašlých časůkdy ani nedutášztracený v polohlasukdyž ústa odmykášže bys už rád i řekl.
zrazený soucitemco by tě ze lži svlékl
Z moudrosti domorodých kmenů
Mít pár tvých mokasín
ujdu v nich aspoň míli
Bez vody
beze slin
Světlo v nás
Tma všude kolem
a v nás taky
srdce chce věřit na zázraky
však mysl mu v tom vzpupně brání
Milenec
Má drahá
já se poučil
tvá bolest. - je mi líto
- je totéž
Dne pátého
Jsou vskutku různá výročí
co radostí dmou plíce
a jiná slzy do očí
po cestě do ložnice
Vesničko má...
Už týdny
pro mě nemá
jméno
však najednou si vzpomene
Stvoření světa
Prý
na počátku bylo SLOVO
to slovo nejspíš znělo:
MUŽ
Přej si víc...
Kousíček něhy přeju si
co přejít břehy nemusí
klid dlaní
teplo myšlenek
Majáček
Kdybych tak někdy měla
schovaný uvnitř těla
majáček zcela malý
co poznal by už zdáli
Novoroční
Barevné ohně pod oblaky
zachce se věřit na zázraky
a v půlnoc došlá esemeska
zdá se mi tolik
Předsevzetí
Zpátečka
malé ohlednutí
co nutí tě se zbavit kompromisů
stále to stejné omezené pnutí
Vínečko bílé...
Zasedli ke stolu
pan Thurgau s Müllerem
s jedinou sklenicí
smrdí to malérem.
Snová
Jednou večer jsem přišla zkina
a celou noc až do rána
pak toužila mít Cyrana
co vsloky lásky halil by mou duši
Ve školní manéži
Až se jáznovu narodím
kantorem nikdy nebudu
leda tak šelem krotitel
na tomám dnes už skoro glejt
Už zase hravá...
Poslední: Dobrou nocUtíkej do klubíčkaSen vklouzne pod řasyAž se ti zklíží víčka
Umocní vzájemnostPřání nám mnohá splníLáska je dojemnostA kytka plná vůníKolikrát dala siAž do dnapohár blínuNežádá oběti
Ách. ztrácím se v tvém klínu
Když ztrácí láska intimitu
Proč připadám si jako
na banketu bláznů.
Vystrašená
visím ve vzduchoprázdnu
Silvestr 2005
Bůh pocukroval všechno kolem
a navrch přidal šlehačku
obtěžkaným svátečním stolem
/sud utopených špekáčků
Když letí hvězda
Desítky
stovky meteoritů
svým vzácným světlem zdobí tu
úhledné stránky nepopsané
Hry na schovávanou
Tak to jsi Ty:
Zašitý mezi všemi
pod několikerými jmény
vzdálený srdce
Olympští vědí víc
Padají vločky sněhové
kraj jedna postel bílá
zas na Olympu bohové
mi připomněli
Prskavkám
Jiskřičky prskavky
mám přání jediné
ať už se s osudem
mé srdce nemine
Souboj titánů
Slovo tvé
tenisový míček
smečován do básniček
šokuje
Konec francouzské ligy
Miláčku spěchej
co mi po těch vbrance
když už se tolik těším
na obránce
Malý Kaj
Sněhová královna
to věčně vděčnétéma
střep křivě zrcadlí
že už tě ráda nemá
Básníku...
Před očima se zatmělo
sval srdeční se zachvěl v tiché hrůze
ještě by se mi nechtělo
samotné umřít
Ty a já
Pojď chytat lelky
s půlnocí jich lítá
- vábnička na ctitelky -
dnes album známek
Co o mně víš?
Zatímco spíš
stočím se níž
v klín ve tvůj plyš
ať jsem ti blíž
Bludička
Světýlko v trávězhaslo právěkdyž jsi mi jen taknevtíravěšmátralkou vniknulpod blůzkuchtíc vychutnat silibůstku v hledání hmatemzralých višní jimiž se moje ňadrapyšní
Zamyšlenka
Vzala jsem jednou do dlaní
srdce
jež tlouklo tolik osaměle:
slabounké
Už nic
Sedět na sudu s dynamitem
se zapálenou sirkou v ruce
je bezpečnější
než by se ti zdálo
Marii
Hořela hvězda nad stájí
a kolem šuměl hodokvas
zhola nic jež nemají
přinesli dary
Advent
JezulátkoJezuleotevři už očivpusť v mou duši hvědný třpytz důlků pod obočímz čistých úst mislova sváláskou posvěcenástále znova opakujstoupá jejich cenauvnitř srdce jesličkypostavím ti maličkýz touhyláskyvírylíp se žije v domněník léčbě těžkých zraněníže mi dodáš síly
Čtyřlístek pro štěstí
Lucie noci upije
a jiná přináší dar štěstí
čtyřlístek věčně zelený
ztratí se vdlani
Bezpočet
Kolik ran kladivem do hlavy
kolik ran do tváře pěstí
a kolik ztracených déja-vu
nežčlověk pochopí
Když zemře láska
Katafalk
rakev vkusně zdobená
na víku obří věnec
se žlutými narcisy
Depková
Dneskasi s tebou připadám
jak na pouťovém kolotoči:
Hned chceš být se mnou
hned zas sám.
S kudlí v zádech
Halí své kadeře
do stuhy truchlicí
sen z víček odevzdá
dobře víš
Slib mi to
Až umřu
jediný náhrobek chtěla bych
ze slov jej vytesáš
poctivě
Kdo jsem?
Samota svírá
plíce v hrudním koši
čive sklípcích je prašno
k udušení.
To zvládnem
Zas nový začátek
kdoví kam spěje
vracím se nazpátek
kmeritu děje:
Cestou
Sněhové jazyky zdola
olizují tvá kola
a nebýt skla
chomáčky vloček
Mlsání
Můžem si sladkostí
užívat společně
pošlu ti půlku mé čokolády
bezděčně
Stýská se mi
Mobil mi zpívá: Crrr…
jsou tři hodiny ze dne
odcházím ze spaní
a načatý sen bledne
Smuténka toulavá
Za slunce rozbřesku
nic nevím o stesku
vpolední výhni pak
křídla mít jako pták
Co mi schází
Hodina nejvyšší
hodina uléhání
modlitba breptavá
čekání na spaní
Bilance
Jedlové prsty osahaly
rok starý
zralý k řešení
a my dva přesto vzájemně si dali
Inspirace
Je lehká jako sen
a jsem ti Múzo vděčný
že zdětských princezen
jsou dospělé dnes slečny
Cukrárna
Stávala na rohu vprotější ulici
voněla věnečky
pusinkami
stačilo přeběhnout jedinou silnici
Bez tága
Projít se noční metropolí
a nevšímat si kde co bolí
vhospůdce malé
u tří piv
Pro štěstí
Svíčka ve svícnu z perleti
a klubko ovčí vlny vklíně
ku očku očko řadím líně
a myslím na to
Nesahat!
Kam rohatý sám nemůže
prý nastrčí ti ženu
vítaná služba pro muže
co z úcty kjménu
Být
Být
pohlazením vánku
i hvězdou temné noci
či slůvky pro říkanku
Andělé
Ztratil se mi andělco prostíral svoje křídlanad mojí hlavouden co den"neprestajnespol´ahlivo"s vroucnostíByl tu i nebyla já ho cítila:Ochranu před deštěmi žáremnemocí i blázněnímHalil mě do teplaukládal k spánku"vraj moje kámo"mé slunceuprostřed nociostrůvek světlaPosílám SOS:Zhroucený maják jsemvlnytak vysokéneumím plavatšedivonevlídno. Čekám. a nicV mém oku obrazy:Zahlédnu andělaožehlé perutědo bobku stočenýzarudlé očiNabírám sílua rozpínám
teď zas já
svá křídlajsou mocnáochrání nás obaneboj seneboj
Dopisky
Součást a skutečnost
jednoho údy těla
kéž byla byste krásná
a já se líbil vám
Dopisky I.
Vídám vás vřádcích
mezi slovy
dopisy zlásky
nad ně není
Dopisky II.
Slzičko vdešti ztracená
chomáčku něhy
hřejivý
já ve svůj klín
Net Love 1
Potkala se sním na netu
když
pokud se moc nepletu
monitor šířil osvětu:
Net Love 2
Dojemná slabost pro ženy.
Dárečku
vkusně broušený
kam řítí se svět zkažený.
Net Love 4
Kdo komu loupí naději.
Sny ztrácejí se
vracejí…
Proč drahý Bože právě jí
Net Love 5
Za tu růži
cos´mi dal
na mé díky zapomeň
Procitám…sen se mi zdál
Net Love 6
Hráli jsme si
jak kočka smyší:
Kdo znás byl kočka
a kdo myš.
Lásečky
To se tak někdy zčistajasna
včlověku láska probudí
a můžeme se domnívat jen
kdo kde jak
Hračky
Jsem krásná hračka
hrej si hrej
dar vzácný
nejsem na prodej
Niterná
Čím bolí rozséváníprý první ztrátou bolí
čím plozeníkdyž lůno narůstá a sílínež vypudí vně sebejabloň žitídárnou
Čím bolí zrozeníkdyž ostré světlo dennískrzevá oči morek oslepía vzpomínky té séměvzejíti nechá sobě napospas
Čím dětství bolíčím tvé dospívánídospěloststáříčím tak bolí smrt.
Výroční
Poštovní schránka oprýskaná
vní zrána
psaní
poznám podle písma
...a večer v klubíčku
Vklubíčko stočený
objímáš pažemi
lasturu mého těla
tvůj dech vsluch vnořený